Příspěvky

Pochopitelná, aplikovatelná a ambiciózní strategie udržitelnosti – přesně toto bylo cílem spolupráce se společností Severotisk s.r.o., která cítí tlak zákazníků a legislativy se jasně postavit k tématu udržitelnosti.

Společnost Severotisk čelí rostoucímu tlaku na vytvoření jasné a zřetelné komunikace ESG témat, která bude podložená strategií a reportem udržitelnosti. Mezi její klienty patří velcí retailoví prodejci a vydavatelské domy, které již adresují své ESG požadavky v celém dodavatelském řetězci včetně Severotisku. Dalším důvodem, proč se Severotisk rozhodl vytvořit komplexní strategii udržitelnosti, je přicházející legislativa (směrnice CSRD), která velkým firmám ukládá povinnost reportovat informace z oblasti ESG skrze nové evropské reportovací standardy udržitelnosti (ESRS).

Cíle spolupráce při tvorbě strategie udržitelnosti

Cílem naší spolupráce bylo společně vytvořit ESG strategii, která ukáže zákazníkům snahu Severotisku stát se lídrem udržitelného tisku, a to zejména v oblasti environmentální. Tato strategie se zároveň navázala na dlouhodobý rozvoj péče o vlastní zaměstnance včetně jejich bezpečnosti a zdraví. Celý projekt byl od začátku až do konce postaven na principech vzájemné spolupráce a komunikace všech zapojených stran. Komunikace je klíčová pro docílení funkčnosti ESG strategie. Celá firma totiž musí být s novou strategií udržitelnosti plně ztotožněná a srozuměná. Jedině tak se povede tuto strategii efektivně propsat do firemních postupů a cílů. ESG strategie „tak nezůstane ležet v šuplíku“, ale dostane se do denního života firmy.

Iva Prošková, Sustainability & System Quality Manager v Severotisku naši spolupráci hodnotí takto:

„ S CIRAA jsme společně pracovali na vytvoření ESG strategie pro naši společnost. Na začátku jsme prošli úvodní analýzou společnosti, zhodnotili konkurenci, udělali několik workshopů pro naše zaměstnance. Vše bylo perfektně zvládnuté, termínově dle dohody a ze strany CIRAA rozhodně profesionální. Za jedny z nejvýznamnějších přínosů naší spolupráce považujeme workshopy pro zaměstnance, kde se mnozí z nich dozvěděli spoustu nových informací, a především si je pak dokázali zasadit do rámce toho co po nich budeme chtít a proč. Spolupráce s CIRAA byla velmi pozitivně vnímána napříč celou naší společností, především díky profesionálnímu přístupu a kvalitě sdělovaných informací.“

Jak probíhala tvorba ESG strategie

CIRAA provedla Severotisk skrze úvodní analýzu, kdy byly identifikovány případné reportovací mezery a oblasti, které jsou pro firmu potenciálně materiální. Souběžně s analýzou firmy probíhala benchmark analýza, kdy jsme identifikovali klíčové aktivity a cíle konkurence v oblasti ESG. Výstup pomohl Severotisku si ujasnit svou pozici v oblasti ESG oproti konkurenci. Poslední částí projektu byly Stakeholder dialogy, kdy jsme společně identifikovali skupiny a zástupce jednotlivých stakeholderů. Jednotliví stakeholdeři měli na výběr několik možností dotazování, ve formě online dotazníků a strukturovaných dialogů. Tyto dialogy probíhaly opět ve spolupráci mezi CIRAA a Severotiskem. 

Výsledky jednotlivých analýz byly prioritizovány metodou matice dvojité materiality (finanční a dopadové). Výsledkem je identifikace nejdůležitějších oblastí pro další rozvoj Severotisku v oblasti udržitelnosti. Na základě dat ze všech popsaných fází projektu jsme nakonec společně sestavili ESG strategii, která reflektovala jak interní potřeby firmy Severotisk, tak očekávání stakeholderů. ESG strategie nyní slouží jako základ pro komplexní rozvoj firmy v oblasti udržitelnosti včetně sociální odpovědnosti a do budoucna pomůže s přípravou ESG reportingu dle ESRS standardů.

V článku přinášíme souhrn klíčových trendů, připravované legislativy a prognózu dalšího vývoje v oblasti ESG v tomto roce. Již několik let intenzivně sledujeme a analyzujeme vývoj této důležité problematiky, která se stává stále více klíčovou pro české firmy. Na základě zkušeností z projektů vám nabízíme praktický přehled nejdůležitějších faktorů při tvorbě nefinančních zpráv a strategií udržitelnosti ve firmách.

Z článku se dozvíte zejména:

  • Jak firmy dle našich zkušeností vnímají problematiku ESG,
  • jaké jsou změny v pojetí principu materiality v nefinančním reportingu, 
  • koho se dotkne odklad některých povinností nefinančního reportingu,
  • jaké jsou změny ve struktuře reportovacího tématu governance,
  • jak bude fungovat audit nefinančních reportů,
  • trend ESG ratingů – kdo je poskytuje a co přináší českým firmám,
  • související změny v Taxonomii EU. 

Jak vnímají ESG české firmy v roce 2023?

Dle výsledků loňského průzkumu agentury IPSOS “Postoj Čechů k cílům udržitelného rozvoje” realizovaného pro Asociaci společenské odpovědnosti ČR tři čtvrtiny Čechů o zkratce ESG nikdy neslyšely. Ve sféře byznysu je situace už jiná, povědomí firem o ESG rapidně roste. Od začátku roku naši konzultanti mluvili se zástupci desítek malých, středních a velkých firem o jejich přístupu k ESG. Projektovým manažerem a konzultantem v CIRA Advisory pro oblast ESG je Albert Schandl. V rámci tohoto článku sdílel své aktuální poznatky a názory v oblasti ESG a nefinančního reportingu. 

Velké firmy se tématu ESG už aktivně věnují – připravují strategie udržitelnosti, které jim zjednoduší nefinanční reporting dle přicházejících Evropských reportovacích standardů udržitelnosti (ESRS). Nadnárodní firmy mají výhodu v tom, že často nastavují ESG procesy dle vzorů svých zahraničních matek. Albert Schandl tady vidí roli českých poboček zejména v lokalizování ESG strategie mateřské společnosti a edukaci svých zaměstnanců v tématu, což samozřejmě také představuje rozsáhlý a často obtížný úkol. 

Na rozdíl od velkých firem, u většiny středně velkých českých podniků vnímáme, že jsou ve fázi vzdělávání a zjišťování základních informací o ESG. Dle A. Schandla často platí, že tyto firmy témata ESG přirozeně řeší (např. zaměstnanci, odpady atd.) jenom neví, že tyto projekty spadají pod “rámec ESG”. V obrovské směsici informací, které se o ESG aktuálně publikují, se tyto firmy aktuálně snaží pochopit základní souvislosti, jako například vztah ESG a ESRS standardů, v čem ESG překonává svého předchůdce CSR, rozdíly mezi ESG ratingem a ESG reportingem apod. Taktéž řeší kompetence – kdo se ve firmě bude tématem ESG dlouhodobě zabývat. Ani středně velké a menší firmy by dle A. Schandla neměly se zaváděním principů ESG příliš otálet. Vybraná data spojená s ESG totiž po nich totiž budou brzy vyžadovat jejich odběratelé z řad větších firem, kterým vzniká povinnost ESG reportovat. 

Kde tedy mají firmy začít?

První krok v ESG – správně vedená analýza aktivit firmy v udržitelnosti

Legislativa i praxe ukazují, že pro efektivní nefinanční reporting je klíčové zvládnout tzv. materialitu. “Jde o zhodnocení, jaká témata nefinančního reportingu jsou pro konkrétní firmu relevantní (materiální) dle její činnosti a oboru podnikání,” vysvětluje ESG konzultant A. Schandl. 

Od prvního zveřejnění ESRS reportovacích standardů v listopadu 2022 uplynulo skoro tři čtvrtě roku a během té doby se dočkaly standardy i jednotlivá podtémata několika podstatných změn (viz níže). Avšak s povinným hodnocením materiality se ve standardech počítá od samého začátku, a to se nemění. Je tedy zřejmé, že materialita je stěžejní princip pro tvorbu nefinančního reportingu. Praxe nám však ukazuje, že firmy často nerozumějí procesu určení materiality. Proč? A. Schandl vysvětluje, že dosud měly firmy značnou volnost v uvážení, která témata jsou pro jejich ESG reporting adekvátní a která ne. To však v praxi sklouzlo k tomu, že firmy nevěnovaly tomuto kroku nefinančního reportingu dostatečnou pozornost a výběr reportovacích témat stavěly na základě vlastního úsudku, který často není podložen dostatečnou analýzou. Firmy mají také tendenci v reportingu upřednostnit témata, která je ukazují v pozitivním světle před tématy, kde má firma klíčový dopad v udržitelnosti. Aby Evropská komise firmám v tomto ohledu také prakticky pomohla, chystá ve spolupráci s poradní agenturou EFRAG podrobný návod, jak by měla taková analýza materiality vypadat. Tato příručka, jak na posouzení materiality nefinančního reportingu včetně sběru relevantních dat, by měla být hotová již během léta 2023.

“Z praxe dále vidíme, jak zásadní je pro správný reporting nefinančních dat dobře nastavená strategie udržitelnosti. Právě v rámci ní řešíme s klienty detailně také materialitu včetně prioritizace a nastavení vhodných politik, akčních kroků a KPI. Po vybrání materiálních témat následuje vytvoření smysluplné strategie a akční plán, který může firma zrealizovat. Díky promyšlené strategii udržitelnosti (neboli ESG strategii) se tak firmy vyhnou potížím se sestavením ESG reportingu a naopak můžou efektivně ukázat, jaké aktivity dělají pro větší udržitelnost,” shrnuje Schandl.

Malé a střední firmy budou mít na nefinanční reporting více času

Kvůli nedostatečné připravenosti ze strany firem se Evropská komise rozhodla také pro odklad některých povinností nefinančního reportingu. Chce tak podnikům nabídnout více času nejen pro lepší pochopení ESG, ale i pro sběr potřebných dat, které se mají v reportingu objevit. Právě evidenci dat zmiňují firmy jako značnou administrativní zátěž, ze které mají obavy. To zaznívá především ze strany malých a středních podniků. Jejich připomínky Evropská komise vyslyšela ve formě odkladu konkrétně těchto reportovacích povinností:

  • Reporting sektorových témat je pro všechny firmy odložen až na rok 2025.
  • O rok se posouvá také reporting finančního dopadu plynoucí z témat klimatické změny, sucha a úbytku biodiverzity, a to rovněž pro všechny firmy.

Pro firmy o velikosti do 750 zaměstnanců jsou pak stanoveny specificky tyto odklady reportovacích povinností:

  • Roční odklad vykazování emisí skleníkových plynů dle Scope 3, tedy tzv. nepřímých emisí, které vznikají například v rámci dodavatelského řetězce firmy.
  • Roční odklad reportingu podrobných informací o zaměstnancích firmy.
  • Dvouletý odklad reportingu dat k tématu biodiverzity
  • Dvouletý odklad pro vykazování údajů souvisejících se sociálními aspekty v dodavatelském řetězci firem, a to především z pohledu zaměstnávání subdodavatelů.
  • Dvouletý odklad pro vykazování údajů souvisejících s tématem spotřebitelé a koncoví uživatelé.

Finalizovanou podobu ESRS standardů včetně výše uvedených změn přijala Evropská komise 31. června 2023. Nyní jsou takto finalizované standardy na schvalování v Evropském parlamentu a Radě EU, který je v dané podobě během lhůty dvou měsíců může buďto přijmout nebo odmítnout, ale nikoliv změnit. Finální podoba ESRS standardů by tak měla být známa během podzimu.

Část governance má firmám sloužit jako návod na udržitelné řízení podniku

Již v listopadové verzi standardů ESRS zveřejnila Evropská komise také změny ve struktuře tématu governance. To obsahovalo původně 2 tematické okruhy, které nakonec komise shrnula pouze do jednoho standardu s názvem Business conduct a rozpracovala podrobně jeho znění v těchto 6 kategoriích:

  • Firemní kultura a zásady obchodního chování
  • Řízení vztahů s dodavateli
  • Prevence a odhalování korupce a úplatkářství
  • Potvrzené případy korupce a úplatkářství
  • Politická angažovanost a lobbování
  • Platební postupy

Kdo a jak bude ESG reporting ověřovat?

V červnu tohoto roku Komora auditorů ČR na konferenci „Jste připraveni na ESG?” představila roli auditora v nefinančním reportingu. Hlavní výstupy konference shrnuje A. Schandl: “Směrnice CSRD zavádí požadavek na externí ověření zprávy o udržitelnosti nezávislou třetí stranou (auditorem). V současné době ale ještě není přesně jasné, podle jakých standardů tyto zprávy budou auditované. Téměř s jistotou můžeme říct, že tato zpráva bude součástí výroční zprávy a její audit bude moci provést pouze auditor, který je členem Komory auditorů České republiky a zároveň prošel dostatečným dovzděláním v ESG. Zároveň do roku 2028 bude audit zpráv probíhat pouze v omezeném režimu tzv. ověření poskytující omezenou jistotu (limited assurance). Od roku 2028 se již počítá s plným auditem. Zastřešení auditů ESG v Česku bude mít na starosti Komora auditorů České republiky. Zásadní roli bude mít také Ministerstvo financí, do jehož kompetence bude tato oblast spadat.” 

Rychlý rozvoj odvětví ESG ratingů zároveň přináší nejasnosti ohledně jejich významu

Dalším důležitým trendem je rychlý rozvoj odvětví ESG ratingů ve světě i u nás. V jiném článku jsme vysvětlovali rozdíl mezi ESG nefinančním reportingem a ESG ratingem. Kritici prvních ESG ratingů poukazují na skutečnost, že dosud neexistuje jednotná definice toho, co by se v ESG vlastně mělo měřit. V důsledku toho ESG ratingové agentury pracují s různými metodologickými rámci a posuzují environmentální, sociální a správní postupy společností na základě odlišných kritérií. “V důsledku těchto rozdílů v metodikách se mohou hodnocení ESG té samé firmy u různých ratingových agentur a organizací lišit. Při interpretaci výsledků konkrétního ESG ratingu je proto nezbytné porozumět používanému konkrétnímu přístupu,” vysvětluje Schandl. Evropská komise proto postupně zavádí opatření, které mají zvýšit důvěryhodnost ESG ratingů a pomoct sjednotit jejich postupy.

V Česku se aktuálně věnují ESG ratingům zejména neziskové organizace, novináři a akademický sektor. Asociace společenské odpovědnosti ve spolupráci s FPH VŠE letos organizuje druhý ročník ESG Ratingu. Do druhého ročníku ESG Ratingu se přihlásilo 135 firem. To je oproti prvnímu ročníku nárůst o 55 %. Již 20letou tradici má nezávislý rating udržitelného podnikání v ČR TOP Odpovědná firma od platformy Byznys pro společnost. Letos debutoval ESG žebříček udržitelnosti od týdeníku Ekonom. Členkou jeho odborné poroty byla také Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory. Na globální úrovni se prozatím profilují jako nejvýznamnější ESG ratingy například od agentur S&P Global, Moody’s, MSCI (MSCI.N) a Sustainalytics.

“V současné situaci je význam ESG ratingů hlavně reputační. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je rozdílnost v metodikách. Větším firmám a firmám kótovaným na burze, které ESG rating zvažují, bychom doporučovali nejdřív absolvovat rozhovory se svými stakeholdery, např. akcionáři a investory, s cílem zjistit, zda ESG rating považují za přínosný a potažmo který konkrétně,” doplňuje Albert Schandl. 

Taxonomie EU má nové environmentální cíle

S nefinančním reportingem ESG úzce souvisí tzv. Taxonomie EU, tedy systém definovaný Evropskou unií, který stanovuje jasná kritéria pro identifikaci ekologicky udržitelných podnikatelských aktivit. V systému Taxonomie EU došlo v letošním roce také k výraznému posunu. Dlouhou dobu jsme měli v Taxonomii definované pouze dva environmentální cíle – předcházení změny klimatu a adaptaci na změnu klimatu. Nyní byly dodané i další čtyři: udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, přechod na oběhové hospodářství, prevence a kontrola znečištění a ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů,” vysvětluje Schandl. Hlavní přínos rozšíření cílů Taxonomie spočívá dle Schandla v tom, že teď máme přesnější definice udržitelnosti pro více oblastí podnikání. Díky tomu firmy získají větší jistotu při určování, které jejich produkty, služby či technologie jsou udržitelné. Tento krok je také zásadní v posunu pro předcházení greenwashingu. U Taxonomie je důležité zmínit, že se jedná o “živý dokument” a v průběhu let se tedy bude upravovat. 

ESG poradenství s CIRAA – proč do toho jít s námi?

Děkujeme za váš zájem o tato aktuální témata a věříme, že vám naše praktické poznatky pomohou lépe porozumět současnému vývoji v oblasti ESG a nefinančního reportingu. Vše o našem přístupu k ESG najdete na podstránce tohoto webu ESG strategie. Neváhejte nás kontaktovat, pokud máte jakékoliv otázky. 

Tématu udržitelnosti a ESG se věnujeme mnoho let a do hloubky. Máme za sebou řadu úspěšně realizovaných projektů tvorby strategií udržitelnosti (ESG strategie) pro firmy všech velikostí. Aktuálně pomáháme tvořit strategie udržitelnosti například pro české společnosti TON a.s. a SEVEROTISK s.r.o. Pro Direct pojišťovnu pravidelně konzultujeme její kroky v oblasti ESG. Nefinanční reporting ESG pomáháme připravit například společnosti E.ON Česká republika. Naší největší přidanou hodnotou je praktičnost – od strategických dokumentů naše klienty posuneme k realizaci konkrétních projektů a inovací, aby naše doporučení “nezůstala ležet v šuplíku”. V rámci ESG se také do hloubky věnujeme cirkularitě v organizaci, což je jedno z pěti povinných reportovacích témat. Poradíme Vám například s ekodesignem, materiálovými toky, firemními nákupy či digitalizací. 

Praha, 22.6.2023. Cirkulární akademie, expertní vzdělávací centrum na téma cirkulární ekonomiky v Česku, má za sebou první blok kurzů Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám, který zahájila v lednu letošního roku. Díky účasti v akademii získaly desítky manažerů firem a expertů ze státní správy znalosti, které jim umožní strategicky začlenit udržitelnost a cirkulární ekonomiku do procesů svých firem a organizací. Kurz reflektoval aktuální témata v udržitelnosti včetně materiálů, energií, odpadů, digitalizace, úspor v provozech, analýz životního cyklu nebo uhlíkové stopy, a to vše v kontextu ESG. Přínosy prvního kurzu Cirkulární akademie hodnotili také partneři projektu – Komerční banka, GasNet a E.ON. 

Cirkulární akademie 2023 v číslech 

První kurz Cirkulární akademie vzdělával 45 účastníků formou online vzdělávacích kurzů, dvou prezenčních workshopů a také dvou exkurzí do provozů firem. 22 lektorů a expertů na jednotlivé oblasti z praxe přednášelo, jak udržitelnost a cirkulární ekonomiku ve firmě implementovat co nejlépe. Záštitu Cirkulární akademii poskytli Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu. 

„Podařilo se nám efektivně zkombinovat jak online, tak prezenční formu vzdělávání. To vyhovovalo účastníkům, protože v dnešní době lidé potřebují mít možnost podívat se na jednotlivé webináře v klidu, když mají více času. Na druhou stranu důležitým prvkem Cirkulární akademie je také networking, tedy příležitost potkat podobně smýšlející lidi a propojovat existující možnosti i řešení, ale i vlastní zkušenosti. Za další výhodu považuji to, že jdeme v tématech do hloubky a ukazujeme fungování cirkularity v praxi. To absolventi několikrát vypíchli,” komentuje průběh Cirkulární akademie její projektová manažerka, Dagmar Milerová Prášková z CIRA Advisory s.r.o.

Partneři vyzdvihují praktické propojení ESG a cirkulární ekonomiky

Aktuální debatu o firemní udržitelnosti vede obecně téma ESG. Mnoho z firem ale zatím neví, jak prakticky uchopit svoje působení na oblasti životního prostředí, sociálních dopadů a řízení společnosti. Akademie ukázala, že jedna z cest může být cirkulární ekonomika. 

„Pro společnosti a firmy bývá obecně náročné zorientovat se v chystaných ESG regulacích. Musí těmto novým požadavkům přizpůsobit interní procesy, směrnice i práci s daty. Cirkulární akademie předala praktické zkušenosti firem z oblasti udržitelnosti, cirkulární ekonomiky a ESG a nás těší, že Komerční banka je jejím partnerem. Našim cílem je podporovat tyto formáty edukativních aktivit,” komentuje zapojení banky do projektu Denisa Pozníčková, senior sustainability specialistka z Komerční banky, která kurz absolvovala. 

Tereza Runcziková, ESG specialistka z GasNet rovněž oceňuje, že Cirkulární akademie přinesla praktické propojení ESG a cirkulární ekonomiky: „ESG je dnes opravdu průřezové téma, které má přesah do všech oddělení firem. V našem ESG týmu jsme proto začali pociťovat nedostatek kapacit na do-vzdělání kolegů např. z oddělení nákupů.” 

Klíčovou roli cirkulární ekonomiky v rámci ESG vnímají take v E.ON Česká republika: Cirkulární ekonomika je pro nás relevantní téma především z pohledu snižování našeho dopadu na životní prostředí a rizik spojených s dostupností řady materiálů potřebných pro energetickou transformaci i kolísání cen materiálů potřebných pro naši činnost. Z těchto důvodu jsme se také rozhodli stát se partnerem a účastníkem Cirkulární akademie, díky které jsme získali širší obrázek o ESG a cirkulární ekonomice, včetně příkladů dobré praxe napříč sektory,” uvádí Natálie Huptychová, ESG analytička z E.ON Česká republika.

Cirkulární ekonomika se předvedla v praxi

Součástí Cirkulární akademie jsou také exkurze do firem, které cirkulární principy už úspěšně aplikují. Účastníci prvního bloku měli možnost navštívit například provoz Biopekárny Zemanka či závody Mondi Štětí. 

Další kurzy Cirkulární akademie už na podzim

Navazující podzimní kurz Cirkulární akademie Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám II. se interaktivní workshopovou formou zaměří na témata obalových materiálů, digitalizace, externí komunikace a udržitelných eventů. Absolvování Kurzu I. není podmínkou pro přihlášení do podzimního kurzu. Více informací o Cirkulární akademii i tématech jednotlivých kurzů naleznete zde.

O čem je Cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu od CIRA Advisory s.r.o. je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost tématu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v médiích začít aktivně věnovat.

Nově v ESG a cirkulární ekonomice

Česká vláda schválila první Akční plán pro cirkulární ekonomiku do roku 2027. Jedná se o ucelenou strategii, jak aktivovat principy cirkulární ekonomiky ve stavebnictví, průmyslu, zemědělství i na úrovni samospráv.

Firmy dostanou na ESG reporting více času. Ukazuje se totiž, že se v praxi teprve učí pracovat s obecnými ESG tématy a sběrem dat. Tzv. sektorová témata pro povinný reporting firem proto Evropská komise odložila až na rok 2025. K částečným odkladům ESG reportingu dochází i v dalších dílčích oblastech, například reporting finančních dopadů vyplývajících z klimatické změny, sucha a úbytku biodiverzity, vykazování nepřímých emisí skleníkových plynů a podrobný reporting o vlastnících společnosti. Evropská komise odkladem některých částí ESG reportingu vyhověla především malým a středním podnikům, které se obávají velké administrativní zátěže spojené s reportováním. Ve své podstatě však firmy ESG reporting neodmítají – vidí v něm nové obchodní příležitosti. Především v navázání nových dodavatelských vztahů.

Transparentnost a důvěryhodnost tvrzení firem o uhlíkové neutralitě je kriticky nízká, jak vyplývá ze studie Corporate Climate Responsibility Monitor 2023 realizované mezi 24 nadnárodními firmami. Velká část těchto tvrzení a závazků pokrývá reálně jen 3 % uhlíkové stopy, kterou tyto společnosti vytváří. Spotřebitele to však může uvést v omyl, že aktivity se týkají celé firmy.

Komunikace udržitelností musí být především transparentní, zaznělo na setkání OMG Sustainability Dialogue. Představeno bylo 7 hříchů greenwashingu. Hovořilo se také o nové legislativě spojené s Green claims a 4 zásadách správné komunikace udržitelnosti: transparentnost, autenticita, důvěryhodnost a pozitivismus.

Evropská centrální banka upozorňuje na problém úbytku biodiverzity, což může negativně ovlivnit až 72 % evropských firem. ECB chce proto klást vyšší nároky na banky, aby v případě poskytování úvěrů posuzovaly i riziko spojené s úbytkem biodiverzity.

Analýza: zálohování hýbe Českou republikou

Zálohování hýbe Českou republikou. Téma propaguje aktivně Ministerstvo životního prostředí, které má na starosti přípravu novely zákona o obalech. Zálohování PET lahví a plechovek není pro české spotřebitele problém, jak ukazuje pilotní projekt společností Lidl a Kaufland. Celkem v 6 prodejnách vrátili zákazníci během zkušebního čtvrt roku na 260 000 kusů obalů. Ukázalo se, že hlavní motivací zákazníků je jejich přesvědčení vracet obaly zpět do oběhu. Poskytnuté slevové kupóny, kterými se obě společnosti snažily zákazníky motivovat, totiž využilo jen 25 % zákazníků.

Zatímco pro spotřebitele jsou výhody jasné, otazníky se objevují v praktickém dopadu na firmy. Ty zatím nemají dle návrhu zákona garantovaný přístup ke znovupoužití zálohovaných obalů, ani předkupní právo na tyto obaly. Tím je ze strany firem zpochybněna cirkulární podstata celé iniciativy. Téma zálohování v českém kontextu komplexně mapuje podcast Loopa – analyzuje zkušenosti se zálohováním ze Slovenska a cirkulární potenciál zálohování. Praktickou zkušenost s pilotním projektem zálohování v podcastu Loopa sdílela společnost Lidl a nechybí ani analýza legislativního návrhu s ministrem životního prostředí.

Analýza: Life Cycle Costing jako řešení pro udržitelné firemní nákupy

S rozvojem udržitelnosti řeší stále více podniků i svůj přístup k nákupům. Jedním z důvodů, proč tyto iniciativy často váznou, je skutečnost, že firmy posuzují nákupy stále především z pohledu pořizovacích nákladů. To však není pro zhodnocení udržitelnosti dostačující. Řešením je posouzení dlouhodobé ekonomické hodnoty výrobku, neboli Life Cycle Costing. Ten bere v potaz nejen operativní náklady spojené například s údržbou a opravami produktu, spotřebou energie, ale také náklady spojené s koncem užívání výrobku a jeho likvidací. Přistupují-li firmy k nákladům v tomto širším kontextu, vychází cirkulární nákupy jako ekonomicky přijatelnější, a to i přes mnohdy vyšší pořizovací cenu.

S rozvojem udržitelnosti ve firmách řeší stále více podniků i svůj přístup k nákupům. Firmy se dnes učí zavádět cirkulární a udržitelné principy ve výrobě. Avšak v oblasti nákupů výrobních materiálů či v pořizování zboží a služeb pro provozní účely iniciativy váznou. Jedním z důvodů je, že firmy posuzují nákupy stále především z pohledu pořizovacích nákladů. To však není pro zhodnocení udržitelnosti výrobků a služeb dostačující. Řešením je posouzení dlouhodobé ekonomické hodnoty výrobku, neboli Life Cycle Costing. V čem nástroj Life Cycle Costing spočívá, jak zapadá do ESG reportingu a co firmám poskytne za informace?

“Klíčovou perspektivou, jakou se dnes musíme ve firmách dívat na cirkularitu v nákupech, je tzv. Life Cycle Costing. Tento ukazatel měří dlouhodobou ekonomickou hodnotu výrobku nebo služby. Kromě pořizovacích nákladů  bere v potaz také operativní náklady spojené například s údržbou a opravami produktu, spotřebou energie i náklady spojené s koncem užívání výrobku a jeho likvidací. Přistupují-li firmy k nákladům v tomto širším kontextu, tak vychází cirkulární nákupy jako ekonomicky mnohem přijatelnější, a to i přes mnohdy vyšší pořizovací cenu udržitelnějšího nebo cirkulárního produktu,” vysvětluje Dagmar Milerová Prášková, expertka CIRA Advisory na udržitelné nákupy firem.

V praxi však není výjimkou, že firmy nakupují každý rok novou elektroniku či velké množství propagačních předmětů. Upřednostňují tak mnohdy kvantitu nad kvalitou. Tomu nahrává právě nízká pořizovací cena některých produktů a praxe tzv. daňové optimalizace formou dočerpání budgetů na konci účetního roku s cílem snížení daňového základu firmy. Takový přístup jde však plně proti myšlence udržitelných nákupů: “Pro klienty, které školíme v udržitelném nakupování, to zní často paradoxně, ale udržitelný nákup znamená často nenakupovat vůbec. Jinými slovy, prvním krokem nákupčích ve firmách je přehodnocení potřeb. Platí, že nejudržitelnější produkty či řešení jsou ta, která již ve firmě máme. A pokud už musíme pořizovat další věci, pak jich pořizujme co nejméně a již ve fázi nákupu mysleme také na konečnou fázi životního cyklu daných výrobků,” zdůrazňuje Milerová Prášková.

Hlavní překážkou aplikování udržitelných principů do firemních nákupů je pak právě neznalost takto komplexního přístupu ze strany nákupčích. Potažmo nedostatek času jednotlivé nákupy komplexně zhodnotit a zorganizovat z hlediska udržitelnosti. Pokud chce firma rychle zavést udržitelnost alespoň do části svého nákupního procesu, může se zaměřit na oblasti, kde lze tyto principy zavést relativně jednoduše – například pořizování nové elektroniky, reklamních dárků nebo také cateringu na akce.

“Z dlouhodobého hlediska však doporučujeme zaměřit se na systémový přístup k nákupům. Tuto cestu akcentuje i nefinanční reportovací povinnost dle nástroje ESG. Strategií udržitelně smýšlejících a jednajících firem by mělo být zavádět udržitelné nákupy do těch oblastí, kde má byznys firmy největší dopad.  Obvykle se jedná o aktivity tvořící tzv. core business dané firmy. Pokud například ropná společnost řeší udržitelnost nákupem recyklovaného kancelářského papíru, tak její reálný dopad je z pohledu udržitelnosti naprosto minimální,” vysvětluje Milerová Prášková.

ESG reporting

Světem podnikání hýbe nefinanční reporting ESG, povinnost jeho vykazování se totiž rychle blíží. ESG reporting však zajímá i firmy, pro které sice nebude zatím povinný, ale které v něm vidí příležitost…

Povinnost reportování ESG se rychle blíží a brzy ovlivní mnohonásobně větší počet firem než dosud. Přesto dotčené firmy většinou nerozumí podstatě nefinančního reportingu, který bude povinný dle nové směrnice CSRD již od roku 2024. Přinášíme proto vysvětlení a praktické příklady nastavování strategií ve všech oblastech ESG – environmentální oblasti, ale také v sociálních aspektech a způsobu řízení firem. Mimochodem, víte jaký je rozdíl mezi ESG reportingem a ESG ratingem? A jak je možné, aby například petrochemická společnost měla lepší ESG rating než výrobce elektroaut TESLA? 

Evropské firmy budou muset již brzy uvádět relevantní informace, které se týkají jejich udržitelné strategie. Známá jsou již nejen jednotlivá témata ESG, ale také konkrétní termíny, od kdy budou muset firmy tyto reporty evidovat. Přesto však řada firem stále tápe i v základních pojmech. Pojďme se tedy ve stručnosti podívat, o čem ESG je a čím se liší ESG reporting od ratingu.

 

 

Plánuje Vaše firma zavádět ESG strategii (strategii udržitelnosti)? Naše komplexní ESG služby pomáhají mnohým firmám, jako je ta Vaše. Neváhejte nás kontaktovat pro úvodní nezávaznou konzultaci.

 

ESG se netýká jen životního prostředí, ale také způsobu řízení a fungování firem

Hybatelem této iniciativy je Evropská unie a zaměřit se chce na téma udržitelnosti nejen v environmentální oblasti, ale také v sociálních aspektech a způsobu řízení firem. Právě tyto 3 pilíře zahrnuje zkratka ESG.

V rámci ESG standardů pak zavádí centrální pojem stakeholder, tedy osoby zainteresované do činnosti firmy. Hlavním smyslem ESG reportování je provázat všechny různorodé zájmy nejrozličnějších stakeholders (zainteresovaných osob) s udržitelností ve firmě. V praxi to znamená: 

  • zjistit případné kroky firem, které by byly silně v rozporu s udržitelnou strategií EU, 
  • motivovat firmy, aby rychleji zaváděly do své podnikatelské praxe udržitelná řešení včetně např. prvků cirkulární ekonomiky.

Vysvětlení důležitosti pojmu stakeholder ve vztahu k pilířům E-S-G

Jako vhodný příklad pro vysvětlení významu pojmu stakeholder ve vztahu k ESG může posloužit energetická skupina ČEZ. Kateřina Bohuslavová, která působí ve skupině ČEZ jako chief sustainability officer a tedy šéfka ESG útvaru, vysvětluje v podcastu Loopa, že udržitelná energetika má hned několik rovin. Jedna rovina je environmentální („E“ element v rámci ESG), kde ČEZ sleduje cíl dosažení uhlíkové neutrality do roku 2040. Splnění tohoto cíle vyžadují různé skupiny stakeholders, např. investoři, banky či regulátor (EU, ČR).
S dosažením uhlíkové neutrality na úrovni celé energetické skupiny souvisí celá řada zásadních opatření včetně např. odstavení uhelných elektráren. Avšak v důsledku aktuální energetické krize, válce na Ukrajině a následné inflace musí ČEZ brát v potaz “S” pilíř a s ním související stakeholdery – své zákazníky a zaměstnance, kterých se právě teď krize nejvíce dotýká.  Udržitelná energetika vůči těmto stakeholders znamená především akcent na “S” pilíř, tedy energetiku dostupnou pro všechny, soběstačnou, protože není závislá na jednom zdroji, stabilní pro všechny zaměstnance koncernu atd. To může znamenat, že sociální cíle na jistý čas dostanou přednost před cíli environmentálními.

A co pilíř G v rámci ESG strategie?

Právě výše popsané průběžné korekce strategie koncernu ČEZ, které odráží aktuální vývoj a zájmy všech stakeholders, jsou příkladem efektivního fungování řízení (“G” pilíř v rámci ESG).

ESG reporting by měl rovněž včas odhalit a eliminovat takové aktivity jakou byla aféra Dieselgate společnosti Volkswagen. Ta dlouhé roky zatajovala a zkreslovala skutečně vyprodukované emise skleníkových plynů svých výrobků. Tato kauza v sobě nesla nejen environmentální aspekt (tedy „E“ element v rámci ESG), ale zároveň upozornila na skrytou nelegální činnost uvnitř firmy. Tedy na vážné problémy ve způsobu řízení a fungování společnosti („G“ element řízení v rámci ESG).

Jaký je rozdíl mezi ESG reportingem a ESG ratingem?

ESG reporting je definován jako souhrn nefinančních aktivit firmy, které mají přímý dopad na její fungování. Stručně řečeno, jedná se o informace, které máte jako firma v rámci ESG povinnost zveřejnit. ESG rating naproti tomu již vychází z údajů zjištěných z ESG reportingů a je jakousi známkou a srovnáním firem z pohledu ESG reportingu.

ESG rating je poměrně novou disciplínou a zabývají se jím specializované ratingové agentury. Jedna firma tak může získat různé ratingy podle různých standardů ratingových agentur. Rozptyly těchto ratingových hodnocení jsou v současné době skutečně velké, a proto se předpokládá, že v následujících letech dojde ke standardizaci ratingových metod. ESG rating se zároveň týká pouze největších firem typu ČEZ nebo Škoda auto.

  • Jak je možné, aby například petrochemická společnost měla lepší ESG rating než například výrobce elektroaut TESLA? ESG totiž zahrnuje nejen environmentální dopady, ale také zhodnocení způsobu řízení firmy a sociálních aspektů. Přes svůj ekologický aspekt, tak může TESLA v těchto dvou parametrech ve srovnání s petrochemickou společností zaostávat. 

Chtěli byste vědět, jak je vaše firma připravená na ESG reporting? ESG rozcestník vám pomůže odhalit, kde jsou v tématu udržitelnosti skryté vaše rezervy a příležitosti.

Plánuje Vaše firma zavádět ESG strategii (strategii udržitelnosti)? Naše komplexní ESG služby pomáhají mnohým firmám, jako je ta Vaše. Neváhejte nás kontaktovat pro úvodní nezávaznou konzultaci.

6 rychlých dotazů, méně než 1 minuta času. Nastartujte svou cestu moderní a udržitelné firmy. Rozcestník najdete tady.