Příspěvky

Pochopitelná, aplikovatelná a ambiciózní strategie udržitelnosti – přesně toto bylo cílem spolupráce se společností Severotisk s.r.o., která cítí tlak zákazníků a legislativy se jasně postavit k tématu udržitelnosti.

Společnost Severotisk čelí rostoucímu tlaku na vytvoření jasné a zřetelné komunikace ESG témat, která bude podložená strategií a reportem udržitelnosti. Mezi její klienty patří velcí retailoví prodejci a vydavatelské domy, které již adresují své ESG požadavky v celém dodavatelském řetězci včetně Severotisku. Dalším důvodem, proč se Severotisk rozhodl vytvořit komplexní strategii udržitelnosti, je přicházející legislativa (směrnice CSRD), která velkým firmám ukládá povinnost reportovat informace z oblasti ESG skrze nové evropské reportovací standardy udržitelnosti (ESRS).

Cíle spolupráce při tvorbě strategie udržitelnosti

Cílem naší spolupráce bylo společně vytvořit ESG strategii, která ukáže zákazníkům snahu Severotisku stát se lídrem udržitelného tisku, a to zejména v oblasti environmentální. Tato strategie se zároveň navázala na dlouhodobý rozvoj péče o vlastní zaměstnance včetně jejich bezpečnosti a zdraví. Celý projekt byl od začátku až do konce postaven na principech vzájemné spolupráce a komunikace všech zapojených stran. Komunikace je klíčová pro docílení funkčnosti ESG strategie. Celá firma totiž musí být s novou strategií udržitelnosti plně ztotožněná a srozuměná. Jedině tak se povede tuto strategii efektivně propsat do firemních postupů a cílů. ESG strategie „tak nezůstane ležet v šuplíku“, ale dostane se do denního života firmy.

Iva Prošková, Sustainability & System Quality Manager v Severotisku naši spolupráci hodnotí takto:

„ S CIRAA jsme společně pracovali na vytvoření ESG strategie pro naši společnost. Na začátku jsme prošli úvodní analýzou společnosti, zhodnotili konkurenci, udělali několik workshopů pro naše zaměstnance. Vše bylo perfektně zvládnuté, termínově dle dohody a ze strany CIRAA rozhodně profesionální. Za jedny z nejvýznamnějších přínosů naší spolupráce považujeme workshopy pro zaměstnance, kde se mnozí z nich dozvěděli spoustu nových informací, a především si je pak dokázali zasadit do rámce toho co po nich budeme chtít a proč. Spolupráce s CIRAA byla velmi pozitivně vnímána napříč celou naší společností, především díky profesionálnímu přístupu a kvalitě sdělovaných informací.“

Jak probíhala tvorba ESG strategie

CIRAA provedla Severotisk skrze úvodní analýzu, kdy byly identifikovány případné reportovací mezery a oblasti, které jsou pro firmu potenciálně materiální. Souběžně s analýzou firmy probíhala benchmark analýza, kdy jsme identifikovali klíčové aktivity a cíle konkurence v oblasti ESG. Výstup pomohl Severotisku si ujasnit svou pozici v oblasti ESG oproti konkurenci. Poslední částí projektu byly Stakeholder dialogy, kdy jsme společně identifikovali skupiny a zástupce jednotlivých stakeholderů. Jednotliví stakeholdeři měli na výběr několik možností dotazování, ve formě online dotazníků a strukturovaných dialogů. Tyto dialogy probíhaly opět ve spolupráci mezi CIRAA a Severotiskem. 

Výsledky jednotlivých analýz byly prioritizovány metodou matice dvojité materiality (finanční a dopadové). Výsledkem je identifikace nejdůležitějších oblastí pro další rozvoj Severotisku v oblasti udržitelnosti. Na základě dat ze všech popsaných fází projektu jsme nakonec společně sestavili ESG strategii, která reflektovala jak interní potřeby firmy Severotisk, tak očekávání stakeholderů. ESG strategie nyní slouží jako základ pro komplexní rozvoj firmy v oblasti udržitelnosti včetně sociální odpovědnosti a do budoucna pomůže s přípravou ESG reportingu dle ESRS standardů.

V článku přinášíme souhrn klíčových trendů, připravované legislativy a prognózu dalšího vývoje v oblasti ESG v tomto roce. Již několik let intenzivně sledujeme a analyzujeme vývoj této důležité problematiky, která se stává stále více klíčovou pro české firmy. Na základě zkušeností z projektů vám nabízíme praktický přehled nejdůležitějších faktorů při tvorbě nefinančních zpráv a strategií udržitelnosti ve firmách.

Z článku se dozvíte zejména:

  • Jak firmy dle našich zkušeností vnímají problematiku ESG,
  • jaké jsou změny v pojetí principu materiality v nefinančním reportingu, 
  • koho se dotkne odklad některých povinností nefinančního reportingu,
  • jaké jsou změny ve struktuře reportovacího tématu governance,
  • jak bude fungovat audit nefinančních reportů,
  • trend ESG ratingů – kdo je poskytuje a co přináší českým firmám,
  • související změny v Taxonomii EU. 

Jak vnímají ESG české firmy v roce 2023?

Dle výsledků loňského průzkumu agentury IPSOS “Postoj Čechů k cílům udržitelného rozvoje” realizovaného pro Asociaci společenské odpovědnosti ČR tři čtvrtiny Čechů o zkratce ESG nikdy neslyšely. Ve sféře byznysu je situace už jiná, povědomí firem o ESG rapidně roste. Od začátku roku naši konzultanti mluvili se zástupci desítek malých, středních a velkých firem o jejich přístupu k ESG. Projektovým manažerem a konzultantem v CIRA Advisory pro oblast ESG je Albert Schandl. V rámci tohoto článku sdílel své aktuální poznatky a názory v oblasti ESG a nefinančního reportingu. 

Velké firmy se tématu ESG už aktivně věnují – připravují strategie udržitelnosti, které jim zjednoduší nefinanční reporting dle přicházejících Evropských reportovacích standardů udržitelnosti (ESRS). Nadnárodní firmy mají výhodu v tom, že často nastavují ESG procesy dle vzorů svých zahraničních matek. Albert Schandl tady vidí roli českých poboček zejména v lokalizování ESG strategie mateřské společnosti a edukaci svých zaměstnanců v tématu, což samozřejmě také představuje rozsáhlý a často obtížný úkol. 

Na rozdíl od velkých firem, u většiny středně velkých českých podniků vnímáme, že jsou ve fázi vzdělávání a zjišťování základních informací o ESG. Dle A. Schandla často platí, že tyto firmy témata ESG přirozeně řeší (např. zaměstnanci, odpady atd.) jenom neví, že tyto projekty spadají pod “rámec ESG”. V obrovské směsici informací, které se o ESG aktuálně publikují, se tyto firmy aktuálně snaží pochopit základní souvislosti, jako například vztah ESG a ESRS standardů, v čem ESG překonává svého předchůdce CSR, rozdíly mezi ESG ratingem a ESG reportingem apod. Taktéž řeší kompetence – kdo se ve firmě bude tématem ESG dlouhodobě zabývat. Ani středně velké a menší firmy by dle A. Schandla neměly se zaváděním principů ESG příliš otálet. Vybraná data spojená s ESG totiž po nich totiž budou brzy vyžadovat jejich odběratelé z řad větších firem, kterým vzniká povinnost ESG reportovat. 

Kde tedy mají firmy začít?

První krok v ESG – správně vedená analýza aktivit firmy v udržitelnosti

Legislativa i praxe ukazují, že pro efektivní nefinanční reporting je klíčové zvládnout tzv. materialitu. “Jde o zhodnocení, jaká témata nefinančního reportingu jsou pro konkrétní firmu relevantní (materiální) dle její činnosti a oboru podnikání,” vysvětluje ESG konzultant A. Schandl. 

Od prvního zveřejnění ESRS reportovacích standardů v listopadu 2022 uplynulo skoro tři čtvrtě roku a během té doby se dočkaly standardy i jednotlivá podtémata několika podstatných změn (viz níže). Avšak s povinným hodnocením materiality se ve standardech počítá od samého začátku, a to se nemění. Je tedy zřejmé, že materialita je stěžejní princip pro tvorbu nefinančního reportingu. Praxe nám však ukazuje, že firmy často nerozumějí procesu určení materiality. Proč? A. Schandl vysvětluje, že dosud měly firmy značnou volnost v uvážení, která témata jsou pro jejich ESG reporting adekvátní a která ne. To však v praxi sklouzlo k tomu, že firmy nevěnovaly tomuto kroku nefinančního reportingu dostatečnou pozornost a výběr reportovacích témat stavěly na základě vlastního úsudku, který často není podložen dostatečnou analýzou. Firmy mají také tendenci v reportingu upřednostnit témata, která je ukazují v pozitivním světle před tématy, kde má firma klíčový dopad v udržitelnosti. Aby Evropská komise firmám v tomto ohledu také prakticky pomohla, chystá ve spolupráci s poradní agenturou EFRAG podrobný návod, jak by měla taková analýza materiality vypadat. Tato příručka, jak na posouzení materiality nefinančního reportingu včetně sběru relevantních dat, by měla být hotová již během léta 2023.

“Z praxe dále vidíme, jak zásadní je pro správný reporting nefinančních dat dobře nastavená strategie udržitelnosti. Právě v rámci ní řešíme s klienty detailně také materialitu včetně prioritizace a nastavení vhodných politik, akčních kroků a KPI. Po vybrání materiálních témat následuje vytvoření smysluplné strategie a akční plán, který může firma zrealizovat. Díky promyšlené strategii udržitelnosti (neboli ESG strategii) se tak firmy vyhnou potížím se sestavením ESG reportingu a naopak můžou efektivně ukázat, jaké aktivity dělají pro větší udržitelnost,” shrnuje Schandl.

Malé a střední firmy budou mít na nefinanční reporting více času

Kvůli nedostatečné připravenosti ze strany firem se Evropská komise rozhodla také pro odklad některých povinností nefinančního reportingu. Chce tak podnikům nabídnout více času nejen pro lepší pochopení ESG, ale i pro sběr potřebných dat, které se mají v reportingu objevit. Právě evidenci dat zmiňují firmy jako značnou administrativní zátěž, ze které mají obavy. To zaznívá především ze strany malých a středních podniků. Jejich připomínky Evropská komise vyslyšela ve formě odkladu konkrétně těchto reportovacích povinností:

  • Reporting sektorových témat je pro všechny firmy odložen až na rok 2025.
  • O rok se posouvá také reporting finančního dopadu plynoucí z témat klimatické změny, sucha a úbytku biodiverzity, a to rovněž pro všechny firmy.

Pro firmy o velikosti do 750 zaměstnanců jsou pak stanoveny specificky tyto odklady reportovacích povinností:

  • Roční odklad vykazování emisí skleníkových plynů dle Scope 3, tedy tzv. nepřímých emisí, které vznikají například v rámci dodavatelského řetězce firmy.
  • Roční odklad reportingu podrobných informací o zaměstnancích firmy.
  • Dvouletý odklad reportingu dat k tématu biodiverzity
  • Dvouletý odklad pro vykazování údajů souvisejících se sociálními aspekty v dodavatelském řetězci firem, a to především z pohledu zaměstnávání subdodavatelů.
  • Dvouletý odklad pro vykazování údajů souvisejících s tématem spotřebitelé a koncoví uživatelé.

Finalizovanou podobu ESRS standardů včetně výše uvedených změn přijala Evropská komise 31. června 2023. Nyní jsou takto finalizované standardy na schvalování v Evropském parlamentu a Radě EU, který je v dané podobě během lhůty dvou měsíců může buďto přijmout nebo odmítnout, ale nikoliv změnit. Finální podoba ESRS standardů by tak měla být známa během podzimu.

Část governance má firmám sloužit jako návod na udržitelné řízení podniku

Již v listopadové verzi standardů ESRS zveřejnila Evropská komise také změny ve struktuře tématu governance. To obsahovalo původně 2 tematické okruhy, které nakonec komise shrnula pouze do jednoho standardu s názvem Business conduct a rozpracovala podrobně jeho znění v těchto 6 kategoriích:

  • Firemní kultura a zásady obchodního chování
  • Řízení vztahů s dodavateli
  • Prevence a odhalování korupce a úplatkářství
  • Potvrzené případy korupce a úplatkářství
  • Politická angažovanost a lobbování
  • Platební postupy

Kdo a jak bude ESG reporting ověřovat?

V červnu tohoto roku Komora auditorů ČR na konferenci „Jste připraveni na ESG?” představila roli auditora v nefinančním reportingu. Hlavní výstupy konference shrnuje A. Schandl: “Směrnice CSRD zavádí požadavek na externí ověření zprávy o udržitelnosti nezávislou třetí stranou (auditorem). V současné době ale ještě není přesně jasné, podle jakých standardů tyto zprávy budou auditované. Téměř s jistotou můžeme říct, že tato zpráva bude součástí výroční zprávy a její audit bude moci provést pouze auditor, který je členem Komory auditorů České republiky a zároveň prošel dostatečným dovzděláním v ESG. Zároveň do roku 2028 bude audit zpráv probíhat pouze v omezeném režimu tzv. ověření poskytující omezenou jistotu (limited assurance). Od roku 2028 se již počítá s plným auditem. Zastřešení auditů ESG v Česku bude mít na starosti Komora auditorů České republiky. Zásadní roli bude mít také Ministerstvo financí, do jehož kompetence bude tato oblast spadat.” 

Rychlý rozvoj odvětví ESG ratingů zároveň přináší nejasnosti ohledně jejich významu

Dalším důležitým trendem je rychlý rozvoj odvětví ESG ratingů ve světě i u nás. V jiném článku jsme vysvětlovali rozdíl mezi ESG nefinančním reportingem a ESG ratingem. Kritici prvních ESG ratingů poukazují na skutečnost, že dosud neexistuje jednotná definice toho, co by se v ESG vlastně mělo měřit. V důsledku toho ESG ratingové agentury pracují s různými metodologickými rámci a posuzují environmentální, sociální a správní postupy společností na základě odlišných kritérií. “V důsledku těchto rozdílů v metodikách se mohou hodnocení ESG té samé firmy u různých ratingových agentur a organizací lišit. Při interpretaci výsledků konkrétního ESG ratingu je proto nezbytné porozumět používanému konkrétnímu přístupu,” vysvětluje Schandl. Evropská komise proto postupně zavádí opatření, které mají zvýšit důvěryhodnost ESG ratingů a pomoct sjednotit jejich postupy.

V Česku se aktuálně věnují ESG ratingům zejména neziskové organizace, novináři a akademický sektor. Asociace společenské odpovědnosti ve spolupráci s FPH VŠE letos organizuje druhý ročník ESG Ratingu. Do druhého ročníku ESG Ratingu se přihlásilo 135 firem. To je oproti prvnímu ročníku nárůst o 55 %. Již 20letou tradici má nezávislý rating udržitelného podnikání v ČR TOP Odpovědná firma od platformy Byznys pro společnost. Letos debutoval ESG žebříček udržitelnosti od týdeníku Ekonom. Členkou jeho odborné poroty byla také Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory. Na globální úrovni se prozatím profilují jako nejvýznamnější ESG ratingy například od agentur S&P Global, Moody’s, MSCI (MSCI.N) a Sustainalytics.

“V současné situaci je význam ESG ratingů hlavně reputační. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je rozdílnost v metodikách. Větším firmám a firmám kótovaným na burze, které ESG rating zvažují, bychom doporučovali nejdřív absolvovat rozhovory se svými stakeholdery, např. akcionáři a investory, s cílem zjistit, zda ESG rating považují za přínosný a potažmo který konkrétně,” doplňuje Albert Schandl. 

Taxonomie EU má nové environmentální cíle

S nefinančním reportingem ESG úzce souvisí tzv. Taxonomie EU, tedy systém definovaný Evropskou unií, který stanovuje jasná kritéria pro identifikaci ekologicky udržitelných podnikatelských aktivit. V systému Taxonomie EU došlo v letošním roce také k výraznému posunu. Dlouhou dobu jsme měli v Taxonomii definované pouze dva environmentální cíle – předcházení změny klimatu a adaptaci na změnu klimatu. Nyní byly dodané i další čtyři: udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, přechod na oběhové hospodářství, prevence a kontrola znečištění a ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů,” vysvětluje Schandl. Hlavní přínos rozšíření cílů Taxonomie spočívá dle Schandla v tom, že teď máme přesnější definice udržitelnosti pro více oblastí podnikání. Díky tomu firmy získají větší jistotu při určování, které jejich produkty, služby či technologie jsou udržitelné. Tento krok je také zásadní v posunu pro předcházení greenwashingu. U Taxonomie je důležité zmínit, že se jedná o “živý dokument” a v průběhu let se tedy bude upravovat. 

ESG poradenství s CIRAA – proč do toho jít s námi?

Děkujeme za váš zájem o tato aktuální témata a věříme, že vám naše praktické poznatky pomohou lépe porozumět současnému vývoji v oblasti ESG a nefinančního reportingu. Vše o našem přístupu k ESG najdete na podstránce tohoto webu ESG strategie. Neváhejte nás kontaktovat, pokud máte jakékoliv otázky. 

Tématu udržitelnosti a ESG se věnujeme mnoho let a do hloubky. Máme za sebou řadu úspěšně realizovaných projektů tvorby strategií udržitelnosti (ESG strategie) pro firmy všech velikostí. Aktuálně pomáháme tvořit strategie udržitelnosti například pro české společnosti TON a.s. a SEVEROTISK s.r.o. Pro Direct pojišťovnu pravidelně konzultujeme její kroky v oblasti ESG. Nefinanční reporting ESG pomáháme připravit například společnosti E.ON Česká republika. Naší největší přidanou hodnotou je praktičnost – od strategických dokumentů naše klienty posuneme k realizaci konkrétních projektů a inovací, aby naše doporučení “nezůstala ležet v šuplíku”. V rámci ESG se také do hloubky věnujeme cirkularitě v organizaci, což je jedno z pěti povinných reportovacích témat. Poradíme Vám například s ekodesignem, materiálovými toky, firemními nákupy či digitalizací. 

Cirkulární nákupy jsou jednou z cest, jak snadno zapojit cirkulární principy do každodenní reality firmy. Přesto však cirkulární nakupování naráží ve firmách na několik překážek. Jaké bariéry to jsou a čím jsou způsobeny? A co můžete udělat pro to, aby se cirkulární nákupy ve vaší firmě ujaly?

V CIRA Advisory se dlouhodobě věnujeme cirkulární ekonomice, a to ve všech aspektech ekonomiky včetně firemních nákupů. Na toto téma vzděláváme firmy a veřejnost například v naší Cirkulární akademii a díky každodenní praxi a spolupráci s různorodou škálou českých podniků jsme identifikovali několik bariér, které jim brání v aplikaci cirkulárních nákupů. A rovnou k nim přidáváme i 4 účinné strategie, jak se s těmito překážkami vypořádat.

Upřednostňujte udržitelnost před kvantitou. Upravte kritéria firemních nákupů. 

Firmy jsou v praxi zvyklé upřednostnit kvantitu před udržitelností – např. nakupují velké množství reklamních předmětů nebo nové elektroniky, přičemž mnohdy je hlavním faktorem výběru nejnižší cena. Například z důvodu, že čím větší množství produktů firma objedná, tím lepší dostane cenu za jeden kus zboží. Důraz na kvantitu a pořizovací cenu jde však často na úkor udržitelnosti – nákupčí nesledují například ekologickou stopu produktu či jeho znovupoužitelnost a recyklovatelnost. Právě to jsou však jedny ze stěžejních metrik pro měření cirkulární ekonomiky.

Co s tím? Upravte kritéria firemních nákupů tak, že zahrnou metriky udržitelnosti. Produkty a služby navržené dle cirkulárních principů sice mohou mít vyšší pořizovací náklady, je však třeba hledět také na operativní náklady jako údržba produktu nebo náklady spojené s koncem užívání výrobku. Proto se v rámci cirkulárních nákupů hledí například na tzv. Life Cycle Costing, tedy ukazatel dlouhodobé ekonomické hodnoty výrobku a služby. V tomto širším kontextu pak cirkulární produkty a služby vychází často lépe, i když mohou mít vyšší pořizovací cenu.

Vzdělávejte se o přínosech cirkulárních nákupů. 

Firmy si mnohdy neuvědomí, že cirkulární principy je kromě výroby možné aplikovat i do oblasti firemních nákupů. Ihned mohou nákupčí začít například v oblastech, kde lze cirkularitu aplikovat rychle – do nakupování kancelářských potřeb, reklamních předmětů nebo služeb jako je třeba správa vozového parku apod. Z dlouhodobého hlediska se však firma potřebuje zaměřit na vylepšení udržitelnosti nákupů v oblastech svého stěžejního businessu, kde budou mít tyto změny také největší dopad. Důležitým krokem je v tomto ohledu vzdělávat se. Vědět o možnostech, které cirkulární ekonomika nabízí i o nástrojích, které používá. V případě cirkulárních nákupů je pak potřeba seznámit nákupčí firem o tom, co je podstatou cirkulárního nakupování a jak lze cirkulární principy aplikovat do firemních procesů.

Alokujte čas a personální kapacity na testování nových přístupů a pilotních projektů.

Leasing na firemní auta nebo počítače jsou již v praxi běžnou záležitostí. Pronájem nábytku a vybavení kanceláře nebo používání car sharingu pro firemní účely jsou však novinkou, která vyžaduje ze strany nákupčích jiný přístup, než byli dosud zvyklí. Nejedná se totiž o jednorázový nákup produktu, ale nákup dlouhodobé služby. A to vyžaduje například vhodně nastavit proces výběru dodavatele nebo podmínky smlouvy o dodávce služeb.

Pro zavedení cirkulárních nákupů do firmy je mnohdy nutné zavádět nové procesy a zkoušet nové přístupy. To vyžaduje čas i úsilí ze strany nákupčích i dalších členů týmu. Pro zdárnou realizaci je nutné mít dlouhodobý plán, zavádět změny postupně a nové přístupy také vyhodnocovat. Osvědčené procesy pak můžete snadno aplikovat i v dalších firemních nákupech.

Vybírejte dodavatele, kteří jsou transparentní a myslí na udržitelnost.

Aby firemní nákupy splňovaly cirkulární principy, musí se mnohdy jednat o úzkou spolupráci podniku s dodavateli. Dodavatelé musí být schopni dostát svým závazkům, tzn. zajistit dostatečný servis spojený s údržbou produktů i případné zpracování produktu po ukončení jeho životnosti. Pokud dodavatel svůj závazek nesplní, má firma jen omezené možnosti, jak naplnit své udržitelné cíle.

Co s tím můžete jako odběratelé udělat? Především komunikujte dodavateli vaše očekávání a představy, a to již při výběrovém řízení. Informujte se podrobně o procesech dodavatele a jeho přístupu k dlouhodobému servisu nebo reklamacím. Ohledně servisu a likvidace produktů si definujte s dodavatelem jasné smluvní podmínky spolupráce, a to včetně termínů nebo peněžních záruk za dodržování závazků.

Dodavatelský řetězec představuje především u velkých firem propletenec složitých vztahů, které zahrnují nejen výrobce, ale i subdodavatele nebo distributory s působností po celém světě. V takové rozsáhlé síti kontaktů je mnohdy složité dopátrat se ke všem potřebným informacím, které firmy potřebují ke zhodnocení udržitelnosti svých aktivit.

Zaměřte se tedy na dodavatele, kteří jsou vám ochotni poskytnout co nejvíce relevantních informací, a to včetně všech subdodavatelů. Dalším řešením může být zjednodušování dodavatelského řetězce například v podobě upřednostňování lokálních dodavatelů.

Greenwashing označuje komunikační aktivity firmy, které se snaží produkty a služby vykreslit jako ekologičtější a udržitelnější, než ve skutečnosti jsou. Právě tyto praktiky se však nelíbí evropským zákonodárcům. Proto v posledních letech přichází s legislativou, která má za cíl komunikaci udržitelnosti ztransparentnit pro spotřebitele i firmy. Součástí této legislativy jsou postupně i podrobnější informace k tomu, jak nastavit pravidla pro komunikaci udržitelných aktivit. Přesto je mnohdy hranice mezi pravdivým a greenwashingovým tvrzením tenká a pro firmy není jednoduché tuto hranici rozlišit. Jak tedy nastavit komunikaci tak, abyste se vyhnuli greenwashingu? Pojďme se podívat na 6 tipů, které jsme poradili našim klientům.

1. Řešte reálný dopad svých udržitelných aktivit

„Firmy to s udržitelnými aktivitami a komunikací myslí často v zásadě dobře. V zápalu nadšení přijdou mnohdy s nápady na různé kampaně a aktivity, které mají potenciál pomoci řešit ekologické problémy jako třeba vyhazování odpadků do krajiny apod. Potíž je, že tyto aktivity mají často velmi malý či krátkodobý dopad,” komentuje Ivana Hekerle, ředitelka oddělení komunikace CIRA Advisory.

Z praxe: kampaň na úklid odpadků a zavánějící greenwashingem

Příkladem je kampaň na úklid odpadků a následně zveřejnění informací na sociálních sítích o několika tunách nasbíraného odpadu. To může sice na první pohled působit na spotřebitele až ohromujícím dojmem, ale když se podíváme na množství odpadu, které vyprodukuje firma jako celek, zjistíme, že se v rámci této kampaně nedostáváme ani na jednotky procent celkového množství odpadu dané firmy. A to už zavání manipulací s fakty a greenwashingem.

Podobné je to s oblíbeným tvrzením o zavedení podílu recyklátu do produktů nebo obalů. Často se tato iniciativa ale týká třeba jen jednoho nebo několika produktů z portfolia, které má klidně tisíc položek. Dopad těchto aktivit ve vztahu k udržitelnosti je tak skutečně diskutabilní.

“Důvodem těchto přešlapů je i to, že se firmy často nechají zlákat tématem, které je ve společnosti aktuálně moderní a chtějí se na této vlně svézt. K problému ale nepřistoupí strategicky, nemají plán, jak z pilotního projektu získat potřebné informace a zkušenosti a postupně udržitelný přístup rozšířit na zbytek portfolia,” doplňuje Jana Bábiková, manažerka komunikace CIRA Advisory. Proto se před realizací každé aktivity zajímejte o to, jaký dopad tím skutečně z pohledu udržitelnosti vytvoříte. Čím větší a dlouhodobější efekt, tím lépe.

O greenwashingu pravidelně mluvíme na různých eventech a konferencích. Sledujte náš Linkedin. Kontaktujte nás pro více informací.

2. Promyslete udržitelné aktivity ve všech krocích

Kromě reálného dopadu firmy často zapomenou domyslet i důsledek aktivit pro samotného spotřebitele. Pokud chcete například realizovat nápad se zpětným odběrem zboží nebo obalů, musíte se zamyslet nad celou logistikou, kterou to bude ze strany spotřebitele vyžadovat. Má spotřebitel skutečně jednoduše kam produkt vrátit, nebo je prozatím síť poboček prodejen malá a jako nejjednodušší cesta se ukáže vrácení zboží skrze poštu? Jaká je ale ekologická stopa takového zpětného odběru?

Nakonec můžete zjistit, že pro spotřebitele je daná cesta natolik komplikovaná, že použitý produkt jednoduše vyhodí do koše a vám se materiál zpět do výroby nevrátí. Od začátku proto hledejte partnery, kteří by vám mohli poskytnout síť svých poboček pro vracení produktů.

3. Ověřujte si tvrzení vašich dodavatelů

V naší poradenské praxi jsme se setkali s tím, že jedním z největších rizik pro firmu představuje neověření tvrzení, která jí poskytnou její dodavatelé. To se týká často například obalových a jiných výrobních materiálů. U těch mnohdy dodavatelé tvrdí, že jsou materiály recyklovatelné, ale zapomínají říci, že recyklace se vztahuje jen na region, kde se vyskytují i vhodné třídící linky. Ty ale mohou v jiných regionech chybět a recyklace zde tak není možná.

“Pokud firma pouze převezme tvrzení, která jí poskytne její dodavatel výrobních materiálů a tuto skutečnost si neověřuje, může se snadno dopustit greenwashingu. Jestli vám například zahraniční dodavatel bude tvrdit, že je jeho zboží uhlíkově neutrální, musíte si ověřit, jak k výpočtu došel a zda bude daná věc uhlíkově neutrální i po dovozu do Česka,” vysvětluje možná rizika Bábiková.

Jednou z cest, jak se tomuto riziku bránit, je zavést ve firmě proces kontroly dodavatelů, respektive dodaných výrobních materiálů z hlediska udržitelnosti. Nemusí se přitom jednat o žádnou administrativně složitou záležitost – posloužit může dobře i krátký checklist s jasně definovanými požadavky a standardy. Checklist můžete použít jak při výběrových řízeních na dodavatele, tak při kontrole dodávek zboží.

4. Řekněte narovinu, jak se věci mají

Pokud už musíte používat výrobní materiál, pro který v Česku nejsou vhodné recyklační linky, je potřeba toto otevřeně komunikovat i spotřebiteli. Respektive je důležité mu vysvětlit, proč i přes své veřejné deklarace o udržitelném a ekologickém přístupu prodáváte například produkty v nerecyklovatelných obalech.

“To firmě zároveň poskytne příležitost edukovat spotřebitele o dané situaci. Případně to může pojmout jako výzvu směrem ke spotřebitelům v hledání možného řešení,” upozorňuje Hekerle. Když totiž spotřebitelé zjistí, že vaše situace se zatím nedá efektivně řešit formou recyklace, mohou být ochotnější zapojit se například do zpětného odběru obalů a produktů nebo používání vratných variant obalu.

greenwashing

Až 40 % firemních tvrzení o zelených produktech (tzv. green claims) není ničím podložená, 53 % podává vágní nebo dokonce zavádějící informace. V EU dnes existují stovky verzí nálepek „eko“, „bio“ atd. na obalech výrobků.

5. Volte adekvátní vizuální komunikaci

Samotným tématem greenwashingu je vizuální komunikace. Legislativně lze však jen těžko penalizovat, že je zvolená grafika firmy vzhledem k jejím tvrzením o udržitelnosti nepravdivá, zavádějící atd. Vizuální forma je totiž do určité míry spíše otázkou osobního cítění a módních vln a je tedy jen těžko měřitelná a posouditelná.

“Vzhledem k rozmachu greenwashingových aktivit firem však doporučujeme šetřit grafikou, která je prvoplánově spojována s tématem ekologie a udržitelnosti. Mezi takové grafické prvky patří nadužívání zelené barvy, necertifikovaná loga deklarující ekologický přístup produktu nebo také grafiky oblíbená textura recyklovaného papíru apod. Je totiž důležité uvědomit si, že vizuální komunikace sama o sobě udržitelnost nedělá a mnohdy jen mate spotřebitele,” zdůrazňuje Bábiková.

6. Připravte se na krizovou komunikaci

I přes veškerou snahu se může stát, že se občas něco nepovede a ve svých udržitelných aktivitách šlápnete vedle. Nebo spotřebitel vaše sdělení pochopí jinak, než jste očekávali. V takovém případě je nutné především otevřeně komunikovat. Uznat chybu a vysvětlovat. Přiznat, že se udržitelnému přístupu učíte. Na sociálních sítích je pak důležité reagovat vhodně i na komentáře spotřebitelů a své kroky trpělivě zdůvodňovat.

“Kromě komunikace je však potřeba se z těchto chyb také poučit a dělat i něco pro nápravu. Právě proces upřímné revize udržitelných aktivit firmy se paradoxně může stát zdrojem další vhodné komunikace směrem k veřejnosti,” vybízí k tomuto přístupu Hekerle.

Chcete se dozvědět další podrobnosti o úskalích greenwashingu? Čtěte naše Manuály o komunikaci bez greenwashingu, který je ke stažení na webu Bezgreenwashingu.cz.

Klíčový vliv na úspěch či neúspěch strategie udržitelnosti ve firmě mají její zaměstnanci. Jednou z cest, jak aktivně zapojit zaměstnance do realizace udržitelných cílů, je systematické zvyšování jejich kompetencí v této oblasti. V tom pomáhají tzv. KPI (key performance indicators), tedy ukazatele výkonnosti. Ty dosud firmy používaly jako obecný nástroj rozvoje a hodnocení zaměstnanců. Ukazuje se však, že mohou dobře posloužit i specificky pro zavedení udržitelnosti do firemní praxe a kultury. Jak tedy taková KPI udržitelnosti ve firmě nastavit?

Pojměte KPI udržitelnosti jako prostor pro rozvoj nových kompetencí zaměstnanců

V případě nastavení udržitelných KPI pro zaměstnance je vhodné začít cestou systematického vzdělávání v této oblasti. Konkrétní kompetence zaměstnance v udržitelných aktivitách a projektech se budou výrazně lišit dle toho, jaké má o udržitelných tématech povědomí a jak aktivně se do nich zapojuje. Zatímco někteří zaměstnanci tak začnou svou práci na udržitelných KPI vzděláváním, jiní (ti, kteří už mají o tématu udržitelnosti silné povědomí) mohou již téma pomoci aktivně popularizovat uvnitř firmy jako tzv. ambasadoři. Naopak nesprávným postupem by bylo plošné nastavení udržitelných KPI např. pro celé oddělení dle pracovního zařazení nehledě na individuální vědomosti jednotlivců

Kompetence zaměstnance se budou výrazně lišit i dle typu pracovní pozice a její náplně. Tento faktor specializace je nutné zohlednit i při nastavování KPI. Jiné ukazatele výkonnosti tak budou mít zaměstnanci back office, management a vedení firmy nebo oddělení HR, marketingu, prodeje či dělnické profese. Zatímco zaměstnanci back office se mohou ve svých cílech zaměřit například na aplikování cirkulárních principů do nakupování nebo vybavení kanceláře, oddělení HR se naopak nabízí práce na zlepšení wellbeingu zaměstnanců nebo organizace interních vzdělávacích aktivit a kampaní k tématu udržitelnosti. KPI manažerů a zaměstnanců ve vedení firmy pak mohou být postavena na účasti na konferencích a eventech o udržitelnosti. Tedy v získávání informací o tomto tématu, ale i v prezentaci firmy navenek.

Naplňování udržitelných KPI pravidelně hodnoťte z ohledem na dlouhodobé firemní cíle v udržitelnosti

Důležitou součástí udržitelných KPI zaměstnanců je i pravidelné hodnocení jejich naplňování. To vám také umožní vytipovat zaměstnance, kteří se udržitelnosti věnují aktivně a do hloubky, a mohou se tak stát ambasadory udržitelnosti uvnitř firmy.

Motivujte zároveň zaměstnance, aby nastavovali svá KPI udržitelnosti dostatečně ambiciózně. Tím budou totiž posouvat pozitivním směrem celou udržitelnou strategii firmy. Hodnoťte pak pozitivně především kvalitu zapojení zaměstnanců nikoliv kvantitu. Firma může “vykázat ve svém reportingu”, že její zaměstnanci se účastnili desítek kurzů a webinářů k tématu udržitelnosti, ale to samo o sobě nemusí mít žádný reálný dopad na její udržitelnou strategii. Takto nastavené KPI je pouze formální (počet odchozených vzdělávacích kurzů) a neměří reálný přínos zaměstnance pro udržitelnost. Při nastavování KPI proto vždy mějte na zřeteli dlouhodobý a strategický záměr vzdělávání a současně pozitivního dopadu vašich zaměstnanců v oblasti udržitelnosti.

Potřebujete nastavit udržitelná KPI ve vaší firmě? Rádi vám v tomto poradíme.

Téma udržitelnost neustále nabírá na popularitě, co si uvědomují i společnosti na trhu a proto jí ve velkém množství zařazují i mezi svoje komunikační témata. S popularitou tématu ale neroste povědomí společnosti o možných nástrahách této komunikace a proto se může stát, že zákazníci jednoduše neodhalí přítomnost greenwashingu.

Jak vypadají konkrétní příklady z českého trhu a s jakými hřích se můžou zákazníci nejčastěji potkat? Na to odpovídá další série Manuálů komunikace bez greenwashingu, která vzniká díky spolupráci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a CIRA Advisory. Čtenáři mohou seznámit se situací na trhu maloobchodních řetězců, v průběhu roku vzniknou podobné manuály také pro sektory jako bankovnictví, energetika nebo nábytkářství.

Série opět vzniká v spolupráci Fakulty sociálních věd UK a CIRA Advisory a navazuje na úspěšný Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu. Stejně jako tomu bylo u prvního manuálu, síly spojili odborníci z CIRA Advisory Jana Bábiková a Albert Schandl a studenti Marketingové komunikace a PR na FSV UK pod vedením Petry Koudelkové, Ph.D. Cílem nové série je zmapovat český trh a specifika jednotlivých odvětví s ohledem na jejich komunikaci udržitelnosti. 

Co nás překvapilo u maloobchodních řetězců? 

Tento trh je obecně považován za ten, pro který není téma udržitelnosti novinkou, co dokládají i mnohé reporty o udržitelnosti, které jednotlivé řetězce vydávají. I proto je překvapivé, že udržitelnost není prioritním tématem v komunikaci směrem k zákazníkovi. 

U green marketingu někdy radši platí „méně je více”

Na základě stanovených kritérií manuál hodnotí trh obecně i z pohledu jednotlivých hříchů. Na grafu níže je vidět zajímavý trend. Řetězce, které si v udržitelnosti vedou nejlépe jí nekomunikují a naproti tomu jsou řetězce, které o ní víc mluví, než jí převádějí do praxe. 

Graf

Pozor na vágní tvrzení a skryté kompromisy 

Manuál si dal taky za cíl zhodnotit jednotlivé hříchy z pohledu jejích vážnosti a frekvence výskytu. Na základě toho zjistil, že by si zákazníci měli nejvíc dát pozor na vágní tvrzení a skryté kompromisy. Konkrétní příklad vágního tvrzení i způsob, jak se tomuto hříchu vyhnout je uveden v samotném manuálu. 

Není BIO jako BIO 

Specifickou kategorii pro trh maloobchodních řetězců jsou certifikáty, které jsou často falešné. Nejčastěji šlo o označení BIO bez oficiální certifikace nebo bez vlastních stanovených kritérii. Ne každý symbol je symbolem udržitelnosti produktu nebo zárukou jeho kvality. Manuál se zaměřil na privátní značky, ale tento hřích se v nemalé míře objevuje i u produktů od dodavatelů. 

Není bio jako bio

Pokud Vás zajímají další novinky z oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky, doporučujeme sledovat náš Linkedin, pustit si podcast Loopa Vojty Kovala, nebo se zaregistrovat pro odběr našeho pravidelného newsletteru. Zároveň se neváhejte podívat na naší novou webovou stránku, kde najdete vše o greenwashingu.

Zde si stáhněte nový Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu

Společnost Sage

Společnost Sage Automotive Interiors se zabývá vývojem a výrobou automobilových textilií, a to především ve formě dveřních výplní, potahů sedaček nebo hlavových a loketních opěrek. Ve strakonické továrně vznikají interiérové textilie, které se používají v automobilech světoznámých značek jakými jsou například Škoda, Mercedes-Benz nebo Ford. Společnost se již dlouhodobě věnuje udržitelným inovacím ve svém provozu, hledala však způsob, jak tuto cestu pojmout strategicky a následně ji vykomunikovat směrem ke svým zaměstnancům i k vedení v mateřské společnosti Asahi Kasei. Jak se CIRAA podílela na strategických záměrech společnosti SAGE? A jaká udržitelná řešení a způsob komunikace jsme pro tohoto výrobce automobilových textilií navrhli?

Udržitelné strategii i komunikaci předchází analýza současného stavu a návrh možných změn

“Ve společnosti SAGE má udržitelný přístup a inovace dlouhou tradici a své pevné místo. Firma však toto potřebovala efektivně vykomunikovat i vůči svému novému majiteli, mateřské společnosti Asahi Kasei, pod jejíž křídla vstoupila. Jako první krok jsme tedy navrhli přípravu Quick Checku provozu společnosti se zaměřením na cirkulární řešení. Cílem této analýzy tak bylo nejen zjistit, kde má společnost případné nedostatky a prostor ke zlepšení, ale i shrnout současný stav udržitelného přístupu firmy ve svém výrobním závodu,” vysvětluje potřeby klienta Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory.

Quick Check tak ukázal, že společnost SAGE je ve svém přístupu skutečně proaktivní – vyvíjí nejen inovativní produkty a materiály, ale detailně řeší i životní cyklus použitých materiálů a jejich přínos pro výrobu. Přesto jsme však našli oblasti, ve kterých má firma prostor ke zlepšení: “Jedním z doporučení bylo například zaměření se na systém reverzní logistiky, tedy zpětného odběru produktů po skončení životního cyklu. Tím může společnost efektivně řešit nedostatek některých druhů materiálů, například PET do textilních recyklátů,” uvádí konkrétní řešení Mitroliosová.

Konkrétní výstupy a doporučení je potřeba překlopit do vhodné komunikace napříč firmou

Analýza Quick Checku pokryla i témata hospodaření s vodou a odpady nebo provoz kancelářské budovy. Ukázalo se také, že společnost SAGE nutně potřebuje vytvořit novou energetickou koncepci, která se bude zaměřovat na energetickou soběstačnost výroby. Díky Quick Checku se tak firma rozhodla zaměřit na využití fotovoltaických panelů na střechách svých budov a uvažuje i o dalších obnovitelných zdrojích energie:

“Právě v otázce používání obnovitelných zdrojů potřebovala společnost SAGE připravit informativní prezentaci s vhodnými argumenty pro schválení projektu ze strany managementu. Od Quick Checku a konkrétních doporučení jsme tak plynule přešli k jednotlivým krokům interní komunikace, která byla nasměrována v první fázi právě k vedení společnosti,” odkrývá další postup spolupráce Ivana Hekerle, vedoucí komunikačního oddělení CIRA Advisory.

O cirkulární strategii se vyplatí informovat a proškolit všechny zaměstnance

Nejen management by měl však držet krok s inovacemi ve firmě, a proto jsme společnosti SAGE doporučili i školení pro další zaměstnance: “Vzdělání je důležitým krokem ke změně, a proto jsme ve spolupráci s Institutem Cirkulární Ekonomiky připravili pro společnost SAGE seminář na téma Cirkulární textil. Zde jsme zaměstnancům firmy představili současný stav textilního průmyslu včetně jeho největších výzev. Diskutovali jsme společně o negativních externalitách tohoto průmyslu v globálním i lokálním měřítku a zaměřili jsme se také na cirkulární materiály, které může firma efektivně zapojit do své výroby,” shrnuje obsah vzdělávacího semináře Mitroliosová.

Již proběhly první bloky kurzu Cirkulární ekonomika. Kurz si bere za cíl detailněji představit klíčová témata cirkulární ekonomiky pro fungování firem. První lednový blok kurzu se proto zaměřil na nejprve zaměřil na materiály & design a vodu & biodiverzitu. Na druhém bloku kurzu Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám jsme měli na programu téma cirkulární energetiky a odpadů. Díky velmi zajímavým hostům jsme nahlédli podrobněji do problematiky, která je velmi komplikovaná.

Jak je to tedy s materiály?

Albert Schnadl z CIRA Advisory mimo jiné představil v rámci cirkulární ekonomiky potenciál úspor, který v případě primárních zdrojů může dosahovat 64 % nebo hodnoty 130 miliard euro, když vezmeme v potaz 150 milionu tun železa, plastu a aluminia, které se každoročně nacházejí na konci svého životního cyklu. Co opravdu musíme chápat jako klíčové, je produkt jako služba, modularita, prodloužení životního cyklu, inovativní materiály, moderní technologie a znovuvyužití existujících materiálů.

Adam Havel z MateriÓ zmínil, že při přemýšlení o nejlepších materiálech je vždy důležité zaměřit se na kontext. Představil materiálové inovace, environment footprint a zdůraznil roli LCA, tedy analýzy životního cyklu, která hraje v cirkularitě a cirkulárním přemýšlení důležitou roli.

Lubomír Krupa z Ateliéru Paletky představil, jak prakticky využívají palety exotického dřeva, které by jinak skončilo na skládce či ve spalovně. V Paletkách aplikují princip krátkého dojezdu pro nákup palet, znovu využití materiálů, modularitu, upcycling a přemýšlejí o nábytku v dlouhém horizontu.

Barbora Kotoun z IKEA nakonec seznámila účastníky kurzu s tím, jak se snaží aplikovat principy cirkularity IKEA. Firma podporuje výkup použitého nábytku (zelený buy-back Friday), zohledňuje analýzu životního cyklu, využívá certifikované dřevo, dává tipy na opravy a prodloužení životnosti a klade si za cíl být do roku 2030 cirkulární.

Téma Vody a biodiverzity

Dagmar Milerová Prášková z CIRA Advisory představila téma biodiverzity z globálního hlediska, kdy mezinárodní i evropské plány na obnovu biodiverzity a ochrany životního prostředí jsou velmi ambiciózní. Také se překrývají agendy ochrany klimatu, biodiverzity, udržitelného rozvoje nebo potravinové bezpečnosti, o kterých se vyjednává v mnoha mezinárodních organizacích, což může vést k různě nastaveným cílům a doporučujícím krokům. V ČR se snižující biodiverzita a negativní dopady klimatické změny projevují ve zhoršujícím se suchu, které ohrožuje krajinu a produkci potravin.

Jakub Med ze spolku H2ospodař! zdůraznil, že v ČR bude mít zvyšování teploty zásadní dopady na kvalitu života a poukázal na to, jakou zásadní roli mají města a člověk na kvalitu vody i její úbytek. Představil také metodiky MPO a MŽP pro vodní audit a odpovědné hospodaření s vodou.

Karel Plotěný z ASIO také hovořil o vlivu měst a malého odpařování a zasakování vody a jako řešení představil principy modrozelené infrastruktury: zelené střechy (kombinace s fotovoltaikou), zelené podklady pro parkování, využití dešťové vody a nutnost dostat požadavky modrozelené infrastruktury do veřejných zakázek i soukromých nákupů.

Klára Hálová z firmy Mattoni ukázala, jak jsou klima a biodiverzita spojené nádoby a že pro Mattoni je biodiverzita důležitým tématem, protože zdravé přírodní zdroje (voda i půda) jsou pro ně životně důležité.

Energetika – bez obnovitelných zdrojů to nepůjde

Martin Sedlák, ředitel Svazu moderní energetiky, představil současné trendy Evropské unie, které se obtisknou do české legislativy, nebo se již v současnosti v české legislativě vyskytují. Co stojí za zmínku, je jistě fakt, že dochází ke zvýšení cen emisních povolen a tyto výnosy jsou určeny pro financování Modernizačního fondu. Jinými slovy ten, kdo znečišťuje, musí platit a přispívat ke zlepšení současné situace.

Neméně zajímavý je také koncept agrivoltaiky, tedy propojení zemědělské produkce a výroby solární energie, kde ovšem platí, že v ČR zatím chybí legislativa a bude snad dopracována ještě v tomto roce. Kromě financování obnovitelných zdrojů a instalace fotovoltaických elektráren, které jsou momentálně jedním z hlavních řešení energetické krize a vysokých cen energie, jsou to ale také energetické úspory, které je třeba chápat jako důležité téma, například skrze zateplování budov. Zajímavostí třeba je, že budovy v pasivním standardu mají potenciál ušetřit až 90 % energie.

Jaroslav Nutil z firmy Mondi Štětí, která je největší papírna v ČR, přiblížil účastníkům výrobu papíru a nastavování cirkulárních principů v papírenském odvětví. Zajímavé je, jak se firma staví k minimalizaci a využití odpadu a šetrnější produkci v celém výrobním procesu.

Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu představil energetickou transformaci jako šachovou hru, kdy je třeba pro různá období vytvářet jiné strategie, a představil dále odhady produkce energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030.

A co si z webinářů lze odnést? Že v podnicích vzniká obrovské množství odpadu a naší snahou je ukázat, jak přemýšlet nad druhy materiálů, nad výrobou a spotřebou, jaké jsou nástroje pro měření dopadů a materiálních toků, a pak hledat úspory jak finanční, tak i environmentální. Zároveň žádný materiál není špatný, jen je špatně využíván.

Odpady

Téma odpadů uvedl Albert Schandl z CIRAA. Mottem této hodiny bylo „žádný odpad, dobrý odpad“.

Mimo jiné mluvil o tom, že definice odpadů v současném zákoně jde někdy proti principům cirkulární ekonomiky a že je důležité mít na paměti hierarchii nakládání s odpady, protože zásadní je prevence vzniku odpadu.

Elias Karraa z firmy Lavaris představil technologie na recyklaci těžko zpracovatelného odpadu (beton, pneumatiky, sádrokarton, sklo, plast) cestou drcení a mletí a představil platformu Reborn Design, kde spolupracují s architekty a designery a vytvářejí z odpadu v rámci soutěže zajímavé produkty.

Patrik Luxemburk prezentoval firmu Stabilplastik, která zpracovává směsný plastový odpad (až z 80 % se běžně těžko zpracovává) a vyrábí z něho plastové přepravní palety. Firma například zaručuje zpětný sběr rozbitých palet, udělala si analýzu životního cyklu plastových palet z recyklátu (ty jsou o 75 % méně zatěžující než dřevěná paleta) a jejich technologie výroby je bezodpadová technologie, tedy pěkný příklad cirkulární výroby.

A shrnutí na konec po prvních blocích kurzu Cirkulární akademie: ochrana životního prostředí je zásadním pilířem ESG a udržitelnosti a CSR a dobrovolné aktivity již nestačí. Na to myslí i legislativa přicházející v podobě různých strategií v rámci Zelené dohody a mezinárodních úmluv. Myslet na eliminaci negativních dopadů na životní prostředí musí zkrátka každý.

Zelené fabriky, zprávy o sázení stromů nebo štítky vágně deklarující udržitelnost jsou asi první myšlenky, které se Vám spojí s greenwashingem. V některých případech je greenwashing do očí bijící, někdy je jeho odhalení mnohem složitější a musíme si dávat pozor, na základě jakých kritérií chceme sdělení označit za greenwashing. Kromě našich subjektivních parametrů existuje také vícero právních norem, které greenwashing upravují a za jejichž nedodržení hrozí obchodním subjektům sankce. Jaké to jsou? A jaká soudní rozhodnutí o greenwashingu už padla? To se dozvíte v článku.

Co je to greenwashing?

Existuje množství definicí greenwashingu. Prakticky všechny se ale shodnou v tom, že greenwashing je klamavá komunikační taktika, která má za cíl prezentovat zboží nebo službu jako šetrnější k životnímu prostředí než ve skutečnosti je. S rostoucím významem udržitelnosti pro nákupní rozhodování spotřebitelů i firem roste také množství tzv. zelené reklamy. Logicky proto kolem sebe často vidíme neověřené zelené deklarace různých společností z různých oborů, které manipulují k nákupu svého udržitelného produktu. Mnoho tvrzení je ale nepodložených, neověřitelných nebo nepřesných.

Tvrzení obchodníků si už ale často nikdo neověřuje – spotřebitelé i nákupčí ve firmách jsou zavaleni množstvím dalších povinností a přirozeně se do hloubkových rešerší nepouští. Proto není divu, že greenwashingové reklamní sdělení často fungují docela dobře. Alespoň krátkodobě. Z dlouhodobého hlediska ale greenwashující společnosti hrozí poškození reputace, propad hodnoty firmy nebo také právní konsekvence.

Zdroj: Canva

Jaké právní normy upravují greenwashing?

V zemích Evropské unie upravuje greenwashing několik právních norem. Jsou to zejména Směrnice o právech spotřebitelů (Directive (EU) 2019/2161), Směrnice o nekalých obchodních praktikách (Directive (EU) 2019/2161) a Směrnice  o klamavé a srovnávací reklamě (Directive (EU) 2006/114). Tyto právní normy se budou průběžně aktualizovat pro naplnění záměrů Green Dealu.

Směrnice o nekalých obchodních praktikách také doplňuje další právní předpisy EU. V oblasti environmentálních tvrzení doplňuje zejména:

  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 o ekoznačce EU (280),
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky (281),
  • směrnici 1999/94/ES o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů, směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti (282) ve znění směrnice (EU) 2018/2002 (283),
  • směrnici 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (284),
  • nařízení (EU) 2020/740 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné parametry (285),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (286),
  • směrnici 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (287),
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (288),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (289),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (290). 

V tomto článku se zaměřujeme pouze na právní úpravy komunikace udržitelných akvitit. Širší právní úpravy Green Dealu a environmentálního práva jsou mnohem komplexnější a více do detailu upravují pravidla pro použití různých látek nebo označování výrobků.

Jaké vztahy upravují uvedené právní normy?

Většina zmíněných právních norem se věnuje vztahům mezi obchodní společností a koncovým zákazníkem, tedy tzv. B2C segmentu. Vztahy mezi obchodními společnostmi, B2B segment, jsou chráněny především Směrnicí o klamavé a srovnávací reklamě. I přesto, že v obchodních vztazích mezi B2B subjekty nejsou legislativní normy tak podrobné, greenwashing zde může mít pro firmy ještě širší dopady. V rámci plánovaného nefinančního ESG reportingu  totiž začnou firmy detailněji pátrat po původech environmentálních tvrzení svých dodavatelů a špatná reputace jakožto dodavatele se napravuje mnohem hůře než zaplacení jedné pokuty v soudním sporu.

„Směrnice o nekalých obchodních praktikách nestanoví konkrétní pravidla týkající se environmentálních tvrzení. Poskytuje však právní základ s cílem zajistit, aby obchodníci neuváděli environmentální tvrzení způsoby, které jsou vůči spotřebitelům nekalé. Nezakazuje používání „zelených tvrzení“, pokud nejsou nekalá.” – Zní z oficiálního výkladu Evropské unie ke Směrnici.

Firmy tak mají poměrně volnou ruku v tom, jak své udržitelné počiny komunikovat. Musí se ale vyvarovat greenwashingu.

Jak tedy správně a legálně komunikovat udržitelnost?


1. Buďte transparentní

Nejjednodušší pravidlo, kterého se firmy mohou u komunikace udržitelnosti držet, je maximální transparentnost. Čím transparentnější budete, čím více dat na podložení vlastních argumentů zveřejníte, tím jste více chráněni právně i reputačně.

Konkrétně evropská legislativa doporučuje:

„Podle článků 6 a 7 Směrnice o nekalých obchodních praktikách týkajících se klamavých jednání a opomenutí musí obchodníci uvádět pravdivá ekologická tvrzení, která neobsahují nesprávné informace a která musí být předkládána jasně, konkrétně, přesně a jednoznačně, aby bylo zajištěno, že spotřebitelé nebudou uvedeni v omyl. Podle článku 12 Směrnice o nekalých obchodních praktikách musí mít obchodníci k doložení svých tvrzení k dispozici příslušné důkazy a musí být schopni předložit je srozumitelným způsobem příslušným donucovacím orgánům, je-li tvrzení zpochybněno.”


2. Nepoužívejte falešné certifikace

Je přirozené, že použití certifikace, která produktu nebyla udělena nebo které uplynula její platnost, není v pořádku. Konkrétní certifikací může firma navíc označit pouze konkrétní výrobky, které certifikační značku dostaly. V případě použití soukromé značky je nutno také vysvětlit její význam.

Jak jsme zjistili v rámci výzkumu greenwashingu s Univerzitou Karlovou, spotřebitelé různým označením důvěřují, ale neznají jejich význam. Značkou, které v našem výzkumu nedokázali přiřadit správný význam nejčastěji, byla oficiální značka pro biopotraviny od Evropské unie. Jedna z možností je vytvořit si na webových stránkách sekci pro udržitelnost a vysvětlit zde co nejvíce informací.

3. Nepoužívejte vágní tvrzení a nepravdivé informace

Jednoduchý příklad je bambusové nádobí. Mnoho restaurací nebo cateringových společností toto nádobí začalo používat v domnění, že se jedná o ekologičtější alternativu. Ve skutečnosti bylo ale nádobí vyrobeno ze směsi bambusu a pryskyřice a rozložitelné bylo pouze v laboratorních podmínkách nebo ze směsi bambusu a plastu a tudíž označení jako udržitelné nebo recyklovatelné bylo zavádějící.

4. Zohledňujte celý životní cyklus výrobku

Příklad, který přímo uvádí Evropská unie, je reklama na umělý trávník. Ten byl vyobrazen jako šetrný k životnímu prostředí, protože ve fázi používání nepotřebuje vodu, hnojivo ani údržbu. Jeho výroba a konec životního cyklu (recyklace nebo vyhození) ale mají výrazně negativní dopad na životní prostředí. Na výrobu trávníku se totiž spotřebuje plastový materiál a energie, výrobek se následně zabalí, přepraví z místa výroby (pravděpodobně mimo EU) a po konci životnosti se vyhodí na skládku nebo do spalovny (recyklace podobného výrobku je málo pravděpodobná). Všechny tyto procesy spotřebují materiály a emise. Oproti tomu živý trávník vyžaduje jistou péči a můžeme hledat různé přírodní alternativy, které jsou pro biologickou rozmanitost lepší než „obyčejný” trávník, pořád je ale z hlediska celého životního cyklu živý trávník lepší alternativou než plastová tráva.

Zdroj: Canva

5. Používejte vhodnou vizuální komunikaci

Evropské právo pokládá za greenwashing také vyobrazení produktu nebo služby, které by mohly spotřebitele uvést v dojem, že se jedná o udržitelný produkt. Pozor tedy na zobrazení, která používají modrou a zelenou barvu nebo fotografie přírody. Udržitelnost jde efektivně komunikovat také bez použití těchto „tradičních” symbolů. Velice hezký příklad je například rebranding Biopekárny Zemanka, která používá širokou škálu barev pro prezentaci svých produktů. Environmentální benefity svých produktů se jí daří komunikovat značkami přímo na obale, na webových stránkách a skrze další aktivity a PR společnosti.

Greenwashing

Správná komunikace udržitelných počinů může být i pro zkušené marketéry disciplína sama o sobě. Doporučujeme proto dobře znát vlastní produkty, ptát se i nepříjemné otázky o environmentálních dopadech a v ideálním případě se poradit s odborníky,  kteří pomohou nastavit celou komunikaci udržitelnosti bez greenwashingu. Tuto službu nabízíme také v CIRAA, přičemž naše znalosti postupně rozšiřujeme díky dlouhodobým spoluprácím s našimi klienty a také díky výzkumu greenwashingu, který provádíme ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy. V roce 2022 jsme vydali praktický Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu a letos pracujeme na jeho dalším rozšíření.

Udržitelnost a cirkulární principy se postupně prolínají do firemních procesů i strategií, ať už z dobrovolné iniciativy firem nebo z důvodu povinné legislativy. Na udržitelné principy by však firmy neměly zapomenout ani při pořádání eventů, ať už se jedná o velké konference a festivaly nebo třeba firemní večírek. Co dělá event udržitelným? Na co se při snaze uspořádat udržitelnou akci zaměřit a čeho se naopak vyvarovat? To vše vysvětluje ředitelka eventového oddělení CIRA Advisory, Eva Šálková, a to na konkrétním příkladu mezinárodní konference #CIC2022: Evropa proti informačnímu chaosu a Mezinárodním strojírenském veletrhu.

Z rozhovoru se dozvíte zejména:

  • Co vlastně dělá udržitelný event udržitelným.
  • Čeho se při pořádání udržitelných eventů vyvarovat.
  • Proč by se měly firmy zajímat o udržitelnost eventů.
  • Jak měřit udržitelnost eventů.
  • Jaké trendy a vývoj lze v oblasti udržitelných eventů dále očekávat.
  • A to vše s konkrétními příklady udržitelných eventů.

Kdo je Eva Šálková

Eva Šálková se věnuje event managementu a projektovému řízení již přes jedenáct let. Své zkušenosti nasbírala jak na straně agentury, tak klienta. Tři roky působila v zahraničí, kde se také poprvé setkala s pojmem udržitelných eventů. V posledních letech měla na starosti hlavně tvorbu eventových strategií pro různé firmy a jejich komplexní zastřešení včetně exekuce, komunikace a eventového marketingu. V CIRAA Eva vede eventové oddělení, kde se kromě strategií věnuje zejména cirkulárním a odborným eventům a jejich rozvoji.

Eva Šálková, ředitelka oddělení eventů v CIRA Advisory s.r.o.

Firmy hledají způsob, jak snížit ekologickou stopu svých eventů

I eventy mohou být cestou, jak dostát svým firemním závazkům v oblasti udržitelnosti. V tomto ohledu se na naše eventové oddělení obrací firmy, které by rády svůj večírek nebo konferenci uspořádaly s co nejnižší ekologickou stopou a v rámci principů cirkulární ekonomiky. Ze strany firem zaznívají k udržitelným eventům mnohdy podobné dotazy, a proto jsme se rozhodli na toto téma vyzpovídat naši eventovou expertku Evu Šálkovou, která vám odhalí, co obnáší přípravy udržitelných akcí.

Evi, prozradíš nám, co jsou to vlastně udržitelné eventy?

Pro mě je to jednoznačně event, kde se na udržitelnost myslí už od začátku, od samotné fáze plánování, přes realizaci a následné vyhodnocení. Je to takový event, kde sama udržitelnost je jeho záměrem, a promítá se tak do všech prvků plánování, a to včetně posouzení dodavatelů, které budeme pro event potřebovat, nebo zamyšlení se nad tím, jak můžeme věci, které jsme na event použili, po skončení akce znovu využít.. 

Co musí takový event splňovat, abychom ho mohli označit jako udržitelný?

Udržitelné akce jsou hodně o ověřování, prověřování, třeba právě dodavatelů a všeho, co se na akci chystáme použít. Cílem je pak nejnižší dopad eventu na životní prostředí. Udržitelné akce mohou mít ale kromě environmentálních i spoustu sociálních aspektů a benefitů. Můžeme třeba podpořit pracovní místa v regionu, zapojit do pořádání akce sociální podniky, budovat takto komunitu v dané oblasti nebo v rámci oboru.

Pak si myslím, že silnými motivátory pro pořádání udržitelných akcí jsou pro firmy i finanční a energetické úspory. Udržitelný event je způsobem, jak efektivně nakládat se zdroji. Materiál, který jsme již jednou zakoupili na nějakou předchozí akci, můžeme použít opakovaně, jen je potřeba na to myslet již při jeho pořizování.

Ráda bych upozornila na to, že pokud po akci vysázím 100 stromů, tak to neznamená, že se jedná o 100 % uhlíkově neutrální akci. V tomto případě se nejedná o udržitelnou akci, ale o greenwashing.

Ze strany firem, které by chtěly uspořádat udržitelný event, prý padají mnohdy podobné a opakující se dotazy. S jakými otázkami se ze strany klientů tedy setkáváš nejčastěji?

Jednoznačně jedna z prvních otázek je, zda to nebude příliš drahé a složité. A pak jestli se to bude lidem líbit. K tomu říkám, že udržitelnost může naopak organizování akcí zlevnit. Jedná se především o úspory, o znovu použití věcí, které už máme, nebo třeba domluva barterové spolupráce. Spoustu věcí nemusíme na event kupovat, ale můžeme si je třeba půjčit.

Co se týká složitosti takových akcí, tak tam doporučuji vyhnout se metodám pokus a omyl a obrátit se rovnou na zkušeného koordinátora, který na sebe převezme organizování eventu. Klienti se tím vyhnou tomu, aby naletěli na různé greenwashingové praktiky, kterých je dnes plno.

A zda se to bude lidem líbit, to je samozřejmě otázka vkusu, mně se udržitelné akce líbí a jiné už ani neděláme. Důležitá je v tomto ohledu komunikace eventu. Je potřeba lidem vysvětlit, že udržitelnost na akci je vlastně benefit. Lidi na udržitelnost dnes velmi slyší a láká je to. Právě proto to pojímáme jako způsob vzdělávání o udržitelnosti v rámci eventu, nejčastěji nějakou hravou formou.

Na konferenci „Strategie udržitelných eventů“. Kongresové centrum Praha, 2022.

Když zmiňuješ metodu pokus omyl, jakých nejčastějších prohřešků se firmy ve snaze uspořádat udržitelný event mnohdy dopouštějí?

Jako nevětší prohřešek v tomto ohledu mi přijde, že je to nezkušenost firem s organizováním  udržitelných akcí a pak to, že si nedají na vše dostatek času. Pak nestíhají, a to nemusí dopadnout dobře. Doporučuji tedy hlavně začít se vším včas, mít připravený tým a jasně vědět, čeho chci vlastně dosáhnout. Dobré je mít nějakého zkušeného koordinátora, který s akcí pomůže.

V tomto ohledu jdou do toho některé firmy opravdu po hlavě, chtějí hned, aby na akci bylo úplně všechno udržitelné a pak udělají spoustu chyb. Třeba to, že si neověřují dodavatele, věří všemu, co jim dodavatel řekne a už se po tom více nepídí. Opravdu apeluji, že je potřeba vše předem promyslet. Co chci, jak to udělám, kde to nakoupím, ale i co s tím udělám po skončení akce.

Evi, napadá tě z poslední doby nějaký event, který bys uvedla jako vzorový z pohledu udržitelnosti?

Z akcí CIRAA z poslední doby bych uvedla mezinárodní konferenci #CIC2022: Evropa proti informačnímu chaosu. Tam se nám povedla spousta hezkých udržitelných řešení. Třeba jsme měli půjčené visačky na krk, a to v rámci partnerství s danou firmou, která nám visačky půjčila formou barteru za uvedení jejich proma na akci. Nemuseli jsme tedy nic kupovat. To je taky hezký příklad toho, jak se dá na uspořádání udržitelného eventu ušetřit. V rámci cateringu jsme pak nepoužili nic jednorázového. A zbytky jídla si mohli vzít účastníci domů :).

Hodně jsme také minimalizovali tiskoviny na akci a místo toho jsme použili QR kódy s infem na webu. Když už jsme přeci jenom museli něco tisknout, tak jsme použili recyklovaný papír s certifikátem. Zbytky tiskovin a papíru jsem pak po akci nesla do školky, kde si na ně mohou děti dále malovat, nebo z nich mohou něco vyrobit, vystříhat.

Pro samotnou akci jsme pak zvolili místo konání v centru města, aby se všichni účastníci mohli dostavit pěšky nebo MHD. K tomu jsme účastníky před akcí přímo vyzvali. A doporučovali jsme jim také hotely, kde víme, že dbají na zásady udržitelnosti.

Mezinárodní konference #CIC2022: Evropa proti informačnímu chaosu

Z dřívějších akcí pak ráda uvádím cirkulární expozici na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, kterou jsme realizovali společně s Institutem Cirkulární Ekonomiky v roce 2019. Jednalo se o týdenní akci, jejíž součástí byla i konference s názvem Český hotspot. My jsme zařizovali stánky pro cirkulární expozici i pro tuto tematickou konferenci, a to doslova se vším všudy, stánky jsme budovali úplně od základů.

Pro konstrukci stánků jsme zvolili flexibilní moduly od KOMA Modular, celou expozici jsme pak na místo dovezli na autě na CNG pohon od Ronyenvi. A abychom snížili uhlíkovou stopu dopravy, tak se toto auto na CNG pohon stalo také součástí expozice na veletrhu. Tím jsme ušetřili cestu zpět do depa a pak zase po veletrhu cestu do Brna pro vyzvednutí stánku.

Zařízení stánku a dekorace jsme si pak zapůjčili. Například Plastia nám poskytla všechny květiny i vermikompostér. Vše, co jsme na stánku spotřebovali, jsme tak mohli rovnou kompostovat a vermikompostér se stal i edukativním prvkem pro návštěvníky veletrhu.

Namísto jednorázového nádobí jsme zároveň nakoupili vše potřebné na IKEA a po veletrhu jsme nádobí převezli do naší nové kanceláře, kterou jsme si v té době zařizovali. Odmítli jsme také na stánku podávat nápoje z jednorázových plastových lahví a kelímků, ale domluvili jsme se s Mattoni na zpětném odběru skleněných lahví jejich minerálních vod. A všechny kolegy a zúčastněné partnery jsme přemluvili, ať dojedou na veletrh spolujízdou nebo vlakem.

Dá se udržitelnost eventů měřit?

Evi, firmy často zajímá, jestli se dá udržitelnost eventů měřit. Jde to i u eventů?

Určitě si pro každý event můžeme stanovit konkrétní měřitelné cíle, které slouží pak pro porovnání mezi jednotlivými akcemi nebo v čase. Mezi takové metriky může patřit třeba snížení množství odpadu, který na akci vznikne, jaký je podíl směsného a recyklovaného odpadu z akce, jak se podařilo ušetřit vodu, ale jde měřit třeba i uhlíková stopa celého eventu. Dále mě napadá třeba minimalizace zbytků jídla nebo procentuální poměr rostlinné a živočišné stravy. A samozřejmě ušetřené materiály jako papír, dekorace apod.

Evi, proč by se měly firmy vlastně o udržitelné akce zajímat? Co firmy na udržitelných eventech oslovuje?

Z mého pohledu bude o udržitelné eventy mezi firmami stále větší zájem a jednou to bude i nutnost. A to třeba kvůli legislativě a ESG, ale i legislativě budoucí, která se teprve připravuje. Udržitelné eventy jsou zároveň způsobem, jak šířit povědomí o udržitelnosti a jak o tomto tématu vzdělávat.

Pro firmy je to pak samozřejmě dobré PR navenek, ale i dovnitř firmy mezi zaměstnance. Především pro mladou generaci je důležité vědět, že jejich firma má udržitelnou strategii a že tyto závazky aktivně dodržuje.

Z pohledu dalších firem na trhu pak může být udržitelný event inspirací i pro ostatní firmy. Firma, která uspořádá udržitelný event, může být v tomto průkopníkem. A to může samozřejmě zlepšit i její image. I petrolejová firma může své eventy uspořádat udržitelně. Je lepší alespoň část byznys aktivit dělat udržitelně, pokud vám základ podnikání zatím nedovoluje být více eko-friendly :).

A co já mám úplně nejradši – firma může efektivně nakládat se svými zdroji. Napadá mě příklad v podobě květin, které jsme zakoupili v květnících, abychom je po akci mohli přemístit do kanceláře firmy a pak je zase použít na další akci, kterou firma plánuje.

A jaký myslíš, že bude v oboru eventů vývoj do budoucna?

V tomto si myslím, že bude firmy v pořádání udržitelných akcí stále více tlačit povinná legislativa, ale i finanční důvody. A velký posun pak vidím do budoucna v technologiích. Trend je v digitalizaci. Právě technologickou stránku eventů hodně posunul covid, kdy se spousta eventů přesunula do online prostoru. Řada řečníků ze zahraničí, kteří by sem museli na akci dojet nebo přiletět, se teď může připojit online. To hodně snižuje ekologickou stopu dopravy.

Ale pozor, i technologie mají ekologický dopad, protože se samozřejmě musí nabít, taky se nějak vyrobily a to má taky nějaký dopad. Napadá mě příklad jedné akce, kde bylo pro účastníky k dispozici na 150 tabletů, aby si vše mohli zaznamenávat elektronicky. Ale jen nabít ty tablety mělo takovou obrovskou spotřebu elektřiny, že ta akce měla horší dopad, než kdyby si všichni dělali poznámky na papír nebo dostali online záznam z konference.

A když se vrátím k těm trendům, tak bych určitě zmínila i nové materiály a jejich opakované použití, šetrnější způsoby tisku nebo třeba lokální jídlo a potraviny.

 

Chystáte se pořádat konferenci nebo firemní večírek a chtěli byste, aby akce proběhla co nejvíce udržitelně? Kontaktujte naši eventovou konzultantku Evu, která vám poradí, jak takovou akci pojmout.

Eva Šálková

salkova@ciraa.eu