Příspěvky

Jak ve firmě nastavit KPI udržitelnosti? Zaměřte se na rozvoj kompetencí svých lidí

,

Klíčový vliv na úspěch či neúspěch strategie udržitelnosti ve firmě mají její zaměstnanci. Jednou z cest, jak aktivně zapojit zaměstnance do realizace udržitelných cílů, je systematické zvyšování jejich kompetencí v této oblasti. V tom pomáhají tzv. KPI (key performance indicators), tedy ukazatele výkonnosti. Ty dosud firmy používaly jako obecný nástroj rozvoje a hodnocení zaměstnanců. Ukazuje se však, že mohou dobře posloužit i specificky pro zavedení udržitelnosti do firemní praxe a kultury. Jak tedy taková KPI udržitelnosti ve firmě nastavit?

Pojměte KPI udržitelnosti jako prostor pro rozvoj nových kompetencí zaměstnanců

V případě nastavení udržitelných KPI pro zaměstnance je vhodné začít cestou systematického vzdělávání v této oblasti. Konkrétní kompetence zaměstnance v udržitelných aktivitách a projektech se budou výrazně lišit dle toho, jaké má o udržitelných tématech povědomí a jak aktivně se do nich zapojuje. Zatímco někteří zaměstnanci tak začnou svou práci na udržitelných KPI vzděláváním, jiní (ti, kteří už mají o tématu udržitelnosti silné povědomí) mohou již téma pomoci aktivně popularizovat uvnitř firmy jako tzv. ambasadoři. Naopak nesprávným postupem by bylo plošné nastavení udržitelných KPI např. pro celé oddělení dle pracovního zařazení nehledě na individuální vědomosti jednotlivců. 

Kompetence zaměstnance se budou výrazně lišit i dle typu pracovní pozice a její náplně. Tento faktor specializace je nutné zohlednit i při nastavování KPI. Jiné ukazatele výkonnosti tak budou mít zaměstnanci back office, management a vedení firmy nebo oddělení HR, marketingu, prodeje či dělnické profese. Zatímco zaměstnanci back office se mohou ve svých cílech zaměřit například na aplikování cirkulárních principů do nakupování nebo vybavení kanceláře, oddělení HR se naopak nabízí práce na zlepšení wellbeingu zaměstnanců nebo organizace interních vzdělávacích aktivit a kampaní k tématu udržitelnosti. KPI manažerů a zaměstnanců ve vedení firmy pak mohou být postavena na účasti na konferencích a eventech o udržitelnosti. Tedy v získávání informací o tomto tématu, ale i v prezentaci firmy navenek.

Naplňování udržitelných KPI pravidelně hodnoťte z ohledem na dlouhodobé firemní cíle v udržitelnosti

Důležitou součástí udržitelných KPI zaměstnanců je i pravidelné hodnocení jejich naplňování. To vám také umožní vytipovat zaměstnance, kteří se udržitelnosti věnují aktivně a do hloubky, a mohou se tak stát ambasadory udržitelnosti uvnitř firmy.

Motivujte zároveň zaměstnance, aby nastavovali svá KPI udržitelnosti dostatečně ambiciózně. Tím budou totiž posouvat pozitivním směrem celou udržitelnou strategii firmy. Hodnoťte pak pozitivně především kvalitu zapojení zaměstnanců nikoliv kvantitu. Firma může “vykázat ve svém reportingu”, že její zaměstnanci se účastnili desítek kurzů a webinářů k tématu udržitelnosti, ale to samo o sobě nemusí mít žádný reálný dopad na její udržitelnou strategii. Takto nastavené KPI je pouze formální (počet odchozených vzdělávacích kurzů) a neměří reálný přínos zaměstnance pro udržitelnost. Při nastavování KPI proto vždy mějte na zřeteli dlouhodobý a strategický záměr vzdělávání a současně pozitivního dopadu vašich zaměstnanců v oblasti udržitelnosti.

Potřebujete nastavit udržitelná KPI ve vaší firmě? Rádi vám v tomto poradíme.

/0 Komentáře/by

Třetí blok kurzu: jak se vyhnout greenwashingu a proč nás musí zajímat cirkulární provoz, budovy i stavebnictví

, ,

Třetí blok kurzu Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám byl věnován dvěma zásadním tématům spojeným s cirkulární ekonomikou. Na prezenčním workshopu jsme se bavili o tom, co všechno může být greenwashing, tedy záměrné i nezáměrné klamání zákazníků a jak se mu vyhnout. Na webináři věnovaném kancelářím a stavebnictví se účastníci dozvěděli, jak se zaměřit na efektivnější provoz a proč je stavebnictví klíčovým odvětvím, kde je třeba aplikovat cirkularitu. 

Natírání nazeleno

Věděli jste, že v březnu vydaná směrnice Evropské unie zaměřená na tzv. zelená tvrzení (green claims) říká, že každé tvrzení o udržitelnosti výrobku musí být podložená třetí nezávislou stranou? Problém je totiž v tom, že momentálně firmy mnoho svých produktů prezentují jako velice udržitelné a spotřebitelé jsou konfrontováni někdy až s agresivně zelenými marketingovými strategiemi. Jak se ale ukazuje, marketingoví experti potřebují spolupracovat s kolegy z jiných oddělení, aby rozuměli, co doopravdy firma nabízí. Zároveň mezi základní faktory externí komunikace patří důvěryhodnost, transparentnost, autentičnost, srozumitelnost a sdílení pozitivních sdělení. Kolegyně z CIRA Advisory Ivana Hekerle a Jana Bábiková také představili stránku bezgreenwashingu.cz. 

Další prezentaci měla Petra Koudelková z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV), která se spolu se svými kolegy a komunikačním oddělením CIRAA podílela na tvorbě manuálu proti greenwashingu (ke stažení zde). Petra Koudelková představila 10 hříchů greenwashingu, jako je například skrytý kompromis, chybějící důkazy, vágnost, nebo důraz na menší zlo, a nakonec představila základní doporučení, jak se greenwashingu vyhnout. Je to vlastně jednoduché: nezapomeňte, že nemusíte mít za každou cenu vše udržitelné a říkejte jen to, co máte podložené.

Bonusem celé akce bylo, že jsme se mohli s účastníky seznámit, protože networking zkrátka v online prostoru příliš nefunguje. Takže děkujeme všem, kteří se zúčastnili, a budeme se těšit na další prezenční workshop na téma uhlíkové stopy!

Cirkulární provoz a stavby

Laura Mitroliosová (CIRAA) mimo jiné zdůraznila, že téma cirkularity je důležité pro celou firmu a obvykle přichází zespoda, ale je třeba mít také osvícené vedení. Aplikací cirkulárních principů v provozu lze totiž dosáhnout velkých finančních a environmentálních úspor. Mezi zásadní témata, na které se firmy musejí zaměřit, spadají odpady a odpadové hospodářství, nakládání s vodou a spotřeba energie. Důležité je samozřejmě také to, jak firma nakupuje, ale to bude téma dalšího webináře.

Karel Goláň z architektonického studia crea_tura představil základní čísla spojená se stavebnictvím – stavebnictví je zodpovědné za největší produkci odpadu a zároveň je velmi náročné na spotřebu materiálů. Potenciál cirkulární ekonomiky je přitom obrovský: do roku 2050 by mohla snížit celkové emise oxidu uhličitého ze stavebního materiálu o 38 procent! Cílem stavebního sektoru by proto měla být maximalizace hodnotového využití prvků a minimalizace potřeby recyklace. Mezi aktuální trendy pak patří digitalizace, prefabrikace, nové byznys modely. Příkladem toho, jak funguje cirkularita v praxi, je momentálně dekonstrukce budovy Mercuria, kterou provádí firma SKANSKA (o tom se můžete dozvědět více také v posledním podcastu Loopy Vojty Kovala). Pokud by Vás zajímala více práce studia crea-tura (třeba dřevostavba s využitím mycelia/hub v Japonsku a následná možnost budovu zkompostovat), podívejte se na jeho stránky! 

Šárka Nevoralová z Komerční banky představila, jak se udržitelným provozem zabývá jedna z největších bank v Česku. KB chce být do roku 2026 uhlíkově neutrální a zaměřuje se na smart office: digitalizaci, elektromobilní vozový park nebo výrobu vlastní energie (instalace FVE na střeše centrály). Nová budova na pražských Stodůlkách má také certifikace LEED a BREEAM, banka dále využívá vlastní kávovou sedlinu na výrobu promo materiálů (např. mýdla) a reklamní předměty jsou často vyráběny v rámci upcyklace. 

Petra Csefalvayová z Inštitútu cirkulárnej ekonomiky (INCIEN SK) popsala zkušenost nastavování zelené kanceláře v prezidentském paláci slovenského prezidenta a následně prezidentky. Jejich práce odhalila, že z průměru 50 kg odpadu denně byla nerecyklovatelná pouhá 3 kila! Současná prezidentka Zuzana Čaputová si téma udržitelnosti vzala za své, a tak je cílem její kanceláře být uhlíkově neutrální do 2030 jako první na světě a také uděluje Prezidentskou pečeť pro zelenou státní správu. Zkrátka správný lídr ví, že musí jít příkladem.

/0 Komentáře/by

Spolupráce FSV UK a CIRAA pokračuje: Jak se komunikuje udržitelnost v maloobchodních řetězcích v ČR

, ,

Téma udržitelnost neustále nabírá na popularitě, co si uvědomují i společnosti na trhu a proto jí ve velkém množství zařazují i mezi svoje komunikační témata. S popularitou tématu ale neroste povědomí společnosti o možných nástrahách této komunikace a proto se může stát, že zákazníci jednoduše neodhalí přítomnost greenwashingu.

Jak vypadají konkrétní příklady z českého trhu a s jakými hřích se můžou zákazníci nejčastěji potkat? Na to odpovídá další série Manuálů komunikace bez greenwashingu, která vzniká díky spolupráci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a CIRA Advisory. Čtenáři mohou seznámit se situací na trhu maloobchodních řetězců, v průběhu roku vzniknou podobné manuály také pro sektory jako bankovnictví, energetika nebo nábytkářství.

Série opět vzniká v spolupráci Fakulty sociálních věd UK a CIRA Advisory a navazuje na úspěšný Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu. Stejně jako tomu bylo u prvního manuálu, síly spojili odborníci z CIRA Advisory Jana Bábiková a Albert Schandl a studenti Marketingové komunikace a PR na FSV UK pod vedením Petry Koudelkové, Ph.D. Cílem nové série je zmapovat český trh a specifika jednotlivých odvětví s ohledem na jejich komunikaci udržitelnosti. 

Co nás překvapilo u maloobchodních řetězců? 

Tento trh je obecně považován za ten, pro který není téma udržitelnosti novinkou, co dokládají i mnohé reporty o udržitelnosti, které jednotlivé řetězce vydávají. I proto je překvapivé, že udržitelnost není prioritním tématem v komunikaci směrem k zákazníkovi. 

U green marketingu někdy radši platí „méně je více”

Na základě stanovených kritérií manuál hodnotí trh obecně i z pohledu jednotlivých hříchů. Na grafu níže je vidět zajímavý trend. Řetězce, které si v udržitelnosti vedou nejlépe jí nekomunikují a naproti tomu jsou řetězce, které o ní víc mluví, než jí převádějí do praxe. 

Graf

Pozor na vágní tvrzení a skryté kompromisy 

Manuál si dal taky za cíl zhodnotit jednotlivé hříchy z pohledu jejích vážnosti a frekvence výskytu. Na základě toho zjistil, že by si zákazníci měli nejvíc dát pozor na vágní tvrzení a skryté kompromisy. Konkrétní příklad vágního tvrzení i způsob, jak se tomuto hříchu vyhnout je uveden v samotném manuálu. 

Není BIO jako BIO 

Specifickou kategorii pro trh maloobchodních řetězců jsou certifikáty, které jsou často falešné. Nejčastěji šlo o označení BIO bez oficiální certifikace nebo bez vlastních stanovených kritérii. Ne každý symbol je symbolem udržitelnosti produktu nebo zárukou jeho kvality. Manuál se zaměřil na privátní značky, ale tento hřích se v nemalé míře objevuje i u produktů od dodavatelů. 

Není bio jako bio

Pokud Vás zajímají další novinky z oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky, doporučujeme sledovat náš Linkedin, pustit si podcast Loopa Vojty Kovala, nebo se zaregistrovat pro odběr našeho pravidelného newsletteru. Zároveň se neváhejte podívat na naší novou webovou stránku, kde najdete vše o greenwashingu.

Zde si stáhněte nový Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu

/0 Komentáře/by

Případová studie: Jak jsme analyzovali udržitelnost provozu ve společnosti SAGE

,
Společnost Sage

Společnost Sage Automotive Interiors se zabývá vývojem a výrobou automobilových textilií, a to především ve formě dveřních výplní, potahů sedaček nebo hlavových a loketních opěrek. Ve strakonické továrně vznikají interiérové textilie, které se používají v automobilech světoznámých značek jakými jsou například Škoda, Mercedes-Benz nebo Ford. Společnost se již dlouhodobě věnuje udržitelným inovacím ve svém provozu, hledala však způsob, jak tuto cestu pojmout strategicky a následně ji vykomunikovat směrem ke svým zaměstnancům i k vedení v mateřské společnosti Asahi Kasei. Jak se CIRAA podílela na strategických záměrech společnosti SAGE? A jaká udržitelná řešení a způsob komunikace jsme pro tohoto výrobce automobilových textilií navrhli?

Udržitelné strategii i komunikaci předchází analýza současného stavu a návrh možných změn

“Ve společnosti SAGE má udržitelný přístup a inovace dlouhou tradici a své pevné místo. Firma však toto potřebovala efektivně vykomunikovat i vůči svému novému majiteli, mateřské společnosti Asahi Kasei, pod jejíž křídla vstoupila. Jako první krok jsme tedy navrhli přípravu Quick Checku provozu společnosti se zaměřením na cirkulární řešení. Cílem této analýzy tak bylo nejen zjistit, kde má společnost případné nedostatky a prostor ke zlepšení, ale i shrnout současný stav udržitelného přístupu firmy ve svém výrobním závodu,” vysvětluje potřeby klienta Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory.

Quick Check tak ukázal, že společnost SAGE je ve svém přístupu skutečně proaktivní – vyvíjí nejen inovativní produkty a materiály, ale detailně řeší i životní cyklus použitých materiálů a jejich přínos pro výrobu. Přesto jsme však našli oblasti, ve kterých má firma prostor ke zlepšení: “Jedním z doporučení bylo například zaměření se na systém reverzní logistiky, tedy zpětného odběru produktů po skončení životního cyklu. Tím může společnost efektivně řešit nedostatek některých druhů materiálů, například PET do textilních recyklátů,” uvádí konkrétní řešení Mitroliosová.

Konkrétní výstupy a doporučení je potřeba překlopit do vhodné komunikace napříč firmou

Analýza Quick Checku pokryla i témata hospodaření s vodou a odpady nebo provoz kancelářské budovy. Ukázalo se také, že společnost SAGE nutně potřebuje vytvořit novou energetickou koncepci, která se bude zaměřovat na energetickou soběstačnost výroby. Díky Quick Checku se tak firma rozhodla zaměřit na využití fotovoltaických panelů na střechách svých budov a uvažuje i o dalších obnovitelných zdrojích energie:

“Právě v otázce používání obnovitelných zdrojů potřebovala společnost SAGE připravit informativní prezentaci s vhodnými argumenty pro schválení projektu ze strany managementu. Od Quick Checku a konkrétních doporučení jsme tak plynule přešli k jednotlivým krokům interní komunikace, která byla nasměrována v první fázi právě k vedení společnosti,” odkrývá další postup spolupráce Ivana Hekerle, vedoucí komunikačního oddělení CIRA Advisory.

O cirkulární strategii se vyplatí informovat a proškolit všechny zaměstnance

Nejen management by měl však držet krok s inovacemi ve firmě, a proto jsme společnosti SAGE doporučili i školení pro další zaměstnance: “Vzdělání je důležitým krokem ke změně, a proto jsme ve spolupráci s Institutem Cirkulární Ekonomiky připravili pro společnost SAGE seminář na téma Cirkulární textil. Zde jsme zaměstnancům firmy představili současný stav textilního průmyslu včetně jeho největších výzev. Diskutovali jsme společně o negativních externalitách tohoto průmyslu v globálním i lokálním měřítku a zaměřili jsme se také na cirkulární materiály, které může firma efektivně zapojit do své výroby,” shrnuje obsah vzdělávacího semináře Mitroliosová.

/0 Komentáře/by

České firmy trápí zdražování materiálů, úspory nacházejí v cirkulární ekonomice

,
zvyšování cen materiálů

Zvyšování cen materiálů není způsobeno jen energetickou krizí, ale i nedostatkem surovin z důvodu výpadků produkce během covidové pandemie. Svůj podíl na růstu cen materiálů má i válečný konflikt na Ukrajině, který prodražil například jen dovoz niklu až o 90 %. To vše má negativní důsledky na hospodářství a činnost firem. Některá odvětví jsou zasažena dramaticky – ve stavebnictví zdražil výrobní materiál až o 80 % (například betonové výztuže nebo OSB desky). To následně vede i k prodražování cen staveb, prozatím přibližně o 19 %. S podobnými potížemi se potýká i sektor automotive, kde kvůli výpadku výrobních komponentů zdražila výroba nových aut o 13 %. Jak se s takovou situací mohou výrobní podniky vypořádat? Je načase podívat se na možnosti úspor, které firmám nabízí cirkulární ekonomika:

Úspory může zajistit návrat materiálů zpět do výroby, a to včetně recyklace a repasování

“Jako první krok úspor se nabízí použít výrobní odpad, který vzniká v rámci produkce ve většině provozů. V případě materiálů, které už opustily prostory výrobního podniku, se dá ušetřit zaváděním systémů reverzní logistiky,” komentuje cesty k úsporám materiálů Albert Schandl, konzultant CIRA Advisory.

Reverzní logistika má různé formy, např. zpětný odběr již použitých nebo reklamovaných produktů (tzv. vratky). Dále to může být systém, jak naložit s vyřazeným zbožím nebo neprodanými produkty na skladě – tzv. “ležáky”. Díky nastavení systému zpětného odběru může firma zajistit, aby jí spotřebitelé vraceli zpět dosloužilé produkty, ze kterých může získat cenný materiál pro další výrobu, jako například výše zmiňované vzácné kovy. Firma může na služby reverzní logistiky poptat i externí firmu, která pak celý proces zajistí, a to včetně repasování, skladování a prodeje produktů či materiálů.

“Tento systém již používají některé automobilové společnosti, které se potýkají s nedostatkem kovů pro výrobu elektrobaterií. Díky reverzní logistice dokáží recyklovat až 92 % materiálu použitého na výrobu svých bateriových článků, například výrobce Tesla. Někteří tito výrobci, například Renault trucks, jdou aktuálně ještě dál a odebírají zpět nejen baterie, ale rovnou celé automobily, které částečně recyklují na výrobní materiál, případně repasují celé části strojů,” komentuje zpětný odběr produktů Schandl.

Úspory nabízí i nové druhy materiálů a pečlivě zvolený ekodesign produktů

Další úspory mohou firmám poskytnout nové druhy materiálů, například ve formě recyklátů: “Stavebnictví může drahé primární materiály jako štěrk a písek kompenzovat recyklovaným betonem. Věděli jste, že jeden m3 recyklovaného betonu dokáže uspořit až tunu nového štěrku a písku?

Pro jiná odvětví pak mohou být cestou recykláty ze zbytkových surovin. Touto cestou zkouší jít například textilní společnosti – pro výrobu textilních vláken používají recyklát z plastových materiálů a bavlny nebo řadu netradičních materiálů, a to třeba kokosové ořechy, kávovou sedlinu nebo ananasové listy,” představuje netradiční řešení Schandl.

 

Firmy by měly myslet i na ekodesign svých produktů, což jim dokáže uspořit řadu nákladů do budoucna. Právě tato fáze životního cyklu výrobků až z 80 % určuje, jaký dopad bude mít výrobek na životní prostředí. “Ekodesign pomáhá zachovat ekonomickou hodnotu materiálů, které se použily na výrobu produktu, a to po celou dobu jeho životního cyklu,” komentuje Schandl. Produkty navržené dle zásad ekodesignu jsou ve svém principu totiž snadněji rozebíratelné a tedy i opravitelné a recyklovatelné.

“Na materiálové toky ve firmě je však potřeba dívat se komplexně a v kontextu každé jednotlivé firmy. Navržení úspor by tak měla předcházet podrobná analýza situace ve firmě. Kromě konkrétních forem úspor v použití materiálů je pak dobré podívat se i na široké možnosti udržitelného financování. Podstatným nástrojem financování cirkulárních opatření ve firmách zůstávají v roce 2023 dotace, další možností jsou např. zelené úvěry (green loans),” uzavírá Albert Schandl z CIRA Advisory.

/0 Komentáře/by

První bloky kurzu Cirkulární akademie za námi!

, ,

Již proběhly první bloky kurzu Cirkulární ekonomika. Kurz si bere za cíl detailněji představit klíčová témata cirkulární ekonomiky pro fungování firem. První lednový blok kurzu se proto zaměřil na nejprve zaměřil na materiály & design a vodu & biodiverzitu. Na druhém bloku kurzu Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám jsme měli na programu téma cirkulární energetiky a odpadů. Díky velmi zajímavým hostům jsme nahlédli podrobněji do problematiky, která je velmi komplikovaná.

Jak je to tedy s materiály?

Albert Schnadl z CIRA Advisory mimo jiné představil v rámci cirkulární ekonomiky potenciál úspor, který v případě primárních zdrojů může dosahovat 64 % nebo hodnoty 130 miliard euro, když vezmeme v potaz 150 milionu tun železa, plastu a aluminia, které se každoročně nacházejí na konci svého životního cyklu. Co opravdu musíme chápat jako klíčové, je produkt jako služba, modularita, prodloužení životního cyklu, inovativní materiály, moderní technologie a znovuvyužití existujících materiálů.

Adam Havel z MateriÓ zmínil, že při přemýšlení o nejlepších materiálech je vždy důležité zaměřit se na kontext. Představil materiálové inovace, environment footprint a zdůraznil roli LCA, tedy analýzy životního cyklu, která hraje v cirkularitě a cirkulárním přemýšlení důležitou roli.

Lubomír Krupa z Ateliéru Paletky představil, jak prakticky využívají palety exotického dřeva, které by jinak skončilo na skládce či ve spalovně. V Paletkách aplikují princip krátkého dojezdu pro nákup palet, znovu využití materiálů, modularitu, upcycling a přemýšlejí o nábytku v dlouhém horizontu.

Barbora Kotoun z IKEA nakonec seznámila účastníky kurzu s tím, jak se snaží aplikovat principy cirkularity IKEA. Firma podporuje výkup použitého nábytku (zelený buy-back Friday), zohledňuje analýzu životního cyklu, využívá certifikované dřevo, dává tipy na opravy a prodloužení životnosti a klade si za cíl být do roku 2030 cirkulární.

Téma Vody a biodiverzity

Dagmar Milerová Prášková z CIRA Advisory představila téma biodiverzity z globálního hlediska, kdy mezinárodní i evropské plány na obnovu biodiverzity a ochrany životního prostředí jsou velmi ambiciózní. Také se překrývají agendy ochrany klimatu, biodiverzity, udržitelného rozvoje nebo potravinové bezpečnosti, o kterých se vyjednává v mnoha mezinárodních organizacích, což může vést k různě nastaveným cílům a doporučujícím krokům. V ČR se snižující biodiverzita a negativní dopady klimatické změny projevují ve zhoršujícím se suchu, které ohrožuje krajinu a produkci potravin.

Jakub Med ze spolku H2ospodař! zdůraznil, že v ČR bude mít zvyšování teploty zásadní dopady na kvalitu života a poukázal na to, jakou zásadní roli mají města a člověk na kvalitu vody i její úbytek. Představil také metodiky MPO a MŽP pro vodní audit a odpovědné hospodaření s vodou.

Karel Plotěný z ASIO také hovořil o vlivu měst a malého odpařování a zasakování vody a jako řešení představil principy modrozelené infrastruktury: zelené střechy (kombinace s fotovoltaikou), zelené podklady pro parkování, využití dešťové vody a nutnost dostat požadavky modrozelené infrastruktury do veřejných zakázek i soukromých nákupů.

Klára Hálová z firmy Mattoni ukázala, jak jsou klima a biodiverzita spojené nádoby a že pro Mattoni je biodiverzita důležitým tématem, protože zdravé přírodní zdroje (voda i půda) jsou pro ně životně důležité.

Energetika – bez obnovitelných zdrojů to nepůjde

Martin Sedlák, ředitel Svazu moderní energetiky, představil současné trendy Evropské unie, které se obtisknou do české legislativy, nebo se již v současnosti v české legislativě vyskytují. Co stojí za zmínku, je jistě fakt, že dochází ke zvýšení cen emisních povolen a tyto výnosy jsou určeny pro financování Modernizačního fondu. Jinými slovy ten, kdo znečišťuje, musí platit a přispívat ke zlepšení současné situace.

Neméně zajímavý je také koncept agrivoltaiky, tedy propojení zemědělské produkce a výroby solární energie, kde ovšem platí, že v ČR zatím chybí legislativa a bude snad dopracována ještě v tomto roce. Kromě financování obnovitelných zdrojů a instalace fotovoltaických elektráren, které jsou momentálně jedním z hlavních řešení energetické krize a vysokých cen energie, jsou to ale také energetické úspory, které je třeba chápat jako důležité téma, například skrze zateplování budov. Zajímavostí třeba je, že budovy v pasivním standardu mají potenciál ušetřit až 90 % energie.

Jaroslav Nutil z firmy Mondi Štětí, která je největší papírna v ČR, přiblížil účastníkům výrobu papíru a nastavování cirkulárních principů v papírenském odvětví. Zajímavé je, jak se firma staví k minimalizaci a využití odpadu a šetrnější produkci v celém výrobním procesu.

Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu představil energetickou transformaci jako šachovou hru, kdy je třeba pro různá období vytvářet jiné strategie, a představil dále odhady produkce energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030.

A co si z webinářů lze odnést? Že v podnicích vzniká obrovské množství odpadu a naší snahou je ukázat, jak přemýšlet nad druhy materiálů, nad výrobou a spotřebou, jaké jsou nástroje pro měření dopadů a materiálních toků, a pak hledat úspory jak finanční, tak i environmentální. Zároveň žádný materiál není špatný, jen je špatně využíván.

Odpady

Téma odpadů uvedl Albert Schandl z CIRAA. Mottem této hodiny bylo „žádný odpad, dobrý odpad“.

Mimo jiné mluvil o tom, že definice odpadů v současném zákoně jde někdy proti principům cirkulární ekonomiky a že je důležité mít na paměti hierarchii nakládání s odpady, protože zásadní je prevence vzniku odpadu.

Elias Karraa z firmy Lavaris představil technologie na recyklaci těžko zpracovatelného odpadu (beton, pneumatiky, sádrokarton, sklo, plast) cestou drcení a mletí a představil platformu Reborn Design, kde spolupracují s architekty a designery a vytvářejí z odpadu v rámci soutěže zajímavé produkty.

Patrik Luxemburk prezentoval firmu Stabilplastik, která zpracovává směsný plastový odpad (až z 80 % se běžně těžko zpracovává) a vyrábí z něho plastové přepravní palety. Firma například zaručuje zpětný sběr rozbitých palet, udělala si analýzu životního cyklu plastových palet z recyklátu (ty jsou o 75 % méně zatěžující než dřevěná paleta) a jejich technologie výroby je bezodpadová technologie, tedy pěkný příklad cirkulární výroby.

A shrnutí na konec po prvních blocích kurzu Cirkulární akademie: ochrana životního prostředí je zásadním pilířem ESG a udržitelnosti a CSR a dobrovolné aktivity již nestačí. Na to myslí i legislativa přicházející v podobě různých strategií v rámci Zelené dohody a mezinárodních úmluv. Myslet na eliminaci negativních dopadů na životní prostředí musí zkrátka každý.

/0 Komentáře/by

7 udržitelných materiálů, které dnes mohou změnit ekonomickou realitu

udržitelné materiály

Plasty, kovy, papír a sklo nemohou zůstat jedinými druhy materiálů současné ekonomické produkce, pokud firmy chtějí dosáhnout svých udržitelných cílů. Existuje však i řada nových a progresivních nízkoemisních materiálů, které se svými vlastnostmi těmto tradičním materiálům nejen vyrovnají, ale mají i řadu dalších výhod, kterými jim mohou snadno konkurovat. Jaké materiály se tedy mohou stát hybateli změn v již zavedené rutině výrobních podniků? A jaké mají výhody? To si shrneme v prvním dílu článku o nových materiálech.

Nové druhy udržitelných materiálů – jejich výhody a příklady z praxe

 

Recyklovaný beton

Stavebnictví se potýká nejen s výrazným nárůstem cen stavebních materiálů, ale také s enormní produkcí stavebního a demoličního odpadu. Ten většinou končí na skládkách bez dalšího využití. Právě s tlakem na eliminaci tohoto odpadu a snahou o snížení cen drahých stavebních materiálů se však objevují snahy o cirkulární využití i tohoto odpadu. A to ve formě recyklovaného betonu, který začala vyrábět například společnost Skanska pod obchodní značkou Rebetong nebo česká firma Cementum.

Cirkulární principy při hospodaření s materiály můžou výrazně snížit globální poptávku po těžbě primárních stavebních surovin, jakými jsou např. písek a štěrk, a to až o jednu třetinu, jak plyne z nejnovější analýzy Circularity Gap Report 2023.

Recyklovaný beton může sloužit jako nový stavební materiál, a to jak pro stavbu domů, tak i jako podkladová vrstva některých ploch (dlažby pro pěší a pod.) Oproti standardnímu betonu má technická omezení, např. nižší nosnost. Možnosti jeho využití společnost Skanska postupně testuje v rámci svých projektů.  Použitím 1 m3  recyklovaného betonu lze ušetřit až tunu přírodního kameniva (štěrku a písku), několik kilogramů cementu a přibližně 100 litrů vody. Výrazně se snižují i náklady na přepravu, které jsou spojené s nákupem materiálu na výrobu nového betonu. Recyklovaný beton má zároveň nižší koeficient tepelné vodivosti oproti klasickému betonu, čímž se podstatně snižuje také energetická náročnost budov a vznik městských tepelných ostrovů.

Dřevo jako „nový“ stavební materiál pro bytové domy

Ačkoli dřevo není novým materiálem, na jeho použití ve stavebnictví se v důsledku rozmachu jiných materiálů poněkud zapomnělo. Kromě výstavby chat a rekreačních objektů však může dřevo plně sloužit jako stavební materiál i pro stavbu rodinných a bytových domů. Právě o to se snaží i evropská iniciativa Wood4Bauhaus, a to včetně zavedení cirkulárních principů do stavebnictví a propagaci tzv. zelených budov. Reálné projekty už lze v tomto směru vidět například v podobě Radlického Dřeváku společnosti Skanska.

Jednou z bariér stavebního průmyslu, které brání používání dřeva pro výstavbu vysokopodlažních domů, je i česká legislativa, jak komentuje i Radek Oslizl ze společnosti Novatop pro podcast Loopa o udržitelných stavebních materiálech. Více o bariérách v používání nových typů materiálů píšeme také v druhém dílu článku Nové druhy materiálů – co brání jejich zavedení do praxe a jaká se nabízí řešení? 

Loopa podcast

Jednou z bariér stavebního průmyslu, které brání používání dřeva pro výstavbu vysokopodlažních domů, je i česká legislativa, jak komentuje Radek Oslizle ze společnosti Novatop pro podcast Loopa.

 

Konopí pro textil i stavebnictví

Konopí se dříve běžně používalo pro tvorbu textilních vláken a výrobu oblečení. Přesto jej v posledních stoletích de facto nahradila bavlna, která je snadnější na zpracování textilního vlákna. Produkce bavlny je však ve srovnání s pěstováním technického konopí extrémně neekologická. Pro vypěstování 1 kilogramu bavlny, které stačí na vytvoření zhruba 4 triček, je použito až na 10 tisíc litrů vody. Právě náročnost pěstování bavlny na vodní zdroje stojí například za ekologickou katastrofou v podobě vysychání Aralského jezera.

Náročná je bavlna i na spotřebu herbicidů a pesticidů. V tomto ohledu je konopí mnohem odolnější a na samotné pěstování mu stačí dešťová voda. Proto je možné pěstovat jej snadno kdekoliv na zemi. Pro tvorbu svého oblečení vsadila na textilní vlákno například česká firma Bohempia, která v Česku technické konopí i pěstuje. A nespotřebované pazdeří z rostliny má v plánu prodávat jako materiál do stavebnictví. Z něj se vyrábí konopný beton, který má lepší izolační vlastnosti než klasický beton a zároveň je propustnější, čímž si snadněji poradí i s vlhkostí.

Houbové mycelium pro logistiku

Ačkoli houby byly až do nedávna zálibou pouze vášnivých houbařů, nyní se ukazuje, že potenciál tohoto organismu spočívá i v tvorbě tzv. houbového mycelia. To vzniká ze směsi organického původu, kterých se nechá prorůstat vhodná kultura hub. V tomto ohledu je oblíbená například houba reishi, kterou zvolila i česká firma Myco. Pro celý proces růstu houbového mycelia zároveň stačí běžná pokojová teplota, čímž tento materiál ve fázi své výroby silně konkuruje i plastům, které pro svou výrobu potřebují teplotu až okolo 300 stupňů Celsia.

Právě v kontextu plastů se o houbovém myceliu hovoří jako o možné adekvátní náhradě, která je nejen levnější, ale i ekologičtější na výrobu. V suchém prostředí má totiž tento materiál stabilní vlastnosti až po desítky let. Ve vlhkém prostředí se naopak snadno rozloží do 8 týdnů.

Na malosériové výrobě obalů s houbového mycelia se nyní testováním podílí například výrobce čajů společnost Sonnentor. Díky svým vlastnostem by se však do budoucna mohl materiál osvědčit také ve stavebnictví nebo v textilním průmyslu, což nyní Myco testuje ve spolupráci s chemickou fakultou VUT Brno a Akademií věd.

Obaly z houbového mycelia od Myco.cz

Obaly z houbového mycelia. zdroj: Myco.cz

Materiály ze zbytkových surovin

Z pohledu udržitelnosti není nic lepšího, než využívat odpad, který vznikl v rámci ekonomické produkce nebo po spotřebování produktu. Tímto způsobem se dá zpracovat kávová sedlina, kterou pomocí kaskádové recyklace přetváří například společnost Hydal na kávovou kosmetiku.

Velký potenciál tkví i ve zpracování dalšího gastroodpadu, například fritovacího oleje. Z něj vytvořený biopolymer rovněž slouží pro výrobu kosmetiky. Mezi další nízkoemisní materiály ze zbytkových surovin patří třeba textilní vlákna z kokosových ořechů, ananasových listů (Piňatex) nebo banánových slupek (Bananatex).

“Je potřeba ale říci, že tyto materiály mají z pohledu udržitelnosti smysl pouze, pokud jsou skutečně získávány z odpadu. Tedy nevznikají umělé plantáže, kde se plodina pěstuje jen pro to, aby se z ní stala ekonomická surovina, jako se to stalo například s některými plodinami používanými pro výrobu bioplastů (typicky kukuřice) nebo s řepkou olejkou pro přidávání do biopaliv. Firmy, které mají zájem o tyto nové textilie, by si tedy měly pečlivě ověřovat, jakým způsobem výrobci textilní vlákna skutečně získávají,” komentuje důležitost zpracování těchto surovin Albert Schandl.

Za zbytkové suroviny lze považovat i odpadní produkty, které vznikají přímo ve výrobě v rámci daného výrobního závodu. Tímto způsobem zpracovává například česká firma Plastia odpadní plastový granulát, který vzniká při výrobě jejich zahradních a pěstitelských výrobků. V některých produktech pak tento odpadní regranulát tvoří až 100 % složení produktu.

Cestou zpracování zbytkových surovin se vydala i česká automobilka Škoda, a to na výrobu textilních potahů sedaček. Ve spolupráci s firmami SAGE Automotive Interiors a AUNDE tak vyvíjí textilní materiály z recyklovaných plastových lahví, díky nimž se potahové textilie vyznačují vysokou odolností.

Korek místo kůže zvířat

V evropském prostředí dává smysl i použití korku, který je hojně pěstován v Portugalsku. Díky tomu, že je korek lehký, pružný, voděodolný a zároveň dobře izoluje hluk i teplo, tak je vhodný pro použití například ve stavebnictví, a to na izolační desky nebo podlahovou krytinu. Z korku se však vyrábí i textilní materiál, který pro svou odolnost a nepropustnost vody může být vhodnou náhradou za kožené materiály, jejichž výroba se pojí s etickou otázkou chovu a zabíjení zvířat pro získávání textilní kůže.

Upcyklované materiály

Materiálem může být i to, co tak na první pohled nevypadá, jak jsme si uvedli už výše u zbytkových surovin. Jako materiál k výrobě nových produktů se dají použít i věci, které už dosloužily svému účelu. Tomuto procesu použití starých produktů na výrobu nových věcí se říká upcyklace a lze takto zpracovat třeba staré plachty z aut, autopásy, skleněné lahve od vína nebo i gramodesky, jak dokazují v ostravské firmě Navzdory.

Pod rukama šikovných designérů tak vznikají nové produkty jako tašky, batohy, skleněné misky nebo nástěnné hodiny. Fantazii se meze nekladou a hranice jsou dané pouze vlastnostmi daného upcyklovaného produktu.

Proč se i přes řadu výhod tyto nové materiály používají ve výrobě stále pouze v malém množství? Tím se zabýváme ve druhém dílu článku Nové druhy materiálů – co brání jejich zavedení do praxe a jaká se nabízí řešení? 

/0 Komentáře/by

Greenwashing: Jak jej upravuje legislativa a na co si dát pozor

, ,

Zelené fabriky, zprávy o sázení stromů nebo štítky vágně deklarující udržitelnost jsou asi první myšlenky, které se Vám spojí s greenwashingem. V některých případech je greenwashing do očí bijící, někdy je jeho odhalení mnohem složitější a musíme si dávat pozor, na základě jakých kritérií chceme sdělení označit za greenwashing. Kromě našich subjektivních parametrů existuje také vícero právních norem, které greenwashing upravují a za jejichž nedodržení hrozí obchodním subjektům sankce. Jaké to jsou? A jaká soudní rozhodnutí o greenwashingu už padla? To se dozvíte v článku.

Co je to greenwashing?

Existuje množství definicí greenwashingu. Prakticky všechny se ale shodnou v tom, že greenwashing je klamavá komunikační taktika, která má za cíl prezentovat zboží nebo službu jako šetrnější k životnímu prostředí než ve skutečnosti je. S rostoucím významem udržitelnosti pro nákupní rozhodování spotřebitelů i firem roste také množství tzv. zelené reklamy. Logicky proto kolem sebe často vidíme neověřené zelené deklarace různých společností z různých oborů, které manipulují k nákupu svého udržitelného produktu. Mnoho tvrzení je ale nepodložených, neověřitelných nebo nepřesných.

Tvrzení obchodníků si už ale často nikdo neověřuje – spotřebitelé i nákupčí ve firmách jsou zavaleni množstvím dalších povinností a přirozeně se do hloubkových rešerší nepouští. Proto není divu, že greenwashingové reklamní sdělení často fungují docela dobře. Alespoň krátkodobě. Z dlouhodobého hlediska ale greenwashující společnosti hrozí poškození reputace, propad hodnoty firmy nebo také právní konsekvence.

Zdroj: Canva

Jaké právní normy upravují greenwashing?

V zemích Evropské unie upravuje greenwashing několik právních norem. Jsou to zejména Směrnice o právech spotřebitelů (Directive (EU) 2019/2161), Směrnice o nekalých obchodních praktikách (Directive (EU) 2019/2161) a Směrnice  o klamavé a srovnávací reklamě (Directive (EU) 2006/114). Tyto právní normy se budou průběžně aktualizovat pro naplnění záměrů Green Dealu.

Směrnice o nekalých obchodních praktikách také doplňuje další právní předpisy EU. V oblasti environmentálních tvrzení doplňuje zejména:

  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 o ekoznačce EU (280),
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky (281),
  • směrnici 1999/94/ES o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů, směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti (282) ve znění směrnice (EU) 2018/2002 (283),
  • směrnici 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (284),
  • nařízení (EU) 2020/740 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné parametry (285),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (286),
  • směrnici 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (287),
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (288),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (289),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (290). 

V tomto článku se zaměřujeme pouze na právní úpravy komunikace udržitelných akvitit. Širší právní úpravy Green Dealu a environmentálního práva jsou mnohem komplexnější a více do detailu upravují pravidla pro použití různých látek nebo označování výrobků.

Jaké vztahy upravují uvedené právní normy?

Většina zmíněných právních norem se věnuje vztahům mezi obchodní společností a koncovým zákazníkem, tedy tzv. B2C segmentu. Vztahy mezi obchodními společnostmi, B2B segment, jsou chráněny především Směrnicí o klamavé a srovnávací reklamě. I přesto, že v obchodních vztazích mezi B2B subjekty nejsou legislativní normy tak podrobné, greenwashing zde může mít pro firmy ještě širší dopady. V rámci plánovaného nefinančního ESG reportingu  totiž začnou firmy detailněji pátrat po původech environmentálních tvrzení svých dodavatelů a špatná reputace jakožto dodavatele se napravuje mnohem hůře než zaplacení jedné pokuty v soudním sporu.

„Směrnice o nekalých obchodních praktikách nestanoví konkrétní pravidla týkající se environmentálních tvrzení. Poskytuje však právní základ s cílem zajistit, aby obchodníci neuváděli environmentální tvrzení způsoby, které jsou vůči spotřebitelům nekalé. Nezakazuje používání „zelených tvrzení“, pokud nejsou nekalá.” – Zní z oficiálního výkladu Evropské unie ke Směrnici.

Firmy tak mají poměrně volnou ruku v tom, jak své udržitelné počiny komunikovat. Musí se ale vyvarovat greenwashingu.

Jak tedy správně a legálně komunikovat udržitelnost?


1. Buďte transparentní

Nejjednodušší pravidlo, kterého se firmy mohou u komunikace udržitelnosti držet, je maximální transparentnost. Čím transparentnější budete, čím více dat na podložení vlastních argumentů zveřejníte, tím jste více chráněni právně i reputačně.

Konkrétně evropská legislativa doporučuje:

„Podle článků 6 a 7 Směrnice o nekalých obchodních praktikách týkajících se klamavých jednání a opomenutí musí obchodníci uvádět pravdivá ekologická tvrzení, která neobsahují nesprávné informace a která musí být předkládána jasně, konkrétně, přesně a jednoznačně, aby bylo zajištěno, že spotřebitelé nebudou uvedeni v omyl. Podle článku 12 Směrnice o nekalých obchodních praktikách musí mít obchodníci k doložení svých tvrzení k dispozici příslušné důkazy a musí být schopni předložit je srozumitelným způsobem příslušným donucovacím orgánům, je-li tvrzení zpochybněno.”


2. Nepoužívejte falešné certifikace

Je přirozené, že použití certifikace, která produktu nebyla udělena nebo které uplynula její platnost, není v pořádku. Konkrétní certifikací může firma navíc označit pouze konkrétní výrobky, které certifikační značku dostaly. V případě použití soukromé značky je nutno také vysvětlit její význam.

Jak jsme zjistili v rámci výzkumu greenwashingu s Univerzitou Karlovou, spotřebitelé různým označením důvěřují, ale neznají jejich význam. Značkou, které v našem výzkumu nedokázali přiřadit správný význam nejčastěji, byla oficiální značka pro biopotraviny od Evropské unie. Jedna z možností je vytvořit si na webových stránkách sekci pro udržitelnost a vysvětlit zde co nejvíce informací.

3. Nepoužívejte vágní tvrzení a nepravdivé informace

Jednoduchý příklad je bambusové nádobí. Mnoho restaurací nebo cateringových společností toto nádobí začalo používat v domnění, že se jedná o ekologičtější alternativu. Ve skutečnosti bylo ale nádobí vyrobeno ze směsi bambusu a pryskyřice a rozložitelné bylo pouze v laboratorních podmínkách nebo ze směsi bambusu a plastu a tudíž označení jako udržitelné nebo recyklovatelné bylo zavádějící.

4. Zohledňujte celý životní cyklus výrobku

Příklad, který přímo uvádí Evropská unie, je reklama na umělý trávník. Ten byl vyobrazen jako šetrný k životnímu prostředí, protože ve fázi používání nepotřebuje vodu, hnojivo ani údržbu. Jeho výroba a konec životního cyklu (recyklace nebo vyhození) ale mají výrazně negativní dopad na životní prostředí. Na výrobu trávníku se totiž spotřebuje plastový materiál a energie, výrobek se následně zabalí, přepraví z místa výroby (pravděpodobně mimo EU) a po konci životnosti se vyhodí na skládku nebo do spalovny (recyklace podobného výrobku je málo pravděpodobná). Všechny tyto procesy spotřebují materiály a emise. Oproti tomu živý trávník vyžaduje jistou péči a můžeme hledat různé přírodní alternativy, které jsou pro biologickou rozmanitost lepší než „obyčejný” trávník, pořád je ale z hlediska celého životního cyklu živý trávník lepší alternativou než plastová tráva.

Zdroj: Canva

5. Používejte vhodnou vizuální komunikaci

Evropské právo pokládá za greenwashing také vyobrazení produktu nebo služby, které by mohly spotřebitele uvést v dojem, že se jedná o udržitelný produkt. Pozor tedy na zobrazení, která používají modrou a zelenou barvu nebo fotografie přírody. Udržitelnost jde efektivně komunikovat také bez použití těchto „tradičních” symbolů. Velice hezký příklad je například rebranding Biopekárny Zemanka, která používá širokou škálu barev pro prezentaci svých produktů. Environmentální benefity svých produktů se jí daří komunikovat značkami přímo na obale, na webových stránkách a skrze další aktivity a PR společnosti.

Greenwashing

Správná komunikace udržitelných počinů může být i pro zkušené marketéry disciplína sama o sobě. Doporučujeme proto dobře znát vlastní produkty, ptát se i nepříjemné otázky o environmentálních dopadech a v ideálním případě se poradit s odborníky,  kteří pomohou nastavit celou komunikaci udržitelnosti bez greenwashingu. Tuto službu nabízíme také v CIRAA, přičemž naše znalosti postupně rozšiřujeme díky dlouhodobým spoluprácím s našimi klienty a také díky výzkumu greenwashingu, který provádíme ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy. V roce 2022 jsme vydali praktický Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu a letos pracujeme na jeho dalším rozšíření.

/0 Komentáře/by

Naše Cirkulární akademie oficiálně zahájila svou činnost. Proč se vyplatí zapojit?

,

V úterý 10.1.2023 jsme slavnostně zahájili spuštění Cirkulární akademie – prvního expertního vzdělávacího centra, které vám poskytne hluboký vhled do tématu cirkulární ekonomiky a udržitelnosti. Na akci v Kampusu Hybernská se kromě plánů a aktivit Cirkulární akademie pro rok 2023, diskutovaly také globální, evropské i regionální kontexty udržitelnosti a cirkulární ekonomiky mající dopad na byznys a společnost.

O slavnostním zahájení Cirkulární akademie 2023

Celou akci jsme organizoval jak jinak než udržitelně (zajímá vás, jak zorganizovat udržitelný event? můžete si přečíst náš článek věnovaný tomuto tématu). Využili jsme lokální catering v Kampusu Hybernská, samozřejmostí byla i veganská nabídka nebo výborné domácí cukroví od Ivana Hekerle (Jeneralova). Veškerou výzdobu jsme si zapůjčili z kanceláří. Díky skvělé lokaci jsme žádné věci na akci nemuseli dopravovat. Účastníků se sešel plný sál a atmosféra byla výborná. Pokud i vy chcete dělat vaše akce udržitelně, neváhejte se na nás obrátit.

Děkuji také našim řečníkům David Röling, Laura Mitroliosová, Ondráš Přibyla, Pavlína Kulhánková, Jan Maršák, Vojtech Vosecky, Dagmar Milerova Praskova. Děkuji také celému týmu, který se na akci podílel!

Záštitu Akademii udělilo Ministerstvo životního prostředí a Ministerství průmyslu a obchodu.  Partneři akademie jsou Komerční banka, E.ON, Ipsos, Velvyslanectví Nizozemského království, Kampus Hybernská, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR , či projekt Fakta o klimatu. Mediálními partnery jsou Týdeník Ekonom, Odpadové fórum, BusinessInfo.cz, projekt Společně udržitelně a podcast Loopa Vojty Kovala – Vojtěch Koval.

Proč jsme spustili Cirkulární akademii?

Rostoucí ceny materiálů, energie a dalších surovin jsou jedněmi z hlavních důvodů aktuální dvouciferné inflace a mnoho firem proto své další fungování spojuje s úsporami. Až dvě třetiny firem ale neví, kde hledat prostor pro úsporná řešení mimo snížení spotřeby energie. Na firmy navíc tlačí jak spotřebitelé, tak zaměstnanci a legislativa, aby se chovaly odpovědněji k životnímu prostředí. Na otázky, jak z dané situace ven, jak aktuální krizi proměnit v příležitost a jaké povinnosti se na firmy vůbec vztahují, odpoví první komplexní vzdělávací centrum Cirkulární akademie. Svoji činnost zahájilo 10. ledna v pražském Kampusu Hybernská, a to slavnostním otevřením a představením svých budoucích aktivit. Jeho cílem je vzdělávat klíčové manažery a zaměstnance firem a institucí a ukazovat jim prakticky a do hloubky, jak aplikovat udržitelnost a cirkulární ekonomiku do své praxe, jak snížit negativní dopady jejich aktivit na životní prostředí a kde najít prostor pro úspory. Svůj první vzdělávací kurz “Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám” spouští Cirkulární akademie 26. ledna 2023.

O čem jsme mluvili na zahájení Cirkulární akademie 2023?

Cirkulární akademie nabídne během roku 2023 jarní a podzimní vzdělávací kurzy, prezenční workshopy, 3 exkurze do firem a také intenzivní Cirkulární letní školu. Přednášet bude přes 30 lektorů a expertů ve svém oboru, kteří do hloubky a velmi prakticky předvedou, jak udržitelnost a cirkulární ekonomiku ve firmě implementovat co nejlépe. Vzdělávací kurzy budou reflektovat aktuální témata a dotknou se materiálů, energií, odpadů, ESG, digitalizace, ekodesignu produktu, úspor v provozech, analýz životního cyklu nebo uhlíkové stopy. Cirkulární akademii zaštiťuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu. 

„Cirkulární ekonomika je v Česku pořád nové téma, kterému se zatím věnuje pouze několik inovativních firem. Z globálního hlediska ale vidíme, že jde o megatrend, který pomáhá firmám jak z ekonomické stránky, tak s naplněním strategií udržitelnosti. Proto je více než jasné, že o cirkulární ekonomice uslyšíme pořád častěji a pro firmy je důležité pochopit její benefity a souvislosti. Nejde tedy pouze o odpadové hospodářství, ale také o principy ekodesignu, mapování materiálových toků, využívání recyklovaných surovin, digitalizace a mnoho dalšího. Jsem proto ráda, že otevíráme cirkulární akademii, na které vystoupí jak české firmy, které už se tématu věnují, tak lektoři ze zahraničí a budou s účastníky kurzů sdílet praktické zkušenosti a přínosy cirkulární ekonomiky pro své podnikání,“ vysvětluje Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory, organizátor Cirkulární akademie. 

Legislativa, finance, přístup firem, ale i hrozba CO2 pro naši planetu – to vše zaznělo v rámci oficiálního zahájení Cirkulární akademie

V rámci slavnostního zahájení činnosti se kromě plánů a aktivit Cirkulární akademie pro rok 2023 diskutovaly globální, evropské i regionální kontexty udržitelnosti a cirkulární ekonomiky na byznys a společnost. Alarmující stav stávající klimatické situace zhodnotil Ondřej Přibyla z Fakta o klimatu, který poukázal na reálnou koncentrací CO2 v atmosféře, která je nejvyšší za posledních 800 tisíc let, ale zároveň vyzdvihl, že cirkulární ekonomika je řešením problému. To potvrzuje i Circularity Gap report, z něhož vyplývá, že díky zapojení cirkulární ekonomiky dokážeme snížit emise skleníkových plynů až o 39 %. Toto snížení by nám umožnilo udržet oteplení planety v mezích do 1,5 °C. Vojtěch Vosecký z Circle Economy vyzdvihl fakt, že firmy se už neinspirují, ale jednají. V posledních letech vznikají ve firmách přímo oddělení na cirkulární ekonomiku, a proto je vzdělávání nutností, aby mohlo dojít k systémové změně. Toto tvrzení jako velmi potřebné podtrhla i Pavlína Kulhánková, ředitelka odboru průmyslové ekologie Ministerstva průmyslu a obchodu. Ta zároveň veřejnost a firmy seznámila s legislativními změnami a finančními nástroji, které mají udržitelnost a cirkulární ekonomiku ve firmách podpořit.  Jan Maršák, ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí, naopak představil strategii Cirkulární Česko 2040 a  plánované aktivity na státní úrovni. Laura Mitroliosová poukázala na propojenost ESG a cirkulární ekonomiky, která dokáže splnit cíle v rámci firemních strategií udržitelnosti v enviromentálním pilíři. I když se povinnost ESG reportingu nyní týká pouze 25 firem v Česku, časem tato povinnost připadne až 1500 firmám. Firmy budou potřebovat své cíle a závazky v rámci ESG naplnit i prostřednictvím svého dodavatelsko-odběratelského řetězce, čímž se to nepřímo dotkne i malých a středních podniků. 

Cirkulární akademie přinese firmám praktické příklady, rady a inspiraci, jak začít s udržitelností

„První tematický vzdělávací blok v rámci Cirkulární akademie odstartujeme 26. 1. Hlavními tématy budou Materiály a Voda & biodiverzita. Záměrně jsme tato témata dali jako první, protože ty stojí na začátku procesu, vývoje, ekonomiky a celkového dopadu na životní prostředí. Věděli jste například, že chytrý design produktu a procesu výroby může až o 80 % snížit celkový dopad na životní prostředí? Souvisí s tím vhodně zvolený materiál, vybraná surovina, nebo proces výroby či obalu, apod. A to chceme objasnit, veškeré konsekvence, které s udržitelností a primárně s cirkulární ekonomikou souvisí,“  doplňuje Dagmar Prášková, manažerka Cirkulární akademie. 

Vstupním vzdělávacím blokem provedou účastníky kurzu experti na jednotlivé oblasti z praxe, jakými jsou Adam Havel z MateriÓ, Barbora Koroun z IKEA, Karel Plotěný z Asio, přední český expert na technologie na čištění vod, Jakub Med, odborník na hledání úspor ve firmách díky vodním auditům a Klára Hálová z Mattoni. Mezi další odborníky, kteří vystoupí v dalších blocích, patří mimo jiné Patrik Luxemburk, jehož firma Stabilplastik zpracuje na 4 miliony kilogramů odpadu ročně a dalším firmám pomáhá redukovat odpad v logistice. Tématem designu, cirkulárního stavebnictví a udržitelné architektury provede účastníky kurzu architekt udržitelných staveb Karel Goláň, zakladatel studia crea_tura. Jak na provoz ve firmách proškolí účastníky zakladatelka slovenského Inštitútu cirkulárnej ekonomiky Petra Cséfalvayová, jejíž organizace stojí například za projektem zelené kanceláře Prezidentského paláce na Slovensku. 

„Vidíme, že některé firmy již aktivně chrání přírodní zdroje, a to nejen z environmentálních důvodů, ale i ve snaze zajistit si v dlouhodobém horizontu rozvoj a fungování svého byznysu. Nápojové společností se například začaly starat o čistotu vodních pramenů nebo biodiverzitu v jejich okolí. Výrobci nábytku sází pro změnu nové stromy a obnovují lesy, jinak by za několik let neměli z čeho vyrábět. Pokud by se totiž tyto firmy udržitelnosti aktivně nevěnovaly, ohrožovaly by přímo svou ekonomickou činnost. A právě zástupce Mattoni nebo IKEA, které již konkrétní projekty tohoto typu realizují, jsme také pozvali do Cirkulární akademie jako lektory, aby pomohli inspirovat ostatní firmy, které ještě nemají představu, jak s udržitelností začít,” popisuje náplň kurzů Dagmar Milerová Prášková, manažerka Cirkulární akademie.

Více informací o Cirkulární akademii i tématech jednotlivých kurzů naleznete zde.

/0 Komentáře/by

Co je a co není cirkulární ekonomika? Vyvracíme 6 nejčastějších dezinformací o cirkulárních principech a udržitelnosti (2 / 2)

,

Cirkulární ekonomika je komplexním tématem, kterému se poslední roky dostává stále více pozornosti. Zatímco v prvním díle tohoto dvoudílného článku jsme se podívali na praktické dopady cirkulárních principů, druhý díl bude věnován dezinformacím. Ty se začínají stále více objevovat ve veřejném prostoru, a zkreslují tak skutečný obsah cirkulární ekonomiky i jejích přínosů. S jakými dezinformacemi o cirkulární ekonomice se tedy nejčastěji setkáváme?

Z článku se dozvíte zejména:

  • Jak může cirkulární ekonomika pozitivně ovlivnit naši životní úroveň.
  • Jak je cirkulární ekonomika propojená s evropskou legislativou.
  • Co znamená sdílená ekonomika a jaké možnosti nabízí.
  • Jak nám může cirkulární ekonomika pomoci z energetické krize.

O čem není cirkulární ekonomika?

Internet zaplavily dezinformační weby a s nimi i zkreslené myšlenky a názory, které se opřely také do tématu cirkulární ekonomiky. Mnohdy však tyto postoje vychází z neporozumění tématu, a proto bychom touto cestou rádi uvedli nejčastější dezinformační fauly na pravou míru. O čem tedy skutečně není cirkulární ekonomika?

Dezinformace č. 1: Cirkulární ekonomika je o utahování opasků na úkor životních standardů

Z průzkumu Česká (ne)transformace 2022 sociologického ústavu STEM a výzkumného a komunikačního centra Institut 2050 vyplývá, že ačkoli jsou si Češi vědomi nutnosti zelené transformace, mají zároveň velký strach z ekonomických a sociálních dopadů, které s sebou tyto změny přinesou. Právě strachu v kombinaci s nedostatkem informací o příčinách a dopadech klimatické krize se chopili dezinformátoři i populisté, a přinášejí tak veřejnosti mnohdy doslova katastrofální obrazy poklesu životní úrovně lidí, které přinesou Green Deal, cirkulární ekonomika nebo přechod na obnovitelné zdroje energie. 

Realita: Cirkulární ekonomika dává v první řadě ekonomický smysl

Konkrétními příklady úspěšných realizovaných projektů přinášíme důkazy o tom, že cirkulární ekonomika dokáže nejen zachovat naše současné životní standardy, ale v dlouhodobém rámci může tyto standardy také zvyšovat. V mnohých oborech, jako je například energetika, aplikování cirkulárních principů například v podobě obnovitelných lokálních zdrojů energie pak doslova zabraňuje krizím a propadu životní úrovně.

  • O zajištění dodávek vlastní energie, a tedy zamezení energetických výpadků a cenových výkyvů, usiluje i kladenská továrna LEGO. Střechy svého výrobního podniku proto pokryla fotovoltaickou elektrárnou.

Dezinformace č. 2: Cirkulární ekonomika vede ke snižování kvality výrobků

Mezi cirkulární principy patří recyklace, upcyklace, repasování, dead-stock nebo second-hand a další. Naše konzumní společnost za desetiletí své existence přiřkla těmto modelům a z nich vzniklých produktů nálepku druhořadého zboží nižší kvality. 

Realita: Cirkulární obchodní modely jsou inovativní, což umožňuje zachování kvality výrobků

Technologie a lidské know-how o materiálech a jejich zpracování však již pokročily natolik, že můžeme tyto úsporné a šetrné obchodní modely používat, aniž bychom slevovali na kvalitě zboží a materiálů.

  • Ateliér Paletky upcykluje jednocestné palety, ze kterých vyrábí luxusní nábytek. Zhodnocuje tak materiál, který byl po svém jednorázovém použití v logistickém oboru považován za odpad. Ateliér Paletky však v těchto jednorázových paletách objevil zdroj vzácných a exotických dřevin, které přetváří na nový nábytek a bytové doplňky.

Dezinformace č. 3: Cirkulární ekonomika poškozuje mezinárodní obchod

Cirkulární principy vedou mnohdy v lokální zpracování produktů a materiálů, což snižuje závislost firem na dodavatelském řetězci. To opravdu může vést k poklesu potřeb firem kupovat materiály a komponenty ze zahraničí. 

Realita: Cirkulární ekonomika upřednostňuje lokálnost. S mezinárodním obchodem ale dokáže bez problémů koexistovat, nepovede k jeho zániku. 

Důraz cirkulární ekonomiky na větší lokálnost přináší nesčetné pozitivní dopady nejen pro firmy, ale i pro životní prostředí. Cirkulární ekonomika tedy může v tomto ohledu napravovat negativní externality mezinárodního obchodu a mezinárodních logistických řetězců.

Dezinformace č. 4: Cirkulární ekonomika je dalším diktátem EU

Realita: Jako členové Evropské unie máme plnohodnotné místo ve všech orgánech této instituce a máme tedy možnost se aktivně podílet na tvorbě veškeré legislativy.

Již před lety se členové EU včetně ČR shodli, že cirkulární ekonomika je cestou, kterou chtějí jít a k tomu postupně vytváří nutnou legislativu. Například v podobě Plánu pro cirkulární ekonomiku nebo zařazení cirkulární ekonomiky jako jedno z témat nefinančního reportingu ESG.

Mnohé zmatky a legislativní nejasnosti tak spíše než ze strany EU vznikají v českém prostředí z důvodu nedostatečné reaktivnosti a pozornosti tomuto tématu ze strany českých zákonodárců. Ti mnohdy nechávají překlápění jednotlivých směrnic a nařízení do českého práva na poslední chvíli, což zvyšuje nejistotu firem a naopak to nahrává rétorice euroskeptiků.

Dezinformace č. 5: Cirkulární ekonomika je příklonem ke komunismu

Důležitým cirkulárním principem je i tzv. sdílená ekonomika, která je založena na půjčování nebo spoluvlastnění věcí, které nepoužíváme často či pravidelně. Cílem je zefektivnit využívání zdrojů a snížit plýtvání zdroji na výrobu nových věcí.

Realita: Efektivnější využívání zdrojů pomocí sdílení a cirkularity nevylučuje koncept vlastnění

Ačkoli někteří dezinformátoři i renomovaná média tvrdí, že cirkulární principy vylučují vlastnit majetek (Neplýtvat, recyklovat, nevlastnit. Kdy přejdeme na cirkulární ekonomiku? (Seznam Zprávy) nebo Největší revoluce kapitalismu přichází. Zaplať, ale nevlastni, velí nový trend (finmag),  sdílená ekonomika naopak nabízí další model, který můžeme smysluplně kombinovat s konceptem vlastnění tak, abychom co nejméně zatěžovali životní prostředí.

Dezinformace č. 6: Cirkulární ekonomika je vstupenkou do energetické krize

Zelená transformace včetně evropského Green dealu a přechodu na obnovitelné zdroje bývají dezinformátory označovány za viníky energetické krize, které je Evropa nyní svědkem. 

Realita: Obnovitelné a lokální zdroje energie jsou jednou z cest (nikoliv jedinou), jak dosáhnout energetické soběstačnosti.

Cenu energie však významně ovlivnilo hned několik faktorů najednou – zvýšení poptávky po elektřině v rámci po-covidového oživení evropské ekonomiky, válka na Ukrajině a s ní spojené omezení dodávek plynu z Ruska včetně snah Ruska o zvyšování ceny této komodity, výpadky jaderných a uhelných elektráren v řadě evropských zemí a zdražení emisních povolenek.

Z těchto důvodů tedy není možné označit za viníka energetické krize ani obnovitelné zdroje, ani udržitelné strategie EU. Naopak obnovitelné a lokální zdroje energie mohou být cestou, jak dosáhnout energetické soběstačnosti.

Závěr:  jak nepodlehnout nejčastějším dezinformacím o udržitelnosti?

Dezinformační rétoriku spojenou s tématem cirkulární ekonomiky dále pečlivě sledujeme a budeme i nadále napomáhat vyvracet nejčastější mýty a omyly, které se v souvislosti s cirkulární ekonomikou objevují nejen v médiích, ale i v zasedacích místnostech firem.

Nejste si v záplavě informací jisti, co přesně by mohla cirkulární ekonomika přinést vám? Tím správným rozcestníkem může být Cirkulární akademie CIRAA.

Chtěli byste si přečíst další příklady, jak funguje cirkulární ekonomika v praxi a jaké jsou její pozitivní dopady na společnost i firmy? To vše jsme shrnuli v první díle tohoto článku – O čem je cirkulární ekonomika.

/0 Komentáře/by