Příspěvky

V článku přinášíme souhrn klíčových trendů, připravované legislativy a prognózu dalšího vývoje v oblasti ESG v tomto roce. Již několik let intenzivně sledujeme a analyzujeme vývoj této důležité problematiky, která se stává stále více klíčovou pro české firmy. Na základě zkušeností z projektů vám nabízíme praktický přehled nejdůležitějších faktorů při tvorbě nefinančních zpráv a strategií udržitelnosti ve firmách.

Z článku se dozvíte zejména:

  • Jak firmy dle našich zkušeností vnímají problematiku ESG,
  • jaké jsou změny v pojetí principu materiality v nefinančním reportingu, 
  • koho se dotkne odklad některých povinností nefinančního reportingu,
  • jaké jsou změny ve struktuře reportovacího tématu governance,
  • jak bude fungovat audit nefinančních reportů,
  • trend ESG ratingů – kdo je poskytuje a co přináší českým firmám,
  • související změny v Taxonomii EU. 

Jak vnímají ESG české firmy v roce 2023?

Dle výsledků loňského průzkumu agentury IPSOS “Postoj Čechů k cílům udržitelného rozvoje” realizovaného pro Asociaci společenské odpovědnosti ČR tři čtvrtiny Čechů o zkratce ESG nikdy neslyšely. Ve sféře byznysu je situace už jiná, povědomí firem o ESG rapidně roste. Od začátku roku naši konzultanti mluvili se zástupci desítek malých, středních a velkých firem o jejich přístupu k ESG. Projektovým manažerem a konzultantem v CIRA Advisory pro oblast ESG je Albert Schandl. V rámci tohoto článku sdílel své aktuální poznatky a názory v oblasti ESG a nefinančního reportingu. 

Velké firmy se tématu ESG už aktivně věnují – připravují strategie udržitelnosti, které jim zjednoduší nefinanční reporting dle přicházejících Evropských reportovacích standardů udržitelnosti (ESRS). Nadnárodní firmy mají výhodu v tom, že často nastavují ESG procesy dle vzorů svých zahraničních matek. Albert Schandl tady vidí roli českých poboček zejména v lokalizování ESG strategie mateřské společnosti a edukaci svých zaměstnanců v tématu, což samozřejmě také představuje rozsáhlý a často obtížný úkol. 

Na rozdíl od velkých firem, u většiny středně velkých českých podniků vnímáme, že jsou ve fázi vzdělávání a zjišťování základních informací o ESG. Dle A. Schandla často platí, že tyto firmy témata ESG přirozeně řeší (např. zaměstnanci, odpady atd.) jenom neví, že tyto projekty spadají pod “rámec ESG”. V obrovské směsici informací, které se o ESG aktuálně publikují, se tyto firmy aktuálně snaží pochopit základní souvislosti, jako například vztah ESG a ESRS standardů, v čem ESG překonává svého předchůdce CSR, rozdíly mezi ESG ratingem a ESG reportingem apod. Taktéž řeší kompetence – kdo se ve firmě bude tématem ESG dlouhodobě zabývat. Ani středně velké a menší firmy by dle A. Schandla neměly se zaváděním principů ESG příliš otálet. Vybraná data spojená s ESG totiž po nich totiž budou brzy vyžadovat jejich odběratelé z řad větších firem, kterým vzniká povinnost ESG reportovat. 

Kde tedy mají firmy začít?

První krok v ESG – správně vedená analýza aktivit firmy v udržitelnosti

Legislativa i praxe ukazují, že pro efektivní nefinanční reporting je klíčové zvládnout tzv. materialitu. “Jde o zhodnocení, jaká témata nefinančního reportingu jsou pro konkrétní firmu relevantní (materiální) dle její činnosti a oboru podnikání,” vysvětluje ESG konzultant A. Schandl. 

Od prvního zveřejnění ESRS reportovacích standardů v listopadu 2022 uplynulo skoro tři čtvrtě roku a během té doby se dočkaly standardy i jednotlivá podtémata několika podstatných změn (viz níže). Avšak s povinným hodnocením materiality se ve standardech počítá od samého začátku, a to se nemění. Je tedy zřejmé, že materialita je stěžejní princip pro tvorbu nefinančního reportingu. Praxe nám však ukazuje, že firmy často nerozumějí procesu určení materiality. Proč? A. Schandl vysvětluje, že dosud měly firmy značnou volnost v uvážení, která témata jsou pro jejich ESG reporting adekvátní a která ne. To však v praxi sklouzlo k tomu, že firmy nevěnovaly tomuto kroku nefinančního reportingu dostatečnou pozornost a výběr reportovacích témat stavěly na základě vlastního úsudku, který často není podložen dostatečnou analýzou. Firmy mají také tendenci v reportingu upřednostnit témata, která je ukazují v pozitivním světle před tématy, kde má firma klíčový dopad v udržitelnosti. Aby Evropská komise firmám v tomto ohledu také prakticky pomohla, chystá ve spolupráci s poradní agenturou EFRAG podrobný návod, jak by měla taková analýza materiality vypadat. Tato příručka, jak na posouzení materiality nefinančního reportingu včetně sběru relevantních dat, by měla být hotová již během léta 2023.

“Z praxe dále vidíme, jak zásadní je pro správný reporting nefinančních dat dobře nastavená strategie udržitelnosti. Právě v rámci ní řešíme s klienty detailně také materialitu včetně prioritizace a nastavení vhodných politik, akčních kroků a KPI. Po vybrání materiálních témat následuje vytvoření smysluplné strategie a akční plán, který může firma zrealizovat. Díky promyšlené strategii udržitelnosti (neboli ESG strategii) se tak firmy vyhnou potížím se sestavením ESG reportingu a naopak můžou efektivně ukázat, jaké aktivity dělají pro větší udržitelnost,” shrnuje Schandl.

Malé a střední firmy budou mít na nefinanční reporting více času

Kvůli nedostatečné připravenosti ze strany firem se Evropská komise rozhodla také pro odklad některých povinností nefinančního reportingu. Chce tak podnikům nabídnout více času nejen pro lepší pochopení ESG, ale i pro sběr potřebných dat, které se mají v reportingu objevit. Právě evidenci dat zmiňují firmy jako značnou administrativní zátěž, ze které mají obavy. To zaznívá především ze strany malých a středních podniků. Jejich připomínky Evropská komise vyslyšela ve formě odkladu konkrétně těchto reportovacích povinností:

  • Reporting sektorových témat je pro všechny firmy odložen až na rok 2025.
  • O rok se posouvá také reporting finančního dopadu plynoucí z témat klimatické změny, sucha a úbytku biodiverzity, a to rovněž pro všechny firmy.

Pro firmy o velikosti do 750 zaměstnanců jsou pak stanoveny specificky tyto odklady reportovacích povinností:

  • Roční odklad vykazování emisí skleníkových plynů dle Scope 3, tedy tzv. nepřímých emisí, které vznikají například v rámci dodavatelského řetězce firmy.
  • Roční odklad reportingu podrobných informací o zaměstnancích firmy.
  • Dvouletý odklad reportingu dat k tématu biodiverzity
  • Dvouletý odklad pro vykazování údajů souvisejících se sociálními aspekty v dodavatelském řetězci firem, a to především z pohledu zaměstnávání subdodavatelů.
  • Dvouletý odklad pro vykazování údajů souvisejících s tématem spotřebitelé a koncoví uživatelé.

Finalizovanou podobu ESRS standardů včetně výše uvedených změn přijala Evropská komise 31. června 2023. Nyní jsou takto finalizované standardy na schvalování v Evropském parlamentu a Radě EU, který je v dané podobě během lhůty dvou měsíců může buďto přijmout nebo odmítnout, ale nikoliv změnit. Finální podoba ESRS standardů by tak měla být známa během podzimu.

Část governance má firmám sloužit jako návod na udržitelné řízení podniku

Již v listopadové verzi standardů ESRS zveřejnila Evropská komise také změny ve struktuře tématu governance. To obsahovalo původně 2 tematické okruhy, které nakonec komise shrnula pouze do jednoho standardu s názvem Business conduct a rozpracovala podrobně jeho znění v těchto 6 kategoriích:

  • Firemní kultura a zásady obchodního chování
  • Řízení vztahů s dodavateli
  • Prevence a odhalování korupce a úplatkářství
  • Potvrzené případy korupce a úplatkářství
  • Politická angažovanost a lobbování
  • Platební postupy

Kdo a jak bude ESG reporting ověřovat?

V červnu tohoto roku Komora auditorů ČR na konferenci „Jste připraveni na ESG?” představila roli auditora v nefinančním reportingu. Hlavní výstupy konference shrnuje A. Schandl: “Směrnice CSRD zavádí požadavek na externí ověření zprávy o udržitelnosti nezávislou třetí stranou (auditorem). V současné době ale ještě není přesně jasné, podle jakých standardů tyto zprávy budou auditované. Téměř s jistotou můžeme říct, že tato zpráva bude součástí výroční zprávy a její audit bude moci provést pouze auditor, který je členem Komory auditorů České republiky a zároveň prošel dostatečným dovzděláním v ESG. Zároveň do roku 2028 bude audit zpráv probíhat pouze v omezeném režimu tzv. ověření poskytující omezenou jistotu (limited assurance). Od roku 2028 se již počítá s plným auditem. Zastřešení auditů ESG v Česku bude mít na starosti Komora auditorů České republiky. Zásadní roli bude mít také Ministerstvo financí, do jehož kompetence bude tato oblast spadat.” 

Rychlý rozvoj odvětví ESG ratingů zároveň přináší nejasnosti ohledně jejich významu

Dalším důležitým trendem je rychlý rozvoj odvětví ESG ratingů ve světě i u nás. V jiném článku jsme vysvětlovali rozdíl mezi ESG nefinančním reportingem a ESG ratingem. Kritici prvních ESG ratingů poukazují na skutečnost, že dosud neexistuje jednotná definice toho, co by se v ESG vlastně mělo měřit. V důsledku toho ESG ratingové agentury pracují s různými metodologickými rámci a posuzují environmentální, sociální a správní postupy společností na základě odlišných kritérií. “V důsledku těchto rozdílů v metodikách se mohou hodnocení ESG té samé firmy u různých ratingových agentur a organizací lišit. Při interpretaci výsledků konkrétního ESG ratingu je proto nezbytné porozumět používanému konkrétnímu přístupu,” vysvětluje Schandl. Evropská komise proto postupně zavádí opatření, které mají zvýšit důvěryhodnost ESG ratingů a pomoct sjednotit jejich postupy.

V Česku se aktuálně věnují ESG ratingům zejména neziskové organizace, novináři a akademický sektor. Asociace společenské odpovědnosti ve spolupráci s FPH VŠE letos organizuje druhý ročník ESG Ratingu. Do druhého ročníku ESG Ratingu se přihlásilo 135 firem. To je oproti prvnímu ročníku nárůst o 55 %. Již 20letou tradici má nezávislý rating udržitelného podnikání v ČR TOP Odpovědná firma od platformy Byznys pro společnost. Letos debutoval ESG žebříček udržitelnosti od týdeníku Ekonom. Členkou jeho odborné poroty byla také Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory. Na globální úrovni se prozatím profilují jako nejvýznamnější ESG ratingy například od agentur S&P Global, Moody’s, MSCI (MSCI.N) a Sustainalytics.

“V současné situaci je význam ESG ratingů hlavně reputační. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je rozdílnost v metodikách. Větším firmám a firmám kótovaným na burze, které ESG rating zvažují, bychom doporučovali nejdřív absolvovat rozhovory se svými stakeholdery, např. akcionáři a investory, s cílem zjistit, zda ESG rating považují za přínosný a potažmo který konkrétně,” doplňuje Albert Schandl. 

Taxonomie EU má nové environmentální cíle

S nefinančním reportingem ESG úzce souvisí tzv. Taxonomie EU, tedy systém definovaný Evropskou unií, který stanovuje jasná kritéria pro identifikaci ekologicky udržitelných podnikatelských aktivit. V systému Taxonomie EU došlo v letošním roce také k výraznému posunu. Dlouhou dobu jsme měli v Taxonomii definované pouze dva environmentální cíle – předcházení změny klimatu a adaptaci na změnu klimatu. Nyní byly dodané i další čtyři: udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, přechod na oběhové hospodářství, prevence a kontrola znečištění a ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů,” vysvětluje Schandl. Hlavní přínos rozšíření cílů Taxonomie spočívá dle Schandla v tom, že teď máme přesnější definice udržitelnosti pro více oblastí podnikání. Díky tomu firmy získají větší jistotu při určování, které jejich produkty, služby či technologie jsou udržitelné. Tento krok je také zásadní v posunu pro předcházení greenwashingu. U Taxonomie je důležité zmínit, že se jedná o “živý dokument” a v průběhu let se tedy bude upravovat. 

ESG poradenství s CIRAA – proč do toho jít s námi?

Děkujeme za váš zájem o tato aktuální témata a věříme, že vám naše praktické poznatky pomohou lépe porozumět současnému vývoji v oblasti ESG a nefinančního reportingu. Vše o našem přístupu k ESG najdete na podstránce tohoto webu ESG strategie. Neváhejte nás kontaktovat, pokud máte jakékoliv otázky. 

Tématu udržitelnosti a ESG se věnujeme mnoho let a do hloubky. Máme za sebou řadu úspěšně realizovaných projektů tvorby strategií udržitelnosti (ESG strategie) pro firmy všech velikostí. Aktuálně pomáháme tvořit strategie udržitelnosti například pro české společnosti TON a.s. a SEVEROTISK s.r.o. Pro Direct pojišťovnu pravidelně konzultujeme její kroky v oblasti ESG. Nefinanční reporting ESG pomáháme připravit například společnosti E.ON Česká republika. Naší největší přidanou hodnotou je praktičnost – od strategických dokumentů naše klienty posuneme k realizaci konkrétních projektů a inovací, aby naše doporučení “nezůstala ležet v šuplíku”. V rámci ESG se také do hloubky věnujeme cirkularitě v organizaci, což je jedno z pěti povinných reportovacích témat. Poradíme Vám například s ekodesignem, materiálovými toky, firemními nákupy či digitalizací. 

O čem je Cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu od CIRA Advisory s.r.o. je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost tématu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v médiích začít aktivně věnovat.

Nově v ESG a cirkulární ekonomice

Česká vláda schválila první Akční plán pro cirkulární ekonomiku do roku 2027. Jedná se o ucelenou strategii, jak aktivovat principy cirkulární ekonomiky ve stavebnictví, průmyslu, zemědělství i na úrovni samospráv.

Firmy dostanou na ESG reporting více času. Ukazuje se totiž, že se v praxi teprve učí pracovat s obecnými ESG tématy a sběrem dat. Tzv. sektorová témata pro povinný reporting firem proto Evropská komise odložila až na rok 2025. K částečným odkladům ESG reportingu dochází i v dalších dílčích oblastech, například reporting finančních dopadů vyplývajících z klimatické změny, sucha a úbytku biodiverzity, vykazování nepřímých emisí skleníkových plynů a podrobný reporting o vlastnících společnosti. Evropská komise odkladem některých částí ESG reportingu vyhověla především malým a středním podnikům, které se obávají velké administrativní zátěže spojené s reportováním. Ve své podstatě však firmy ESG reporting neodmítají – vidí v něm nové obchodní příležitosti. Především v navázání nových dodavatelských vztahů.

Transparentnost a důvěryhodnost tvrzení firem o uhlíkové neutralitě je kriticky nízká, jak vyplývá ze studie Corporate Climate Responsibility Monitor 2023 realizované mezi 24 nadnárodními firmami. Velká část těchto tvrzení a závazků pokrývá reálně jen 3 % uhlíkové stopy, kterou tyto společnosti vytváří. Spotřebitele to však může uvést v omyl, že aktivity se týkají celé firmy.

Komunikace udržitelností musí být především transparentní, zaznělo na setkání OMG Sustainability Dialogue. Představeno bylo 7 hříchů greenwashingu. Hovořilo se také o nové legislativě spojené s Green claims a 4 zásadách správné komunikace udržitelnosti: transparentnost, autenticita, důvěryhodnost a pozitivismus.

Evropská centrální banka upozorňuje na problém úbytku biodiverzity, což může negativně ovlivnit až 72 % evropských firem. ECB chce proto klást vyšší nároky na banky, aby v případě poskytování úvěrů posuzovaly i riziko spojené s úbytkem biodiverzity.

Analýza: zálohování hýbe Českou republikou

Zálohování hýbe Českou republikou. Téma propaguje aktivně Ministerstvo životního prostředí, které má na starosti přípravu novely zákona o obalech. Zálohování PET lahví a plechovek není pro české spotřebitele problém, jak ukazuje pilotní projekt společností Lidl a Kaufland. Celkem v 6 prodejnách vrátili zákazníci během zkušebního čtvrt roku na 260 000 kusů obalů. Ukázalo se, že hlavní motivací zákazníků je jejich přesvědčení vracet obaly zpět do oběhu. Poskytnuté slevové kupóny, kterými se obě společnosti snažily zákazníky motivovat, totiž využilo jen 25 % zákazníků.

Zatímco pro spotřebitele jsou výhody jasné, otazníky se objevují v praktickém dopadu na firmy. Ty zatím nemají dle návrhu zákona garantovaný přístup ke znovupoužití zálohovaných obalů, ani předkupní právo na tyto obaly. Tím je ze strany firem zpochybněna cirkulární podstata celé iniciativy. Téma zálohování v českém kontextu komplexně mapuje podcast Loopa – analyzuje zkušenosti se zálohováním ze Slovenska a cirkulární potenciál zálohování. Praktickou zkušenost s pilotním projektem zálohování v podcastu Loopa sdílela společnost Lidl a nechybí ani analýza legislativního návrhu s ministrem životního prostředí.

Analýza: Life Cycle Costing jako řešení pro udržitelné firemní nákupy

S rozvojem udržitelnosti řeší stále více podniků i svůj přístup k nákupům. Jedním z důvodů, proč tyto iniciativy často váznou, je skutečnost, že firmy posuzují nákupy stále především z pohledu pořizovacích nákladů. To však není pro zhodnocení udržitelnosti dostačující. Řešením je posouzení dlouhodobé ekonomické hodnoty výrobku, neboli Life Cycle Costing. Ten bere v potaz nejen operativní náklady spojené například s údržbou a opravami produktu, spotřebou energie, ale také náklady spojené s koncem užívání výrobku a jeho likvidací. Přistupují-li firmy k nákladům v tomto širším kontextu, vychází cirkulární nákupy jako ekonomicky přijatelnější, a to i přes mnohdy vyšší pořizovací cenu.

S rozvojem udržitelnosti ve firmách řeší stále více podniků i svůj přístup k nákupům. Firmy se dnes učí zavádět cirkulární a udržitelné principy ve výrobě. Avšak v oblasti nákupů výrobních materiálů či v pořizování zboží a služeb pro provozní účely iniciativy váznou. Jedním z důvodů je, že firmy posuzují nákupy stále především z pohledu pořizovacích nákladů. To však není pro zhodnocení udržitelnosti výrobků a služeb dostačující. Řešením je posouzení dlouhodobé ekonomické hodnoty výrobku, neboli Life Cycle Costing. V čem nástroj Life Cycle Costing spočívá, jak zapadá do ESG reportingu a co firmám poskytne za informace?

“Klíčovou perspektivou, jakou se dnes musíme ve firmách dívat na cirkularitu v nákupech, je tzv. Life Cycle Costing. Tento ukazatel měří dlouhodobou ekonomickou hodnotu výrobku nebo služby. Kromě pořizovacích nákladů  bere v potaz také operativní náklady spojené například s údržbou a opravami produktu, spotřebou energie i náklady spojené s koncem užívání výrobku a jeho likvidací. Přistupují-li firmy k nákladům v tomto širším kontextu, tak vychází cirkulární nákupy jako ekonomicky mnohem přijatelnější, a to i přes mnohdy vyšší pořizovací cenu udržitelnějšího nebo cirkulárního produktu,” vysvětluje Dagmar Milerová Prášková, expertka CIRA Advisory na udržitelné nákupy firem.

V praxi však není výjimkou, že firmy nakupují každý rok novou elektroniku či velké množství propagačních předmětů. Upřednostňují tak mnohdy kvantitu nad kvalitou. Tomu nahrává právě nízká pořizovací cena některých produktů a praxe tzv. daňové optimalizace formou dočerpání budgetů na konci účetního roku s cílem snížení daňového základu firmy. Takový přístup jde však plně proti myšlence udržitelných nákupů: “Pro klienty, které školíme v udržitelném nakupování, to zní často paradoxně, ale udržitelný nákup znamená často nenakupovat vůbec. Jinými slovy, prvním krokem nákupčích ve firmách je přehodnocení potřeb. Platí, že nejudržitelnější produkty či řešení jsou ta, která již ve firmě máme. A pokud už musíme pořizovat další věci, pak jich pořizujme co nejméně a již ve fázi nákupu mysleme také na konečnou fázi životního cyklu daných výrobků,” zdůrazňuje Milerová Prášková.

Hlavní překážkou aplikování udržitelných principů do firemních nákupů je pak právě neznalost takto komplexního přístupu ze strany nákupčích. Potažmo nedostatek času jednotlivé nákupy komplexně zhodnotit a zorganizovat z hlediska udržitelnosti. Pokud chce firma rychle zavést udržitelnost alespoň do části svého nákupního procesu, může se zaměřit na oblasti, kde lze tyto principy zavést relativně jednoduše – například pořizování nové elektroniky, reklamních dárků nebo také cateringu na akce.

“Z dlouhodobého hlediska však doporučujeme zaměřit se na systémový přístup k nákupům. Tuto cestu akcentuje i nefinanční reportovací povinnost dle nástroje ESG. Strategií udržitelně smýšlejících a jednajících firem by mělo být zavádět udržitelné nákupy do těch oblastí, kde má byznys firmy největší dopad.  Obvykle se jedná o aktivity tvořící tzv. core business dané firmy. Pokud například ropná společnost řeší udržitelnost nákupem recyklovaného kancelářského papíru, tak její reálný dopad je z pohledu udržitelnosti naprosto minimální,” vysvětluje Milerová Prášková.

Vypracování jednotných standardů k vykazování informací o udržitelnosti, tedy standardů ESRS, svěřila Evropská komise agentuře EFRAG (poradní skupina pro účetní výkaznictví). Investorům tyto standardy zjednoduší posuzování firem z hlediska udržitelnosti. Jakých témat se připravené standardy týkají a co se bude dít dál?

Na úvod přinášíme shrnutí vývoje v oblasti standardů nefinančního reportingu ESG za rok 2022: 

  • Směrnice CSRD byla přijata, členské státy mají nyní 18 měsíců, aby ji překlopily do své legislativy.
  • Směrnice CSRD vytvořila procesní rámec vzniku nefinančního reportingu, tedy jakých firem se bude reporting povinně týkat, jaká témata budou standardy pokrývat (pilíře ESG) a kdo tyto standardy bude vytvářet (EFRAG).
  • Směrnice také definuje, že standardy budou vznikat průběžně, a to formou tzv. delegovaných aktů. Delegované akty jsou flexibilní a umožní reagovat na potřeby trhu (např. upravit standardy dle zpětné vazby firem, kterým vzniká povinnost nefinančního reportingu).
  • EFRAG zveřejnila minulý měsíc návrh nových standardů ESRS, které mají usnadnit firmám tvorbu nefinančních reportů ESG.

 

Plánuje Vaše firma zavádět ESG strategii (strategii udržitelnosti)? Naše komplexní ESG služby pomáhají mnohým firmám, jako je ta Vaše. Neváhejte nás kontaktovat pro úvodní nezávaznou konzultaci.

 

CIRAA ESG rozcestník je k dispozici zde.

CIRAA ESG rozcestník

ESRS standardy čekají na schválení Evropskou komisí

Jak jsme zmiňovali v článku o vývoji tématu ESG za rok 2022, začátek roku proběhl v duchu připomínkování jednotlivých standardů a metodologie. Tyto připomínky a podněty agentura EFRAG postupně prošla a zapracovala je do finální podoby standardů. Jejich podobu zveřejnila v listopadu 2022. Nyní bude mít za úkol Evropská komise jednotlivé návrhy standardů projít a odsouhlasit.

V tuto chvíli tedy čekají na schválení dvě skupiny standardů:

  •  tzv. průřezové standardy k obecným principům a tématům reportingu (cross-cutting standards dle obrázku níže) 
  • a tzv. tematické standardy (topical standards).

Zdroj: PWC: EU newsletter #3 – Sustainability reporting – Part A: what you need to know about the EFRAG’s exposure drafts.

Tematické standardy budou obsahovat 3 skupiny témat, které korespondují se zkratkou ESG. Tedy oblasti environmentální, sociální a governance. V rámci environmentálních témat jsou připravené standardy pro tyto okruhy:

  • Celkové cíle firmy v oblasti klimatu
  • Znečišťování vody a půdy
  • Vodní zdroje
  • Biodiverzita a ekosystémy
  • Cirkulární ekonomika a využívání zdrojů

Je vhodné doplnit, že firma nebude muset reportovat pro všech pět okruhů – vybere si jenom ty okruhy, které jsou pro její firemní realitu významné. Jde o uplatnění tzv. principu dvojí materiality (relevantnosti) definovaného rovněž  ve směrnici CSRD.

Zdroj: New Guidelines on Reporting Climate-Related Information, European Commission (See note 4)

Z oblasti sociálních témat jsou pak připravené standardy pro okruhy:

  • Rovná práva a příležitosti
  • Pracovní podmínky a dodržování lidských práv
  • Pracovníci v dodavatelsko-odběratelském řetězci
  • Ovlivněné komunity
  • Koncoví zákazníci

V části governance jsou pak standardy hotové pro okruhy:

  • Způsob řízení firmy (včetně posouzení rizik a kontrolního systému)
  • Popis organizační struktury firmy a principů zodpovědného podnikání

EFRAG zveřejnila vybraná odvětví se specifickými nároky na reporting, na standardech však ještě pracuje

V následujících měsících bude mít EFRAG na starost přípravu standardů pro sektorová témata, která se týkají pouze konkrétních odvětví hospodářství. Těmi nakonec budou zemědělství, těžba uhlí, těžební průmysl obecně, distribuce ropy a zemního plynu, energetika, silniční doprava, výroba motorových vozidel, produkce potravin a nápojů a textilní průmysl.

“Právě se sektorovými tématy byla spojena velká očekávání. A to nejen co do obsahu jednotlivých standardů, ale především výběru odvětví, kterých se budou sektorová témata týkat. Výběr sektorů nakonec plně koresponduje se snahami o zelenou transformaci evropského hospodářství – jedná se totiž o ekonomicky strategická odvětví s velkým potenciálem změn. Odvětví jako energetika, těžební průmysl a distribuce ropy a zemního plynu mají zároveň v kontextu válečných událostí posledního roku také velký význam bezpečnostní a politický,” komentuje sektorová témata Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory.

Pro malé a střední podniky připraví EFRAG standardy až v průběhu roku 2023

Časovou osu, která určuje firmám termín platnosti povinného nefinančního reportingu určuje opět směrnice CSRD. Pro malé a střední podniky se pak bude EFRAG zabývat standardy zvlášť, a to v příštím roce. Jedná se o tzv. standardy o vykazování udržitelnosti pro malé a středně velké podniky. Těmto firmám chce EFRAG uzpůsobit především rozsah povinností reportingu, a to úměrně dle velikostí těchto podniků.

Cirkulírní akademie CIRAA

Cirkulární akademie nabídne škálu mnoha vzdělávacích aktivit – od blokového online kurzu, přes workshopy, semináře a konference, po intenzivní letní školu.  „Stěžejní aktivitou Cirkulární akademie bude kurz Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám, která se po vzoru metodiky CIRAA Quick Check zaměří na fungování firem a institucí dle principů cirkulární ekonomiky. Hlavními tématy kurzu budou materiály, voda, energie a energetika, odpady, provoz v budovách a kancelářích, cirkulární nákupy a tendry, externí komunikace a greenwashing s důrazem na aktuální trendy přicházející v podobě unijní legislativy a příklady dobré praxe,” představuje nabitý program kurzu Dagmar Milerová Prášková, která Cirkulární akademii v CIRAA povede.

V Cirkulární akademii lze absolvovat dva kurzy

Část Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám I. bude probíhat online od ledna do června 2023 a bude doplněna několika osobními setkáními, na kterých si účastníci mohou vyměnit zkušenosti. Na první blok akademie naváže tematicky podzimní prezenční blok Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám II.  Oba kurzy doplní intenzivní letní škola. V Česku první svého druhu, ve třech dnech nabídne nabitý program, rozdělený do dopoledních teoretických přednášek a odpoledních interaktivních aktivit a exkurzí. Celou letní školu doprovodí představování příkladů dobré praxe, intenzivní debaty a networking. Setkávání v rámci cirkulární akademie bude probíhat v prostorách Kampusu Hybernská.

Cirkulární akademie umožňuje i individuální vzdělávání na míru pro firmy i veřejné instituce. „Cílem Cirkulární akademie je hlavně to, aby si účastníci uvědomili nutnost změny dosavadního myšlení a chování v duchu „vyrob – použij – vyhoď“ a dále šířili principy charakteristické pro cirkularitu – jak omezovat produkci odpadu, jak využívat existující materiály a zachovávat v maximální míře primární zdroje, jak inovativně přemýšlet o ekodesignu a výrobě a udržitelně řešit spotřebu s důrazem na životní cyklus výrobků,” vysvětluje Dáša Milerová Prášková důvody a záměry vzniku Cirkulární akademie. 

Akademie je vhodná pro klíčové manažery, zaměstnance z oddělení nákupů, udržitelnosti nebo provozu, státní zaměstnance a jednotlivce se zájmem o udržitelnost a aktuální trendy. Akademie absolventům otevře dveře na cestu ke změně procesů v jejich firmě nebo v osobním životě.

Cirkulární akademie v číslech:

  • 30+ lektorů se zkušenosti z praxe
  • 6 prezenčních workshopů
  • 5 bloků online výuky
  • 3 celodenní školení letní školy
  • 3 exkurze v průběhu roku

Cirkulární akademie vzniká pod záštitou Ministerstva životního prostředí a partnery jsou Velvyslanectví Nizozemského království a Komerční banka. Podrobné informace o Cirkulární akademii naleznete na cirkularniakademie.cz

Co je nového v cirkulární ekonomice? Dekarbonizace průmyslu, ESG legislativa a materiálové pasy výrobků. Využití principů cirkulární ekonomiky se ukazuje jako klíčové k dekarbonizaci českého i celoevropského průmyslu. Do roku 2050 se Evropa zavázala dosáhnout uhlíkové neutrality a k tomu bude potřeba velkých změn nejen v průmyslu, ale napříč celou ekonomikou. Proto přichází evropská legislativa s podobou nefinančního reportingu ESG. Teď v listopadu byla Evropským parlamentem schválena směrnice CSRD o povinnostech nefinančního reportingu, která musí být v následujících měsících překlopena do legislativy všech členských států. Na metodologických standardech nefinančního reportingu se zatím stále pracuje. Důležitou roli v akčním plánu zavádění principů cirkulární ekonomiky sehrají také materiálové pasy výrobků. Přehledné info k jednotlivým tématům vám přinášíme níže.

O čem je Cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu od CIRA Advisory s.r.o. je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost tématu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v médiích začít aktivně věnovat.

Snížení CO2 o 65 % v evropském průmyslu do roku 2050

O tolik dokážeme v evropském prostoru snížit emise CO2 díky aplikování cirkulárních principů. K tomu došla studie „Cirkulární ekonomika jako cesta k dekarbonizaci těžkého průmyslu“, kterou vypracoval INCIEN (Institut cirkulární ekonomiky).

“Ukazuje se, že průmysl je stále největším znečišťovatelem ovzduší. Až 65 % emisí CO2 pochází přitom ze zpracování základních 4 materiálů, oceli, plastu, hliníku a cementu. Nejvíce zatěžující jsou pak v tomto ohledu sektory stavebnictví a automobilový průmysl. Cirkulární ekonomika jim však nabízí cestu, jak svou produkci postupně dekarbonizovat a naplnit tak závazky o snižování emisí CO2, ke kterým se Evropa zavázala do roku 2050. Věříme, že české firmy budou reflektovat tato data a začnou co nejrychleji zavádět principy cirkulární ekonomiky do svých provozů,” komentuje výstupy studie Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory.

Jak ovlivní české firmy nová směrnice o ESG? Přinášíme shrnutí vývoje za rok 2022

Tento rok byl pro vývoj nefinančního reportingu ESG významný. Na jaře byla stanovena hlavní témata reportingu ESG a jedním z nich bude i cirkulární ekonomika. Teď v listopadu byla Evropským parlamentem schválena směrnice CSRD o povinnostech nefinančního reportingu, která má být v následujících měsících překlopena do legislativy všech členských států. Na metodologických standardech nefinančního reportingu se zatím stále pracuje.

Agentura EFRAG postupně odkrývá podobu standardů pro vykazování nefinančního reportingu ESG. 23. listopadu 2022 EFRAG  ve své roli technického poradce Evropské Komise předložila první soubor návrhů standardů Evropské Komisi. Kromě konkrétních termínů závádění povinností ESG reportingu do praxe firem jsou již známy i první témata.

Reportovací povinnost ESG bude pro první subjekty účinná sice až od roku 2025, data budou ale pro reporting muset sbírat již za rok 2024, a proto by se firmy měly připravovat na nastavování souvisejících procesů sběru ESG dat a jejich analýzy už nyní. Zároveň je důležité vědět nejen, kdy se bude nefinanční reporting ESG týkat konkrétně mé firmy, ale také jaká témata reportingu budou stanovena pro můj sektor a mé odběratele. Vývoj v této oblasti včetně podrobné metodologie reportu pravidelně sledujeme a nabádáme firmy, aby se o téma zajímaly včas a nepodcenily první reporting. Bude to totiž jejich vizitka jak před veřejností, tak i před investory. A dobrý reporting může firmě otevřít dveře k zajímavým spoluprácím,” komentuje postoj CIRA Advisory Mitroliosová.

Jak ovlivní české firmy nová směrnice o ESG? Přinášíme shrnutí vývoje za rok 2022 v tomto rozsáhlém článku.

Jak jsou české firmy připraveny na ESG? CIRAA získává zpětnou vazbu trhu díky ESG rozcestníku

Klienti se nás často ptají, jak začít s ESG reportingem. Pro začátek doporučujeme udělat si rychlý přehled díky ESG rozcestníku. Tento rozcestník jsme nadesignovali tak, aby se firmy mohly rychle zorientovat v nových legislativních podmínkách i často reportovaných oblastech.

Vyplnění dotazníku včetně výsledků je zcela zdarma. Během několika měsíců ho vyplnily už desítky firem všech velikostí – od menších po nadnárodní korporace,”  představuje ESG rozcestník Laura Mitroliosová. „Zájem o dotazník nás nepřekvapuje. Dle průzkumů až 75 % investorů chce vidět i nefinanční ukazatele firmy. Řada investorů také zjišťuje, zda firma má i nějakou udržitelnou strategii podnikání. ESG nefinanční reporting se tak ukazuje jako spolehlivá a jednotná metodologie, jak tyto informace o své firmě sdílet dál. Výstupem ESG rozcestníku je doporučení, co dělat, abyste splnili všechny zákonné povinnosti a neztratili svou konkurenční výhodu.

Náš ESG rozcestník pro firmy je k dispozici tady.

Jak vás ovlivní digitální pasy? Jsou materiálové pasy výrobků spíše příležitost, nebo jen byrokracie navíc?

Rok 2024 s sebou přinese povinnost vystavovat digitální pasy výrobků ve vybraných odvětvích, a to v textilním průmyslu, stavebnictví a v rámci výroby průmyslových baterií a baterií pro elektromobily. To nejzajímavější z článku si můžete přečíst přímo na našem webu. Shrnuli jsme základní info o nové legislativě EU včetně výhod vyplývajících z digitálních pasů.

„Informace z materiálových pasů budou užitečné jak pro firmy, tak i pro spotřebitele. Koncoví zákazníci budou mít více informací o složení produktů a firmy naopak mohou tyto informace použít například ke snadnějšímu výpočtu své uhlíkové stopy. Především to ale umožní firmám implementovat udržitelnější strategie do svých dodavatelských řetězců. V tomto poslouží digitální pasy dobře nákupčím ve firmách. Práci ulehčí materiálové pasy výrobků také zpracovatelům druhotných surovin, kteří budou mít větší přehled o složení produktu, a tím pro ně bude snadnější další oprava, rozebrání a recyklace produktu,” shrnuje příležitosti digitálních pasů Albert Schandl, expert CIRA Advisory na materiály a produktové strategie.

ESG reporting se bude už velice brzy řídit standardy definovanými v nové směrnici CSRD. Ta bude platná od roku 2024 a povinnost ESG reportování tak ovlivní mnohonásobně větší počet firem než dosud. V tomto článku přibližujeme aktuální stav připravované legislativy v oblasti nefinančního reportování udržitelnosti (ESG). Dozvíte se, jakým firmám a kdy budou povinnosti postupně vznikat. Na finální podobu jednotlivých standardů a metodologií se ještě čeká. Avšak již v tuto chvíli jsou známy konkrétní témata ESG reportingu, které níže analyzujeme, a to hlavně ve vztahu k cirkulární ekonomice. 

Plánuje Vaše firma zavádět ESG strategii (strategii udržitelnosti)? Naše komplexní ESG služby pomáhají mnohým firmám, jako je ta Vaše. Neváhejte nás kontaktovat pro úvodní nezávaznou konzultaci.

Evropské standardy udržitelnosti (ESG) definuje agentura EFRAG, výstupem je standardizace ESRS

Na úvod stručně k historii pro lepší pochopení kontextu. Vznik standardů pro vykazování udržitelnosti iniciovala Evropská komise již v roce 2001. Proto vznikla agentura EFRAG neboli poradní skupina pro účetní výkaznictví. Jejími členy jsou vládní i nevládní organizace a české zastoupení zde reprezentuje právní a účetní společnost Frank Bold.

Agentura EFRAG stojí za aktuálními standardy ESG reportingu, nazývané ESRS. Ty byly překlopeny do směrnice NFRD, kterou se evropské firmy dosud řídily. Týkala se však pouze firem s více jak 500 zaměstnanci. Příští rok vstupuje v platnost nová směrnice CSRD, která přináší povinnost nefinančního reportingu pro mnohem širší okruh firem.

 

Plánuje Vaše firma zavádět ESG strategii (strategii udržitelnosti)? Naše komplexní ESG služby pomáhají mnohým firmám, jako je ta Vaše. Neváhejte nás kontaktovat pro úvodní nezávaznou konzultaci.

 

Jakých firem se bude týkat nová směrnice nefinančního reportingu CSRD?

Povinnost nefinančního reportování témat ESG se bude nově týkat také firem, které splňují alespoň 2 z následujících podmínek – firma má více jak 250 zaměstnanců, obrat společnosti činí více jak 40 milionů eur ročně, případně aktiva firmy přesahují hodnotu 20 milionů eur. Zároveň se nefinanční reporting ESG bude týkat všech společností, které jsou kótované na burze, a to i malých či středně velkých firem.

Tím se značně rozšíří reportovací povinnost napříč evropskou firemní sférou. Zatímco dosud se nefinanční reporting ESG týkal cca 11 000 firem, po změně legislativy by se mělo jednat až o 50 000 společností. Razantní bude nárůst i v České republice. Zatímco nyní reportuje nefinanční data pouze 50 českých podniků, s nástupem účinnosti nové směrnice se bude jednat odhadem až o 1 500 firem.

  • Termíny účinnosti nové směrnice se však pro firmy značně různí. Například společnosti, které mají povinnost reportovat nefinanční data již nyní, se musí adaptovat na nové podmínky od roku 2024. Firmy, které splňují 2 ze 3 definovaných podmínek, čekají změny od roku 2025. Malé a střední podniky, které jsou kótované na burze, pak mají čas až do roku 2026.

Timeline pro povinnosti firem z ESG reportingu.

Nová směrnice CSRD zavádí princip dvojí materiality. O co se jedná?

Témata pro reporting si budou firmy volit pomocí pravidla dvojí materiality. Tím je posouzení nejen toho, jak firma ovlivňuje své okolí, ale také toho, jak vnější podmínky ovlivňují činnost firmy.

Zdroj: New Guidelines on Reporting Climate-Related Information, European Commission (See note 4)

Obecná témata toho, co se musí reportovat, však budou platit pro všechny firmy. Po zhodnocení principu dvojí materiality pak už firmy volí témata z jednotlivých kategorií ESG. Například pro oblast životního prostředí se bude jednat o výběr z těchto 5 témat:

  1. Celkové cíle firmy v oblasti klimatu
  2. Znečišťování vody a půdy
  3. Vodní zdroje
  4. Biodiverzita a ekosystémy
  5. Cirkulární ekonomika a využívání zdrojů

Nová směrnice CSRD stanovuje pro firmy i tzv. sektorová témata nefinančního reportingu

V sociální oblasti jsou navržena témata:

  1. Rovná práva a příležitosti, pracovní podmínky a dodržování lidských práv
  2. Pracovníci v dodavatelsko-odběratelském řetězci
  3. Ovlivněné komunity
  4. Koncový zákazník

Pro část governance, která má největší historické zkušenosti s reportováním, určuje směrnice 2 témata:

  1. Způsob řízení firmy včetně posouzení rizik a kontrolního systému (protikorupční opatření apod.)
  2. Popis organizační struktury firmy a principů zodpovědného podnikání

Blíže nedefinovaná jsou v tuto chvíli ještě tzv. sektorová témata. Ta se budou vztahovat na konkrétní odvětví podnikání, ve kterém firma působí. V praxi tedy čekají jiná sektorová témata na energetickou firmu než na společnost podnikající například ve farmacii.

Zdroj: PWC: EU newsletter #3 – Sustainability reporting – Part A: what you need to know about the EFRAG’s exposure drafts

Na konkrétní podobu ESRS standardů se nyní čeká, k nahlédnutí jsou pouze návrhy z dubna 2022

Do konce března 2022 zároveň probíhalo připomínkování ESRS standardů a již brzy by měla vyjít ucelená metodika. Předpokládá se však, že by mělo dojít k překlopení většiny návrhů z dubna 2022. Pro téma cirkulární ekonomiky zahrnují například tyto metodické kroky:

  • Zavedení politik pro management zdrojů a principů cirkulární ekonomiky

Tedy jak firma plánuje zavést používání obnovitelných zdrojů ve svém provozu a jak bude eliminovat používání neobnovitelných zdrojů.

  • Stanovení měřitelných cílů (KPI)

Jaké metriky si firma určí pro eliminování odpadu a využití neobnovitelných zdrojů. A naopak jak bude měřit zapojení obnovitelných zdrojů a cirkulárního využití materiálů.

  • Měření vstupů

Jaká bude celková váha vstupních materiálů pro firemní provoz. V jakém podílu budou v tomto obnovitelné zdroje.

  • Měření odpadů

Kolik odpadu firma vyprodukuje. Jak se jí daří znovupoužívat zdroje a recyklovat. Kolik zdrojů končí likvidací na skládkách, ve spalovnách nebo kompostováním.

  • Dopad na finance firmy

Jak ovlivnilo firmu zapojení strategií oběhové hospodářství na finančních výsledcích. Jaké nové příležitosti a rizika tím pro firmu vznikají?

Pro samotné reportování bude tedy také důležitý sběr dat. Pokud firma zároveň nechce do prvního reportu uvádět nelichotivé údaje, neměla by se zaváděním principů cirkulární ekonomiky a jednotlivých témat ESG příliš otálet.

Je lepší být připraven, než zavádět povinné normativy na poslední chvíli. Další vývoj metodologie pro ESG reporting dále sledujeme a budeme vás tímto procesem rádi provádět.

Povinnost reportování ESG se rychle blíží a brzy ovlivní mnohonásobně větší počet firem než dosud. Přesto dotčené firmy většinou nerozumí podstatě nefinančního reportingu, který bude povinný dle nové směrnice CSRD již od roku 2024. Přinášíme proto vysvětlení a praktické příklady nastavování strategií ve všech oblastech ESG – environmentální oblasti, ale také v sociálních aspektech a způsobu řízení firem. Mimochodem, víte jaký je rozdíl mezi ESG reportingem a ESG ratingem? A jak je možné, aby například petrochemická společnost měla lepší ESG rating než výrobce elektroaut TESLA? 

Evropské firmy budou muset již brzy uvádět relevantní informace, které se týkají jejich udržitelné strategie. Známá jsou již nejen jednotlivá témata ESG, ale také konkrétní termíny, od kdy budou muset firmy tyto reporty evidovat. Přesto však řada firem stále tápe i v základních pojmech. Pojďme se tedy ve stručnosti podívat, o čem ESG je a čím se liší ESG reporting od ratingu.

 

 

Plánuje Vaše firma zavádět ESG strategii (strategii udržitelnosti)? Naše komplexní ESG služby pomáhají mnohým firmám, jako je ta Vaše. Neváhejte nás kontaktovat pro úvodní nezávaznou konzultaci.

 

ESG se netýká jen životního prostředí, ale také způsobu řízení a fungování firem

Hybatelem této iniciativy je Evropská unie a zaměřit se chce na téma udržitelnosti nejen v environmentální oblasti, ale také v sociálních aspektech a způsobu řízení firem. Právě tyto 3 pilíře zahrnuje zkratka ESG.

V rámci ESG standardů pak zavádí centrální pojem stakeholder, tedy osoby zainteresované do činnosti firmy. Hlavním smyslem ESG reportování je provázat všechny různorodé zájmy nejrozličnějších stakeholders (zainteresovaných osob) s udržitelností ve firmě. V praxi to znamená: 

  • zjistit případné kroky firem, které by byly silně v rozporu s udržitelnou strategií EU, 
  • motivovat firmy, aby rychleji zaváděly do své podnikatelské praxe udržitelná řešení včetně např. prvků cirkulární ekonomiky.

Vysvětlení důležitosti pojmu stakeholder ve vztahu k pilířům E-S-G

Jako vhodný příklad pro vysvětlení významu pojmu stakeholder ve vztahu k ESG může posloužit energetická skupina ČEZ. Kateřina Bohuslavová, která působí ve skupině ČEZ jako chief sustainability officer a tedy šéfka ESG útvaru, vysvětluje v podcastu Loopa, že udržitelná energetika má hned několik rovin. Jedna rovina je environmentální („E“ element v rámci ESG), kde ČEZ sleduje cíl dosažení uhlíkové neutrality do roku 2040. Splnění tohoto cíle vyžadují různé skupiny stakeholders, např. investoři, banky či regulátor (EU, ČR).
S dosažením uhlíkové neutrality na úrovni celé energetické skupiny souvisí celá řada zásadních opatření včetně např. odstavení uhelných elektráren. Avšak v důsledku aktuální energetické krize, válce na Ukrajině a následné inflace musí ČEZ brát v potaz “S” pilíř a s ním související stakeholdery – své zákazníky a zaměstnance, kterých se právě teď krize nejvíce dotýká.  Udržitelná energetika vůči těmto stakeholders znamená především akcent na “S” pilíř, tedy energetiku dostupnou pro všechny, soběstačnou, protože není závislá na jednom zdroji, stabilní pro všechny zaměstnance koncernu atd. To může znamenat, že sociální cíle na jistý čas dostanou přednost před cíli environmentálními.

A co pilíř G v rámci ESG strategie?

Právě výše popsané průběžné korekce strategie koncernu ČEZ, které odráží aktuální vývoj a zájmy všech stakeholders, jsou příkladem efektivního fungování řízení (“G” pilíř v rámci ESG).

ESG reporting by měl rovněž včas odhalit a eliminovat takové aktivity jakou byla aféra Dieselgate společnosti Volkswagen. Ta dlouhé roky zatajovala a zkreslovala skutečně vyprodukované emise skleníkových plynů svých výrobků. Tato kauza v sobě nesla nejen environmentální aspekt (tedy „E“ element v rámci ESG), ale zároveň upozornila na skrytou nelegální činnost uvnitř firmy. Tedy na vážné problémy ve způsobu řízení a fungování společnosti („G“ element řízení v rámci ESG).

Jaký je rozdíl mezi ESG reportingem a ESG ratingem?

ESG reporting je definován jako souhrn nefinančních aktivit firmy, které mají přímý dopad na její fungování. Stručně řečeno, jedná se o informace, které máte jako firma v rámci ESG povinnost zveřejnit. ESG rating naproti tomu již vychází z údajů zjištěných z ESG reportingů a je jakousi známkou a srovnáním firem z pohledu ESG reportingu.

ESG rating je poměrně novou disciplínou a zabývají se jím specializované ratingové agentury. Jedna firma tak může získat různé ratingy podle různých standardů ratingových agentur. Rozptyly těchto ratingových hodnocení jsou v současné době skutečně velké, a proto se předpokládá, že v následujících letech dojde ke standardizaci ratingových metod. ESG rating se zároveň týká pouze největších firem typu ČEZ nebo Škoda auto.

  • Jak je možné, aby například petrochemická společnost měla lepší ESG rating než například výrobce elektroaut TESLA? ESG totiž zahrnuje nejen environmentální dopady, ale také zhodnocení způsobu řízení firmy a sociálních aspektů. Přes svůj ekologický aspekt, tak může TESLA v těchto dvou parametrech ve srovnání s petrochemickou společností zaostávat. 

Chtěli byste vědět, jak je vaše firma připravená na ESG reporting? ESG rozcestník vám pomůže odhalit, kde jsou v tématu udržitelnosti skryté vaše rezervy a příležitosti.

Plánuje Vaše firma zavádět ESG strategii (strategii udržitelnosti)? Naše komplexní ESG služby pomáhají mnohým firmám, jako je ta Vaše. Neváhejte nás kontaktovat pro úvodní nezávaznou konzultaci.

6 rychlých dotazů, méně než 1 minuta času. Nastartujte svou cestu moderní a udržitelné firmy. Rozcestník najdete tady.