Příspěvky

Směrnice o Green claims: 8 + 1 nejčastějších otázek a odpovědí

,
třetí blok kurzu

Téma greenwashingu nabírá v evropském prostoru na obrátkách. Evropští zákonodárci ani veřejnost se nechtějí smířit s environmentálně klamavými tvrzeními, které doprovází propagace řady produktů a služeb. Po větší regulaci v tomto tématu volají už i samy firmy. V březnu 2023 tak Evropská komise přišla s návrhem nové směrnice o tzv. zelených tvrzeních, která nastavuje jasnější pravidla hry. Směrnice vymezuje, co je greenwashing a jak musí firma doložit svá zelená tvrzení. Které podniky tato směrnice ovlivní a jak? A přináší tato legislativa firmám i nějaké výhody? To prozradíme v 8 + 1 otázkách a odpovědích, na které se nás ptáte nejčastěji.

1. Jaký je aktuální vývoj v tematice tzv. zelených tvrzení?

Návrh směrnice byl zveřejněn Evropskou komisí v březnu 2023. Tomu předcházela dlouhá diskuze a kulaté stoly, ze kterých vyplynul obsah tohoto legislativního návrhu. Návrh nyní čeká na schválení (a případné připomínkování) ze strany Evropského parlamentu a Rady EU. Po schválení návrhu směrnice budou mít členské státy dále 18 měsíců na to, aby pravidla směrnice zahrnuly do svých národních legislativ. Včetně vytvoření mechanismu posuzování zelených tvrzení a vymáhání jejich nesprávnosti nezávislou akreditovanou institucí (k tomu ještě více v článku, otázka č. 4). Aktuální odhady tedy uvádějí období let 2024-2027 pro implementaci směrnice do národních legislativ. Času je tedy, zdá se, ještě relativně hodně. Už teď je ale dobré zajímat se o to, co bude předmětem nové regulace.

2. O čem je legislativa spojená s green claims?

Nejdůležitějším bodem směrnice o zelených tvrzeních je nepochybně definování, co vlastně bude spadat do kategorie greenwashingu a co ne. Směrnice se například podrobné zabývá tématem offsettingu a jeho promítnutí do zelených tvrzení. Pokud se na marketingových heslech jako “klimaticky neutrální”, “uhlíkově neutrální do roku 2030” a “100 % CO2 kompenzováno” jakýmkoli způsobem podílí i offsetová strategie firmy, musí firma zároveň jasně doložit, na jakých offsetových aktivitách se podílí a v jakém rozsahu.

Víte, že: Offsetting je způsob snižování emisí podniku pomocí aktivit, které nesouvisí přímo s činností podniku. Mezi příklady offsetů patří třeba sázení stromů, investice do udržitelných forem zemědělství nebo ukládání CO2 pod zem. Offsetting může však firmy odvádět od snižování emisí ve vlastních provozech, které by mělo být prioritou.

Cílem směrnice je dále zjednodušit spotřebitelům orientaci v zelených symbolech a označeních. Směrnice fakticky ukončuje tzv. “samocertifikace”, kterými některé firmy označovaly vlastní výrobky. Povoleny tak budou pouze environmentální symboly na základě jasně stanovené certifikace nezávislou třetí stranou, nebo symboly vydané orgány veřejné správy. Nové environmentální označení mohou vznikat pouze, když firmy jasně doloží větší přínos (případně ambicióznost) než stávající označení.

3. Jakých podniků se bude týkat směrnice o zelených tvrzeních?

Nová směrnice bude platit pro všechny podniky působící na evropském trhu, tedy prodávající zboží a služby evropskému spotřebiteli. A to i v případě, že sídlo podniku je mimo EU.

Výjimku však Evropská unie dovolila tzv. mikropodnikům, tedy firmám do 10 zaměstnanců a s ročním obratem do 2 milionů eur. Tyto malé podniky budou moci žádat nezávislou hodnotící instituci o posouzení svých zelených tvrzení, a získat tak certifikát shody s kritérii posuzování green claims (k těmto kritériím více v otázce č. 4).

4. Podle čeho se budou posuzovat zelená tvrzení?

Velmi diskutovaná část směrnice je posuzování a dokládání zelených tvrzení. Evropská unie klade na bedra firem povinnost doložit svá tvrzení nezávislou verifikační cestou založenou na vědeckém přístupu. To znamená opřít se o takové argumenty, které vychází z aktuálních vědecko technických poznatků, která berou v potaz celý životní cyklus produktů a služeb.

Právě z důvodu posouzení celého životního cyklu definuje směrnice jako zásadní pro posuzování zelených tvrzení metodu LCA (z angl. life cycle analysis). Tedy kvantifikovaný model environmentálního dopadu produktu a služeb z pohledu posouzení všech materiálových a energetických toků, vzniklých emisí a vyprodukovaných odpadů, které souvisí s “životem” tohoto produktu, od výroby, přes spotřebu až po jeho likvidaci. Doložit budou muset firmy také kontakt na instituci, která pro ně LCA vypracuje.

Nedostačující pro doložení zelených trzení bude naopak výpočet uhlíkové stopy, a to z toho důvodu, že se zaměřuje pouze na jeden aspekt environmentálního dopadu – emise skleníkových plynů. Nevyhovující je i úzké zaměření výpočtu uhlíkové stopy, které se často zaměřuje pouze na fázi výroby produktu nebo jeho používání spotřebitelem.

5. Kdo bude posuzovat zelená tvrzení?

Evropská unie nechává na členských státech, aby ve svých zemích zřídily příslušné ověřovatele a nezávislé instituce, které se budou posuzováním green claims zabývat. Způsob, jakým k tomu přistoupí, je čistě na členských zemích.

Právě tato část návrhu směrnice je často kritizována, a to hned ze dvou důvodů. Především nepřináší směrnice pro členské státy žádnou pomoc v tom, jak mají členské státy tento kontrolní mechanismus zřídit a zároveň tedy nechává členským státům značně volnou ruku v tom, jaké řešení zvolí. To může dle kritiků snadno vést k tomu, že se systémy budou v jednotlivých zemích výrazně lišit, což může být pro firmy nepřehledné a náročné na splnění požadavků pro všechny trhy.

6. Jaké budou postihy za greenwashing?

Pokud ověřovací autorita označí reklamní tvrzení za greenwashingové, bude mít firma 30 dní na nápravu. Jestliže firma nezvládne svá tvrzení uvést na pravou míru, může dostat pokutu až do výše 4 % svého ročního obratu. Zároveň jí mohou být zabaveny všechny příjmy z transakcí souvisejících s daným produktem či službou a vyloučení z veřejných zakázek a financování až po dobu 1 roku.

V části postihů greenwashingových praktik přichází směrnice dále s tím, že žalobu na konkrétní firmu a její aktivity budou moci podat přímo spotřebitelská sdružení. A to i formou hromadné žaloby. Tento krok má mít pro firmy především odstrašující účinek a zároveň poskytuje spotřebitelům širší možnosti, jak se aktivně podílet na zelené transformaci ekonomiky.

7. Čeho se green claims netýká?

Z posuzování pravdivosti zelených tvrzení budou však některé oblasti vyjmuty, a to již existující evropské certifikace, jakými jsou například EU Ecolabel nebo symbol organických potravin. Na tyto symboly se vztahují pravidla Nařízení 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Získají-li firmy pro své produkty tyto certifikace, bude pro ně problematika green claims tímto vyřešena.

Dále jsou ze směrnice o zelených tvrzeních vyjmuty informace o udržitelnosti vykazované v oboru financí a finančních služeb a informace o environmentálních dopadech firmy zveřejňované v rámci nefinančního reportingu. Tato témata pokrývá již jiná evropská legislativa, konkrétně nařízení EU 2019/2088 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb a chystané standardy ESRS nefinančního reportingu ESG.

Směrnice o Green claims pokrývá pouze tzv. dobrovolná tvrzení firem. Řadou údajů, které firmy musí na produktech uvádět povinně, se zabývají další legislativní normy. Ty je často zaměřeny na konkrétní obory podnikání, produkty či služby. Více jsme k těmto legislativním souvislostem psali v článku Greenwashing: Jak jej upravuje legislativa a na co si dát pozor.

8. Proč se zavádí nová legislativa o green claims?

Důležité je pochopit také kontext, proč Evropská unie přichází s legislativou ke green claims. Kromě snahy chránit spotřebitele před nekalým obchodním jednáním je směrnice o zelených tvrzeních také krokem, jak posílit roli spotřebitele v zelené transformaci evropského hospodářství. 

Z pohledu firem je pak legislativa o green claims nejen snahou regulovat trh, ale především ocenit a zvýhodnit ty firmy, které již k zelené transformaci ekonomiky aktivně přispívají. Legislativa o green claims dále podstatně doplňuje strategii EU na podporu vzniku a rozvoje udržitelných produktů a služeb (dále více ve směrnici o ecodesignu produktů) a strategii farm to fork, tedy udržitelnější potravinový systém v Evropě.

Co se nevešlo do legislativy ke green claims?

V souvislosti s aktuálním zněním směrnice se samozřejmě ozývají i kritické hlasy. Kromě značně volného systému pro stanovení ověřovacích autorit zmiňují odborníci, že zelená tvrzení by měla být zakázána na úrovni produktů a měla by být povolena pouze co do hodnocení aktivit firmy jako celku. Jen tímto krokem by údajně bylo zaručeno, že firmy budou k udržitelnosti přistupovat holisticky a na úrovni celé organizace.

Další hlasy kritizují především zařazení offsetů do dekarbonizační strategie firem a následně povolení zelených tvrzení podpořených těmito offsetovými aktivitami. Nezodpovězené zůstávají i dotazy ohledně oficiálně podporovaných a schválených certifikací a ověřovacích autorit. Sílí tedy zároveň tlak na Evropskou unii, aby alespoň v úvodu připravila pro členské státy seznam těchto schválených certifikátů a doporučených institucí, který může být v průběhu let dále rozšiřován nebo upravován.

/0 Komentáře/by

ESG v roce 2023: Klíčové trendy nefinančního reportingu z hlediska legislativy a firemní praxe

,

V článku přinášíme souhrn klíčových trendů, připravované legislativy a prognózu dalšího vývoje v oblasti ESG v tomto roce. Již několik let intenzivně sledujeme a analyzujeme vývoj této důležité problematiky, která se stává stále více klíčovou pro české firmy. Na základě zkušeností z projektů vám nabízíme praktický přehled nejdůležitějších faktorů při tvorbě nefinančních zpráv a strategií udržitelnosti ve firmách.

Z článku se dozvíte zejména:

  • Jak firmy dle našich zkušeností vnímají problematiku ESG,
  • jaké jsou změny v pojetí principu materiality v nefinančním reportingu, 
  • koho se dotkne odklad některých povinností nefinančního reportingu,
  • jaké jsou změny ve struktuře reportovacího tématu governance,
  • jak bude fungovat audit nefinančních reportů,
  • trend ESG ratingů – kdo je poskytuje a co přináší českým firmám,
  • související změny v Taxonomii EU. 

Jak vnímají ESG české firmy v roce 2023?

Dle výsledků loňského průzkumu agentury IPSOS “Postoj Čechů k cílům udržitelného rozvoje” realizovaného pro Asociaci společenské odpovědnosti ČR tři čtvrtiny Čechů o zkratce ESG nikdy neslyšely. Ve sféře byznysu je situace už jiná, povědomí firem o ESG rapidně roste. Od začátku roku naši konzultanti mluvili se zástupci desítek malých, středních a velkých firem o jejich přístupu k ESG. Projektovým manažerem a konzultantem v CIRA Advisory pro oblast ESG je Albert Schandl. V rámci tohoto článku sdílel své aktuální poznatky a názory v oblasti ESG a nefinančního reportingu. 

Velké firmy se tématu ESG už aktivně věnují – připravují strategie udržitelnosti, které jim zjednoduší nefinanční reporting dle přicházejících Evropských reportovacích standardů udržitelnosti (ESRS). Nadnárodní firmy mají výhodu v tom, že často nastavují ESG procesy dle vzorů svých zahraničních matek. Albert Schandl tady vidí roli českých poboček zejména v lokalizování ESG strategie mateřské společnosti a edukaci svých zaměstnanců v tématu, což samozřejmě také představuje rozsáhlý a často obtížný úkol. 

Na rozdíl od velkých firem, u většiny středně velkých českých podniků vnímáme, že jsou ve fázi vzdělávání a zjišťování základních informací o ESG. Dle A. Schandla často platí, že tyto firmy témata ESG přirozeně řeší (např. zaměstnanci, odpady atd.) jenom neví, že tyto projekty spadají pod “rámec ESG”. V obrovské směsici informací, které se o ESG aktuálně publikují, se tyto firmy aktuálně snaží pochopit základní souvislosti, jako například vztah ESG a ESRS standardů, v čem ESG překonává svého předchůdce CSR, rozdíly mezi ESG ratingem a ESG reportingem apod. Taktéž řeší kompetence – kdo se ve firmě bude tématem ESG dlouhodobě zabývat. Ani středně velké a menší firmy by dle A. Schandla neměly se zaváděním principů ESG příliš otálet. Vybraná data spojená s ESG totiž po nich totiž budou brzy vyžadovat jejich odběratelé z řad větších firem, kterým vzniká povinnost ESG reportovat. 

Kde tedy mají firmy začít?

První krok v ESG – správně vedená analýza aktivit firmy v udržitelnosti

Legislativa i praxe ukazují, že pro efektivní nefinanční reporting je klíčové zvládnout tzv. materialitu. “Jde o zhodnocení, jaká témata nefinančního reportingu jsou pro konkrétní firmu relevantní (materiální) dle její činnosti a oboru podnikání,” vysvětluje ESG konzultant A. Schandl. 

Od prvního zveřejnění ESRS reportovacích standardů v listopadu 2022 uplynulo skoro tři čtvrtě roku a během té doby se dočkaly standardy i jednotlivá podtémata několika podstatných změn (viz níže). Avšak s povinným hodnocením materiality se ve standardech počítá od samého začátku, a to se nemění. Je tedy zřejmé, že materialita je stěžejní princip pro tvorbu nefinančního reportingu. Praxe nám však ukazuje, že firmy často nerozumějí procesu určení materiality. Proč? A. Schandl vysvětluje, že dosud měly firmy značnou volnost v uvážení, která témata jsou pro jejich ESG reporting adekvátní a která ne. To však v praxi sklouzlo k tomu, že firmy nevěnovaly tomuto kroku nefinančního reportingu dostatečnou pozornost a výběr reportovacích témat stavěly na základě vlastního úsudku, který často není podložen dostatečnou analýzou. Firmy mají také tendenci v reportingu upřednostnit témata, která je ukazují v pozitivním světle před tématy, kde má firma klíčový dopad v udržitelnosti. Aby Evropská komise firmám v tomto ohledu také prakticky pomohla, chystá ve spolupráci s poradní agenturou EFRAG podrobný návod, jak by měla taková analýza materiality vypadat. Tato příručka, jak na posouzení materiality nefinančního reportingu včetně sběru relevantních dat, by měla být hotová již během léta 2023.

“Z praxe dále vidíme, jak zásadní je pro správný reporting nefinančních dat dobře nastavená strategie udržitelnosti. Právě v rámci ní řešíme s klienty detailně také materialitu včetně prioritizace a nastavení vhodných politik, akčních kroků a KPI. Po vybrání materiálních témat následuje vytvoření smysluplné strategie a akční plán, který může firma zrealizovat. Díky promyšlené strategii udržitelnosti (neboli ESG strategii) se tak firmy vyhnou potížím se sestavením ESG reportingu a naopak můžou efektivně ukázat, jaké aktivity dělají pro větší udržitelnost,” shrnuje Schandl.

Malé a střední firmy budou mít na nefinanční reporting více času

Kvůli nedostatečné připravenosti ze strany firem se Evropská komise rozhodla také pro odklad některých povinností nefinančního reportingu. Chce tak podnikům nabídnout více času nejen pro lepší pochopení ESG, ale i pro sběr potřebných dat, které se mají v reportingu objevit. Právě evidenci dat zmiňují firmy jako značnou administrativní zátěž, ze které mají obavy. To zaznívá především ze strany malých a středních podniků. Jejich připomínky Evropská komise vyslyšela ve formě odkladu konkrétně těchto reportovacích povinností:

  • Reporting sektorových témat je pro všechny firmy odložen až na rok 2025.
  • O rok se posouvá také reporting finančního dopadu plynoucí z témat klimatické změny, sucha a úbytku biodiverzity, a to rovněž pro všechny firmy.

Pro firmy o velikosti do 750 zaměstnanců jsou pak stanoveny specificky tyto odklady reportovacích povinností:

  • Roční odklad vykazování emisí skleníkových plynů dle Scope 3, tedy tzv. nepřímých emisí, které vznikají například v rámci dodavatelského řetězce firmy.
  • Roční odklad reportingu podrobných informací o zaměstnancích firmy.
  • Dvouletý odklad reportingu dat k tématu biodiverzity. 
  • Dvouletý odklad pro vykazování údajů souvisejících se sociálními aspekty v dodavatelském řetězci firem, a to především z pohledu zaměstnávání subdodavatelů.
  • Dvouletý odklad pro vykazování údajů souvisejících s tématem spotřebitelé a koncoví uživatelé.

Finalizovanou podobu ESRS standardů včetně výše uvedených změn přijala Evropská komise 31. června 2023. Nyní jsou takto finalizované standardy na schvalování v Evropském parlamentu a Radě EU, který je v dané podobě během lhůty dvou měsíců může buďto přijmout nebo odmítnout, ale nikoliv změnit. Finální podoba ESRS standardů by tak měla být známa během podzimu.

Část governance má firmám sloužit jako návod na udržitelné řízení podniku

Již v listopadové verzi standardů ESRS zveřejnila Evropská komise také změny ve struktuře tématu governance. To obsahovalo původně 2 tematické okruhy, které nakonec komise shrnula pouze do jednoho standardu s názvem Business conduct a rozpracovala podrobně jeho znění v těchto 6 kategoriích:

  • Firemní kultura a zásady obchodního chování
  • Řízení vztahů s dodavateli
  • Prevence a odhalování korupce a úplatkářství
  • Potvrzené případy korupce a úplatkářství
  • Politická angažovanost a lobbování
  • Platební postupy

Kdo a jak bude ESG reporting ověřovat?

V červnu tohoto roku Komora auditorů ČR na konferenci „Jste připraveni na ESG?” představila roli auditora v nefinančním reportingu. Hlavní výstupy konference shrnuje A. Schandl: “Směrnice CSRD zavádí požadavek na externí ověření zprávy o udržitelnosti nezávislou třetí stranou (auditorem). V současné době ale ještě není přesně jasné, podle jakých standardů tyto zprávy budou auditované. Téměř s jistotou můžeme říct, že tato zpráva bude součástí výroční zprávy a její audit bude moci provést pouze auditor, který je členem Komory auditorů České republiky a zároveň prošel dostatečným dovzděláním v ESG. Zároveň do roku 2028 bude audit zpráv probíhat pouze v omezeném režimu tzv. ověření poskytující omezenou jistotu (limited assurance). Od roku 2028 se již počítá s plným auditem. Zastřešení auditů ESG v Česku bude mít na starosti Komora auditorů České republiky. Zásadní roli bude mít také Ministerstvo financí, do jehož kompetence bude tato oblast spadat.” 

Rychlý rozvoj odvětví ESG ratingů zároveň přináší nejasnosti ohledně jejich významu

Dalším důležitým trendem je rychlý rozvoj odvětví ESG ratingů ve světě i u nás. V jiném článku jsme vysvětlovali rozdíl mezi ESG nefinančním reportingem a ESG ratingem. Kritici prvních ESG ratingů poukazují na skutečnost, že dosud neexistuje jednotná definice toho, co by se v ESG vlastně mělo měřit. V důsledku toho ESG ratingové agentury pracují s různými metodologickými rámci a posuzují environmentální, sociální a správní postupy společností na základě odlišných kritérií. “V důsledku těchto rozdílů v metodikách se mohou hodnocení ESG té samé firmy u různých ratingových agentur a organizací lišit. Při interpretaci výsledků konkrétního ESG ratingu je proto nezbytné porozumět používanému konkrétnímu přístupu,” vysvětluje Schandl. Evropská komise proto postupně zavádí opatření, které mají zvýšit důvěryhodnost ESG ratingů a pomoct sjednotit jejich postupy.

V Česku se aktuálně věnují ESG ratingům zejména neziskové organizace, novináři a akademický sektor. Asociace společenské odpovědnosti ve spolupráci s FPH VŠE letos organizuje druhý ročník ESG Ratingu. Do druhého ročníku ESG Ratingu se přihlásilo 135 firem. To je oproti prvnímu ročníku nárůst o 55 %. Již 20letou tradici má nezávislý rating udržitelného podnikání v ČR TOP Odpovědná firma od platformy Byznys pro společnost. Letos debutoval ESG žebříček udržitelnosti od týdeníku Ekonom. Členkou jeho odborné poroty byla také Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory. Na globální úrovni se prozatím profilují jako nejvýznamnější ESG ratingy například od agentur S&P Global, Moody’s, MSCI (MSCI.N) a Sustainalytics.

“V současné situaci je význam ESG ratingů hlavně reputační. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je rozdílnost v metodikách. Větším firmám a firmám kótovaným na burze, které ESG rating zvažují, bychom doporučovali nejdřív absolvovat rozhovory se svými stakeholdery, např. akcionáři a investory, s cílem zjistit, zda ESG rating považují za přínosný a potažmo který konkrétně,” doplňuje Albert Schandl. 

Taxonomie EU má nové environmentální cíle

S nefinančním reportingem ESG úzce souvisí tzv. Taxonomie EU, tedy systém definovaný Evropskou unií, který stanovuje jasná kritéria pro identifikaci ekologicky udržitelných podnikatelských aktivit. V systému Taxonomie EU došlo v letošním roce také k výraznému posunu. “Dlouhou dobu jsme měli v Taxonomii definované pouze dva environmentální cíle – předcházení změny klimatu a adaptaci na změnu klimatu. Nyní byly dodané i další čtyři: udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, přechod na oběhové hospodářství, prevence a kontrola znečištění a ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů,” vysvětluje Schandl. Hlavní přínos rozšíření cílů Taxonomie spočívá dle Schandla v tom, že teď máme přesnější definice udržitelnosti pro více oblastí podnikání. Díky tomu firmy získají větší jistotu při určování, které jejich produkty, služby či technologie jsou udržitelné. Tento krok je také zásadní v posunu pro předcházení greenwashingu. U Taxonomie je důležité zmínit, že se jedná o “živý dokument” a v průběhu let se tedy bude upravovat. 

ESG poradenství s CIRAA – proč do toho jít s námi?

Děkujeme za váš zájem o tato aktuální témata a věříme, že vám naše praktické poznatky pomohou lépe porozumět současnému vývoji v oblasti ESG a nefinančního reportingu. Vše o našem přístupu k ESG najdete na podstránce tohoto webu ESG strategie. Neváhejte nás kontaktovat, pokud máte jakékoliv otázky. 

Tématu udržitelnosti a ESG se věnujeme mnoho let a do hloubky. Máme za sebou řadu úspěšně realizovaných projektů tvorby strategií udržitelnosti (ESG strategie) pro firmy všech velikostí. Aktuálně pomáháme tvořit strategie udržitelnosti například pro české společnosti TON a.s. a SEVEROTISK s.r.o. Pro Direct pojišťovnu pravidelně konzultujeme její kroky v oblasti ESG. Nefinanční reporting ESG pomáháme připravit například společnosti E.ON Česká republika. Naší největší přidanou hodnotou je praktičnost – od strategických dokumentů naše klienty posuneme k realizaci konkrétních projektů a inovací, aby naše doporučení “nezůstala ležet v šuplíku”. V rámci ESG se také do hloubky věnujeme cirkularitě v organizaci, což je jedno z pěti povinných reportovacích témat. Poradíme Vám například s ekodesignem, materiálovými toky, firemními nákupy či digitalizací. 

/0 Komentáře/by

Cirkulární newsroom červen – nejnovější aktuality z cirkulární ekonomiky a udržitelnosti a jejich dopad na české firmy

,

O čem je Cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu od CIRA Advisory s.r.o. je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost tématu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v médiích začít aktivně věnovat.

Nově v ESG a cirkulární ekonomice

Česká vláda schválila první Akční plán pro cirkulární ekonomiku do roku 2027. Jedná se o ucelenou strategii, jak aktivovat principy cirkulární ekonomiky ve stavebnictví, průmyslu, zemědělství i na úrovni samospráv.

Firmy dostanou na ESG reporting více času. Ukazuje se totiž, že se v praxi teprve učí pracovat s obecnými ESG tématy a sběrem dat. Tzv. sektorová témata pro povinný reporting firem proto Evropská komise odložila až na rok 2025. K částečným odkladům ESG reportingu dochází i v dalších dílčích oblastech, například reporting finančních dopadů vyplývajících z klimatické změny, sucha a úbytku biodiverzity, vykazování nepřímých emisí skleníkových plynů a podrobný reporting o vlastnících společnosti. Evropská komise odkladem některých částí ESG reportingu vyhověla především malým a středním podnikům, které se obávají velké administrativní zátěže spojené s reportováním. Ve své podstatě však firmy ESG reporting neodmítají – vidí v něm nové obchodní příležitosti. Především v navázání nových dodavatelských vztahů.

Transparentnost a důvěryhodnost tvrzení firem o uhlíkové neutralitě je kriticky nízká, jak vyplývá ze studie Corporate Climate Responsibility Monitor 2023 realizované mezi 24 nadnárodními firmami. Velká část těchto tvrzení a závazků pokrývá reálně jen 3 % uhlíkové stopy, kterou tyto společnosti vytváří. Spotřebitele to však může uvést v omyl, že aktivity se týkají celé firmy.

Komunikace udržitelností musí být především transparentní, zaznělo na setkání OMG Sustainability Dialogue. Představeno bylo 7 hříchů greenwashingu. Hovořilo se také o nové legislativě spojené s Green claims a 4 zásadách správné komunikace udržitelnosti: transparentnost, autenticita, důvěryhodnost a pozitivismus.

Evropská centrální banka upozorňuje na problém úbytku biodiverzity, což může negativně ovlivnit až 72 % evropských firem. ECB chce proto klást vyšší nároky na banky, aby v případě poskytování úvěrů posuzovaly i riziko spojené s úbytkem biodiverzity.

Analýza: zálohování hýbe Českou republikou

Zálohování hýbe Českou republikou. Téma propaguje aktivně Ministerstvo životního prostředí, které má na starosti přípravu novely zákona o obalech. Zálohování PET lahví a plechovek není pro české spotřebitele problém, jak ukazuje pilotní projekt společností Lidl a Kaufland. Celkem v 6 prodejnách vrátili zákazníci během zkušebního čtvrt roku na 260 000 kusů obalů. Ukázalo se, že hlavní motivací zákazníků je jejich přesvědčení vracet obaly zpět do oběhu. Poskytnuté slevové kupóny, kterými se obě společnosti snažily zákazníky motivovat, totiž využilo jen 25 % zákazníků.

Zatímco pro spotřebitele jsou výhody jasné, otazníky se objevují v praktickém dopadu na firmy. Ty zatím nemají dle návrhu zákona garantovaný přístup ke znovupoužití zálohovaných obalů, ani předkupní právo na tyto obaly. Tím je ze strany firem zpochybněna cirkulární podstata celé iniciativy. Téma zálohování v českém kontextu komplexně mapuje podcast Loopa – analyzuje zkušenosti se zálohováním ze Slovenska a cirkulární potenciál zálohování. Praktickou zkušenost s pilotním projektem zálohování v podcastu Loopa sdílela společnost Lidl a nechybí ani analýza legislativního návrhu s ministrem životního prostředí.

Analýza: Life Cycle Costing jako řešení pro udržitelné firemní nákupy

S rozvojem udržitelnosti řeší stále více podniků i svůj přístup k nákupům. Jedním z důvodů, proč tyto iniciativy často váznou, je skutečnost, že firmy posuzují nákupy stále především z pohledu pořizovacích nákladů. To však není pro zhodnocení udržitelnosti dostačující. Řešením je posouzení dlouhodobé ekonomické hodnoty výrobku, neboli Life Cycle Costing. Ten bere v potaz nejen operativní náklady spojené například s údržbou a opravami produktu, spotřebou energie, ale také náklady spojené s koncem užívání výrobku a jeho likvidací. Přistupují-li firmy k nákladům v tomto širším kontextu, vychází cirkulární nákupy jako ekonomicky přijatelnější, a to i přes mnohdy vyšší pořizovací cenu.

/0 Komentáře/by

Cirkulární newsroom – nejnovější aktuality z cirkulární ekonomiky a udržitelnosti a jejich dopad na české firmy

,

O čem je Cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu od CIRA Advisory s.r.o. je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost tématu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v médiích začít aktivně věnovat.

ESG ve firmách

Firmy potřebují praktické návody, jak komunikovat udržitelnost správně a vyhýbat se hrozbám greenwashingu (viz taky níže – nově připravovaná legislativa). Proto poradenská společnost CIRA Advisory ve spolupráci s Univerzitou Karlovou vydala již druhé pokračování Manuálu komunikace udržitelnosti bez greenwashingu. Druhý díl manuálu se zaměřuje specificky na sektor maloobchodu – jak se komunikuje udržitelnost v českých supermarketových řetězcích.

V březnu zahájila činnost série jednodenních kurzů udržitelnosti pro byznys. První z kurzů proběhl v Ústí nad Labem, další termíny jsou v plánu pro Brno, Olomouc, Prahu a České Budějovice, a to až do podzimu letošního roku. Na kurzech se bude školit o ESG, cirkulární ekonomice, greenwashingu i udržitelném leadershipu.

Do 30. 4. 2023 je možné podávat přihlášky do soutěže ESG firma a projekt roku pořádané týdeníkem Ekonom a Svazem průmyslu a dopravy ČR. Nominovat je možné konkrétní firemní ESG strategii i dílčí ESG projekt.

Cirkulární ekonomika

Podstatným nástrojem financování cirkulárních opatření ve firmách zůstávají i v roce 2023 dotace. Další možnosti udržitelného financování však nabízí také zelené úvěry nebo úvěry vázané na cíle udržitelnosti, které představil webinář s Komerční bankou, CIRA Advisory a LEGO.

Dle analýz poradenské společnosti CIRA Advisory probíhá zavádění nízkoemisních a cirkulárních materiálů do české ekonomiky pomalu. Hlavní bariéry jsou nepružná legislativa, neochota firem dělat změny nebo špatné zkušenosti s některými typy nových materiálů (např. bioplasty). Tyto bariéry lze však překonat aktualizací právních norem nebo přizpůsobením dodavatelských řetězců.

Akademie múzických umění v Praze zavádí cirkulární principy ve svých budovách a kancelářských prostorech, včetně rektorátu AMU. Více v podcastovém rozhovoru s rektorkou AMU, Ingeborg Radok Žádnou.

Nově připravovaná legislativa

Důvěra evropských spotřebitelů v pravdivost zelených tvrzení firem je velice nízká. Není to náhoda – průzkumy v členských státech EU ukazují, že až 40 % tvrzení o udržitelnosti výrobků je nepodložených nebo přímo zavádějících. Na tento stav reaguje EU návrhem Směrnice o zelených tvrzeních (Directive on Green Claims).

Evropská komise zveřejnila Akt o kritických surovinách (European Critical Raw Materials Act). Poptávka v EU po kritických surovinách dramaticky roste. Evropa však silně spoléhá na dovoz, často od de facto monopolních dodavatelů ze třetích zemí. Nová legislativa proto stanovuje kvóty (benchmarks), které mají zvýšit surovinovou nezávislost EU. Zároveň má být diverzifikován import strategických nerostných surovin tak, aby do roku 2030 nebyla EU u dovozu jakékoli z nich závislá z více jak 65 % na jedné třetí zemi. V souvislosti s tímto Aktem uvaluje také povinnost auditu pro velké firmy, které zpracovávají tyto strategické nerostné suroviny.

Evropská komise začátkem roku navrhla novou směrnici CSDD, která bude mít za cíl předcházet negativním dopadům na lidská práva a životní prostředí v dodavatelských řetězcích. Zabývat se bude tématy jako nucená práce, odlesňování pralesů, vysídlování regionů kvůli těžebním projektům nebo dětská práce v zemědělství. Součástí směrnice budou také nefinanční prověrky firem.

Klimatická změna a energetika

Druhý blok Cirkulární akademie je za námi, tentokrát na téma zelené energetiky a odpadů. Česká ekonomika aktuálně využívá pouze 12 % energie z obnovitelných zdrojů. V EU se přitom aktuálně diskutuje cíl 45% podíl OZE do roku 2030. Představen byl také nový koncept komunitní energetiky. Příprava legislativy pro komunitní energetiku právě probíhá (tzv. LEX OZE II).

Nová studie Oxfordské univerzity říká, že dekarbonizace světové ekonomiky by ušetřila miliardy dolarů ve srovnání se scénářem “žádný přechod”.

Dle nejnovější zprávy Mezivládního panelu změny klimatu (IPCC) na zemědělství a následné zpracování potravin připadá až jedna čtvrtina emisí skleníkových plynů. V souvislosti s klimatickou změnou může v budoucnu docházet ke snižování množství produkce potravin a zvyšování cen. Pomoci by však mohly koncepty agrolesnictví, agrivoltaiky, městského zemědělství nebo komunitního farmaření.

/0 Komentáře/by

Třetí blok kurzu: jak se vyhnout greenwashingu a proč nás musí zajímat cirkulární provoz, budovy i stavebnictví

, ,

Třetí blok kurzu Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám byl věnován dvěma zásadním tématům spojeným s cirkulární ekonomikou. Na prezenčním workshopu jsme se bavili o tom, co všechno může být greenwashing, tedy záměrné i nezáměrné klamání zákazníků a jak se mu vyhnout. Na webináři věnovaném kancelářím a stavebnictví se účastníci dozvěděli, jak se zaměřit na efektivnější provoz a proč je stavebnictví klíčovým odvětvím, kde je třeba aplikovat cirkularitu. 

Natírání nazeleno

Věděli jste, že v březnu vydaná směrnice Evropské unie zaměřená na tzv. zelená tvrzení (green claims) říká, že každé tvrzení o udržitelnosti výrobku musí být podložená třetí nezávislou stranou? Problém je totiž v tom, že momentálně firmy mnoho svých produktů prezentují jako velice udržitelné a spotřebitelé jsou konfrontováni někdy až s agresivně zelenými marketingovými strategiemi. Jak se ale ukazuje, marketingoví experti potřebují spolupracovat s kolegy z jiných oddělení, aby rozuměli, co doopravdy firma nabízí. Zároveň mezi základní faktory externí komunikace patří důvěryhodnost, transparentnost, autentičnost, srozumitelnost a sdílení pozitivních sdělení. Kolegyně z CIRA Advisory Ivana Hekerle a Jana Bábiková také představili stránku bezgreenwashingu.cz. 

Další prezentaci měla Petra Koudelková z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV), která se spolu se svými kolegy a komunikačním oddělením CIRAA podílela na tvorbě manuálu proti greenwashingu (ke stažení zde). Petra Koudelková představila 10 hříchů greenwashingu, jako je například skrytý kompromis, chybějící důkazy, vágnost, nebo důraz na menší zlo, a nakonec představila základní doporučení, jak se greenwashingu vyhnout. Je to vlastně jednoduché: nezapomeňte, že nemusíte mít za každou cenu vše udržitelné a říkejte jen to, co máte podložené.

Bonusem celé akce bylo, že jsme se mohli s účastníky seznámit, protože networking zkrátka v online prostoru příliš nefunguje. Takže děkujeme všem, kteří se zúčastnili, a budeme se těšit na další prezenční workshop na téma uhlíkové stopy!

Cirkulární provoz a stavby

Laura Mitroliosová (CIRAA) mimo jiné zdůraznila, že téma cirkularity je důležité pro celou firmu a obvykle přichází zespoda, ale je třeba mít také osvícené vedení. Aplikací cirkulárních principů v provozu lze totiž dosáhnout velkých finančních a environmentálních úspor. Mezi zásadní témata, na které se firmy musejí zaměřit, spadají odpady a odpadové hospodářství, nakládání s vodou a spotřeba energie. Důležité je samozřejmě také to, jak firma nakupuje, ale to bude téma dalšího webináře.

Karel Goláň z architektonického studia crea_tura představil základní čísla spojená se stavebnictvím – stavebnictví je zodpovědné za největší produkci odpadu a zároveň je velmi náročné na spotřebu materiálů. Potenciál cirkulární ekonomiky je přitom obrovský: do roku 2050 by mohla snížit celkové emise oxidu uhličitého ze stavebního materiálu o 38 procent! Cílem stavebního sektoru by proto měla být maximalizace hodnotového využití prvků a minimalizace potřeby recyklace. Mezi aktuální trendy pak patří digitalizace, prefabrikace, nové byznys modely. Příkladem toho, jak funguje cirkularita v praxi, je momentálně dekonstrukce budovy Mercuria, kterou provádí firma SKANSKA (o tom se můžete dozvědět více také v posledním podcastu Loopy Vojty Kovala). Pokud by Vás zajímala více práce studia crea-tura (třeba dřevostavba s využitím mycelia/hub v Japonsku a následná možnost budovu zkompostovat), podívejte se na jeho stránky! 

Šárka Nevoralová z Komerční banky představila, jak se udržitelným provozem zabývá jedna z největších bank v Česku. KB chce být do roku 2026 uhlíkově neutrální a zaměřuje se na smart office: digitalizaci, elektromobilní vozový park nebo výrobu vlastní energie (instalace FVE na střeše centrály). Nová budova na pražských Stodůlkách má také certifikace LEED a BREEAM, banka dále využívá vlastní kávovou sedlinu na výrobu promo materiálů (např. mýdla) a reklamní předměty jsou často vyráběny v rámci upcyklace. 

Petra Csefalvayová z Inštitútu cirkulárnej ekonomiky (INCIEN SK) popsala zkušenost nastavování zelené kanceláře v prezidentském paláci slovenského prezidenta a následně prezidentky. Jejich práce odhalila, že z průměru 50 kg odpadu denně byla nerecyklovatelná pouhá 3 kila! Současná prezidentka Zuzana Čaputová si téma udržitelnosti vzala za své, a tak je cílem její kanceláře být uhlíkově neutrální do 2030 jako první na světě a také uděluje Prezidentskou pečeť pro zelenou státní správu. Zkrátka správný lídr ví, že musí jít příkladem.

/0 Komentáře/by

Udržitelné materiály – co brání jejich zavedení do praxe a jaká se nabízí řešení?

,

Progresivní nové materiály jsou nízkoemisní a cirkulární. Recyklovaný beton, dřevo, houbové mycelium nebo materiály ze zbytkových surovin (tzv. recykláty) mohou brzy nahradit či doplnit řadu tradičně používaných materiálů. A to díky svým unikátním vlastnostem, kterými jim snadno konkurují, jak jsme vysvětlili v článku 7 udržitelných materiálů, které mění ekonomickou realitu. Přesto však jejich zavedení do praxe vázne. Proč tomu tak je a co se s tím dá dělat?

Když je legislativa pozadu 

Ačkoli v některých oblastech se legislativa projevila jako dobrý pomocník, někde naopak situaci značně ztěžuje. A to především rigidním systémem legislativních norem, které vychází ze zastaralých technických poznatků a ekonomických přístupů. Typicky je tomu například v sektoru stavebnictví a možnostech použití dřeva pro výstavbu bytových domů, které je v českém prostředí značně limitováno požárními normami. Zatímco v řadě evropských zemí se tak mohou bez problémů stavět domy s dřevěnou konstrukcí až do výše 15 pater, v České republice umožňují požární normy výstavbu pouze do výše 4 pater.

Na legislativní překážky naráží v praxi i řada recyklovaných materiálů nebo materiály či produkty vyrobené ze zbytkových surovin. “Aktuální právní normy, které upravují nakládání s odpady, stěžují rozvoj cirkulárních principů. Když je materiál odpadem, musí se s ním totiž nakládat dle odpadové legislativy. Firmy často dané normy neznají, nemají potřebná povolení od úřadů pro nakládání s odpady a pod. Právě ve stavebnictví nebo v potravinářském průmyslu byla situace nejpřísnější. To se však postupně mění, například stavební odpad již nepodléhá zákonu o odpadech, což dává zpracovatelům spoustu nových možností. Podobně vyšla legislativa vstříc i gastroodpadu, která dostal zelenou jako palivo do bioplynových stanic a v dohledné době se zřejmě dočkáme dalších legislativních úprav, které budou podporovat cirkulární zacházení s odpadem jakožto cenné suroviny,” komentuje směřování legislativy Albert Schandl, konzultant CIRA Advisory.

Nové udržitelné materiály naráží na bariéry dodavatelských řetězců

Řada výrobců a obchodníků, kteří vyrábí nebo přeprodávají nové a nízkoemisní materiály, požaduje po svých odběratelích mnohdy odběr určitého minimálního množství materiálu, a to často od 1 tuny, 1 000 ks atd.

“A to jsou v praxi nesplnitelné požadavky pro malé firmy, začínající start-upy, nebo testovací výroby, které by paradoxně měly o tyto nové druhy materiálů velký zájem. Takové objemy materiálu jsou totiž pro tyto malé podniky složitě ufinancovatelné nebo příliš riskantní. Příkladem mohou být obalové materiály z houbového mycelia pro menší e-shopy. Pokud je e-shop nucen hned napoprvé odebrat tisíce kusů, zvolí raději tradičnější obalové varianty, s nimiž má zkušenosti a neohrozí jeho cash-flow. Jiným důvodem je situace, kdy začínající firmy ještě nemají vybudovanou adekvátní poptávku, proto jednoduše nemohou odebírat tak velké objemy,” komentuje Milan Suchý, konzultant a odborník pro e-commerce v CIRA Advisory.

Podobně situaci neulehčuje ani opačný případ logistického řetězce, a to velcí odběratelé jako maloobchodní řetězce nebo velké e-shopy. Ti, pokud už jsou ochotni zavést do prodeje nové a ze strany poptávky prozatím neodzkoušené produkty, mnohdy požadují od začátku po svých dodavatelích množství produktů, které pokryje celou síť prodejních poboček. To ale opět znamená množství často v řádech tun nebo tisíců kusů produktů, což nejsou malé firmy – výrobci progresivních materiálů – schopné dodat. Často jsou totiž ve fázi testování svých nových produktů a nemají tak veliké výrobní kapacity.

Jedním z hlavních důvodů, proč se také progresivní materiály nedaří v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce prosadit, je neochota zavedených firem dělat změny (o tom více v posledním bodě tohoto článku). „Řešením by tak bylo akceptovat v dodavatelsko-logistickém řetězci individuální podmínky, pokud jde o množství odebíraných produktů z nových materiálů. V rámci pilotních projektů by se nový materiál postupně otestoval a zpropagoval. Podobně, jako to vidíme u pilotních projektů zálohování PET lahví v ČR. V dlouhodobém horizontu z toho budou těžit všechny strany dodavatelsko-logistického řetězce, spotřebitel i naše planeta,” komentuje možnou cestu Milan Suchý.

Firmy mohou mít špatné zkušenosti s některými typy nových materiálů, například s bioplasty

Některé firmy se však už po špatných zkušenostech a nařčení z greenwashingu ostýchají prodávat nebo testovat nové druhy materiálů a produkty z nich vyrobené. Příkladem mohou být zkušenosti firem s výrobky z bioplastů, které jejich výrobci šikovně zpropagovali a napomohli tak jejich rozšíření v praxi. Potíž je, že výrobci bioplastových materiálů zatajili (a zřejmě možná ani nezkoumali) některé negativní dopady, které s sebou používání bioplastů nese:

“A to například problematickou recyklaci – většina bioplastů se totiž nesmí dostat do kontejneru na plastový odpad, což velká část spotřebitelů stále netuší, neboť výrobci bioplastů toto nedostatečně komunikují. Diskutabilní je i prodejci bioplastových obalů často zmiňovaná kompostovatelnost, která je mnohdy možná pouze ve speciálně upravených podmínkách velkých kompostáren. A v neposlední řadě výrobci bioplastu často neřeší ekologickou stopu výroby tohoto materiálu. Není tak raritou, že zemědělská půda a plodiny jsou pěstovány jen za ekonomickým účelem výroby bioplastových materiálů, a to za cenu enormního využívání zemědělské půdy a vodních zdrojů,” vysvětluje kontext výroby bioplastů Albert Schandl.

Teprve po otestování vlastností a dopadů bioplastového materiálu se začalo veřejně mluvit také o jeho nevýhodách. To už však bylo pro řadu firem pozdě – do bioplastů investovaly velké množství zdrojů, a to jak do zavedení tohoto materiálu do výroby, tak i do komunikace směrem ke spotřebitelům. Po tomto úsilí tak pro ně musí být velmi frustrující dočkat se negativních ohlasů a anticen kvůli greenwashingu, jako se to stalo například společnosti Rohlík.cz

Co mohou tedy firmy udělat, aby se vyvarovaly takových nepříjemných zkušeností? “Dá se říct důvěřuj, ale prověřuj. Pokud mi obchodní zástupce firmy nabízí nový materiál, ale předkládá mi pouze samá pozitiva, je dobré se zeptat i na možné obtíže spojené s používáním tohoto materiálu. Pokud je to možné, je dobré nechat si vypracovat studii od nezávislé strany a zjistit všechny vlastnosti a dopady, které jsou s tímto novým druhem materiálu spojené. Nebo se podívat, jestli už podobné studie nevznikly. Jednoznačně to tedy znamená zjistit si více informací, případně materiál testovat i ve své výrobě, pokud mám možnost,” doporučuje Schandl.

Poslechněte si epizodu našeho podcastu LOOPA o bioplastech s organizací KOKOZA.

Zavedení nových materiálů stojí v cestě i pohodlí firem a neochota dělat změny

Spousta firem se zavedení nových druhů materiálů vyhýbá i z mnohem jednoduššího důvodu – nic je totiž nenutí. Alespoň prozatím. S tímto přístupem do určité míry sice zamávala materiálová krize, která se v období covidu a vypuknutí války na Ukrajině prohnala světem. Stále to však řadu firem nepřesvědčilo, aby udělaly ve svých výrobách a provozech nějaké změny. A to i přes nedostupnost a rostoucí ceny některých donedávna levných materiálů.

“Je však dobré sledovat i výhled a směřování ekonomické reality do budoucna. A s tím nově vznikající legislativu, která se právě snaží bojovat proti laxnosti některých firem. Například zmiňovaným bioplastům může ztížit situaci zpřísnění evropské legislativy k tématu greenwashingu. A to naopak může otevřít dveře jiným druhům materiálů, které mohou bioplasty efektivně nahradit. Spoustu příležitostí přinese do oblasti materiálových toků také zavedení digitálních pasů, které mají pro první vybraná odvětví vstoupit v platnost už příští rok. Firmy, které tyto trendy nesledují, se tak mohou snadno připravit o řadu obchodních příležitostí,” zdůrazňuje Schandl.

/0 Komentáře/by

Cirkulární newsroom – aktuality z cirkulární ekonomiky a jejich dopad na firmy (1. kvartál 2023)

,

V novém newsroomu přinášíme nejnovější souhrn aktualit z oblasti cirkulární ekonomiky a udržitelnosti (ESG). Hlavní témata: úspory ve firmách díky cirkulární ekonomice, globální data o stavu cirkularity v ekonomikách, nově vznikající legislativa (greenwashing, ESG, CBAM) a aktuální příležitosti pro financování udržitelných projektů. 

O čem je náš projekt cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost tématu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v byznysu ale i na makroekonomické úrovni začít aktivně věnovat.

Cirkulární data room – analýzy, aktuality a trendy cirkulární ekonomiky v datech

V EU můžeme každoročně ušetřit ocel, plasty a hliník v hodnotě až 130 miliard EUR (přibližně polovina HDP Česka v roce 2021), budeme-li s nimi zacházet více cirkulárně. Každý rok se totiž ocitnou na konci svého životního cyklu výrobky z ocele, plastů či hliníku (např. materiály z aut, budov, obalů atd.) odpovídající uvedené hodnotě, které mohou být dále recyklované. Pokud bychom tyto materiály opravdu v daném rozsahu začali recyklovat, dokázali bychom díky nim uspokojit až 64 % celkové poptávky v EU po produktech z nich  vyráběných. Právě o potenciálu úspor ve firmách díky cirkulárním principům se hovořilo v prvním bloku Cirkulární akademie 2023.

cirkulární ekonomika materiály

zdroj dat a graf: Material Economics (2020). Preserving value in EU industrial materials – A value perspective on the use of steel, plastics, and aluminium.

A jaká je realita? Dle letošního Circularity Gap Report 2023 klesla oběhovost resp. cirkularita světových ekonomik na 7,2 %, což je téměř o 2 % méně oproti prvnímu měření před šesti lety. Pokles je způsoben hlavně masivním růstem spotřeby materiálů v globálním měřítku.

Tyto data mimo jiné ukazují, že rychlost zavádění cirkulárních opatření ve světě není dostatečná (vzhledem k extrémně rychle rostoucí poptávce po materiálech), a to navzdory jejich obrovskému potenciálu pro úspory v ekonomikách.

 

 

Plánuje Vaše firma zavádět ESG strategii (strategii udržitelnosti)? Naše komplexní ESG služby pomáhají mnohým firmám, jako je ta Vaše. Neváhejte nás kontaktovat pro úvodní nezávaznou konzultaci.

 

Webinář Komerční banky: Co nabízí cirkulární ekonomika průmyslu?

S přechodem na nízkoemisní ekonomiku stojí průmyslové podniky v Česku před řadou výzev, jak změnit své výrobní a obchodní strategie. Cirkulární ekonomika je jedním z klíčových prvků na cestě ke společnému evropskému cíli být uhlíkově neutrální do roku 2050. Tématem dalšího webináře Komerční banky z konce února byla cirkulární ekonomika z pohledu výzev a příležitostí pro české (nejen) průmyslové podniky.

Dozvíte se:

  • Jaké možnosti má průmysl při přechodu na cirkulární ekonomiku
  • Může být cirkulární byznys model cestou k dekarbonizaci?
  • Cirkulární ekonomika a EU Taxonomie
  • Financování přechodu na cirkulární ekonomiku, možnosti dotací
  • Příklady z praxe

Téma představí a na vaše otázky odpoví:

  • Laura Mitroliosová – CEO, CIRA Advisory
  • Radek Pollák – Korporátní a municipální bankovnictví, Komerční banka
  • Bedřich Doležal – Global Operations Director, LEGO

Aktuality z cirkulární ekonomiky a udržitelnosti

Lednové slavnostní zahájení Cirkulární akademie proběhlo dle principů udržitelného eventu. Jak takový udržitelný event vypadá v rozhovoru prozradila expertka na udržitelné eventy, Eva Šálková z CIRA Advisory.

Dezinformace hrají prim nejen v politice, ale pronikly již i do ekonomických témat. Nově ohrožují zelenou transformaci i plnění klimatických cílů firem v EU.

Německo na lednovém setkání Světového ekonomického fóra v Davosu potvrdilo, že chce nadále pokračovat v naplňování svých závazků o klimatické neutralitě a přechodu na obnovitelné zdroje energie.

Evropská komise připravila legislativní návrh, který podstatně zpřísňuje podmínky firem pro ekologická tvrzení (tzv. green claims) a označení na svých produktech. Jak správně a legálně komunikovat udržitelnost radí CIRA Advisory v novém článku.

V tomto roce se bude agentura EFRAG zabývat standardy nefinančního reportingu (ESG) i pro malé a střední podniky.

Systém regulace emisních povolenek by měl koncem roku doplnit tzv. systém CBAM, neboli Carbon Border Adjustment Mechanism. Jeho cílem bude zamezit firmám, aby uměle snižovaly své emisní limity.

Evropská komise v únoru představila myšlenku rozšíření Green dealu s cílem urychlit přechod evropské ekonomiky ke klimatické neutralitě.

Do oblasti materiálových toků se bude silně promítat digitalizace. První materiálové pasy výrobků mají v evropském prostoru vstoupit v platnost už začátkem roku 2024.

Generali Česká pojišťovna spustila 3. ročník soutěže s názvem SME EnterPRIZE.

…a my jsme jejím hrdým partnerem! Soutěž je určena pro všechny startupy, živnostníky i mikro, malé a střední podniky (tzv. SME), které v České republice podnikají udržitelným způsobem. Pokud tedy do této kategorie patří i vy, neváhejte se do soutěže přihlásit. Máte možnost získat nejen finanční odměnu, ale také mediální podporu a náš CIRAA mentoring vašeho udržitelného byznysu. A to opravdu stojí za to 😊.

/0 Komentáře/by

Greenwashing: Jak jej upravuje legislativa a na co si dát pozor

, ,

Zelené fabriky, zprávy o sázení stromů nebo štítky vágně deklarující udržitelnost jsou asi první myšlenky, které se Vám spojí s greenwashingem. V některých případech je greenwashing do očí bijící, někdy je jeho odhalení mnohem složitější a musíme si dávat pozor, na základě jakých kritérií chceme sdělení označit za greenwashing. Kromě našich subjektivních parametrů existuje také vícero právních norem, které greenwashing upravují a za jejichž nedodržení hrozí obchodním subjektům sankce. Jaké to jsou? A jaká soudní rozhodnutí o greenwashingu už padla? To se dozvíte v článku.

Co je to greenwashing?

Existuje množství definicí greenwashingu. Prakticky všechny se ale shodnou v tom, že greenwashing je klamavá komunikační taktika, která má za cíl prezentovat zboží nebo službu jako šetrnější k životnímu prostředí než ve skutečnosti je. S rostoucím významem udržitelnosti pro nákupní rozhodování spotřebitelů i firem roste také množství tzv. zelené reklamy. Logicky proto kolem sebe často vidíme neověřené zelené deklarace různých společností z různých oborů, které manipulují k nákupu svého udržitelného produktu. Mnoho tvrzení je ale nepodložených, neověřitelných nebo nepřesných.

Tvrzení obchodníků si už ale často nikdo neověřuje – spotřebitelé i nákupčí ve firmách jsou zavaleni množstvím dalších povinností a přirozeně se do hloubkových rešerší nepouští. Proto není divu, že greenwashingové reklamní sdělení často fungují docela dobře. Alespoň krátkodobě. Z dlouhodobého hlediska ale greenwashující společnosti hrozí poškození reputace, propad hodnoty firmy nebo také právní konsekvence.

Zdroj: Canva

Jaké právní normy upravují greenwashing?

V zemích Evropské unie upravuje greenwashing několik právních norem. Jsou to zejména Směrnice o právech spotřebitelů (Directive (EU) 2019/2161), Směrnice o nekalých obchodních praktikách (Directive (EU) 2019/2161) a Směrnice  o klamavé a srovnávací reklamě (Directive (EU) 2006/114). Tyto právní normy se budou průběžně aktualizovat pro naplnění záměrů Green Dealu.

Směrnice o nekalých obchodních praktikách také doplňuje další právní předpisy EU. V oblasti environmentálních tvrzení doplňuje zejména:

  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 o ekoznačce EU (280),
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky (281),
  • směrnici 1999/94/ES o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů, směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti (282) ve znění směrnice (EU) 2018/2002 (283),
  • směrnici 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (284),
  • nařízení (EU) 2020/740 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné parametry (285),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (286),
  • směrnici 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (287),
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (288),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (289),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (290). 

V tomto článku se zaměřujeme pouze na právní úpravy komunikace udržitelných akvitit. Širší právní úpravy Green Dealu a environmentálního práva jsou mnohem komplexnější a více do detailu upravují pravidla pro použití různých látek nebo označování výrobků.

Jaké vztahy upravují uvedené právní normy?

Většina zmíněných právních norem se věnuje vztahům mezi obchodní společností a koncovým zákazníkem, tedy tzv. B2C segmentu. Vztahy mezi obchodními společnostmi, B2B segment, jsou chráněny především Směrnicí o klamavé a srovnávací reklamě. I přesto, že v obchodních vztazích mezi B2B subjekty nejsou legislativní normy tak podrobné, greenwashing zde může mít pro firmy ještě širší dopady. V rámci plánovaného nefinančního ESG reportingu  totiž začnou firmy detailněji pátrat po původech environmentálních tvrzení svých dodavatelů a špatná reputace jakožto dodavatele se napravuje mnohem hůře než zaplacení jedné pokuty v soudním sporu.

„Směrnice o nekalých obchodních praktikách nestanoví konkrétní pravidla týkající se environmentálních tvrzení. Poskytuje však právní základ s cílem zajistit, aby obchodníci neuváděli environmentální tvrzení způsoby, které jsou vůči spotřebitelům nekalé. Nezakazuje používání „zelených tvrzení“, pokud nejsou nekalá.” – Zní z oficiálního výkladu Evropské unie ke Směrnici.

Firmy tak mají poměrně volnou ruku v tom, jak své udržitelné počiny komunikovat. Musí se ale vyvarovat greenwashingu.

Jak tedy správně a legálně komunikovat udržitelnost?


1. Buďte transparentní

Nejjednodušší pravidlo, kterého se firmy mohou u komunikace udržitelnosti držet, je maximální transparentnost. Čím transparentnější budete, čím více dat na podložení vlastních argumentů zveřejníte, tím jste více chráněni právně i reputačně.

Konkrétně evropská legislativa doporučuje:

„Podle článků 6 a 7 Směrnice o nekalých obchodních praktikách týkajících se klamavých jednání a opomenutí musí obchodníci uvádět pravdivá ekologická tvrzení, která neobsahují nesprávné informace a která musí být předkládána jasně, konkrétně, přesně a jednoznačně, aby bylo zajištěno, že spotřebitelé nebudou uvedeni v omyl. Podle článku 12 Směrnice o nekalých obchodních praktikách musí mít obchodníci k doložení svých tvrzení k dispozici příslušné důkazy a musí být schopni předložit je srozumitelným způsobem příslušným donucovacím orgánům, je-li tvrzení zpochybněno.”


2. Nepoužívejte falešné certifikace

Je přirozené, že použití certifikace, která produktu nebyla udělena nebo které uplynula její platnost, není v pořádku. Konkrétní certifikací může firma navíc označit pouze konkrétní výrobky, které certifikační značku dostaly. V případě použití soukromé značky je nutno také vysvětlit její význam.

Jak jsme zjistili v rámci výzkumu greenwashingu s Univerzitou Karlovou, spotřebitelé různým označením důvěřují, ale neznají jejich význam. Značkou, které v našem výzkumu nedokázali přiřadit správný význam nejčastěji, byla oficiální značka pro biopotraviny od Evropské unie. Jedna z možností je vytvořit si na webových stránkách sekci pro udržitelnost a vysvětlit zde co nejvíce informací.

3. Nepoužívejte vágní tvrzení a nepravdivé informace

Jednoduchý příklad je bambusové nádobí. Mnoho restaurací nebo cateringových společností toto nádobí začalo používat v domnění, že se jedná o ekologičtější alternativu. Ve skutečnosti bylo ale nádobí vyrobeno ze směsi bambusu a pryskyřice a rozložitelné bylo pouze v laboratorních podmínkách nebo ze směsi bambusu a plastu a tudíž označení jako udržitelné nebo recyklovatelné bylo zavádějící.

4. Zohledňujte celý životní cyklus výrobku

Příklad, který přímo uvádí Evropská unie, je reklama na umělý trávník. Ten byl vyobrazen jako šetrný k životnímu prostředí, protože ve fázi používání nepotřebuje vodu, hnojivo ani údržbu. Jeho výroba a konec životního cyklu (recyklace nebo vyhození) ale mají výrazně negativní dopad na životní prostředí. Na výrobu trávníku se totiž spotřebuje plastový materiál a energie, výrobek se následně zabalí, přepraví z místa výroby (pravděpodobně mimo EU) a po konci životnosti se vyhodí na skládku nebo do spalovny (recyklace podobného výrobku je málo pravděpodobná). Všechny tyto procesy spotřebují materiály a emise. Oproti tomu živý trávník vyžaduje jistou péči a můžeme hledat různé přírodní alternativy, které jsou pro biologickou rozmanitost lepší než „obyčejný” trávník, pořád je ale z hlediska celého životního cyklu živý trávník lepší alternativou než plastová tráva.

Zdroj: Canva

5. Používejte vhodnou vizuální komunikaci

Evropské právo pokládá za greenwashing také vyobrazení produktu nebo služby, které by mohly spotřebitele uvést v dojem, že se jedná o udržitelný produkt. Pozor tedy na zobrazení, která používají modrou a zelenou barvu nebo fotografie přírody. Udržitelnost jde efektivně komunikovat také bez použití těchto „tradičních” symbolů. Velice hezký příklad je například rebranding Biopekárny Zemanka, která používá širokou škálu barev pro prezentaci svých produktů. Environmentální benefity svých produktů se jí daří komunikovat značkami přímo na obale, na webových stránkách a skrze další aktivity a PR společnosti.

Greenwashing

Správná komunikace udržitelných počinů může být i pro zkušené marketéry disciplína sama o sobě. Doporučujeme proto dobře znát vlastní produkty, ptát se i nepříjemné otázky o environmentálních dopadech a v ideálním případě se poradit s odborníky,  kteří pomohou nastavit celou komunikaci udržitelnosti bez greenwashingu. Tuto službu nabízíme také v CIRAA, přičemž naše znalosti postupně rozšiřujeme díky dlouhodobým spoluprácím s našimi klienty a také díky výzkumu greenwashingu, který provádíme ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy. V roce 2022 jsme vydali praktický Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu a letos pracujeme na jeho dalším rozšíření.

/0 Komentáře/by

Naše Cirkulární akademie oficiálně zahájila svou činnost. Proč se vyplatí zapojit?

,

V úterý 10.1.2023 jsme slavnostně zahájili spuštění Cirkulární akademie – prvního expertního vzdělávacího centra, které vám poskytne hluboký vhled do tématu cirkulární ekonomiky a udržitelnosti. Na akci v Kampusu Hybernská se kromě plánů a aktivit Cirkulární akademie pro rok 2023, diskutovaly také globální, evropské i regionální kontexty udržitelnosti a cirkulární ekonomiky mající dopad na byznys a společnost.

O slavnostním zahájení Cirkulární akademie 2023

Celou akci jsme organizoval jak jinak než udržitelně (zajímá vás, jak zorganizovat udržitelný event? můžete si přečíst náš článek věnovaný tomuto tématu). Využili jsme lokální catering v Kampusu Hybernská, samozřejmostí byla i veganská nabídka nebo výborné domácí cukroví od Ivana Hekerle (Jeneralova). Veškerou výzdobu jsme si zapůjčili z kanceláří. Díky skvělé lokaci jsme žádné věci na akci nemuseli dopravovat. Účastníků se sešel plný sál a atmosféra byla výborná. Pokud i vy chcete dělat vaše akce udržitelně, neváhejte se na nás obrátit.

Děkuji také našim řečníkům David Röling, Laura Mitroliosová, Ondráš Přibyla, Pavlína Kulhánková, Jan Maršák, Vojtech Vosecky, Dagmar Milerova Praskova. Děkuji také celému týmu, který se na akci podílel!

Záštitu Akademii udělilo Ministerstvo životního prostředí a Ministerství průmyslu a obchodu.  Partneři akademie jsou Komerční banka, E.ON, Ipsos, Velvyslanectví Nizozemského království, Kampus Hybernská, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR , či projekt Fakta o klimatu. Mediálními partnery jsou Týdeník Ekonom, Odpadové fórum, BusinessInfo.cz, projekt Společně udržitelně a podcast Loopa Vojty Kovala – Vojtěch Koval.

Proč jsme spustili Cirkulární akademii?

Rostoucí ceny materiálů, energie a dalších surovin jsou jedněmi z hlavních důvodů aktuální dvouciferné inflace a mnoho firem proto své další fungování spojuje s úsporami. Až dvě třetiny firem ale neví, kde hledat prostor pro úsporná řešení mimo snížení spotřeby energie. Na firmy navíc tlačí jak spotřebitelé, tak zaměstnanci a legislativa, aby se chovaly odpovědněji k životnímu prostředí. Na otázky, jak z dané situace ven, jak aktuální krizi proměnit v příležitost a jaké povinnosti se na firmy vůbec vztahují, odpoví první komplexní vzdělávací centrum Cirkulární akademie. Svoji činnost zahájilo 10. ledna v pražském Kampusu Hybernská, a to slavnostním otevřením a představením svých budoucích aktivit. Jeho cílem je vzdělávat klíčové manažery a zaměstnance firem a institucí a ukazovat jim prakticky a do hloubky, jak aplikovat udržitelnost a cirkulární ekonomiku do své praxe, jak snížit negativní dopady jejich aktivit na životní prostředí a kde najít prostor pro úspory. Svůj první vzdělávací kurz “Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám” spouští Cirkulární akademie 26. ledna 2023.

O čem jsme mluvili na zahájení Cirkulární akademie 2023?

Cirkulární akademie nabídne během roku 2023 jarní a podzimní vzdělávací kurzy, prezenční workshopy, 3 exkurze do firem a také intenzivní Cirkulární letní školu. Přednášet bude přes 30 lektorů a expertů ve svém oboru, kteří do hloubky a velmi prakticky předvedou, jak udržitelnost a cirkulární ekonomiku ve firmě implementovat co nejlépe. Vzdělávací kurzy budou reflektovat aktuální témata a dotknou se materiálů, energií, odpadů, ESG, digitalizace, ekodesignu produktu, úspor v provozech, analýz životního cyklu nebo uhlíkové stopy. Cirkulární akademii zaštiťuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu. 

„Cirkulární ekonomika je v Česku pořád nové téma, kterému se zatím věnuje pouze několik inovativních firem. Z globálního hlediska ale vidíme, že jde o megatrend, který pomáhá firmám jak z ekonomické stránky, tak s naplněním strategií udržitelnosti. Proto je více než jasné, že o cirkulární ekonomice uslyšíme pořád častěji a pro firmy je důležité pochopit její benefity a souvislosti. Nejde tedy pouze o odpadové hospodářství, ale také o principy ekodesignu, mapování materiálových toků, využívání recyklovaných surovin, digitalizace a mnoho dalšího. Jsem proto ráda, že otevíráme cirkulární akademii, na které vystoupí jak české firmy, které už se tématu věnují, tak lektoři ze zahraničí a budou s účastníky kurzů sdílet praktické zkušenosti a přínosy cirkulární ekonomiky pro své podnikání,“ vysvětluje Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory, organizátor Cirkulární akademie. 

Legislativa, finance, přístup firem, ale i hrozba CO2 pro naši planetu – to vše zaznělo v rámci oficiálního zahájení Cirkulární akademie

V rámci slavnostního zahájení činnosti se kromě plánů a aktivit Cirkulární akademie pro rok 2023 diskutovaly globální, evropské i regionální kontexty udržitelnosti a cirkulární ekonomiky na byznys a společnost. Alarmující stav stávající klimatické situace zhodnotil Ondřej Přibyla z Fakta o klimatu, který poukázal na reálnou koncentrací CO2 v atmosféře, která je nejvyšší za posledních 800 tisíc let, ale zároveň vyzdvihl, že cirkulární ekonomika je řešením problému. To potvrzuje i Circularity Gap report, z něhož vyplývá, že díky zapojení cirkulární ekonomiky dokážeme snížit emise skleníkových plynů až o 39 %. Toto snížení by nám umožnilo udržet oteplení planety v mezích do 1,5 °C. Vojtěch Vosecký z Circle Economy vyzdvihl fakt, že firmy se už neinspirují, ale jednají. V posledních letech vznikají ve firmách přímo oddělení na cirkulární ekonomiku, a proto je vzdělávání nutností, aby mohlo dojít k systémové změně. Toto tvrzení jako velmi potřebné podtrhla i Pavlína Kulhánková, ředitelka odboru průmyslové ekologie Ministerstva průmyslu a obchodu. Ta zároveň veřejnost a firmy seznámila s legislativními změnami a finančními nástroji, které mají udržitelnost a cirkulární ekonomiku ve firmách podpořit.  Jan Maršák, ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí, naopak představil strategii Cirkulární Česko 2040 a  plánované aktivity na státní úrovni. Laura Mitroliosová poukázala na propojenost ESG a cirkulární ekonomiky, která dokáže splnit cíle v rámci firemních strategií udržitelnosti v enviromentálním pilíři. I když se povinnost ESG reportingu nyní týká pouze 25 firem v Česku, časem tato povinnost připadne až 1500 firmám. Firmy budou potřebovat své cíle a závazky v rámci ESG naplnit i prostřednictvím svého dodavatelsko-odběratelského řetězce, čímž se to nepřímo dotkne i malých a středních podniků. 

Cirkulární akademie přinese firmám praktické příklady, rady a inspiraci, jak začít s udržitelností

„První tematický vzdělávací blok v rámci Cirkulární akademie odstartujeme 26. 1. Hlavními tématy budou Materiály a Voda & biodiverzita. Záměrně jsme tato témata dali jako první, protože ty stojí na začátku procesu, vývoje, ekonomiky a celkového dopadu na životní prostředí. Věděli jste například, že chytrý design produktu a procesu výroby může až o 80 % snížit celkový dopad na životní prostředí? Souvisí s tím vhodně zvolený materiál, vybraná surovina, nebo proces výroby či obalu, apod. A to chceme objasnit, veškeré konsekvence, které s udržitelností a primárně s cirkulární ekonomikou souvisí,“  doplňuje Dagmar Prášková, manažerka Cirkulární akademie. 

Vstupním vzdělávacím blokem provedou účastníky kurzu experti na jednotlivé oblasti z praxe, jakými jsou Adam Havel z MateriÓ, Barbora Koroun z IKEA, Karel Plotěný z Asio, přední český expert na technologie na čištění vod, Jakub Med, odborník na hledání úspor ve firmách díky vodním auditům a Klára Hálová z Mattoni. Mezi další odborníky, kteří vystoupí v dalších blocích, patří mimo jiné Patrik Luxemburk, jehož firma Stabilplastik zpracuje na 4 miliony kilogramů odpadu ročně a dalším firmám pomáhá redukovat odpad v logistice. Tématem designu, cirkulárního stavebnictví a udržitelné architektury provede účastníky kurzu architekt udržitelných staveb Karel Goláň, zakladatel studia crea_tura. Jak na provoz ve firmách proškolí účastníky zakladatelka slovenského Inštitútu cirkulárnej ekonomiky Petra Cséfalvayová, jejíž organizace stojí například za projektem zelené kanceláře Prezidentského paláce na Slovensku. 

„Vidíme, že některé firmy již aktivně chrání přírodní zdroje, a to nejen z environmentálních důvodů, ale i ve snaze zajistit si v dlouhodobém horizontu rozvoj a fungování svého byznysu. Nápojové společností se například začaly starat o čistotu vodních pramenů nebo biodiverzitu v jejich okolí. Výrobci nábytku sází pro změnu nové stromy a obnovují lesy, jinak by za několik let neměli z čeho vyrábět. Pokud by se totiž tyto firmy udržitelnosti aktivně nevěnovaly, ohrožovaly by přímo svou ekonomickou činnost. A právě zástupce Mattoni nebo IKEA, které již konkrétní projekty tohoto typu realizují, jsme také pozvali do Cirkulární akademie jako lektory, aby pomohli inspirovat ostatní firmy, které ještě nemají představu, jak s udržitelností začít,” popisuje náplň kurzů Dagmar Milerová Prášková, manažerka Cirkulární akademie.

Více informací o Cirkulární akademii i tématech jednotlivých kurzů naleznete zde.

/0 Komentáře/by

Co je a co není cirkulární ekonomika? Vyvracíme 6 nejčastějších dezinformací o cirkulárních principech a udržitelnosti (2 / 2)

,

Cirkulární ekonomika je komplexním tématem, kterému se poslední roky dostává stále více pozornosti. Zatímco v prvním díle tohoto dvoudílného článku jsme se podívali na praktické dopady cirkulárních principů, druhý díl bude věnován dezinformacím. Ty se začínají stále více objevovat ve veřejném prostoru, a zkreslují tak skutečný obsah cirkulární ekonomiky i jejích přínosů. S jakými dezinformacemi o cirkulární ekonomice se tedy nejčastěji setkáváme?

Z článku se dozvíte zejména:

  • Jak může cirkulární ekonomika pozitivně ovlivnit naši životní úroveň.
  • Jak je cirkulární ekonomika propojená s evropskou legislativou.
  • Co znamená sdílená ekonomika a jaké možnosti nabízí.
  • Jak nám může cirkulární ekonomika pomoci z energetické krize.

O čem není cirkulární ekonomika?

Internet zaplavily dezinformační weby a s nimi i zkreslené myšlenky a názory, které se opřely také do tématu cirkulární ekonomiky. Mnohdy však tyto postoje vychází z neporozumění tématu, a proto bychom touto cestou rádi uvedli nejčastější dezinformační fauly na pravou míru. O čem tedy skutečně není cirkulární ekonomika?

Dezinformace č. 1: Cirkulární ekonomika je o utahování opasků na úkor životních standardů

Z průzkumu Česká (ne)transformace 2022 sociologického ústavu STEM a výzkumného a komunikačního centra Institut 2050 vyplývá, že ačkoli jsou si Češi vědomi nutnosti zelené transformace, mají zároveň velký strach z ekonomických a sociálních dopadů, které s sebou tyto změny přinesou. Právě strachu v kombinaci s nedostatkem informací o příčinách a dopadech klimatické krize se chopili dezinformátoři i populisté, a přinášejí tak veřejnosti mnohdy doslova katastrofální obrazy poklesu životní úrovně lidí, které přinesou Green Deal, cirkulární ekonomika nebo přechod na obnovitelné zdroje energie. 

Realita: Cirkulární ekonomika dává v první řadě ekonomický smysl

Konkrétními příklady úspěšných realizovaných projektů přinášíme důkazy o tom, že cirkulární ekonomika dokáže nejen zachovat naše současné životní standardy, ale v dlouhodobém rámci může tyto standardy také zvyšovat. V mnohých oborech, jako je například energetika, aplikování cirkulárních principů například v podobě obnovitelných lokálních zdrojů energie pak doslova zabraňuje krizím a propadu životní úrovně.

  • O zajištění dodávek vlastní energie, a tedy zamezení energetických výpadků a cenových výkyvů, usiluje i kladenská továrna LEGO. Střechy svého výrobního podniku proto pokryla fotovoltaickou elektrárnou.

Dezinformace č. 2: Cirkulární ekonomika vede ke snižování kvality výrobků

Mezi cirkulární principy patří recyklace, upcyklace, repasování, dead-stock nebo second-hand a další. Naše konzumní společnost za desetiletí své existence přiřkla těmto modelům a z nich vzniklých produktů nálepku druhořadého zboží nižší kvality. 

Realita: Cirkulární obchodní modely jsou inovativní, což umožňuje zachování kvality výrobků

Technologie a lidské know-how o materiálech a jejich zpracování však již pokročily natolik, že můžeme tyto úsporné a šetrné obchodní modely používat, aniž bychom slevovali na kvalitě zboží a materiálů.

  • Ateliér Paletky upcykluje jednocestné palety, ze kterých vyrábí luxusní nábytek. Zhodnocuje tak materiál, který byl po svém jednorázovém použití v logistickém oboru považován za odpad. Ateliér Paletky však v těchto jednorázových paletách objevil zdroj vzácných a exotických dřevin, které přetváří na nový nábytek a bytové doplňky.

Dezinformace č. 3: Cirkulární ekonomika poškozuje mezinárodní obchod

Cirkulární principy vedou mnohdy v lokální zpracování produktů a materiálů, což snižuje závislost firem na dodavatelském řetězci. To opravdu může vést k poklesu potřeb firem kupovat materiály a komponenty ze zahraničí. 

Realita: Cirkulární ekonomika upřednostňuje lokálnost. S mezinárodním obchodem ale dokáže bez problémů koexistovat, nepovede k jeho zániku. 

Důraz cirkulární ekonomiky na větší lokálnost přináší nesčetné pozitivní dopady nejen pro firmy, ale i pro životní prostředí. Cirkulární ekonomika tedy může v tomto ohledu napravovat negativní externality mezinárodního obchodu a mezinárodních logistických řetězců.

Dezinformace č. 4: Cirkulární ekonomika je dalším diktátem EU

Realita: Jako členové Evropské unie máme plnohodnotné místo ve všech orgánech této instituce a máme tedy možnost se aktivně podílet na tvorbě veškeré legislativy.

Již před lety se členové EU včetně ČR shodli, že cirkulární ekonomika je cestou, kterou chtějí jít a k tomu postupně vytváří nutnou legislativu. Například v podobě Plánu pro cirkulární ekonomiku nebo zařazení cirkulární ekonomiky jako jedno z témat nefinančního reportingu ESG.

Mnohé zmatky a legislativní nejasnosti tak spíše než ze strany EU vznikají v českém prostředí z důvodu nedostatečné reaktivnosti a pozornosti tomuto tématu ze strany českých zákonodárců. Ti mnohdy nechávají překlápění jednotlivých směrnic a nařízení do českého práva na poslední chvíli, což zvyšuje nejistotu firem a naopak to nahrává rétorice euroskeptiků.

Dezinformace č. 5: Cirkulární ekonomika je příklonem ke komunismu

Důležitým cirkulárním principem je i tzv. sdílená ekonomika, která je založena na půjčování nebo spoluvlastnění věcí, které nepoužíváme často či pravidelně. Cílem je zefektivnit využívání zdrojů a snížit plýtvání zdroji na výrobu nových věcí.

Realita: Efektivnější využívání zdrojů pomocí sdílení a cirkularity nevylučuje koncept vlastnění

Ačkoli někteří dezinformátoři i renomovaná média tvrdí, že cirkulární principy vylučují vlastnit majetek (Neplýtvat, recyklovat, nevlastnit. Kdy přejdeme na cirkulární ekonomiku? (Seznam Zprávy) nebo Největší revoluce kapitalismu přichází. Zaplať, ale nevlastni, velí nový trend (finmag),  sdílená ekonomika naopak nabízí další model, který můžeme smysluplně kombinovat s konceptem vlastnění tak, abychom co nejméně zatěžovali životní prostředí.

Dezinformace č. 6: Cirkulární ekonomika je vstupenkou do energetické krize

Zelená transformace včetně evropského Green dealu a přechodu na obnovitelné zdroje bývají dezinformátory označovány za viníky energetické krize, které je Evropa nyní svědkem. 

Realita: Obnovitelné a lokální zdroje energie jsou jednou z cest (nikoliv jedinou), jak dosáhnout energetické soběstačnosti.

Cenu energie však významně ovlivnilo hned několik faktorů najednou – zvýšení poptávky po elektřině v rámci po-covidového oživení evropské ekonomiky, válka na Ukrajině a s ní spojené omezení dodávek plynu z Ruska včetně snah Ruska o zvyšování ceny této komodity, výpadky jaderných a uhelných elektráren v řadě evropských zemí a zdražení emisních povolenek.

Z těchto důvodů tedy není možné označit za viníka energetické krize ani obnovitelné zdroje, ani udržitelné strategie EU. Naopak obnovitelné a lokální zdroje energie mohou být cestou, jak dosáhnout energetické soběstačnosti.

Závěr:  jak nepodlehnout nejčastějším dezinformacím o udržitelnosti?

Dezinformační rétoriku spojenou s tématem cirkulární ekonomiky dále pečlivě sledujeme a budeme i nadále napomáhat vyvracet nejčastější mýty a omyly, které se v souvislosti s cirkulární ekonomikou objevují nejen v médiích, ale i v zasedacích místnostech firem.

Nejste si v záplavě informací jisti, co přesně by mohla cirkulární ekonomika přinést vám? Tím správným rozcestníkem může být Cirkulární akademie CIRAA.

Chtěli byste si přečíst další příklady, jak funguje cirkulární ekonomika v praxi a jaké jsou její pozitivní dopady na společnost i firmy? To vše jsme shrnuli v první díle tohoto článku – O čem je cirkulární ekonomika.

/0 Komentáře/by