Příspěvky

Cirkulární newsroom – nejnovější aktuality z cirkulární ekonomiky a udržitelnosti a jejich dopad na české firmy

,

O čem je Cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu od CIRA Advisory s.r.o. je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost tématu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v médiích začít aktivně věnovat.

ESG ve firmách

Firmy potřebují praktické návody, jak komunikovat udržitelnost správně a vyhýbat se hrozbám greenwashingu (viz taky níže – nově připravovaná legislativa). Proto poradenská společnost CIRA Advisory ve spolupráci s Univerzitou Karlovou vydala již druhé pokračování Manuálu komunikace udržitelnosti bez greenwashingu. Druhý díl manuálu se zaměřuje specificky na sektor maloobchodu – jak se komunikuje udržitelnost v českých supermarketových řetězcích.

V březnu zahájila činnost série jednodenních kurzů udržitelnosti pro byznys. První z kurzů proběhl v Ústí nad Labem, další termíny jsou v plánu pro Brno, Olomouc, Prahu a České Budějovice, a to až do podzimu letošního roku. Na kurzech se bude školit o ESG, cirkulární ekonomice, greenwashingu i udržitelném leadershipu.

Do 30. 4. 2023 je možné podávat přihlášky do soutěže ESG firma a projekt roku pořádané týdeníkem Ekonom a Svazem průmyslu a dopravy ČR. Nominovat je možné konkrétní firemní ESG strategii i dílčí ESG projekt.

Cirkulární ekonomika

Podstatným nástrojem financování cirkulárních opatření ve firmách zůstávají i v roce 2023 dotace. Další možnosti udržitelného financování však nabízí také zelené úvěry nebo úvěry vázané na cíle udržitelnosti, které představil webinář s Komerční bankou, CIRA Advisory a LEGO.

Dle analýz poradenské společnosti CIRA Advisory probíhá zavádění nízkoemisních a cirkulárních materiálů do české ekonomiky pomalu. Hlavní bariéry jsou nepružná legislativa, neochota firem dělat změny nebo špatné zkušenosti s některými typy nových materiálů (např. bioplasty). Tyto bariéry lze však překonat aktualizací právních norem nebo přizpůsobením dodavatelských řetězců.

Akademie múzických umění v Praze zavádí cirkulární principy ve svých budovách a kancelářských prostorech, včetně rektorátu AMU. Více v podcastovém rozhovoru s rektorkou AMU, Ingeborg Radok Žádnou.

Nově připravovaná legislativa

Důvěra evropských spotřebitelů v pravdivost zelených tvrzení firem je velice nízká. Není to náhoda – průzkumy v členských státech EU ukazují, že až 40 % tvrzení o udržitelnosti výrobků je nepodložených nebo přímo zavádějících. Na tento stav reaguje EU návrhem Směrnice o zelených tvrzeních (Directive on Green Claims).

Evropská komise zveřejnila Akt o kritických surovinách (European Critical Raw Materials Act). Poptávka v EU po kritických surovinách dramaticky roste. Evropa však silně spoléhá na dovoz, často od de facto monopolních dodavatelů ze třetích zemí. Nová legislativa proto stanovuje kvóty (benchmarks), které mají zvýšit surovinovou nezávislost EU. Zároveň má být diverzifikován import strategických nerostných surovin tak, aby do roku 2030 nebyla EU u dovozu jakékoli z nich závislá z více jak 65 % na jedné třetí zemi. V souvislosti s tímto Aktem uvaluje také povinnost auditu pro velké firmy, které zpracovávají tyto strategické nerostné suroviny.

Evropská komise začátkem roku navrhla novou směrnici CSDD, která bude mít za cíl předcházet negativním dopadům na lidská práva a životní prostředí v dodavatelských řetězcích. Zabývat se bude tématy jako nucená práce, odlesňování pralesů, vysídlování regionů kvůli těžebním projektům nebo dětská práce v zemědělství. Součástí směrnice budou také nefinanční prověrky firem.

Klimatická změna a energetika

Druhý blok Cirkulární akademie je za námi, tentokrát na téma zelené energetiky a odpadů. Česká ekonomika aktuálně využívá pouze 12 % energie z obnovitelných zdrojů. V EU se přitom aktuálně diskutuje cíl 45% podíl OZE do roku 2030. Představen byl také nový koncept komunitní energetiky. Příprava legislativy pro komunitní energetiku právě probíhá (tzv. LEX OZE II).

Nová studie Oxfordské univerzity říká, že dekarbonizace světové ekonomiky by ušetřila miliardy dolarů ve srovnání se scénářem “žádný přechod”.

Dle nejnovější zprávy Mezivládního panelu změny klimatu (IPCC) na zemědělství a následné zpracování potravin připadá až jedna čtvrtina emisí skleníkových plynů. V souvislosti s klimatickou změnou může v budoucnu docházet ke snižování množství produkce potravin a zvyšování cen. Pomoci by však mohly koncepty agrolesnictví, agrivoltaiky, městského zemědělství nebo komunitního farmaření.

/0 Komentáře/by

Spolupráce FSV UK a CIRAA pokračuje: Jak se komunikuje udržitelnost v maloobchodních řetězcích v ČR

, ,

Téma udržitelnost neustále nabírá na popularitě, co si uvědomují i společnosti na trhu a proto jí ve velkém množství zařazují i mezi svoje komunikační témata. S popularitou tématu ale neroste povědomí společnosti o možných nástrahách této komunikace a proto se může stát, že zákazníci jednoduše neodhalí přítomnost greenwashingu.

Jak vypadají konkrétní příklady z českého trhu a s jakými hřích se můžou zákazníci nejčastěji potkat? Na to odpovídá další série Manuálů komunikace bez greenwashingu, která vzniká díky spolupráci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a CIRA Advisory. Čtenáři mohou seznámit se situací na trhu maloobchodních řetězců, v průběhu roku vzniknou podobné manuály také pro sektory jako bankovnictví, energetika nebo nábytkářství.

Série opět vzniká v spolupráci Fakulty sociálních věd UK a CIRA Advisory a navazuje na úspěšný Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu. Stejně jako tomu bylo u prvního manuálu, síly spojili odborníci z CIRA Advisory Jana Bábiková a Albert Schandl a studenti Marketingové komunikace a PR na FSV UK pod vedením Petry Koudelkové, Ph.D. Cílem nové série je zmapovat český trh a specifika jednotlivých odvětví s ohledem na jejich komunikaci udržitelnosti. 

Co nás překvapilo u maloobchodních řetězců? 

Tento trh je obecně považován za ten, pro který není téma udržitelnosti novinkou, co dokládají i mnohé reporty o udržitelnosti, které jednotlivé řetězce vydávají. I proto je překvapivé, že udržitelnost není prioritním tématem v komunikaci směrem k zákazníkovi. 

U green marketingu někdy radši platí „méně je více”

Na základě stanovených kritérií manuál hodnotí trh obecně i z pohledu jednotlivých hříchů. Na grafu níže je vidět zajímavý trend. Řetězce, které si v udržitelnosti vedou nejlépe jí nekomunikují a naproti tomu jsou řetězce, které o ní víc mluví, než jí převádějí do praxe. 

Graf

Pozor na vágní tvrzení a skryté kompromisy 

Manuál si dal taky za cíl zhodnotit jednotlivé hříchy z pohledu jejích vážnosti a frekvence výskytu. Na základě toho zjistil, že by si zákazníci měli nejvíc dát pozor na vágní tvrzení a skryté kompromisy. Konkrétní příklad vágního tvrzení i způsob, jak se tomuto hříchu vyhnout je uveden v samotném manuálu. 

Není BIO jako BIO 

Specifickou kategorii pro trh maloobchodních řetězců jsou certifikáty, které jsou často falešné. Nejčastěji šlo o označení BIO bez oficiální certifikace nebo bez vlastních stanovených kritérii. Ne každý symbol je symbolem udržitelnosti produktu nebo zárukou jeho kvality. Manuál se zaměřil na privátní značky, ale tento hřích se v nemalé míře objevuje i u produktů od dodavatelů. 

Není bio jako bio

Pokud Vás zajímají další novinky z oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky, doporučujeme sledovat náš Linkedin, pustit si podcast Loopa Vojty Kovala, nebo se zaregistrovat pro odběr našeho pravidelného newsletteru. Zároveň se neváhejte podívat na naší novou webovou stránku, kde najdete vše o greenwashingu.

Zde si stáhněte nový Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu

/0 Komentáře/by

Udržitelné materiály – co brání jejich zavedení do praxe a jaká se nabízí řešení?

,

Progresivní nové materiály jsou nízkoemisní a cirkulární. Recyklovaný beton, dřevo, houbové mycelium nebo materiály ze zbytkových surovin (tzv. recykláty) mohou brzy nahradit či doplnit řadu tradičně používaných materiálů. A to díky svým unikátním vlastnostem, kterými jim snadno konkurují, jak jsme vysvětlili v článku 7 udržitelných materiálů, které mění ekonomickou realitu. Přesto však jejich zavedení do praxe vázne. Proč tomu tak je a co se s tím dá dělat?

Když je legislativa pozadu 

Ačkoli v některých oblastech se legislativa projevila jako dobrý pomocník, někde naopak situaci značně ztěžuje. A to především rigidním systémem legislativních norem, které vychází ze zastaralých technických poznatků a ekonomických přístupů. Typicky je tomu například v sektoru stavebnictví a možnostech použití dřeva pro výstavbu bytových domů, které je v českém prostředí značně limitováno požárními normami. Zatímco v řadě evropských zemí se tak mohou bez problémů stavět domy s dřevěnou konstrukcí až do výše 15 pater, v České republice umožňují požární normy výstavbu pouze do výše 4 pater.

Na legislativní překážky naráží v praxi i řada recyklovaných materiálů nebo materiály či produkty vyrobené ze zbytkových surovin. “Aktuální právní normy, které upravují nakládání s odpady, stěžují rozvoj cirkulárních principů. Když je materiál odpadem, musí se s ním totiž nakládat dle odpadové legislativy. Firmy často dané normy neznají, nemají potřebná povolení od úřadů pro nakládání s odpady a pod. Právě ve stavebnictví nebo v potravinářském průmyslu byla situace nejpřísnější. To se však postupně mění, například stavební odpad již nepodléhá zákonu o odpadech, což dává zpracovatelům spoustu nových možností. Podobně vyšla legislativa vstříc i gastroodpadu, která dostal zelenou jako palivo do bioplynových stanic a v dohledné době se zřejmě dočkáme dalších legislativních úprav, které budou podporovat cirkulární zacházení s odpadem jakožto cenné suroviny,” komentuje směřování legislativy Albert Schandl, konzultant CIRA Advisory.

Nové udržitelné materiály naráží na bariéry dodavatelských řetězců

Řada výrobců a obchodníků, kteří vyrábí nebo přeprodávají nové a nízkoemisní materiály, požaduje po svých odběratelích mnohdy odběr určitého minimálního množství materiálu, a to často od 1 tuny, 1 000 ks atd.

“A to jsou v praxi nesplnitelné požadavky pro malé firmy, začínající start-upy, nebo testovací výroby, které by paradoxně měly o tyto nové druhy materiálů velký zájem. Takové objemy materiálu jsou totiž pro tyto malé podniky složitě ufinancovatelné nebo příliš riskantní. Příkladem mohou být obalové materiály z houbového mycelia pro menší e-shopy. Pokud je e-shop nucen hned napoprvé odebrat tisíce kusů, zvolí raději tradičnější obalové varianty, s nimiž má zkušenosti a neohrozí jeho cash-flow. Jiným důvodem je situace, kdy začínající firmy ještě nemají vybudovanou adekvátní poptávku, proto jednoduše nemohou odebírat tak velké objemy,” komentuje Milan Suchý, konzultant a odborník pro e-commerce v CIRA Advisory.

Podobně situaci neulehčuje ani opačný případ logistického řetězce, a to velcí odběratelé jako maloobchodní řetězce nebo velké e-shopy. Ti, pokud už jsou ochotni zavést do prodeje nové a ze strany poptávky prozatím neodzkoušené produkty, mnohdy požadují od začátku po svých dodavatelích množství produktů, které pokryje celou síť prodejních poboček. To ale opět znamená množství často v řádech tun nebo tisíců kusů produktů, což nejsou malé firmy – výrobci progresivních materiálů – schopné dodat. Často jsou totiž ve fázi testování svých nových produktů a nemají tak veliké výrobní kapacity.

Jedním z hlavních důvodů, proč se také progresivní materiály nedaří v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce prosadit, je neochota zavedených firem dělat změny (o tom více v posledním bodě tohoto článku). „Řešením by tak bylo akceptovat v dodavatelsko-logistickém řetězci individuální podmínky, pokud jde o množství odebíraných produktů z nových materiálů. V rámci pilotních projektů by se nový materiál postupně otestoval a zpropagoval. Podobně, jako to vidíme u pilotních projektů zálohování PET lahví v ČR. V dlouhodobém horizontu z toho budou těžit všechny strany dodavatelsko-logistického řetězce, spotřebitel i naše planeta,” komentuje možnou cestu Milan Suchý.

Firmy mohou mít špatné zkušenosti s některými typy nových materiálů, například s bioplasty

Některé firmy se však už po špatných zkušenostech a nařčení z greenwashingu ostýchají prodávat nebo testovat nové druhy materiálů a produkty z nich vyrobené. Příkladem mohou být zkušenosti firem s výrobky z bioplastů, které jejich výrobci šikovně zpropagovali a napomohli tak jejich rozšíření v praxi. Potíž je, že výrobci bioplastových materiálů zatajili (a zřejmě možná ani nezkoumali) některé negativní dopady, které s sebou používání bioplastů nese:

“A to například problematickou recyklaci – většina bioplastů se totiž nesmí dostat do kontejneru na plastový odpad, což velká část spotřebitelů stále netuší, neboť výrobci bioplastů toto nedostatečně komunikují. Diskutabilní je i prodejci bioplastových obalů často zmiňovaná kompostovatelnost, která je mnohdy možná pouze ve speciálně upravených podmínkách velkých kompostáren. A v neposlední řadě výrobci bioplastu často neřeší ekologickou stopu výroby tohoto materiálu. Není tak raritou, že zemědělská půda a plodiny jsou pěstovány jen za ekonomickým účelem výroby bioplastových materiálů, a to za cenu enormního využívání zemědělské půdy a vodních zdrojů,” vysvětluje kontext výroby bioplastů Albert Schandl.

Teprve po otestování vlastností a dopadů bioplastového materiálu se začalo veřejně mluvit také o jeho nevýhodách. To už však bylo pro řadu firem pozdě – do bioplastů investovaly velké množství zdrojů, a to jak do zavedení tohoto materiálu do výroby, tak i do komunikace směrem ke spotřebitelům. Po tomto úsilí tak pro ně musí být velmi frustrující dočkat se negativních ohlasů a anticen kvůli greenwashingu, jako se to stalo například společnosti Rohlík.cz

Co mohou tedy firmy udělat, aby se vyvarovaly takových nepříjemných zkušeností? “Dá se říct důvěřuj, ale prověřuj. Pokud mi obchodní zástupce firmy nabízí nový materiál, ale předkládá mi pouze samá pozitiva, je dobré se zeptat i na možné obtíže spojené s používáním tohoto materiálu. Pokud je to možné, je dobré nechat si vypracovat studii od nezávislé strany a zjistit všechny vlastnosti a dopady, které jsou s tímto novým druhem materiálu spojené. Nebo se podívat, jestli už podobné studie nevznikly. Jednoznačně to tedy znamená zjistit si více informací, případně materiál testovat i ve své výrobě, pokud mám možnost,” doporučuje Schandl.

Poslechněte si epizodu našeho podcastu LOOPA o bioplastech s organizací KOKOZA.

Zavedení nových materiálů stojí v cestě i pohodlí firem a neochota dělat změny

Spousta firem se zavedení nových druhů materiálů vyhýbá i z mnohem jednoduššího důvodu – nic je totiž nenutí. Alespoň prozatím. S tímto přístupem do určité míry sice zamávala materiálová krize, která se v období covidu a vypuknutí války na Ukrajině prohnala světem. Stále to však řadu firem nepřesvědčilo, aby udělaly ve svých výrobách a provozech nějaké změny. A to i přes nedostupnost a rostoucí ceny některých donedávna levných materiálů.

“Je však dobré sledovat i výhled a směřování ekonomické reality do budoucna. A s tím nově vznikající legislativu, která se právě snaží bojovat proti laxnosti některých firem. Například zmiňovaným bioplastům může ztížit situaci zpřísnění evropské legislativy k tématu greenwashingu. A to naopak může otevřít dveře jiným druhům materiálů, které mohou bioplasty efektivně nahradit. Spoustu příležitostí přinese do oblasti materiálových toků také zavedení digitálních pasů, které mají pro první vybraná odvětví vstoupit v platnost už příští rok. Firmy, které tyto trendy nesledují, se tak mohou snadno připravit o řadu obchodních příležitostí,” zdůrazňuje Schandl.

/0 Komentáře/by

7 udržitelných materiálů, které dnes mohou změnit ekonomickou realitu

udržitelné materiály

Plasty, kovy, papír a sklo nemohou zůstat jedinými druhy materiálů současné ekonomické produkce, pokud firmy chtějí dosáhnout svých udržitelných cílů. Existuje však i řada nových a progresivních nízkoemisních materiálů, které se svými vlastnostmi těmto tradičním materiálům nejen vyrovnají, ale mají i řadu dalších výhod, kterými jim mohou snadno konkurovat. Jaké materiály se tedy mohou stát hybateli změn v již zavedené rutině výrobních podniků? A jaké mají výhody? To si shrneme v prvním dílu článku o nových materiálech.

Nové druhy udržitelných materiálů – jejich výhody a příklady z praxe

 

Recyklovaný beton

Stavebnictví se potýká nejen s výrazným nárůstem cen stavebních materiálů, ale také s enormní produkcí stavebního a demoličního odpadu. Ten většinou končí na skládkách bez dalšího využití. Právě s tlakem na eliminaci tohoto odpadu a snahou o snížení cen drahých stavebních materiálů se však objevují snahy o cirkulární využití i tohoto odpadu. A to ve formě recyklovaného betonu, který začala vyrábět například společnost Skanska pod obchodní značkou Rebetong nebo česká firma Cementum.

Cirkulární principy při hospodaření s materiály můžou výrazně snížit globální poptávku po těžbě primárních stavebních surovin, jakými jsou např. písek a štěrk, a to až o jednu třetinu, jak plyne z nejnovější analýzy Circularity Gap Report 2023.

Recyklovaný beton může sloužit jako nový stavební materiál, a to jak pro stavbu domů, tak i jako podkladová vrstva některých ploch (dlažby pro pěší a pod.) Oproti standardnímu betonu má technická omezení, např. nižší nosnost. Možnosti jeho využití společnost Skanska postupně testuje v rámci svých projektů.  Použitím 1 m3  recyklovaného betonu lze ušetřit až tunu přírodního kameniva (štěrku a písku), několik kilogramů cementu a přibližně 100 litrů vody. Výrazně se snižují i náklady na přepravu, které jsou spojené s nákupem materiálu na výrobu nového betonu. Recyklovaný beton má zároveň nižší koeficient tepelné vodivosti oproti klasickému betonu, čímž se podstatně snižuje také energetická náročnost budov a vznik městských tepelných ostrovů.

Dřevo jako „nový“ stavební materiál pro bytové domy

Ačkoli dřevo není novým materiálem, na jeho použití ve stavebnictví se v důsledku rozmachu jiných materiálů poněkud zapomnělo. Kromě výstavby chat a rekreačních objektů však může dřevo plně sloužit jako stavební materiál i pro stavbu rodinných a bytových domů. Právě o to se snaží i evropská iniciativa Wood4Bauhaus, a to včetně zavedení cirkulárních principů do stavebnictví a propagaci tzv. zelených budov. Reálné projekty už lze v tomto směru vidět například v podobě Radlického Dřeváku společnosti Skanska.

Jednou z bariér stavebního průmyslu, které brání používání dřeva pro výstavbu vysokopodlažních domů, je i česká legislativa, jak komentuje i Radek Oslizl ze společnosti Novatop pro podcast Loopa o udržitelných stavebních materiálech. Více o bariérách v používání nových typů materiálů píšeme také v druhém dílu článku Nové druhy materiálů – co brání jejich zavedení do praxe a jaká se nabízí řešení? 

Loopa podcast

Jednou z bariér stavebního průmyslu, které brání používání dřeva pro výstavbu vysokopodlažních domů, je i česká legislativa, jak komentuje Radek Oslizle ze společnosti Novatop pro podcast Loopa.

 

Konopí pro textil i stavebnictví

Konopí se dříve běžně používalo pro tvorbu textilních vláken a výrobu oblečení. Přesto jej v posledních stoletích de facto nahradila bavlna, která je snadnější na zpracování textilního vlákna. Produkce bavlny je však ve srovnání s pěstováním technického konopí extrémně neekologická. Pro vypěstování 1 kilogramu bavlny, které stačí na vytvoření zhruba 4 triček, je použito až na 10 tisíc litrů vody. Právě náročnost pěstování bavlny na vodní zdroje stojí například za ekologickou katastrofou v podobě vysychání Aralského jezera.

Náročná je bavlna i na spotřebu herbicidů a pesticidů. V tomto ohledu je konopí mnohem odolnější a na samotné pěstování mu stačí dešťová voda. Proto je možné pěstovat jej snadno kdekoliv na zemi. Pro tvorbu svého oblečení vsadila na textilní vlákno například česká firma Bohempia, která v Česku technické konopí i pěstuje. A nespotřebované pazdeří z rostliny má v plánu prodávat jako materiál do stavebnictví. Z něj se vyrábí konopný beton, který má lepší izolační vlastnosti než klasický beton a zároveň je propustnější, čímž si snadněji poradí i s vlhkostí.

Houbové mycelium pro logistiku

Ačkoli houby byly až do nedávna zálibou pouze vášnivých houbařů, nyní se ukazuje, že potenciál tohoto organismu spočívá i v tvorbě tzv. houbového mycelia. To vzniká ze směsi organického původu, kterých se nechá prorůstat vhodná kultura hub. V tomto ohledu je oblíbená například houba reishi, kterou zvolila i česká firma Myco. Pro celý proces růstu houbového mycelia zároveň stačí běžná pokojová teplota, čímž tento materiál ve fázi své výroby silně konkuruje i plastům, které pro svou výrobu potřebují teplotu až okolo 300 stupňů Celsia.

Právě v kontextu plastů se o houbovém myceliu hovoří jako o možné adekvátní náhradě, která je nejen levnější, ale i ekologičtější na výrobu. V suchém prostředí má totiž tento materiál stabilní vlastnosti až po desítky let. Ve vlhkém prostředí se naopak snadno rozloží do 8 týdnů.

Na malosériové výrobě obalů s houbového mycelia se nyní testováním podílí například výrobce čajů společnost Sonnentor. Díky svým vlastnostem by se však do budoucna mohl materiál osvědčit také ve stavebnictví nebo v textilním průmyslu, což nyní Myco testuje ve spolupráci s chemickou fakultou VUT Brno a Akademií věd.

Obaly z houbového mycelia od Myco.cz

Obaly z houbového mycelia. zdroj: Myco.cz

Materiály ze zbytkových surovin

Z pohledu udržitelnosti není nic lepšího, než využívat odpad, který vznikl v rámci ekonomické produkce nebo po spotřebování produktu. Tímto způsobem se dá zpracovat kávová sedlina, kterou pomocí kaskádové recyklace přetváří například společnost Hydal na kávovou kosmetiku.

Velký potenciál tkví i ve zpracování dalšího gastroodpadu, například fritovacího oleje. Z něj vytvořený biopolymer rovněž slouží pro výrobu kosmetiky. Mezi další nízkoemisní materiály ze zbytkových surovin patří třeba textilní vlákna z kokosových ořechů, ananasových listů (Piňatex) nebo banánových slupek (Bananatex).

“Je potřeba ale říci, že tyto materiály mají z pohledu udržitelnosti smysl pouze, pokud jsou skutečně získávány z odpadu. Tedy nevznikají umělé plantáže, kde se plodina pěstuje jen pro to, aby se z ní stala ekonomická surovina, jako se to stalo například s některými plodinami používanými pro výrobu bioplastů (typicky kukuřice) nebo s řepkou olejkou pro přidávání do biopaliv. Firmy, které mají zájem o tyto nové textilie, by si tedy měly pečlivě ověřovat, jakým způsobem výrobci textilní vlákna skutečně získávají,” komentuje důležitost zpracování těchto surovin Albert Schandl.

Za zbytkové suroviny lze považovat i odpadní produkty, které vznikají přímo ve výrobě v rámci daného výrobního závodu. Tímto způsobem zpracovává například česká firma Plastia odpadní plastový granulát, který vzniká při výrobě jejich zahradních a pěstitelských výrobků. V některých produktech pak tento odpadní regranulát tvoří až 100 % složení produktu.

Cestou zpracování zbytkových surovin se vydala i česká automobilka Škoda, a to na výrobu textilních potahů sedaček. Ve spolupráci s firmami SAGE Automotive Interiors a AUNDE tak vyvíjí textilní materiály z recyklovaných plastových lahví, díky nimž se potahové textilie vyznačují vysokou odolností.

Korek místo kůže zvířat

V evropském prostředí dává smysl i použití korku, který je hojně pěstován v Portugalsku. Díky tomu, že je korek lehký, pružný, voděodolný a zároveň dobře izoluje hluk i teplo, tak je vhodný pro použití například ve stavebnictví, a to na izolační desky nebo podlahovou krytinu. Z korku se však vyrábí i textilní materiál, který pro svou odolnost a nepropustnost vody může být vhodnou náhradou za kožené materiály, jejichž výroba se pojí s etickou otázkou chovu a zabíjení zvířat pro získávání textilní kůže.

Upcyklované materiály

Materiálem může být i to, co tak na první pohled nevypadá, jak jsme si uvedli už výše u zbytkových surovin. Jako materiál k výrobě nových produktů se dají použít i věci, které už dosloužily svému účelu. Tomuto procesu použití starých produktů na výrobu nových věcí se říká upcyklace a lze takto zpracovat třeba staré plachty z aut, autopásy, skleněné lahve od vína nebo i gramodesky, jak dokazují v ostravské firmě Navzdory.

Pod rukama šikovných designérů tak vznikají nové produkty jako tašky, batohy, skleněné misky nebo nástěnné hodiny. Fantazii se meze nekladou a hranice jsou dané pouze vlastnostmi daného upcyklovaného produktu.

Proč se i přes řadu výhod tyto nové materiály používají ve výrobě stále pouze v malém množství? Tím se zabýváme ve druhém dílu článku Nové druhy materiálů – co brání jejich zavedení do praxe a jaká se nabízí řešení? 

/0 Komentáře/by

Co je a co není cirkulární ekonomika? Vyvracíme 6 nejčastějších dezinformací o cirkulárních principech a udržitelnosti (2 / 2)

,

Cirkulární ekonomika je komplexním tématem, kterému se poslední roky dostává stále více pozornosti. Zatímco v prvním díle tohoto dvoudílného článku jsme se podívali na praktické dopady cirkulárních principů, druhý díl bude věnován dezinformacím. Ty se začínají stále více objevovat ve veřejném prostoru, a zkreslují tak skutečný obsah cirkulární ekonomiky i jejích přínosů. S jakými dezinformacemi o cirkulární ekonomice se tedy nejčastěji setkáváme?

Z článku se dozvíte zejména:

  • Jak může cirkulární ekonomika pozitivně ovlivnit naši životní úroveň.
  • Jak je cirkulární ekonomika propojená s evropskou legislativou.
  • Co znamená sdílená ekonomika a jaké možnosti nabízí.
  • Jak nám může cirkulární ekonomika pomoci z energetické krize.

O čem není cirkulární ekonomika?

Internet zaplavily dezinformační weby a s nimi i zkreslené myšlenky a názory, které se opřely také do tématu cirkulární ekonomiky. Mnohdy však tyto postoje vychází z neporozumění tématu, a proto bychom touto cestou rádi uvedli nejčastější dezinformační fauly na pravou míru. O čem tedy skutečně není cirkulární ekonomika?

Dezinformace č. 1: Cirkulární ekonomika je o utahování opasků na úkor životních standardů

Z průzkumu Česká (ne)transformace 2022 sociologického ústavu STEM a výzkumného a komunikačního centra Institut 2050 vyplývá, že ačkoli jsou si Češi vědomi nutnosti zelené transformace, mají zároveň velký strach z ekonomických a sociálních dopadů, které s sebou tyto změny přinesou. Právě strachu v kombinaci s nedostatkem informací o příčinách a dopadech klimatické krize se chopili dezinformátoři i populisté, a přinášejí tak veřejnosti mnohdy doslova katastrofální obrazy poklesu životní úrovně lidí, které přinesou Green Deal, cirkulární ekonomika nebo přechod na obnovitelné zdroje energie. 

Realita: Cirkulární ekonomika dává v první řadě ekonomický smysl

Konkrétními příklady úspěšných realizovaných projektů přinášíme důkazy o tom, že cirkulární ekonomika dokáže nejen zachovat naše současné životní standardy, ale v dlouhodobém rámci může tyto standardy také zvyšovat. V mnohých oborech, jako je například energetika, aplikování cirkulárních principů například v podobě obnovitelných lokálních zdrojů energie pak doslova zabraňuje krizím a propadu životní úrovně.

  • O zajištění dodávek vlastní energie, a tedy zamezení energetických výpadků a cenových výkyvů, usiluje i kladenská továrna LEGO. Střechy svého výrobního podniku proto pokryla fotovoltaickou elektrárnou.

Dezinformace č. 2: Cirkulární ekonomika vede ke snižování kvality výrobků

Mezi cirkulární principy patří recyklace, upcyklace, repasování, dead-stock nebo second-hand a další. Naše konzumní společnost za desetiletí své existence přiřkla těmto modelům a z nich vzniklých produktů nálepku druhořadého zboží nižší kvality. 

Realita: Cirkulární obchodní modely jsou inovativní, což umožňuje zachování kvality výrobků

Technologie a lidské know-how o materiálech a jejich zpracování však již pokročily natolik, že můžeme tyto úsporné a šetrné obchodní modely používat, aniž bychom slevovali na kvalitě zboží a materiálů.

  • Ateliér Paletky upcykluje jednocestné palety, ze kterých vyrábí luxusní nábytek. Zhodnocuje tak materiál, který byl po svém jednorázovém použití v logistickém oboru považován za odpad. Ateliér Paletky však v těchto jednorázových paletách objevil zdroj vzácných a exotických dřevin, které přetváří na nový nábytek a bytové doplňky.

Dezinformace č. 3: Cirkulární ekonomika poškozuje mezinárodní obchod

Cirkulární principy vedou mnohdy v lokální zpracování produktů a materiálů, což snižuje závislost firem na dodavatelském řetězci. To opravdu může vést k poklesu potřeb firem kupovat materiály a komponenty ze zahraničí. 

Realita: Cirkulární ekonomika upřednostňuje lokálnost. S mezinárodním obchodem ale dokáže bez problémů koexistovat, nepovede k jeho zániku. 

Důraz cirkulární ekonomiky na větší lokálnost přináší nesčetné pozitivní dopady nejen pro firmy, ale i pro životní prostředí. Cirkulární ekonomika tedy může v tomto ohledu napravovat negativní externality mezinárodního obchodu a mezinárodních logistických řetězců.

Dezinformace č. 4: Cirkulární ekonomika je dalším diktátem EU

Realita: Jako členové Evropské unie máme plnohodnotné místo ve všech orgánech této instituce a máme tedy možnost se aktivně podílet na tvorbě veškeré legislativy.

Již před lety se členové EU včetně ČR shodli, že cirkulární ekonomika je cestou, kterou chtějí jít a k tomu postupně vytváří nutnou legislativu. Například v podobě Plánu pro cirkulární ekonomiku nebo zařazení cirkulární ekonomiky jako jedno z témat nefinančního reportingu ESG.

Mnohé zmatky a legislativní nejasnosti tak spíše než ze strany EU vznikají v českém prostředí z důvodu nedostatečné reaktivnosti a pozornosti tomuto tématu ze strany českých zákonodárců. Ti mnohdy nechávají překlápění jednotlivých směrnic a nařízení do českého práva na poslední chvíli, což zvyšuje nejistotu firem a naopak to nahrává rétorice euroskeptiků.

Dezinformace č. 5: Cirkulární ekonomika je příklonem ke komunismu

Důležitým cirkulárním principem je i tzv. sdílená ekonomika, která je založena na půjčování nebo spoluvlastnění věcí, které nepoužíváme často či pravidelně. Cílem je zefektivnit využívání zdrojů a snížit plýtvání zdroji na výrobu nových věcí.

Realita: Efektivnější využívání zdrojů pomocí sdílení a cirkularity nevylučuje koncept vlastnění

Ačkoli někteří dezinformátoři i renomovaná média tvrdí, že cirkulární principy vylučují vlastnit majetek (Neplýtvat, recyklovat, nevlastnit. Kdy přejdeme na cirkulární ekonomiku? (Seznam Zprávy) nebo Největší revoluce kapitalismu přichází. Zaplať, ale nevlastni, velí nový trend (finmag),  sdílená ekonomika naopak nabízí další model, který můžeme smysluplně kombinovat s konceptem vlastnění tak, abychom co nejméně zatěžovali životní prostředí.

Dezinformace č. 6: Cirkulární ekonomika je vstupenkou do energetické krize

Zelená transformace včetně evropského Green dealu a přechodu na obnovitelné zdroje bývají dezinformátory označovány za viníky energetické krize, které je Evropa nyní svědkem. 

Realita: Obnovitelné a lokální zdroje energie jsou jednou z cest (nikoliv jedinou), jak dosáhnout energetické soběstačnosti.

Cenu energie však významně ovlivnilo hned několik faktorů najednou – zvýšení poptávky po elektřině v rámci po-covidového oživení evropské ekonomiky, válka na Ukrajině a s ní spojené omezení dodávek plynu z Ruska včetně snah Ruska o zvyšování ceny této komodity, výpadky jaderných a uhelných elektráren v řadě evropských zemí a zdražení emisních povolenek.

Z těchto důvodů tedy není možné označit za viníka energetické krize ani obnovitelné zdroje, ani udržitelné strategie EU. Naopak obnovitelné a lokální zdroje energie mohou být cestou, jak dosáhnout energetické soběstačnosti.

Závěr:  jak nepodlehnout nejčastějším dezinformacím o udržitelnosti?

Dezinformační rétoriku spojenou s tématem cirkulární ekonomiky dále pečlivě sledujeme a budeme i nadále napomáhat vyvracet nejčastější mýty a omyly, které se v souvislosti s cirkulární ekonomikou objevují nejen v médiích, ale i v zasedacích místnostech firem.

Nejste si v záplavě informací jisti, co přesně by mohla cirkulární ekonomika přinést vám? Tím správným rozcestníkem může být Cirkulární akademie CIRAA.

Chtěli byste si přečíst další příklady, jak funguje cirkulární ekonomika v praxi a jaké jsou její pozitivní dopady na společnost i firmy? To vše jsme shrnuli v první díle tohoto článku – O čem je cirkulární ekonomika.

/0 Komentáře/by

ESRS standardy a sektorová témata k nefinančnímu reportingu ESG jsou venku. Co se bude dít v následujících měsících?

,

Vypracování jednotných standardů k vykazování informací o udržitelnosti, tedy standardů ESRS, svěřila Evropská komise agentuře EFRAG (poradní skupina pro účetní výkaznictví). Investorům tyto standardy zjednoduší posuzování firem z hlediska udržitelnosti. Jakých témat se připravené standardy týkají a co se bude dít dál?

Na úvod přinášíme shrnutí vývoje v oblasti standardů nefinančního reportingu ESG za rok 2022: 

  • Směrnice CSRD byla přijata, členské státy mají nyní 18 měsíců, aby ji překlopily do své legislativy.
  • Směrnice CSRD vytvořila procesní rámec vzniku nefinančního reportingu, tedy jakých firem se bude reporting povinně týkat, jaká témata budou standardy pokrývat (pilíře ESG) a kdo tyto standardy bude vytvářet (EFRAG).
  • Směrnice také definuje, že standardy budou vznikat průběžně, a to formou tzv. delegovaných aktů. Delegované akty jsou flexibilní a umožní reagovat na potřeby trhu (např. upravit standardy dle zpětné vazby firem, kterým vzniká povinnost nefinančního reportingu).
  • EFRAG zveřejnila minulý měsíc návrh nových standardů ESRS, které mají usnadnit firmám tvorbu nefinančních reportů ESG.

 

Plánuje Vaše firma zavádět ESG strategii (strategii udržitelnosti)? Naše komplexní ESG služby pomáhají mnohým firmám, jako je ta Vaše. Neváhejte nás kontaktovat pro úvodní nezávaznou konzultaci.

 

CIRAA ESG rozcestník je k dispozici zde.

CIRAA ESG rozcestník

ESRS standardy čekají na schválení Evropskou komisí

Jak jsme zmiňovali v článku o vývoji tématu ESG za rok 2022, začátek roku proběhl v duchu připomínkování jednotlivých standardů a metodologie. Tyto připomínky a podněty agentura EFRAG postupně prošla a zapracovala je do finální podoby standardů. Jejich podobu zveřejnila v listopadu 2022. Nyní bude mít za úkol Evropská komise jednotlivé návrhy standardů projít a odsouhlasit.

V tuto chvíli tedy čekají na schválení dvě skupiny standardů:

  •  tzv. průřezové standardy k obecným principům a tématům reportingu (cross-cutting standards dle obrázku níže) 
  • a tzv. tematické standardy (topical standards).

Zdroj: PWC: EU newsletter #3 – Sustainability reporting – Part A: what you need to know about the EFRAG’s exposure drafts.

Tematické standardy budou obsahovat 3 skupiny témat, které korespondují se zkratkou ESG. Tedy oblasti environmentální, sociální a governance. V rámci environmentálních témat jsou připravené standardy pro tyto okruhy:

  • Celkové cíle firmy v oblasti klimatu
  • Znečišťování vody a půdy
  • Vodní zdroje
  • Biodiverzita a ekosystémy
  • Cirkulární ekonomika a využívání zdrojů

Je vhodné doplnit, že firma nebude muset reportovat pro všech pět okruhů – vybere si jenom ty okruhy, které jsou pro její firemní realitu významné. Jde o uplatnění tzv. principu dvojí materiality (relevantnosti) definovaného rovněž  ve směrnici CSRD.

Zdroj: New Guidelines on Reporting Climate-Related Information, European Commission (See note 4)

Z oblasti sociálních témat jsou pak připravené standardy pro okruhy:

  • Rovná práva a příležitosti
  • Pracovní podmínky a dodržování lidských práv
  • Pracovníci v dodavatelsko-odběratelském řetězci
  • Ovlivněné komunity
  • Koncoví zákazníci

V části governance jsou pak standardy hotové pro okruhy:

  • Způsob řízení firmy (včetně posouzení rizik a kontrolního systému)
  • Popis organizační struktury firmy a principů zodpovědného podnikání

EFRAG zveřejnila vybraná odvětví se specifickými nároky na reporting, na standardech však ještě pracuje

V následujících měsících bude mít EFRAG na starost přípravu standardů pro sektorová témata, která se týkají pouze konkrétních odvětví hospodářství. Těmi nakonec budou zemědělství, těžba uhlí, těžební průmysl obecně, distribuce ropy a zemního plynu, energetika, silniční doprava, výroba motorových vozidel, produkce potravin a nápojů a textilní průmysl.

“Právě se sektorovými tématy byla spojena velká očekávání. A to nejen co do obsahu jednotlivých standardů, ale především výběru odvětví, kterých se budou sektorová témata týkat. Výběr sektorů nakonec plně koresponduje se snahami o zelenou transformaci evropského hospodářství – jedná se totiž o ekonomicky strategická odvětví s velkým potenciálem změn. Odvětví jako energetika, těžební průmysl a distribuce ropy a zemního plynu mají zároveň v kontextu válečných událostí posledního roku také velký význam bezpečnostní a politický,” komentuje sektorová témata Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory.

Pro malé a střední podniky připraví EFRAG standardy až v průběhu roku 2023

Časovou osu, která určuje firmám termín platnosti povinného nefinančního reportingu určuje opět směrnice CSRD. Pro malé a střední podniky se pak bude EFRAG zabývat standardy zvlášť, a to v příštím roce. Jedná se o tzv. standardy o vykazování udržitelnosti pro malé a středně velké podniky. Těmto firmám chce EFRAG uzpůsobit především rozsah povinností reportingu, a to úměrně dle velikostí těchto podniků.

/0 Komentáře/by

V lednu startuje Cirkulární akademii pro firmy

, , ,
Cirkulírní akademie CIRAA

Cirkulární akademie nabídne škálu mnoha vzdělávacích aktivit – od blokového online kurzu, přes workshopy, semináře a konference, po intenzivní letní školu.  „Stěžejní aktivitou Cirkulární akademie bude kurz Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám, která se po vzoru metodiky CIRAA Quick Check zaměří na fungování firem a institucí dle principů cirkulární ekonomiky. Hlavními tématy kurzu budou materiály, voda, energie a energetika, odpady, provoz v budovách a kancelářích, cirkulární nákupy a tendry, externí komunikace a greenwashing s důrazem na aktuální trendy přicházející v podobě unijní legislativy a příklady dobré praxe,” představuje nabitý program kurzu Dagmar Milerová Prášková, která Cirkulární akademii v CIRAA povede.

V Cirkulární akademii lze absolvovat dva kurzy

Část Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám I. bude probíhat online od ledna do června 2023 a bude doplněna několika osobními setkáními, na kterých si účastníci mohou vyměnit zkušenosti. Na první blok akademie naváže tematicky podzimní prezenční blok Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám II.  Oba kurzy doplní intenzivní letní škola. V Česku první svého druhu, ve třech dnech nabídne nabitý program, rozdělený do dopoledních teoretických přednášek a odpoledních interaktivních aktivit a exkurzí. Celou letní školu doprovodí představování příkladů dobré praxe, intenzivní debaty a networking. Setkávání v rámci cirkulární akademie bude probíhat v prostorách Kampusu Hybernská.

Cirkulární akademie umožňuje i individuální vzdělávání na míru pro firmy i veřejné instituce. „Cílem Cirkulární akademie je hlavně to, aby si účastníci uvědomili nutnost změny dosavadního myšlení a chování v duchu „vyrob – použij – vyhoď“ a dále šířili principy charakteristické pro cirkularitu – jak omezovat produkci odpadu, jak využívat existující materiály a zachovávat v maximální míře primární zdroje, jak inovativně přemýšlet o ekodesignu a výrobě a udržitelně řešit spotřebu s důrazem na životní cyklus výrobků,” vysvětluje Dáša Milerová Prášková důvody a záměry vzniku Cirkulární akademie. 

Akademie je vhodná pro klíčové manažery, zaměstnance z oddělení nákupů, udržitelnosti nebo provozu, státní zaměstnance a jednotlivce se zájmem o udržitelnost a aktuální trendy. Akademie absolventům otevře dveře na cestu ke změně procesů v jejich firmě nebo v osobním životě.

Cirkulární akademie v číslech:

  • 30+ lektorů se zkušenosti z praxe
  • 6 prezenčních workshopů
  • 5 bloků online výuky
  • 3 celodenní školení letní školy
  • 3 exkurze v průběhu roku

Cirkulární akademie vzniká pod záštitou Ministerstva životního prostředí a partnery jsou Velvyslanectví Nizozemského království a Komerční banka. Podrobné informace o Cirkulární akademii naleznete na cirkularniakademie.cz

/0 Komentáře/by

Cirkulární newsroom – nejnovější aktuality z cirkulární ekonomiky

, ,

Co je nového v cirkulární ekonomice? Dekarbonizace průmyslu, ESG legislativa a materiálové pasy výrobků. Využití principů cirkulární ekonomiky se ukazuje jako klíčové k dekarbonizaci českého i celoevropského průmyslu. Do roku 2050 se Evropa zavázala dosáhnout uhlíkové neutrality a k tomu bude potřeba velkých změn nejen v průmyslu, ale napříč celou ekonomikou. Proto přichází evropská legislativa s podobou nefinančního reportingu ESG. Teď v listopadu byla Evropským parlamentem schválena směrnice CSRD o povinnostech nefinančního reportingu, která musí být v následujících měsících překlopena do legislativy všech členských států. Na metodologických standardech nefinančního reportingu se zatím stále pracuje. Důležitou roli v akčním plánu zavádění principů cirkulární ekonomiky sehrají také materiálové pasy výrobků. Přehledné info k jednotlivým tématům vám přinášíme níže.

O čem je Cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu od CIRA Advisory s.r.o. je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost tématu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v médiích začít aktivně věnovat.

Snížení CO2 o 65 % v evropském průmyslu do roku 2050

O tolik dokážeme v evropském prostoru snížit emise CO2 díky aplikování cirkulárních principů. K tomu došla studie „Cirkulární ekonomika jako cesta k dekarbonizaci těžkého průmyslu“, kterou vypracoval INCIEN (Institut cirkulární ekonomiky).

“Ukazuje se, že průmysl je stále největším znečišťovatelem ovzduší. Až 65 % emisí CO2 pochází přitom ze zpracování základních 4 materiálů, oceli, plastu, hliníku a cementu. Nejvíce zatěžující jsou pak v tomto ohledu sektory stavebnictví a automobilový průmysl. Cirkulární ekonomika jim však nabízí cestu, jak svou produkci postupně dekarbonizovat a naplnit tak závazky o snižování emisí CO2, ke kterým se Evropa zavázala do roku 2050. Věříme, že české firmy budou reflektovat tato data a začnou co nejrychleji zavádět principy cirkulární ekonomiky do svých provozů,” komentuje výstupy studie Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory.

Jak ovlivní české firmy nová směrnice o ESG? Přinášíme shrnutí vývoje za rok 2022

Tento rok byl pro vývoj nefinančního reportingu ESG významný. Na jaře byla stanovena hlavní témata reportingu ESG a jedním z nich bude i cirkulární ekonomika. Teď v listopadu byla Evropským parlamentem schválena směrnice CSRD o povinnostech nefinančního reportingu, která má být v následujících měsících překlopena do legislativy všech členských států. Na metodologických standardech nefinančního reportingu se zatím stále pracuje.

Agentura EFRAG postupně odkrývá podobu standardů pro vykazování nefinančního reportingu ESG. 23. listopadu 2022 EFRAG  ve své roli technického poradce Evropské Komise předložila první soubor návrhů standardů Evropské Komisi. Kromě konkrétních termínů závádění povinností ESG reportingu do praxe firem jsou již známy i první témata.

“Reportovací povinnost ESG bude pro první subjekty účinná sice až od roku 2025, data budou ale pro reporting muset sbírat již za rok 2024, a proto by se firmy měly připravovat na nastavování souvisejících procesů sběru ESG dat a jejich analýzy už nyní. Zároveň je důležité vědět nejen, kdy se bude nefinanční reporting ESG týkat konkrétně mé firmy, ale také jaká témata reportingu budou stanovena pro můj sektor a mé odběratele. Vývoj v této oblasti včetně podrobné metodologie reportu pravidelně sledujeme a nabádáme firmy, aby se o téma zajímaly včas a nepodcenily první reporting. Bude to totiž jejich vizitka jak před veřejností, tak i před investory. A dobrý reporting může firmě otevřít dveře k zajímavým spoluprácím,” komentuje postoj CIRA Advisory Mitroliosová.

Jak ovlivní české firmy nová směrnice o ESG? Přinášíme shrnutí vývoje za rok 2022 v tomto rozsáhlém článku.

Jak jsou české firmy připraveny na ESG? CIRAA získává zpětnou vazbu trhu díky ESG rozcestníku

Klienti se nás často ptají, jak začít s ESG reportingem. Pro začátek doporučujeme udělat si rychlý přehled díky ESG rozcestníku. Tento rozcestník jsme nadesignovali tak, aby se firmy mohly rychle zorientovat v nových legislativních podmínkách i často reportovaných oblastech.

Vyplnění dotazníku včetně výsledků je zcela zdarma. Během několika měsíců ho vyplnily už desítky firem všech velikostí – od menších po nadnárodní korporace,”  představuje ESG rozcestník Laura Mitroliosová. „Zájem o dotazník nás nepřekvapuje. Dle průzkumů až 75 % investorů chce vidět i nefinanční ukazatele firmy. Řada investorů také zjišťuje, zda firma má i nějakou udržitelnou strategii podnikání. ESG nefinanční reporting se tak ukazuje jako spolehlivá a jednotná metodologie, jak tyto informace o své firmě sdílet dál. Výstupem ESG rozcestníku je doporučení, co dělat, abyste splnili všechny zákonné povinnosti a neztratili svou konkurenční výhodu.

Náš ESG rozcestník pro firmy je k dispozici tady.

Jak vás ovlivní digitální pasy? Jsou materiálové pasy výrobků spíše příležitost, nebo jen byrokracie navíc?

Rok 2024 s sebou přinese povinnost vystavovat digitální pasy výrobků ve vybraných odvětvích, a to v textilním průmyslu, stavebnictví a v rámci výroby průmyslových baterií a baterií pro elektromobily. To nejzajímavější z článku si můžete přečíst přímo na našem webu. Shrnuli jsme základní info o nové legislativě EU včetně výhod vyplývajících z digitálních pasů.

„Informace z materiálových pasů budou užitečné jak pro firmy, tak i pro spotřebitele. Koncoví zákazníci budou mít více informací o složení produktů a firmy naopak mohou tyto informace použít například ke snadnějšímu výpočtu své uhlíkové stopy. Především to ale umožní firmám implementovat udržitelnější strategie do svých dodavatelských řetězců. V tomto poslouží digitální pasy dobře nákupčím ve firmách. Práci ulehčí materiálové pasy výrobků také zpracovatelům druhotných surovin, kteří budou mít větší přehled o složení produktu, a tím pro ně bude snadnější další oprava, rozebrání a recyklace produktu,” shrnuje příležitosti digitálních pasů Albert Schandl, expert CIRA Advisory na materiály a produktové strategie.

/0 Komentáře/by

České firmy nerozumějí ekonomickým benefitům cirkulární ekonomiky. To se brzy změní.

, ,

Benefitům cirkulární ekonomiky u nás firmy zatím rozumějí jen z části. Spousta firem si pod pojmem cirkulární ekonomika představuje pouze zlepšení jejich odpadového hospodářství. Někteří manažeři už chápou i environmentální přínosy cirkulární ekonomiky, zpravidla však vůbec neuvažují o jejích ekonomických výhodách. A to se brzy změní. České firmy musí co nejdříve pochopit, že pojem “ekonomika” je v tomto slovním spojení stejně důležitý jako pojem jako “cirkulární”. Správně nastavené prvky cirkulární ekonomiky přinášejí firmám jasné ekonomické benefity, o nichž je tento článek.

Zastaralý náhled –  cirkulární ekonomika je odpadové hospodářství

V prostředí českého byznysu se téma cirkulární ekonomiky dlouhodobě spojuje s recyklací a odpady. Tento způsob nahlížení, kdy se cirkulární ekonomika považuje za pouhé rozšíření odpadového hospodářství, je v praxi již dávno překonaný. Mimo jiné tento zastaralý náhled vůbec nevyužívá potenciál cirkulární ekonomiky přinášet ekonomické benefity v každém kroku životního cyklu výrobku – od jeho designu, přes výrobu až po koncového spotřebitele.

Přinášíme nový pohled – cirkulární ekonomika musí dávat v první řádě ekonomický smysl

Tento pohled je potvrzen aktuálním směrováním legislativy a praxí pokrokových firem (z mnohými z nich spolupracujeme). Ukazuje se, že správně nastavené prvky cirkulární ekonomiky přinášejí zejména ekonomické benefity, spojené s benefity environmentálními. 

Pro lepší pochopení níže popsaných ekonomických výhod cirkulární ekonomiky doporučujeme využít odkazy (linky) na články, které příslušnou výhodu podrobněji vysvětlují včetně příkladů z praxe, odkazů na případové studie, výzkumy atd.

Základní ekonomické výhody cirkulárních byznys modelů

Mezi základní ekonomické výhody, které firmám nově přináší zavádění cirkulárních produktů a strategií, budou patřit:

Mezi základní ekologické výhody zavádění cirkulárních produktů a strategií patří:

  • snižování uhlíkové stopy zejména ve Scope 3,
  • snižování odpadů v celém hodnotovém řetězci,
  • nižší extrakce nerostných surovin a šetření přírodních zdrojů. 

Je důležité, aby management firem chápal, že dokonce i tyto primárně ekologické benefity se v konečném důsledku promítnou také do ekonomických výhod, které jsme popsali výše. Například: banky by měly v důsledku ESG regulací pro investory a tzv. Taxonomie EU nově preferovat spolupráci s firmami, které aktivně snižují své dopady na životní prostředí. 

6 rychlých dotazů, méně než 1 minuta času. Nastartujte svou cestu moderní a udržitelné firmy. Rozcestník najdete tady.

Cirkulární ekonomika ve firmě je dnes konkurenční výhodou, zítra nutností 

Příklady implementace prvků cirkulární ekonomiky se liší. V každém odvětví byznysu funguje něco jiného. Všechny firmy, které v této době úspěšně zavedly cirkulární strategie, mají jednu věc společnou – získaly jasnou konkurenční výhodu oproti firmám, které ekonomickému rozměru cirkulární ekonomiky ještě neporozuměly. Moderní cirkulární strategie jsou u nás ještě pořád záležitostí průkopnických firem. Brzy se však přesunou do mainstreamu. 

  • Národní plán obnovy (NPO), kde se výše dotace pohybuje od 1 do 20 mil. Kč a podíl celkové podpory činí 40 %. 
  • OP TAK s podprogramem Inovace, Nízkouhlíkové technologie a Podpora přechodu k oběhovému hospodářství,
  • TAČR, v rámci podprogramu TREND – Nováčci či
  • Technologická inkubace od státní agentury Czechinvest.
  • Středočeské inovační centrum či soukromé poradenské společnosti nabízí placené konzultace s odborníky právě v obl. cirkulární ekonomiky. 

Dnes je tedy ideální čas začít přemýšlet o možnostech změny ve vašem podnikání a tedy získání potřebné konkurenční výhody pomocí cirkulární ekonomiky. Pro zjištění největších potenciálů přechodu na cirkulární ekonomiku využijte náš nehloubkový sken Quick Check, který je postaven na mnoha letech práce a zkušeností z práce s klienty. 

/0 Komentáře/by

Fakulta sociálních věd UK společně s CIRA Advisory vytvořila Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu

, ,
Read more
/0 Komentáře/by