Příspěvky

Směrnice o Green claims: 8 + 1 nejčastějších otázek a odpovědí

,
třetí blok kurzu

Téma greenwashingu nabírá v evropském prostoru na obrátkách. Evropští zákonodárci ani veřejnost se nechtějí smířit s environmentálně klamavými tvrzeními, které doprovází propagace řady produktů a služeb. Po větší regulaci v tomto tématu volají už i samy firmy. V březnu 2023 tak Evropská komise přišla s návrhem nové směrnice o tzv. zelených tvrzeních, která nastavuje jasnější pravidla hry. Směrnice vymezuje, co je greenwashing a jak musí firma doložit svá zelená tvrzení. Které podniky tato směrnice ovlivní a jak? A přináší tato legislativa firmám i nějaké výhody? To prozradíme v 8 + 1 otázkách a odpovědích, na které se nás ptáte nejčastěji.

1. Jaký je aktuální vývoj v tematice tzv. zelených tvrzení?

Návrh směrnice byl zveřejněn Evropskou komisí v březnu 2023. Tomu předcházela dlouhá diskuze a kulaté stoly, ze kterých vyplynul obsah tohoto legislativního návrhu. Návrh nyní čeká na schválení (a případné připomínkování) ze strany Evropského parlamentu a Rady EU. Po schválení návrhu směrnice budou mít členské státy dále 18 měsíců na to, aby pravidla směrnice zahrnuly do svých národních legislativ. Včetně vytvoření mechanismu posuzování zelených tvrzení a vymáhání jejich nesprávnosti nezávislou akreditovanou institucí (k tomu ještě více v článku, otázka č. 4). Aktuální odhady tedy uvádějí období let 2024-2027 pro implementaci směrnice do národních legislativ. Času je tedy, zdá se, ještě relativně hodně. Už teď je ale dobré zajímat se o to, co bude předmětem nové regulace.

2. O čem je legislativa spojená s green claims?

Nejdůležitějším bodem směrnice o zelených tvrzeních je nepochybně definování, co vlastně bude spadat do kategorie greenwashingu a co ne. Směrnice se například podrobné zabývá tématem offsettingu a jeho promítnutí do zelených tvrzení. Pokud se na marketingových heslech jako “klimaticky neutrální”, “uhlíkově neutrální do roku 2030” a “100 % CO2 kompenzováno” jakýmkoli způsobem podílí i offsetová strategie firmy, musí firma zároveň jasně doložit, na jakých offsetových aktivitách se podílí a v jakém rozsahu.

Víte, že: Offsetting je způsob snižování emisí podniku pomocí aktivit, které nesouvisí přímo s činností podniku. Mezi příklady offsetů patří třeba sázení stromů, investice do udržitelných forem zemědělství nebo ukládání CO2 pod zem. Offsetting může však firmy odvádět od snižování emisí ve vlastních provozech, které by mělo být prioritou.

Cílem směrnice je dále zjednodušit spotřebitelům orientaci v zelených symbolech a označeních. Směrnice fakticky ukončuje tzv. “samocertifikace”, kterými některé firmy označovaly vlastní výrobky. Povoleny tak budou pouze environmentální symboly na základě jasně stanovené certifikace nezávislou třetí stranou, nebo symboly vydané orgány veřejné správy. Nové environmentální označení mohou vznikat pouze, když firmy jasně doloží větší přínos (případně ambicióznost) než stávající označení.

3. Jakých podniků se bude týkat směrnice o zelených tvrzeních?

Nová směrnice bude platit pro všechny podniky působící na evropském trhu, tedy prodávající zboží a služby evropskému spotřebiteli. A to i v případě, že sídlo podniku je mimo EU.

Výjimku však Evropská unie dovolila tzv. mikropodnikům, tedy firmám do 10 zaměstnanců a s ročním obratem do 2 milionů eur. Tyto malé podniky budou moci žádat nezávislou hodnotící instituci o posouzení svých zelených tvrzení, a získat tak certifikát shody s kritérii posuzování green claims (k těmto kritériím více v otázce č. 4).

4. Podle čeho se budou posuzovat zelená tvrzení?

Velmi diskutovaná část směrnice je posuzování a dokládání zelených tvrzení. Evropská unie klade na bedra firem povinnost doložit svá tvrzení nezávislou verifikační cestou založenou na vědeckém přístupu. To znamená opřít se o takové argumenty, které vychází z aktuálních vědecko technických poznatků, která berou v potaz celý životní cyklus produktů a služeb.

Právě z důvodu posouzení celého životního cyklu definuje směrnice jako zásadní pro posuzování zelených tvrzení metodu LCA (z angl. life cycle analysis). Tedy kvantifikovaný model environmentálního dopadu produktu a služeb z pohledu posouzení všech materiálových a energetických toků, vzniklých emisí a vyprodukovaných odpadů, které souvisí s “životem” tohoto produktu, od výroby, přes spotřebu až po jeho likvidaci. Doložit budou muset firmy také kontakt na instituci, která pro ně LCA vypracuje.

Nedostačující pro doložení zelených trzení bude naopak výpočet uhlíkové stopy, a to z toho důvodu, že se zaměřuje pouze na jeden aspekt environmentálního dopadu – emise skleníkových plynů. Nevyhovující je i úzké zaměření výpočtu uhlíkové stopy, které se často zaměřuje pouze na fázi výroby produktu nebo jeho používání spotřebitelem.

5. Kdo bude posuzovat zelená tvrzení?

Evropská unie nechává na členských státech, aby ve svých zemích zřídily příslušné ověřovatele a nezávislé instituce, které se budou posuzováním green claims zabývat. Způsob, jakým k tomu přistoupí, je čistě na členských zemích.

Právě tato část návrhu směrnice je často kritizována, a to hned ze dvou důvodů. Především nepřináší směrnice pro členské státy žádnou pomoc v tom, jak mají členské státy tento kontrolní mechanismus zřídit a zároveň tedy nechává členským státům značně volnou ruku v tom, jaké řešení zvolí. To může dle kritiků snadno vést k tomu, že se systémy budou v jednotlivých zemích výrazně lišit, což může být pro firmy nepřehledné a náročné na splnění požadavků pro všechny trhy.

6. Jaké budou postihy za greenwashing?

Pokud ověřovací autorita označí reklamní tvrzení za greenwashingové, bude mít firma 30 dní na nápravu. Jestliže firma nezvládne svá tvrzení uvést na pravou míru, může dostat pokutu až do výše 4 % svého ročního obratu. Zároveň jí mohou být zabaveny všechny příjmy z transakcí souvisejících s daným produktem či službou a vyloučení z veřejných zakázek a financování až po dobu 1 roku.

V části postihů greenwashingových praktik přichází směrnice dále s tím, že žalobu na konkrétní firmu a její aktivity budou moci podat přímo spotřebitelská sdružení. A to i formou hromadné žaloby. Tento krok má mít pro firmy především odstrašující účinek a zároveň poskytuje spotřebitelům širší možnosti, jak se aktivně podílet na zelené transformaci ekonomiky.

7. Čeho se green claims netýká?

Z posuzování pravdivosti zelených tvrzení budou však některé oblasti vyjmuty, a to již existující evropské certifikace, jakými jsou například EU Ecolabel nebo symbol organických potravin. Na tyto symboly se vztahují pravidla Nařízení 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Získají-li firmy pro své produkty tyto certifikace, bude pro ně problematika green claims tímto vyřešena.

Dále jsou ze směrnice o zelených tvrzeních vyjmuty informace o udržitelnosti vykazované v oboru financí a finančních služeb a informace o environmentálních dopadech firmy zveřejňované v rámci nefinančního reportingu. Tato témata pokrývá již jiná evropská legislativa, konkrétně nařízení EU 2019/2088 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb a chystané standardy ESRS nefinančního reportingu ESG.

Směrnice o Green claims pokrývá pouze tzv. dobrovolná tvrzení firem. Řadou údajů, které firmy musí na produktech uvádět povinně, se zabývají další legislativní normy. Ty je často zaměřeny na konkrétní obory podnikání, produkty či služby. Více jsme k těmto legislativním souvislostem psali v článku Greenwashing: Jak jej upravuje legislativa a na co si dát pozor.

8. Proč se zavádí nová legislativa o green claims?

Důležité je pochopit také kontext, proč Evropská unie přichází s legislativou ke green claims. Kromě snahy chránit spotřebitele před nekalým obchodním jednáním je směrnice o zelených tvrzeních také krokem, jak posílit roli spotřebitele v zelené transformaci evropského hospodářství. 

Z pohledu firem je pak legislativa o green claims nejen snahou regulovat trh, ale především ocenit a zvýhodnit ty firmy, které již k zelené transformaci ekonomiky aktivně přispívají. Legislativa o green claims dále podstatně doplňuje strategii EU na podporu vzniku a rozvoje udržitelných produktů a služeb (dále více ve směrnici o ecodesignu produktů) a strategii farm to fork, tedy udržitelnější potravinový systém v Evropě.

Co se nevešlo do legislativy ke green claims?

V souvislosti s aktuálním zněním směrnice se samozřejmě ozývají i kritické hlasy. Kromě značně volného systému pro stanovení ověřovacích autorit zmiňují odborníci, že zelená tvrzení by měla být zakázána na úrovni produktů a měla by být povolena pouze co do hodnocení aktivit firmy jako celku. Jen tímto krokem by údajně bylo zaručeno, že firmy budou k udržitelnosti přistupovat holisticky a na úrovni celé organizace.

Další hlasy kritizují především zařazení offsetů do dekarbonizační strategie firem a následně povolení zelených tvrzení podpořených těmito offsetovými aktivitami. Nezodpovězené zůstávají i dotazy ohledně oficiálně podporovaných a schválených certifikací a ověřovacích autorit. Sílí tedy zároveň tlak na Evropskou unii, aby alespoň v úvodu připravila pro členské státy seznam těchto schválených certifikátů a doporučených institucí, který může být v průběhu let dále rozšiřován nebo upravován.

/0 Komentáře/by

Cirkulární newsroom červen – nejnovější aktuality z cirkulární ekonomiky a udržitelnosti a jejich dopad na české firmy

,

O čem je Cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu od CIRA Advisory s.r.o. je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost tématu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v médiích začít aktivně věnovat.

Nově v ESG a cirkulární ekonomice

Česká vláda schválila první Akční plán pro cirkulární ekonomiku do roku 2027. Jedná se o ucelenou strategii, jak aktivovat principy cirkulární ekonomiky ve stavebnictví, průmyslu, zemědělství i na úrovni samospráv.

Firmy dostanou na ESG reporting více času. Ukazuje se totiž, že se v praxi teprve učí pracovat s obecnými ESG tématy a sběrem dat. Tzv. sektorová témata pro povinný reporting firem proto Evropská komise odložila až na rok 2025. K částečným odkladům ESG reportingu dochází i v dalších dílčích oblastech, například reporting finančních dopadů vyplývajících z klimatické změny, sucha a úbytku biodiverzity, vykazování nepřímých emisí skleníkových plynů a podrobný reporting o vlastnících společnosti. Evropská komise odkladem některých částí ESG reportingu vyhověla především malým a středním podnikům, které se obávají velké administrativní zátěže spojené s reportováním. Ve své podstatě však firmy ESG reporting neodmítají – vidí v něm nové obchodní příležitosti. Především v navázání nových dodavatelských vztahů.

Transparentnost a důvěryhodnost tvrzení firem o uhlíkové neutralitě je kriticky nízká, jak vyplývá ze studie Corporate Climate Responsibility Monitor 2023 realizované mezi 24 nadnárodními firmami. Velká část těchto tvrzení a závazků pokrývá reálně jen 3 % uhlíkové stopy, kterou tyto společnosti vytváří. Spotřebitele to však může uvést v omyl, že aktivity se týkají celé firmy.

Komunikace udržitelností musí být především transparentní, zaznělo na setkání OMG Sustainability Dialogue. Představeno bylo 7 hříchů greenwashingu. Hovořilo se také o nové legislativě spojené s Green claims a 4 zásadách správné komunikace udržitelnosti: transparentnost, autenticita, důvěryhodnost a pozitivismus.

Evropská centrální banka upozorňuje na problém úbytku biodiverzity, což může negativně ovlivnit až 72 % evropských firem. ECB chce proto klást vyšší nároky na banky, aby v případě poskytování úvěrů posuzovaly i riziko spojené s úbytkem biodiverzity.

Analýza: zálohování hýbe Českou republikou

Zálohování hýbe Českou republikou. Téma propaguje aktivně Ministerstvo životního prostředí, které má na starosti přípravu novely zákona o obalech. Zálohování PET lahví a plechovek není pro české spotřebitele problém, jak ukazuje pilotní projekt společností Lidl a Kaufland. Celkem v 6 prodejnách vrátili zákazníci během zkušebního čtvrt roku na 260 000 kusů obalů. Ukázalo se, že hlavní motivací zákazníků je jejich přesvědčení vracet obaly zpět do oběhu. Poskytnuté slevové kupóny, kterými se obě společnosti snažily zákazníky motivovat, totiž využilo jen 25 % zákazníků.

Zatímco pro spotřebitele jsou výhody jasné, otazníky se objevují v praktickém dopadu na firmy. Ty zatím nemají dle návrhu zákona garantovaný přístup ke znovupoužití zálohovaných obalů, ani předkupní právo na tyto obaly. Tím je ze strany firem zpochybněna cirkulární podstata celé iniciativy. Téma zálohování v českém kontextu komplexně mapuje podcast Loopa – analyzuje zkušenosti se zálohováním ze Slovenska a cirkulární potenciál zálohování. Praktickou zkušenost s pilotním projektem zálohování v podcastu Loopa sdílela společnost Lidl a nechybí ani analýza legislativního návrhu s ministrem životního prostředí.

Analýza: Life Cycle Costing jako řešení pro udržitelné firemní nákupy

S rozvojem udržitelnosti řeší stále více podniků i svůj přístup k nákupům. Jedním z důvodů, proč tyto iniciativy často váznou, je skutečnost, že firmy posuzují nákupy stále především z pohledu pořizovacích nákladů. To však není pro zhodnocení udržitelnosti dostačující. Řešením je posouzení dlouhodobé ekonomické hodnoty výrobku, neboli Life Cycle Costing. Ten bere v potaz nejen operativní náklady spojené například s údržbou a opravami produktu, spotřebou energie, ale také náklady spojené s koncem užívání výrobku a jeho likvidací. Přistupují-li firmy k nákladům v tomto širším kontextu, vychází cirkulární nákupy jako ekonomicky přijatelnější, a to i přes mnohdy vyšší pořizovací cenu.

/0 Komentáře/by

Jak předejít greenwashingu? 6 rad, které jsme doporučili našim klientům

,

Greenwashing označuje komunikační aktivity firmy, které se snaží produkty a služby vykreslit jako ekologičtější a udržitelnější, než ve skutečnosti jsou. Právě tyto praktiky se však nelíbí evropským zákonodárcům. Proto v posledních letech přichází s legislativou, která má za cíl komunikaci udržitelnosti ztransparentnit pro spotřebitele i firmy. Součástí této legislativy jsou postupně i podrobnější informace k tomu, jak nastavit pravidla pro komunikaci udržitelných aktivit. Přesto je mnohdy hranice mezi pravdivým a greenwashingovým tvrzením tenká a pro firmy není jednoduché tuto hranici rozlišit. Jak tedy nastavit komunikaci tak, abyste se vyhnuli greenwashingu? Pojďme se podívat na 6 tipů, které jsme poradili našim klientům.

1. Řešte reálný dopad svých udržitelných aktivit

„Firmy to s udržitelnými aktivitami a komunikací myslí často v zásadě dobře. V zápalu nadšení přijdou mnohdy s nápady na různé kampaně a aktivity, které mají potenciál pomoci řešit ekologické problémy jako třeba vyhazování odpadků do krajiny apod. Potíž je, že tyto aktivity mají často velmi malý či krátkodobý dopad,” komentuje Ivana Hekerle, ředitelka oddělení komunikace CIRA Advisory.

Z praxe: kampaň na úklid odpadků a zavánějící greenwashingem

Příkladem je kampaň na úklid odpadků a následně zveřejnění informací na sociálních sítích o několika tunách nasbíraného odpadu. To může sice na první pohled působit na spotřebitele až ohromujícím dojmem, ale když se podíváme na množství odpadu, které vyprodukuje firma jako celek, zjistíme, že se v rámci této kampaně nedostáváme ani na jednotky procent celkového množství odpadu dané firmy. A to už zavání manipulací s fakty a greenwashingem.

Podobné je to s oblíbeným tvrzením o zavedení podílu recyklátu do produktů nebo obalů. Často se tato iniciativa ale týká třeba jen jednoho nebo několika produktů z portfolia, které má klidně tisíc položek. Dopad těchto aktivit ve vztahu k udržitelnosti je tak skutečně diskutabilní.

“Důvodem těchto přešlapů je i to, že se firmy často nechají zlákat tématem, které je ve společnosti aktuálně moderní a chtějí se na této vlně svézt. K problému ale nepřistoupí strategicky, nemají plán, jak z pilotního projektu získat potřebné informace a zkušenosti a postupně udržitelný přístup rozšířit na zbytek portfolia,” doplňuje Jana Bábiková, manažerka komunikace CIRA Advisory. Proto se před realizací každé aktivity zajímejte o to, jaký dopad tím skutečně z pohledu udržitelnosti vytvoříte. Čím větší a dlouhodobější efekt, tím lépe.

O greenwashingu pravidelně mluvíme na různých eventech a konferencích. Sledujte náš Linkedin. Kontaktujte nás pro více informací.

2. Promyslete udržitelné aktivity ve všech krocích

Kromě reálného dopadu firmy často zapomenou domyslet i důsledek aktivit pro samotného spotřebitele. Pokud chcete například realizovat nápad se zpětným odběrem zboží nebo obalů, musíte se zamyslet nad celou logistikou, kterou to bude ze strany spotřebitele vyžadovat. Má spotřebitel skutečně jednoduše kam produkt vrátit, nebo je prozatím síť poboček prodejen malá a jako nejjednodušší cesta se ukáže vrácení zboží skrze poštu? Jaká je ale ekologická stopa takového zpětného odběru?

Nakonec můžete zjistit, že pro spotřebitele je daná cesta natolik komplikovaná, že použitý produkt jednoduše vyhodí do koše a vám se materiál zpět do výroby nevrátí. Od začátku proto hledejte partnery, kteří by vám mohli poskytnout síť svých poboček pro vracení produktů.

3. Ověřujte si tvrzení vašich dodavatelů

V naší poradenské praxi jsme se setkali s tím, že jedním z největších rizik pro firmu představuje neověření tvrzení, která jí poskytnou její dodavatelé. To se týká často například obalových a jiných výrobních materiálů. U těch mnohdy dodavatelé tvrdí, že jsou materiály recyklovatelné, ale zapomínají říci, že recyklace se vztahuje jen na region, kde se vyskytují i vhodné třídící linky. Ty ale mohou v jiných regionech chybět a recyklace zde tak není možná.

“Pokud firma pouze převezme tvrzení, která jí poskytne její dodavatel výrobních materiálů a tuto skutečnost si neověřuje, může se snadno dopustit greenwashingu. Jestli vám například zahraniční dodavatel bude tvrdit, že je jeho zboží uhlíkově neutrální, musíte si ověřit, jak k výpočtu došel a zda bude daná věc uhlíkově neutrální i po dovozu do Česka,” vysvětluje možná rizika Bábiková.

Jednou z cest, jak se tomuto riziku bránit, je zavést ve firmě proces kontroly dodavatelů, respektive dodaných výrobních materiálů z hlediska udržitelnosti. Nemusí se přitom jednat o žádnou administrativně složitou záležitost – posloužit může dobře i krátký checklist s jasně definovanými požadavky a standardy. Checklist můžete použít jak při výběrových řízeních na dodavatele, tak při kontrole dodávek zboží.

4. Řekněte narovinu, jak se věci mají

Pokud už musíte používat výrobní materiál, pro který v Česku nejsou vhodné recyklační linky, je potřeba toto otevřeně komunikovat i spotřebiteli. Respektive je důležité mu vysvětlit, proč i přes své veřejné deklarace o udržitelném a ekologickém přístupu prodáváte například produkty v nerecyklovatelných obalech.

“To firmě zároveň poskytne příležitost edukovat spotřebitele o dané situaci. Případně to může pojmout jako výzvu směrem ke spotřebitelům v hledání možného řešení,” upozorňuje Hekerle. Když totiž spotřebitelé zjistí, že vaše situace se zatím nedá efektivně řešit formou recyklace, mohou být ochotnější zapojit se například do zpětného odběru obalů a produktů nebo používání vratných variant obalu.

greenwashing

Až 40 % firemních tvrzení o zelených produktech (tzv. green claims) není ničím podložená, 53 % podává vágní nebo dokonce zavádějící informace. V EU dnes existují stovky verzí nálepek „eko“, „bio“ atd. na obalech výrobků.

5. Volte adekvátní vizuální komunikaci

Samotným tématem greenwashingu je vizuální komunikace. Legislativně lze však jen těžko penalizovat, že je zvolená grafika firmy vzhledem k jejím tvrzením o udržitelnosti nepravdivá, zavádějící atd. Vizuální forma je totiž do určité míry spíše otázkou osobního cítění a módních vln a je tedy jen těžko měřitelná a posouditelná.

“Vzhledem k rozmachu greenwashingových aktivit firem však doporučujeme šetřit grafikou, která je prvoplánově spojována s tématem ekologie a udržitelnosti. Mezi takové grafické prvky patří nadužívání zelené barvy, necertifikovaná loga deklarující ekologický přístup produktu nebo také grafiky oblíbená textura recyklovaného papíru apod. Je totiž důležité uvědomit si, že vizuální komunikace sama o sobě udržitelnost nedělá a mnohdy jen mate spotřebitele,” zdůrazňuje Bábiková.

6. Připravte se na krizovou komunikaci

I přes veškerou snahu se může stát, že se občas něco nepovede a ve svých udržitelných aktivitách šlápnete vedle. Nebo spotřebitel vaše sdělení pochopí jinak, než jste očekávali. V takovém případě je nutné především otevřeně komunikovat. Uznat chybu a vysvětlovat. Přiznat, že se udržitelnému přístupu učíte. Na sociálních sítích je pak důležité reagovat vhodně i na komentáře spotřebitelů a své kroky trpělivě zdůvodňovat.

“Kromě komunikace je však potřeba se z těchto chyb také poučit a dělat i něco pro nápravu. Právě proces upřímné revize udržitelných aktivit firmy se paradoxně může stát zdrojem další vhodné komunikace směrem k veřejnosti,” vybízí k tomuto přístupu Hekerle.

Chcete se dozvědět další podrobnosti o úskalích greenwashingu? Čtěte naše Manuály o komunikaci bez greenwashingu, který je ke stažení na webu Bezgreenwashingu.cz.

/0 Komentáře/by

Cirkulární newsroom – nejnovější aktuality z cirkulární ekonomiky a udržitelnosti a jejich dopad na české firmy

,

O čem je Cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu od CIRA Advisory s.r.o. je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost tématu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v médiích začít aktivně věnovat.

ESG ve firmách

Firmy potřebují praktické návody, jak komunikovat udržitelnost správně a vyhýbat se hrozbám greenwashingu (viz taky níže – nově připravovaná legislativa). Proto poradenská společnost CIRA Advisory ve spolupráci s Univerzitou Karlovou vydala již druhé pokračování Manuálu komunikace udržitelnosti bez greenwashingu. Druhý díl manuálu se zaměřuje specificky na sektor maloobchodu – jak se komunikuje udržitelnost v českých supermarketových řetězcích.

V březnu zahájila činnost série jednodenních kurzů udržitelnosti pro byznys. První z kurzů proběhl v Ústí nad Labem, další termíny jsou v plánu pro Brno, Olomouc, Prahu a České Budějovice, a to až do podzimu letošního roku. Na kurzech se bude školit o ESG, cirkulární ekonomice, greenwashingu i udržitelném leadershipu.

Do 30. 4. 2023 je možné podávat přihlášky do soutěže ESG firma a projekt roku pořádané týdeníkem Ekonom a Svazem průmyslu a dopravy ČR. Nominovat je možné konkrétní firemní ESG strategii i dílčí ESG projekt.

Cirkulární ekonomika

Podstatným nástrojem financování cirkulárních opatření ve firmách zůstávají i v roce 2023 dotace. Další možnosti udržitelného financování však nabízí také zelené úvěry nebo úvěry vázané na cíle udržitelnosti, které představil webinář s Komerční bankou, CIRA Advisory a LEGO.

Dle analýz poradenské společnosti CIRA Advisory probíhá zavádění nízkoemisních a cirkulárních materiálů do české ekonomiky pomalu. Hlavní bariéry jsou nepružná legislativa, neochota firem dělat změny nebo špatné zkušenosti s některými typy nových materiálů (např. bioplasty). Tyto bariéry lze však překonat aktualizací právních norem nebo přizpůsobením dodavatelských řetězců.

Akademie múzických umění v Praze zavádí cirkulární principy ve svých budovách a kancelářských prostorech, včetně rektorátu AMU. Více v podcastovém rozhovoru s rektorkou AMU, Ingeborg Radok Žádnou.

Nově připravovaná legislativa

Důvěra evropských spotřebitelů v pravdivost zelených tvrzení firem je velice nízká. Není to náhoda – průzkumy v členských státech EU ukazují, že až 40 % tvrzení o udržitelnosti výrobků je nepodložených nebo přímo zavádějících. Na tento stav reaguje EU návrhem Směrnice o zelených tvrzeních (Directive on Green Claims).

Evropská komise zveřejnila Akt o kritických surovinách (European Critical Raw Materials Act). Poptávka v EU po kritických surovinách dramaticky roste. Evropa však silně spoléhá na dovoz, často od de facto monopolních dodavatelů ze třetích zemí. Nová legislativa proto stanovuje kvóty (benchmarks), které mají zvýšit surovinovou nezávislost EU. Zároveň má být diverzifikován import strategických nerostných surovin tak, aby do roku 2030 nebyla EU u dovozu jakékoli z nich závislá z více jak 65 % na jedné třetí zemi. V souvislosti s tímto Aktem uvaluje také povinnost auditu pro velké firmy, které zpracovávají tyto strategické nerostné suroviny.

Evropská komise začátkem roku navrhla novou směrnici CSDD, která bude mít za cíl předcházet negativním dopadům na lidská práva a životní prostředí v dodavatelských řetězcích. Zabývat se bude tématy jako nucená práce, odlesňování pralesů, vysídlování regionů kvůli těžebním projektům nebo dětská práce v zemědělství. Součástí směrnice budou také nefinanční prověrky firem.

Klimatická změna a energetika

Druhý blok Cirkulární akademie je za námi, tentokrát na téma zelené energetiky a odpadů. Česká ekonomika aktuálně využívá pouze 12 % energie z obnovitelných zdrojů. V EU se přitom aktuálně diskutuje cíl 45% podíl OZE do roku 2030. Představen byl také nový koncept komunitní energetiky. Příprava legislativy pro komunitní energetiku právě probíhá (tzv. LEX OZE II).

Nová studie Oxfordské univerzity říká, že dekarbonizace světové ekonomiky by ušetřila miliardy dolarů ve srovnání se scénářem “žádný přechod”.

Dle nejnovější zprávy Mezivládního panelu změny klimatu (IPCC) na zemědělství a následné zpracování potravin připadá až jedna čtvrtina emisí skleníkových plynů. V souvislosti s klimatickou změnou může v budoucnu docházet ke snižování množství produkce potravin a zvyšování cen. Pomoci by však mohly koncepty agrolesnictví, agrivoltaiky, městského zemědělství nebo komunitního farmaření.

/0 Komentáře/by

Třetí blok kurzu: jak se vyhnout greenwashingu a proč nás musí zajímat cirkulární provoz, budovy i stavebnictví

, ,

Třetí blok kurzu Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám byl věnován dvěma zásadním tématům spojeným s cirkulární ekonomikou. Na prezenčním workshopu jsme se bavili o tom, co všechno může být greenwashing, tedy záměrné i nezáměrné klamání zákazníků a jak se mu vyhnout. Na webináři věnovaném kancelářím a stavebnictví se účastníci dozvěděli, jak se zaměřit na efektivnější provoz a proč je stavebnictví klíčovým odvětvím, kde je třeba aplikovat cirkularitu. 

Natírání nazeleno

Věděli jste, že v březnu vydaná směrnice Evropské unie zaměřená na tzv. zelená tvrzení (green claims) říká, že každé tvrzení o udržitelnosti výrobku musí být podložená třetí nezávislou stranou? Problém je totiž v tom, že momentálně firmy mnoho svých produktů prezentují jako velice udržitelné a spotřebitelé jsou konfrontováni někdy až s agresivně zelenými marketingovými strategiemi. Jak se ale ukazuje, marketingoví experti potřebují spolupracovat s kolegy z jiných oddělení, aby rozuměli, co doopravdy firma nabízí. Zároveň mezi základní faktory externí komunikace patří důvěryhodnost, transparentnost, autentičnost, srozumitelnost a sdílení pozitivních sdělení. Kolegyně z CIRA Advisory Ivana Hekerle a Jana Bábiková také představili stránku bezgreenwashingu.cz. 

Další prezentaci měla Petra Koudelková z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV), která se spolu se svými kolegy a komunikačním oddělením CIRAA podílela na tvorbě manuálu proti greenwashingu (ke stažení zde). Petra Koudelková představila 10 hříchů greenwashingu, jako je například skrytý kompromis, chybějící důkazy, vágnost, nebo důraz na menší zlo, a nakonec představila základní doporučení, jak se greenwashingu vyhnout. Je to vlastně jednoduché: nezapomeňte, že nemusíte mít za každou cenu vše udržitelné a říkejte jen to, co máte podložené.

Bonusem celé akce bylo, že jsme se mohli s účastníky seznámit, protože networking zkrátka v online prostoru příliš nefunguje. Takže děkujeme všem, kteří se zúčastnili, a budeme se těšit na další prezenční workshop na téma uhlíkové stopy!

Cirkulární provoz a stavby

Laura Mitroliosová (CIRAA) mimo jiné zdůraznila, že téma cirkularity je důležité pro celou firmu a obvykle přichází zespoda, ale je třeba mít také osvícené vedení. Aplikací cirkulárních principů v provozu lze totiž dosáhnout velkých finančních a environmentálních úspor. Mezi zásadní témata, na které se firmy musejí zaměřit, spadají odpady a odpadové hospodářství, nakládání s vodou a spotřeba energie. Důležité je samozřejmě také to, jak firma nakupuje, ale to bude téma dalšího webináře.

Karel Goláň z architektonického studia crea_tura představil základní čísla spojená se stavebnictvím – stavebnictví je zodpovědné za největší produkci odpadu a zároveň je velmi náročné na spotřebu materiálů. Potenciál cirkulární ekonomiky je přitom obrovský: do roku 2050 by mohla snížit celkové emise oxidu uhličitého ze stavebního materiálu o 38 procent! Cílem stavebního sektoru by proto měla být maximalizace hodnotového využití prvků a minimalizace potřeby recyklace. Mezi aktuální trendy pak patří digitalizace, prefabrikace, nové byznys modely. Příkladem toho, jak funguje cirkularita v praxi, je momentálně dekonstrukce budovy Mercuria, kterou provádí firma SKANSKA (o tom se můžete dozvědět více také v posledním podcastu Loopy Vojty Kovala). Pokud by Vás zajímala více práce studia crea-tura (třeba dřevostavba s využitím mycelia/hub v Japonsku a následná možnost budovu zkompostovat), podívejte se na jeho stránky! 

Šárka Nevoralová z Komerční banky představila, jak se udržitelným provozem zabývá jedna z největších bank v Česku. KB chce být do roku 2026 uhlíkově neutrální a zaměřuje se na smart office: digitalizaci, elektromobilní vozový park nebo výrobu vlastní energie (instalace FVE na střeše centrály). Nová budova na pražských Stodůlkách má také certifikace LEED a BREEAM, banka dále využívá vlastní kávovou sedlinu na výrobu promo materiálů (např. mýdla) a reklamní předměty jsou často vyráběny v rámci upcyklace. 

Petra Csefalvayová z Inštitútu cirkulárnej ekonomiky (INCIEN SK) popsala zkušenost nastavování zelené kanceláře v prezidentském paláci slovenského prezidenta a následně prezidentky. Jejich práce odhalila, že z průměru 50 kg odpadu denně byla nerecyklovatelná pouhá 3 kila! Současná prezidentka Zuzana Čaputová si téma udržitelnosti vzala za své, a tak je cílem její kanceláře být uhlíkově neutrální do 2030 jako první na světě a také uděluje Prezidentskou pečeť pro zelenou státní správu. Zkrátka správný lídr ví, že musí jít příkladem.

/0 Komentáře/by

Spolupráce FSV UK a CIRAA pokračuje: Jak se komunikuje udržitelnost v maloobchodních řetězcích v ČR

, ,

Téma udržitelnost neustále nabírá na popularitě, co si uvědomují i společnosti na trhu a proto jí ve velkém množství zařazují i mezi svoje komunikační témata. S popularitou tématu ale neroste povědomí společnosti o možných nástrahách této komunikace a proto se může stát, že zákazníci jednoduše neodhalí přítomnost greenwashingu.

Jak vypadají konkrétní příklady z českého trhu a s jakými hřích se můžou zákazníci nejčastěji potkat? Na to odpovídá další série Manuálů komunikace bez greenwashingu, která vzniká díky spolupráci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a CIRA Advisory. Čtenáři mohou seznámit se situací na trhu maloobchodních řetězců, v průběhu roku vzniknou podobné manuály také pro sektory jako bankovnictví, energetika nebo nábytkářství.

Série opět vzniká v spolupráci Fakulty sociálních věd UK a CIRA Advisory a navazuje na úspěšný Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu. Stejně jako tomu bylo u prvního manuálu, síly spojili odborníci z CIRA Advisory Jana Bábiková a Albert Schandl a studenti Marketingové komunikace a PR na FSV UK pod vedením Petry Koudelkové, Ph.D. Cílem nové série je zmapovat český trh a specifika jednotlivých odvětví s ohledem na jejich komunikaci udržitelnosti. 

Co nás překvapilo u maloobchodních řetězců? 

Tento trh je obecně považován za ten, pro který není téma udržitelnosti novinkou, co dokládají i mnohé reporty o udržitelnosti, které jednotlivé řetězce vydávají. I proto je překvapivé, že udržitelnost není prioritním tématem v komunikaci směrem k zákazníkovi. 

U green marketingu někdy radši platí „méně je více”

Na základě stanovených kritérií manuál hodnotí trh obecně i z pohledu jednotlivých hříchů. Na grafu níže je vidět zajímavý trend. Řetězce, které si v udržitelnosti vedou nejlépe jí nekomunikují a naproti tomu jsou řetězce, které o ní víc mluví, než jí převádějí do praxe. 

Graf

Pozor na vágní tvrzení a skryté kompromisy 

Manuál si dal taky za cíl zhodnotit jednotlivé hříchy z pohledu jejích vážnosti a frekvence výskytu. Na základě toho zjistil, že by si zákazníci měli nejvíc dát pozor na vágní tvrzení a skryté kompromisy. Konkrétní příklad vágního tvrzení i způsob, jak se tomuto hříchu vyhnout je uveden v samotném manuálu. 

Není BIO jako BIO 

Specifickou kategorii pro trh maloobchodních řetězců jsou certifikáty, které jsou často falešné. Nejčastěji šlo o označení BIO bez oficiální certifikace nebo bez vlastních stanovených kritérii. Ne každý symbol je symbolem udržitelnosti produktu nebo zárukou jeho kvality. Manuál se zaměřil na privátní značky, ale tento hřích se v nemalé míře objevuje i u produktů od dodavatelů. 

Není bio jako bio

Pokud Vás zajímají další novinky z oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky, doporučujeme sledovat náš Linkedin, pustit si podcast Loopa Vojty Kovala, nebo se zaregistrovat pro odběr našeho pravidelného newsletteru. Zároveň se neváhejte podívat na naší novou webovou stránku, kde najdete vše o greenwashingu.

Zde si stáhněte nový Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu

/0 Komentáře/by

Cirkulární newsroom – aktuality z cirkulární ekonomiky a jejich dopad na firmy (1. kvartál 2023)

,

V novém newsroomu přinášíme nejnovější souhrn aktualit z oblasti cirkulární ekonomiky a udržitelnosti (ESG). Hlavní témata: úspory ve firmách díky cirkulární ekonomice, globální data o stavu cirkularity v ekonomikách, nově vznikající legislativa (greenwashing, ESG, CBAM) a aktuální příležitosti pro financování udržitelných projektů. 

O čem je náš projekt cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost tématu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v byznysu ale i na makroekonomické úrovni začít aktivně věnovat.

Cirkulární data room – analýzy, aktuality a trendy cirkulární ekonomiky v datech

V EU můžeme každoročně ušetřit ocel, plasty a hliník v hodnotě až 130 miliard EUR (přibližně polovina HDP Česka v roce 2021), budeme-li s nimi zacházet více cirkulárně. Každý rok se totiž ocitnou na konci svého životního cyklu výrobky z ocele, plastů či hliníku (např. materiály z aut, budov, obalů atd.) odpovídající uvedené hodnotě, které mohou být dále recyklované. Pokud bychom tyto materiály opravdu v daném rozsahu začali recyklovat, dokázali bychom díky nim uspokojit až 64 % celkové poptávky v EU po produktech z nich  vyráběných. Právě o potenciálu úspor ve firmách díky cirkulárním principům se hovořilo v prvním bloku Cirkulární akademie 2023.

cirkulární ekonomika materiály

zdroj dat a graf: Material Economics (2020). Preserving value in EU industrial materials – A value perspective on the use of steel, plastics, and aluminium.

A jaká je realita? Dle letošního Circularity Gap Report 2023 klesla oběhovost resp. cirkularita světových ekonomik na 7,2 %, což je téměř o 2 % méně oproti prvnímu měření před šesti lety. Pokles je způsoben hlavně masivním růstem spotřeby materiálů v globálním měřítku.

Tyto data mimo jiné ukazují, že rychlost zavádění cirkulárních opatření ve světě není dostatečná (vzhledem k extrémně rychle rostoucí poptávce po materiálech), a to navzdory jejich obrovskému potenciálu pro úspory v ekonomikách.

 

 

Plánuje Vaše firma zavádět ESG strategii (strategii udržitelnosti)? Naše komplexní ESG služby pomáhají mnohým firmám, jako je ta Vaše. Neváhejte nás kontaktovat pro úvodní nezávaznou konzultaci.

 

Webinář Komerční banky: Co nabízí cirkulární ekonomika průmyslu?

S přechodem na nízkoemisní ekonomiku stojí průmyslové podniky v Česku před řadou výzev, jak změnit své výrobní a obchodní strategie. Cirkulární ekonomika je jedním z klíčových prvků na cestě ke společnému evropskému cíli být uhlíkově neutrální do roku 2050. Tématem dalšího webináře Komerční banky z konce února byla cirkulární ekonomika z pohledu výzev a příležitostí pro české (nejen) průmyslové podniky.

Dozvíte se:

  • Jaké možnosti má průmysl při přechodu na cirkulární ekonomiku
  • Může být cirkulární byznys model cestou k dekarbonizaci?
  • Cirkulární ekonomika a EU Taxonomie
  • Financování přechodu na cirkulární ekonomiku, možnosti dotací
  • Příklady z praxe

Téma představí a na vaše otázky odpoví:

  • Laura Mitroliosová – CEO, CIRA Advisory
  • Radek Pollák – Korporátní a municipální bankovnictví, Komerční banka
  • Bedřich Doležal – Global Operations Director, LEGO

Aktuality z cirkulární ekonomiky a udržitelnosti

Lednové slavnostní zahájení Cirkulární akademie proběhlo dle principů udržitelného eventu. Jak takový udržitelný event vypadá v rozhovoru prozradila expertka na udržitelné eventy, Eva Šálková z CIRA Advisory.

Dezinformace hrají prim nejen v politice, ale pronikly již i do ekonomických témat. Nově ohrožují zelenou transformaci i plnění klimatických cílů firem v EU.

Německo na lednovém setkání Světového ekonomického fóra v Davosu potvrdilo, že chce nadále pokračovat v naplňování svých závazků o klimatické neutralitě a přechodu na obnovitelné zdroje energie.

Evropská komise připravila legislativní návrh, který podstatně zpřísňuje podmínky firem pro ekologická tvrzení (tzv. green claims) a označení na svých produktech. Jak správně a legálně komunikovat udržitelnost radí CIRA Advisory v novém článku.

V tomto roce se bude agentura EFRAG zabývat standardy nefinančního reportingu (ESG) i pro malé a střední podniky.

Systém regulace emisních povolenek by měl koncem roku doplnit tzv. systém CBAM, neboli Carbon Border Adjustment Mechanism. Jeho cílem bude zamezit firmám, aby uměle snižovaly své emisní limity.

Evropská komise v únoru představila myšlenku rozšíření Green dealu s cílem urychlit přechod evropské ekonomiky ke klimatické neutralitě.

Do oblasti materiálových toků se bude silně promítat digitalizace. První materiálové pasy výrobků mají v evropském prostoru vstoupit v platnost už začátkem roku 2024.

Generali Česká pojišťovna spustila 3. ročník soutěže s názvem SME EnterPRIZE.

…a my jsme jejím hrdým partnerem! Soutěž je určena pro všechny startupy, živnostníky i mikro, malé a střední podniky (tzv. SME), které v České republice podnikají udržitelným způsobem. Pokud tedy do této kategorie patří i vy, neváhejte se do soutěže přihlásit. Máte možnost získat nejen finanční odměnu, ale také mediální podporu a náš CIRAA mentoring vašeho udržitelného byznysu. A to opravdu stojí za to 😊.

/0 Komentáře/by

Greenwashing: Jak jej upravuje legislativa a na co si dát pozor

, ,

Zelené fabriky, zprávy o sázení stromů nebo štítky vágně deklarující udržitelnost jsou asi první myšlenky, které se Vám spojí s greenwashingem. V některých případech je greenwashing do očí bijící, někdy je jeho odhalení mnohem složitější a musíme si dávat pozor, na základě jakých kritérií chceme sdělení označit za greenwashing. Kromě našich subjektivních parametrů existuje také vícero právních norem, které greenwashing upravují a za jejichž nedodržení hrozí obchodním subjektům sankce. Jaké to jsou? A jaká soudní rozhodnutí o greenwashingu už padla? To se dozvíte v článku.

Co je to greenwashing?

Existuje množství definicí greenwashingu. Prakticky všechny se ale shodnou v tom, že greenwashing je klamavá komunikační taktika, která má za cíl prezentovat zboží nebo službu jako šetrnější k životnímu prostředí než ve skutečnosti je. S rostoucím významem udržitelnosti pro nákupní rozhodování spotřebitelů i firem roste také množství tzv. zelené reklamy. Logicky proto kolem sebe často vidíme neověřené zelené deklarace různých společností z různých oborů, které manipulují k nákupu svého udržitelného produktu. Mnoho tvrzení je ale nepodložených, neověřitelných nebo nepřesných.

Tvrzení obchodníků si už ale často nikdo neověřuje – spotřebitelé i nákupčí ve firmách jsou zavaleni množstvím dalších povinností a přirozeně se do hloubkových rešerší nepouští. Proto není divu, že greenwashingové reklamní sdělení často fungují docela dobře. Alespoň krátkodobě. Z dlouhodobého hlediska ale greenwashující společnosti hrozí poškození reputace, propad hodnoty firmy nebo také právní konsekvence.

Zdroj: Canva

Jaké právní normy upravují greenwashing?

V zemích Evropské unie upravuje greenwashing několik právních norem. Jsou to zejména Směrnice o právech spotřebitelů (Directive (EU) 2019/2161), Směrnice o nekalých obchodních praktikách (Directive (EU) 2019/2161) a Směrnice  o klamavé a srovnávací reklamě (Directive (EU) 2006/114). Tyto právní normy se budou průběžně aktualizovat pro naplnění záměrů Green Dealu.

Směrnice o nekalých obchodních praktikách také doplňuje další právní předpisy EU. V oblasti environmentálních tvrzení doplňuje zejména:

  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 o ekoznačce EU (280),
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky (281),
  • směrnici 1999/94/ES o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů, směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti (282) ve znění směrnice (EU) 2018/2002 (283),
  • směrnici 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (284),
  • nařízení (EU) 2020/740 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné parametry (285),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (286),
  • směrnici 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (287),
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (288),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (289),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (290). 

V tomto článku se zaměřujeme pouze na právní úpravy komunikace udržitelných akvitit. Širší právní úpravy Green Dealu a environmentálního práva jsou mnohem komplexnější a více do detailu upravují pravidla pro použití různých látek nebo označování výrobků.

Jaké vztahy upravují uvedené právní normy?

Většina zmíněných právních norem se věnuje vztahům mezi obchodní společností a koncovým zákazníkem, tedy tzv. B2C segmentu. Vztahy mezi obchodními společnostmi, B2B segment, jsou chráněny především Směrnicí o klamavé a srovnávací reklamě. I přesto, že v obchodních vztazích mezi B2B subjekty nejsou legislativní normy tak podrobné, greenwashing zde může mít pro firmy ještě širší dopady. V rámci plánovaného nefinančního ESG reportingu  totiž začnou firmy detailněji pátrat po původech environmentálních tvrzení svých dodavatelů a špatná reputace jakožto dodavatele se napravuje mnohem hůře než zaplacení jedné pokuty v soudním sporu.

„Směrnice o nekalých obchodních praktikách nestanoví konkrétní pravidla týkající se environmentálních tvrzení. Poskytuje však právní základ s cílem zajistit, aby obchodníci neuváděli environmentální tvrzení způsoby, které jsou vůči spotřebitelům nekalé. Nezakazuje používání „zelených tvrzení“, pokud nejsou nekalá.” – Zní z oficiálního výkladu Evropské unie ke Směrnici.

Firmy tak mají poměrně volnou ruku v tom, jak své udržitelné počiny komunikovat. Musí se ale vyvarovat greenwashingu.

Jak tedy správně a legálně komunikovat udržitelnost?


1. Buďte transparentní

Nejjednodušší pravidlo, kterého se firmy mohou u komunikace udržitelnosti držet, je maximální transparentnost. Čím transparentnější budete, čím více dat na podložení vlastních argumentů zveřejníte, tím jste více chráněni právně i reputačně.

Konkrétně evropská legislativa doporučuje:

„Podle článků 6 a 7 Směrnice o nekalých obchodních praktikách týkajících se klamavých jednání a opomenutí musí obchodníci uvádět pravdivá ekologická tvrzení, která neobsahují nesprávné informace a která musí být předkládána jasně, konkrétně, přesně a jednoznačně, aby bylo zajištěno, že spotřebitelé nebudou uvedeni v omyl. Podle článku 12 Směrnice o nekalých obchodních praktikách musí mít obchodníci k doložení svých tvrzení k dispozici příslušné důkazy a musí být schopni předložit je srozumitelným způsobem příslušným donucovacím orgánům, je-li tvrzení zpochybněno.”


2. Nepoužívejte falešné certifikace

Je přirozené, že použití certifikace, která produktu nebyla udělena nebo které uplynula její platnost, není v pořádku. Konkrétní certifikací může firma navíc označit pouze konkrétní výrobky, které certifikační značku dostaly. V případě použití soukromé značky je nutno také vysvětlit její význam.

Jak jsme zjistili v rámci výzkumu greenwashingu s Univerzitou Karlovou, spotřebitelé různým označením důvěřují, ale neznají jejich význam. Značkou, které v našem výzkumu nedokázali přiřadit správný význam nejčastěji, byla oficiální značka pro biopotraviny od Evropské unie. Jedna z možností je vytvořit si na webových stránkách sekci pro udržitelnost a vysvětlit zde co nejvíce informací.

3. Nepoužívejte vágní tvrzení a nepravdivé informace

Jednoduchý příklad je bambusové nádobí. Mnoho restaurací nebo cateringových společností toto nádobí začalo používat v domnění, že se jedná o ekologičtější alternativu. Ve skutečnosti bylo ale nádobí vyrobeno ze směsi bambusu a pryskyřice a rozložitelné bylo pouze v laboratorních podmínkách nebo ze směsi bambusu a plastu a tudíž označení jako udržitelné nebo recyklovatelné bylo zavádějící.

4. Zohledňujte celý životní cyklus výrobku

Příklad, který přímo uvádí Evropská unie, je reklama na umělý trávník. Ten byl vyobrazen jako šetrný k životnímu prostředí, protože ve fázi používání nepotřebuje vodu, hnojivo ani údržbu. Jeho výroba a konec životního cyklu (recyklace nebo vyhození) ale mají výrazně negativní dopad na životní prostředí. Na výrobu trávníku se totiž spotřebuje plastový materiál a energie, výrobek se následně zabalí, přepraví z místa výroby (pravděpodobně mimo EU) a po konci životnosti se vyhodí na skládku nebo do spalovny (recyklace podobného výrobku je málo pravděpodobná). Všechny tyto procesy spotřebují materiály a emise. Oproti tomu živý trávník vyžaduje jistou péči a můžeme hledat různé přírodní alternativy, které jsou pro biologickou rozmanitost lepší než „obyčejný” trávník, pořád je ale z hlediska celého životního cyklu živý trávník lepší alternativou než plastová tráva.

Zdroj: Canva

5. Používejte vhodnou vizuální komunikaci

Evropské právo pokládá za greenwashing také vyobrazení produktu nebo služby, které by mohly spotřebitele uvést v dojem, že se jedná o udržitelný produkt. Pozor tedy na zobrazení, která používají modrou a zelenou barvu nebo fotografie přírody. Udržitelnost jde efektivně komunikovat také bez použití těchto „tradičních” symbolů. Velice hezký příklad je například rebranding Biopekárny Zemanka, která používá širokou škálu barev pro prezentaci svých produktů. Environmentální benefity svých produktů se jí daří komunikovat značkami přímo na obale, na webových stránkách a skrze další aktivity a PR společnosti.

Greenwashing

Správná komunikace udržitelných počinů může být i pro zkušené marketéry disciplína sama o sobě. Doporučujeme proto dobře znát vlastní produkty, ptát se i nepříjemné otázky o environmentálních dopadech a v ideálním případě se poradit s odborníky,  kteří pomohou nastavit celou komunikaci udržitelnosti bez greenwashingu. Tuto službu nabízíme také v CIRAA, přičemž naše znalosti postupně rozšiřujeme díky dlouhodobým spoluprácím s našimi klienty a také díky výzkumu greenwashingu, který provádíme ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy. V roce 2022 jsme vydali praktický Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu a letos pracujeme na jeho dalším rozšíření.

/0 Komentáře/by

Jak na udržitelný event? Eventová manažerka odhaluje, co dělá event skutečně udržitelným a čeho se naopak vyvarovat

, ,

Udržitelnost a cirkulární principy se postupně prolínají do firemních procesů i strategií, ať už z dobrovolné iniciativy firem nebo z důvodu povinné legislativy. Na udržitelné principy by však firmy neměly zapomenout ani při pořádání eventů, ať už se jedná o velké konference a festivaly nebo třeba firemní večírek. Co dělá event udržitelným? Na co se při snaze uspořádat udržitelnou akci zaměřit a čeho se naopak vyvarovat? To vše vysvětluje ředitelka eventového oddělení CIRA Advisory, Eva Šálková, a to na konkrétním příkladu mezinárodní konference #CIC2022: Evropa proti informačnímu chaosu a Mezinárodním strojírenském veletrhu.

Z rozhovoru se dozvíte zejména:

  • Co vlastně dělá udržitelný event udržitelným.
  • Čeho se při pořádání udržitelných eventů vyvarovat.
  • Proč by se měly firmy zajímat o udržitelnost eventů.
  • Jak měřit udržitelnost eventů.
  • Jaké trendy a vývoj lze v oblasti udržitelných eventů dále očekávat.
  • A to vše s konkrétními příklady udržitelných eventů.

Kdo je Eva Šálková

Eva Šálková se věnuje event managementu a projektovému řízení již přes jedenáct let. Své zkušenosti nasbírala jak na straně agentury, tak klienta. Tři roky působila v zahraničí, kde se také poprvé setkala s pojmem udržitelných eventů. V posledních letech měla na starosti hlavně tvorbu eventových strategií pro různé firmy a jejich komplexní zastřešení včetně exekuce, komunikace a eventového marketingu. V CIRAA Eva vede eventové oddělení, kde se kromě strategií věnuje zejména cirkulárním a odborným eventům a jejich rozvoji.

Eva Šálková, ředitelka oddělení eventů v CIRA Advisory s.r.o.

Firmy hledají způsob, jak snížit ekologickou stopu svých eventů

I eventy mohou být cestou, jak dostát svým firemním závazkům v oblasti udržitelnosti. V tomto ohledu se na naše eventové oddělení obrací firmy, které by rády svůj večírek nebo konferenci uspořádaly s co nejnižší ekologickou stopou a v rámci principů cirkulární ekonomiky. Ze strany firem zaznívají k udržitelným eventům mnohdy podobné dotazy, a proto jsme se rozhodli na toto téma vyzpovídat naši eventovou expertku Evu Šálkovou, která vám odhalí, co obnáší přípravy udržitelných akcí.

Evi, prozradíš nám, co jsou to vlastně udržitelné eventy?

Pro mě je to jednoznačně event, kde se na udržitelnost myslí už od začátku, od samotné fáze plánování, přes realizaci a následné vyhodnocení. Je to takový event, kde sama udržitelnost je jeho záměrem, a promítá se tak do všech prvků plánování, a to včetně posouzení dodavatelů, které budeme pro event potřebovat, nebo zamyšlení se nad tím, jak můžeme věci, které jsme na event použili, po skončení akce znovu využít.. 

Co musí takový event splňovat, abychom ho mohli označit jako udržitelný?

Udržitelné akce jsou hodně o ověřování, prověřování, třeba právě dodavatelů a všeho, co se na akci chystáme použít. Cílem je pak nejnižší dopad eventu na životní prostředí. Udržitelné akce mohou mít ale kromě environmentálních i spoustu sociálních aspektů a benefitů. Můžeme třeba podpořit pracovní místa v regionu, zapojit do pořádání akce sociální podniky, budovat takto komunitu v dané oblasti nebo v rámci oboru.

Pak si myslím, že silnými motivátory pro pořádání udržitelných akcí jsou pro firmy i finanční a energetické úspory. Udržitelný event je způsobem, jak efektivně nakládat se zdroji. Materiál, který jsme již jednou zakoupili na nějakou předchozí akci, můžeme použít opakovaně, jen je potřeba na to myslet již při jeho pořizování.

Ráda bych upozornila na to, že pokud po akci vysázím 100 stromů, tak to neznamená, že se jedná o 100 % uhlíkově neutrální akci. V tomto případě se nejedná o udržitelnou akci, ale o greenwashing.

Ze strany firem, které by chtěly uspořádat udržitelný event, prý padají mnohdy podobné a opakující se dotazy. S jakými otázkami se ze strany klientů tedy setkáváš nejčastěji?

Jednoznačně jedna z prvních otázek je, zda to nebude příliš drahé a složité. A pak jestli se to bude lidem líbit. K tomu říkám, že udržitelnost může naopak organizování akcí zlevnit. Jedná se především o úspory, o znovu použití věcí, které už máme, nebo třeba domluva barterové spolupráce. Spoustu věcí nemusíme na event kupovat, ale můžeme si je třeba půjčit.

Co se týká složitosti takových akcí, tak tam doporučuji vyhnout se metodám pokus a omyl a obrátit se rovnou na zkušeného koordinátora, který na sebe převezme organizování eventu. Klienti se tím vyhnou tomu, aby naletěli na různé greenwashingové praktiky, kterých je dnes plno.

A zda se to bude lidem líbit, to je samozřejmě otázka vkusu, mně se udržitelné akce líbí a jiné už ani neděláme. Důležitá je v tomto ohledu komunikace eventu. Je potřeba lidem vysvětlit, že udržitelnost na akci je vlastně benefit. Lidi na udržitelnost dnes velmi slyší a láká je to. Právě proto to pojímáme jako způsob vzdělávání o udržitelnosti v rámci eventu, nejčastěji nějakou hravou formou.

Na konferenci „Strategie udržitelných eventů“. Kongresové centrum Praha, 2022.

Když zmiňuješ metodu pokus omyl, jakých nejčastějších prohřešků se firmy ve snaze uspořádat udržitelný event mnohdy dopouštějí?

Jako nevětší prohřešek v tomto ohledu mi přijde, že je to nezkušenost firem s organizováním  udržitelných akcí a pak to, že si nedají na vše dostatek času. Pak nestíhají, a to nemusí dopadnout dobře. Doporučuji tedy hlavně začít se vším včas, mít připravený tým a jasně vědět, čeho chci vlastně dosáhnout. Dobré je mít nějakého zkušeného koordinátora, který s akcí pomůže.

V tomto ohledu jdou do toho některé firmy opravdu po hlavě, chtějí hned, aby na akci bylo úplně všechno udržitelné a pak udělají spoustu chyb. Třeba to, že si neověřují dodavatele, věří všemu, co jim dodavatel řekne a už se po tom více nepídí. Opravdu apeluji, že je potřeba vše předem promyslet. Co chci, jak to udělám, kde to nakoupím, ale i co s tím udělám po skončení akce.

Evi, napadá tě z poslední doby nějaký event, který bys uvedla jako vzorový z pohledu udržitelnosti?

Z akcí CIRAA z poslední doby bych uvedla mezinárodní konferenci #CIC2022: Evropa proti informačnímu chaosu. Tam se nám povedla spousta hezkých udržitelných řešení. Třeba jsme měli půjčené visačky na krk, a to v rámci partnerství s danou firmou, která nám visačky půjčila formou barteru za uvedení jejich proma na akci. Nemuseli jsme tedy nic kupovat. To je taky hezký příklad toho, jak se dá na uspořádání udržitelného eventu ušetřit. V rámci cateringu jsme pak nepoužili nic jednorázového. A zbytky jídla si mohli vzít účastníci domů :).

Hodně jsme také minimalizovali tiskoviny na akci a místo toho jsme použili QR kódy s infem na webu. Když už jsme přeci jenom museli něco tisknout, tak jsme použili recyklovaný papír s certifikátem. Zbytky tiskovin a papíru jsem pak po akci nesla do školky, kde si na ně mohou děti dále malovat, nebo z nich mohou něco vyrobit, vystříhat.

Pro samotnou akci jsme pak zvolili místo konání v centru města, aby se všichni účastníci mohli dostavit pěšky nebo MHD. K tomu jsme účastníky před akcí přímo vyzvali. A doporučovali jsme jim také hotely, kde víme, že dbají na zásady udržitelnosti.

Mezinárodní konference #CIC2022: Evropa proti informačnímu chaosu

Z dřívějších akcí pak ráda uvádím cirkulární expozici na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, kterou jsme realizovali společně s Institutem Cirkulární Ekonomiky v roce 2019. Jednalo se o týdenní akci, jejíž součástí byla i konference s názvem Český hotspot. My jsme zařizovali stánky pro cirkulární expozici i pro tuto tematickou konferenci, a to doslova se vším všudy, stánky jsme budovali úplně od základů.

Pro konstrukci stánků jsme zvolili flexibilní moduly od KOMA Modular, celou expozici jsme pak na místo dovezli na autě na CNG pohon od Ronyenvi. A abychom snížili uhlíkovou stopu dopravy, tak se toto auto na CNG pohon stalo také součástí expozice na veletrhu. Tím jsme ušetřili cestu zpět do depa a pak zase po veletrhu cestu do Brna pro vyzvednutí stánku.

Zařízení stánku a dekorace jsme si pak zapůjčili. Například Plastia nám poskytla všechny květiny i vermikompostér. Vše, co jsme na stánku spotřebovali, jsme tak mohli rovnou kompostovat a vermikompostér se stal i edukativním prvkem pro návštěvníky veletrhu.

Namísto jednorázového nádobí jsme zároveň nakoupili vše potřebné na IKEA a po veletrhu jsme nádobí převezli do naší nové kanceláře, kterou jsme si v té době zařizovali. Odmítli jsme také na stánku podávat nápoje z jednorázových plastových lahví a kelímků, ale domluvili jsme se s Mattoni na zpětném odběru skleněných lahví jejich minerálních vod. A všechny kolegy a zúčastněné partnery jsme přemluvili, ať dojedou na veletrh spolujízdou nebo vlakem.

Dá se udržitelnost eventů měřit?

Evi, firmy často zajímá, jestli se dá udržitelnost eventů měřit. Jde to i u eventů?

Určitě si pro každý event můžeme stanovit konkrétní měřitelné cíle, které slouží pak pro porovnání mezi jednotlivými akcemi nebo v čase. Mezi takové metriky může patřit třeba snížení množství odpadu, který na akci vznikne, jaký je podíl směsného a recyklovaného odpadu z akce, jak se podařilo ušetřit vodu, ale jde měřit třeba i uhlíková stopa celého eventu. Dále mě napadá třeba minimalizace zbytků jídla nebo procentuální poměr rostlinné a živočišné stravy. A samozřejmě ušetřené materiály jako papír, dekorace apod.

Evi, proč by se měly firmy vlastně o udržitelné akce zajímat? Co firmy na udržitelných eventech oslovuje?

Z mého pohledu bude o udržitelné eventy mezi firmami stále větší zájem a jednou to bude i nutnost. A to třeba kvůli legislativě a ESG, ale i legislativě budoucí, která se teprve připravuje. Udržitelné eventy jsou zároveň způsobem, jak šířit povědomí o udržitelnosti a jak o tomto tématu vzdělávat.

Pro firmy je to pak samozřejmě dobré PR navenek, ale i dovnitř firmy mezi zaměstnance. Především pro mladou generaci je důležité vědět, že jejich firma má udržitelnou strategii a že tyto závazky aktivně dodržuje.

Z pohledu dalších firem na trhu pak může být udržitelný event inspirací i pro ostatní firmy. Firma, která uspořádá udržitelný event, může být v tomto průkopníkem. A to může samozřejmě zlepšit i její image. I petrolejová firma může své eventy uspořádat udržitelně. Je lepší alespoň část byznys aktivit dělat udržitelně, pokud vám základ podnikání zatím nedovoluje být více eko-friendly :).

A co já mám úplně nejradši – firma může efektivně nakládat se svými zdroji. Napadá mě příklad v podobě květin, které jsme zakoupili v květnících, abychom je po akci mohli přemístit do kanceláře firmy a pak je zase použít na další akci, kterou firma plánuje.

A jaký myslíš, že bude v oboru eventů vývoj do budoucna?

V tomto si myslím, že bude firmy v pořádání udržitelných akcí stále více tlačit povinná legislativa, ale i finanční důvody. A velký posun pak vidím do budoucna v technologiích. Trend je v digitalizaci. Právě technologickou stránku eventů hodně posunul covid, kdy se spousta eventů přesunula do online prostoru. Řada řečníků ze zahraničí, kteří by sem museli na akci dojet nebo přiletět, se teď může připojit online. To hodně snižuje ekologickou stopu dopravy.

Ale pozor, i technologie mají ekologický dopad, protože se samozřejmě musí nabít, taky se nějak vyrobily a to má taky nějaký dopad. Napadá mě příklad jedné akce, kde bylo pro účastníky k dispozici na 150 tabletů, aby si vše mohli zaznamenávat elektronicky. Ale jen nabít ty tablety mělo takovou obrovskou spotřebu elektřiny, že ta akce měla horší dopad, než kdyby si všichni dělali poznámky na papír nebo dostali online záznam z konference.

A když se vrátím k těm trendům, tak bych určitě zmínila i nové materiály a jejich opakované použití, šetrnější způsoby tisku nebo třeba lokální jídlo a potraviny.

 

Chystáte se pořádat konferenci nebo firemní večírek a chtěli byste, aby akce proběhla co nejvíce udržitelně? Kontaktujte naši eventovou konzultantku Evu, která vám poradí, jak takovou akci pojmout.

Eva Šálková

salkova@ciraa.eu

/0 Komentáře/by

Co znamenal rok 2022 pro CIRAA? Tady jsou klíčové projekty a spolupráce s dopadem, které máme za sebou.

,
Galavečer Cen SDGs2022

Tento rok byl pro nás opravdu pestrou jízdou. Pracovali jsme na různorodých projektech a pro celé spektrum organizací. Od lídrů odvětví jakými jsou např. Kofola, Komerční banka či Skanska Residential, přes ambiciózní startupy, až po neziskovky a orgány veřejné správy. Radili jsme v inovačních centrech. Byli jsme u organizace top udržitelných eventů tohoto roku. Startovali jsme komunikaci klimatické změny v Moravskoslezském kraji. Navrhovali fungování cirkulárních budov a kanceláří v Praze. Rozjeli jsme první komplexní vzdělávací akademii v oblasti cirkulární ekonomiky. Jaké to bylo? 

Prohlédněte si naše klíčové projekty a spolupráce s největším dopadem. Těší nás, že jsme i v tomto roce pomáhali českým firmám a dalším organizacím s promítnutím udržitelnosti do praxe, udržitelnou komunikací a pořádáním cirkulárních eventů.

Poradenství v udržitelnosti: radili jsme 24 firmám na více než 40 projektech

Díky 2 675 hodinám práce (a číslo ještě dále roste) na různorodých projektech se nám v letošním roce povedlo ustálit podobu našeho vlajkového poradenského produktu, kterým je Quick Check udržitelnosti firmy. Quick Check lze zjednodušeně přirovnat ke komplexnímu auditu ve firmě v oblasti udržitelnosti.

„Troufám si říct, že Quick Check v dnešní podobě přesně odpovídá aktuálním potřebám strategického managementu firem v problematice udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Díky své škálovatelnosti a univerzálnosti se Quick Check hodí jak pro úplné nováčky, tak i pro firmy, které již dělají kroky na cestě k cirkularitě, chtějí se neustále posouvat vpřed a hlavně mít ve svých aktivitách strukturu,” vysvětluje Laura Mitroliosová.  

V jakých firmách jsme náš Quick Check použili letos? 

Kofola – analýza udržitelnosti a materiálových toků nápojářské skupiny

Mezi největší poradenské projekty, kde jsme metodiku Quick Checku letos použili, patřila bezpochyby analýza udržitelnosti pro nápojářskou skupinu Kofola. Projekt vyžadoval zapojení 11 výrobních závodů z 5 zemí v Evropě s více než 2000 zaměstnanci a 26 značek patřících pod skupinu Kofola. 

Projekt v délce více jak půl roku zahrnoval mimo jiné:

  • Quick Check výrobního podniku Krnov, 
  • rozsáhlé Stakeholder dialogy, 
  • rešerše legislativních trendů,
  • identifikaci globálních trendů v udržitelnosti v nápojářském segmentu,
  • mapování dodavatelského řetězce klienta,
  • vytyčení témat na základě kterých nyní bude Kofola připravovat svoji strategii udržitelnosti.

Jak na cirkulární budovy a kanceláře? Zásadní otázka tohoto roku.

Dopady aktuální energetické a materiálové krize se promítly intenzivně i do oblastí správy a řízení budov. I tyto aspekty jsme řešili v rámci cirkulárního scanu budov Akademie múzických umění v Praze. Pro Akademii múzických umění v Praze (AMU) jsme  zanalyzovali smlouvy a faktury týkající se zejména nakládání s odpady. Udělali jsme terénní šetření v budovách klienta na základě interní metodiky „Cirkulární Quick Check kanceláří”. A nastavili systém priorit – krátkodobých i dlouhodobých – pro další rozvoj cirkularity v budovách a kancelářských prostorech rektorátu AMU a jednotlivých fakult HAMU, DAMU a FAMU.  

Jak aplikovat cirkulární byznys modely do tržního prostředí?

Cirkulárních byznys modelů jsou desítky. České firemní prostředí se ale teprve učí „přemýšlet cirkulárně”. Snažíme se v tomto směru firmám a dalším organizacím co nejvíce pomáhat. V tomto roce jsme intenzivně pracovali např. na aplikaci reuse modelu do českého tržního prostředí. 

Model reuse je nezbytnou součástí cirkulární ekonomiky a my se jeho aplikací do praxe zabýváme dlouhodobě. Mezi kreativně nejzajímavější projekty v tomto ohledu patřila ekonomická studie pro využití objektu Haly 39 v areálu Pražské tržnice v Holešovicích. Výsledkem je návrh Cirkulárního domu, unikátního živého prostoru, který má být výstavní skříní lokálních re-use aktivit. Navrhli jsme fungování a ekonomiku daného prostoru jako edukativního reuse centra. V rámci tohoto projektu jsme absolvovali deset stakeholder dialogů se zástupci reuse center v ČR i v zahraničí. 

Reuse tématu jsme se intenzivně věnovali i v rámci rozběhu činnosti České federace nábytkových bank a re-use center, kde působíme jako zakládající člen. Pro Českou federaci reuse jsme připravili obchodní model, na jehož základě nastartovala svoji činnost. Pokračovali jsme přípravou komunikační strategie i konceptu originálního eventu Křeslo pro CEO.

Experti CIRAA v inovačních centrech, udržitelných soutěžích, expertních skupinách a eventech

Naše majitelky, Laura Mitroliosová a Ivana Hekerle mají osvědčení expertů pro poradenství firmám v rámci činnosti českých inovačních center (SIC, JIC, MSIC). Status experta letos získal taktéž náš konzultant Albert Schandl. V inovačních centrech jsme radili např. při rozběhu firem Fair Bio pražírna, Classic Oil či Art Carbon. Laura pomáhala rozvíjet trend udržitelnějšího sportu a s tím souvisejícího cirkulárního pořádání sportovních událostí. Tyto aktivity vykonávala jakožto členka speciální Komise pro udržitelnost Českého Olympijského výboru a taktéž v rámci konzultací pro Český florbalový svaz. 

U letošních Cen SDGs 2022 (Ceny za rozvíjení Cílů udržitelného rozvoje OSN) jsme byli téměř od začátku. Stali jsme se letošními partnery události Global Goals Summit 2022 a naše majitelky Laura a Ivana celé porotcování Cen SDGs 2022 i facilitovali. Osvětu o Cílech udržitelného rozvoje OSN jsme pomáhali šířit i pomocí podcastu LOOPA. Svým hlasem jsme rovněž pomohli vybrat vítěze udržitelného podnikání Top odpovědné firmy, kterou pořádá Byznys pro společnost.

Kromě již zmíněného Global Goals Summitu 2022 pro nás klíčovou zkušeností v oblasti eventů byla i největší mezinárodní konference o dezinformacích –  Evropa proti informačnímu chaosu. Pro organizátora – institut CEDMO – jsme kompletně zajišťovali organizaci eventu, tak aby odpovídala principům udržitelnosti.

Galavečer Cen SDGs2022

Galavečer Cen SDGs2022: Laura Mitroliosová a Ivana Hekerle.

Rozvíjíme strategickou komunikaci udržitelnosti napříč obory

V oblasti strategické komunikace udržitelnosti jsme připravovali komunikační strategie pro firmy všech velikostí. Od lídrů udržitelných inovací ve svém odvětví jako např. Skanska Residential, přes ambiciózní startupy jako je reKáva, až po neziskovky či orgány veřejné správy. 

Skanska Residential – jak vylepšit co už funguje?

„Společnost Skanska osobně považuji za „značku”, která má skvěle propracovanou komunikaci, strategii udržitelnosti, má za sebou konkrétní úspěšné projekty a udržitelné inovace každý den zavádí do praxe,” uvažuje Ivana Hekerle.  Posunout výjimečnou firmu, která skvěle funguje a hezky komunikuje, pro nás byla výzva, se kterou jsme se ale úspěšně poprali a pro Skanska Residential vytvořili komunikační strategii pro oblast udržitelnosti.

Navázali jsme na úspěšnou kampaň Kultura bydlení a doporučili v ní pokračovat s apelem na konkrétní rezidenční projekty Skanska a rozvíjení komunitní komunikaci. Skanska realizuje mnoho udržitelných řešení a inovací, díky nimž se v jejich stavbách lidem žije příjemněji, komfortněji a udržitelně. Navíc jim stavby šetří náklady na energie, spotřebu vody, nebo pravidelné údržby.   

„U klienta jsme zanalyzovali dosavadní profil v oblasti udržitelnosti. To zahrnuje např. určit, kde je potenciál pro komunikaci vzhledem k aktivitám klienta a také obecně k trendům v udržitelné výstavbě. Nastavili jsme doporučení pro rok 2023 a vypíchli hrozby a na co si dát pozor v komunikaci udržitelnosti,” doplňuje Ivana. 

Po prezentaci komunikační strategie pro Skanska Residential – kolegové Ivana Hekerle, Albert Schandl a Jana Babiková.

LIFE COALA: startujeme proces adaptace na klimatické změny v Moravskoslezském kraji

Vypracovat strategii komunikace pro projekt LIFE COALA bylo pro náš tým velkou výzvou hned z několika důvodů – vzhledem ke komplexitě celého tématu, plánované délce projektu (10 let!), počtu aktivních partnerů (13 velkých organizací včetně měst, univerzit, ministerství,…), ale především – kvůli důležitosti samotného tématu adaptace na klimatické změny v kraji. To poslední vystihl na společné schůzce ekopsycholog Jan Krajhanzl, spoluautor výzkumu Česká (ne)transformace 2022, když řekl, že pokud pohoří adaptace na změnu klimatu v MSK kvůli špatně zvolené komunikaci, pak můžou být společenské důsledky opravdu dramatické. A naopak, pokud se vše strategicky dobře nastaví již od začátku, může se v MSK v následující dekádě mnoho věcí změnit k lepšímu. Právě tato odpovědnost náš komunikační tým v čele s Ivanou Hekerle dobře nakopla a výsledkem je „nadupaná strategie”, která je především data driven – vychází z reálných průzkumů veřejného mínění, průzkumů činností samospráv, aplikované psychologie a mnoha hodin strávených rozhovory se stakeholdery.

Pokud Vás zajímají další projekty z oblasti komunikace udržitelnosti, bližší informace najdete v našich referencích. Udržitelnou komunikaci jsme nastavovali a řídili v mnoha firmách včetně Biopekárna Zemanka, Sociorating, reKáva, Q Designers (start projektu 100 dětských skupin), Mary Kay, McDonalds, KB, Český cirkulární hotspot a další. 

Náš ESG rozcestník pomohl desítkám firem všech velikostí pochopit podstatu nefinančního reportingu 

Tento rok byl pro vývoj nefinančního reportingu ESG zvlášť významný (aktuální vývoj ESG včetně termínů a povinností pro firmy popisujeme podrobně např. zde). Klienti na tento trend reagují a chtějí se rychle zorientovat v problematice ESG a souvisejícího nefinančního reportingu. Proto jsme přišli s iniciativou ESG rozcestníku. Vyplnění dotazníku včetně výsledků je zcela zdarma. Během několika měsíců ho vyplnily už desítky firem všech velikostí – od menších po nadnárodní korporace. „ESG rozcestník jsme navrhovali tak, aby jej dokázali majitelé či manažeři firem vyplnit z hlavy bez složitých podkladů. Výsledná zpráva je vždy personalizovaná na míru dané firmě dle odpovědí, které uvedla kontaktní osoba,” vysvětluje Laura Mitroliosová.

Manuál udržitelné komunikace bez greenwashingu šel na dračku jako chleba vyndaný z horké pece 

Manuál udržitelné komunikace bez greenwashingu jsme vytvořili ve spolupráci s Univerzitou Karlovou. Během necelého půl roku od jeho publikování měl manuál stovky stažení a to nejen z Česka ale i ze Slovenska. 

Tento úspěch Manuálu nám potvrdil, že jsme tady trefili do černého – firmy intenzivně hledají návody, jak komunikovat udržitelnost pravdivě, transparentně a věcně správně. Zkrátka tak, aby se vyhnuli typickým hříchům greenwashingu. V návaznosti na vydání Manuálu jsme absolvovali rozhovory s firmami a organizacemi, které si tento dokument stáhly. Organizovali jsme workshopy na toto téma (např. v rámci Týdne inovací v listopadu). Z rozhovorů jsme se dozvěděli, že téma greenwashingu je pro firmy nové a velice často principy komunikace bez greenwashingu neumějí aplikovat do denní reality své organizace. I proto jsme se tomuto tématu rozhodli dále naplno věnovat – pokračujeme v projektech přípravy firemních strategií v oblasti udržitelné komunikace, organizujeme vzdělávací eventy na toto téma apod. 

Závěr: co nás čeká v příštím roce?


Začneme tím nejdůležitějším – vzděláváním. 

Celý svět se nám tento rok mění přímo před očima. Válka na Ukrajině a energetická krize nám nastavují ještě ostřejší zrcadlo. Odhalují, jak křehké a napadnutelné jsou bezpečnost, naše materiální jistoty a ekonomické systémy, v nichž žijeme. Jak zajistit větší ekonomickou bezpečnost EU a ČR? Jednou z odpovědí je cirkulární ekonomika. 

Cirkulární ekonomika je taktéž klíčovým prvkem dekarbonizace evropského průmyslu. Každá klimatická strategie (ať už firemní strategie snižování emisí nebo strategie na úrovní samospráv) s ní proto musejí počítat. 

Analýzy průzkumů veřejného mínění během prací na projektu LIFE COALA nám bohužel ukázaly, že o Green Dealu (rozuměj zelené transformaci ekonomik EU) existuje u laické veřejnosti extrémně nízké povědomí. Firmy a státní instituce jsou na tom o něco lépe. Přesto mnohdy tápou, jak udržitelnost promítnout do reality své organizace.

Jak to změnit? V CIRA Advisory věříme, že prvním krokem ke změně je vzdělávání. Spouštíme začátkem roku 2023 Cirkulární akademii – komplexní vzdělávací program, který účastníkům přinese podrobný vhled do tématu cirkulární ekonomiky i témat s ní souvisejících – od ESG, přes digitalizaci a úspory až po Life cycle analýzu a uhlíkovou stopu. Budete u toho s námI? 

/0 Komentáře/by