Zvyšování cen materiálů není způsobeno jen energetickou krizí, ale i nedostatkem surovin z důvodu výpadků produkce během covidové pandemie. Svůj podíl na růstu cen materiálů má i válečný konflikt na Ukrajině, který prodražil například jen dovoz niklu až o 90 %. To vše má negativní důsledky na hospodářství a činnost firem. Některá odvětví jsou zasažena dramaticky – ve stavebnictví zdražil výrobní materiál až o 80 % (například betonové výztuže nebo OSB desky). To následně vede i k prodražování cen staveb, prozatím přibližně o 19 %. S podobnými potížemi se potýká i sektor automotive, kde kvůli výpadku výrobních komponentů zdražila výroba nových aut o 13 %. Jak se s takovou situací mohou výrobní podniky vypořádat? Je načase podívat se na možnosti úspor, které firmám nabízí cirkulární ekonomika:
Úspory může zajistit návrat materiálů zpět do výroby, a to včetně recyklace a repasování
“Jako první krok úspor se nabízí použít výrobní odpad, který vzniká v rámci produkce ve většině provozů. V případě materiálů, které už opustily prostory výrobního podniku, se dá ušetřit zaváděním systémů reverzní logistiky,” komentuje cesty k úsporám materiálů Albert Schandl, konzultant CIRA Advisory.
Reverzní logistika má různé formy, např. zpětný odběr již použitých nebo reklamovaných produktů (tzv. vratky). Dále to může být systém, jak naložit s vyřazeným zbožím nebo neprodanými produkty na skladě – tzv. “ležáky”. Díky nastavení systému zpětného odběru může firma zajistit, aby jí spotřebitelé vraceli zpět dosloužilé produkty, ze kterých může získat cenný materiál pro další výrobu, jako například výše zmiňované vzácné kovy. Firma může na služby reverzní logistiky poptat i externí firmu, která pak celý proces zajistí, a to včetně repasování, skladování a prodeje produktů či materiálů.
“Tento systém již používají některé automobilové společnosti, které se potýkají s nedostatkem kovů pro výrobu elektrobaterií. Díky reverzní logistice dokáží recyklovat až 92 % materiálu použitého na výrobu svých bateriových článků, například výrobce Tesla. Někteří tito výrobci, například Renault trucks, jdou aktuálně ještě dál a odebírají zpět nejen baterie, ale rovnou celé automobily, které částečně recyklují na výrobní materiál, případně repasují celé části strojů,” komentuje zpětný odběr produktů Schandl.
Úspory nabízí i nové druhy materiálů a pečlivě zvolený ekodesign produktů
Další úspory mohou firmám poskytnout nové druhy materiálů, například ve formě recyklátů: “Stavebnictví může drahé primární materiály jako štěrk a písek kompenzovat recyklovaným betonem. Věděli jste, že jeden m3 recyklovaného betonu dokáže uspořit až tunu nového štěrku a písku?
Pro jiná odvětví pak mohou být cestou recykláty ze zbytkových surovin. Touto cestou zkouší jít například textilní společnosti – pro výrobu textilních vláken používají recyklát z plastových materiálů a bavlny nebo řadu netradičních materiálů, a to třeba kokosové ořechy, kávovou sedlinu nebo ananasové listy,” představuje netradiční řešení Schandl.
Firmy by měly myslet i na ekodesign svých produktů, což jim dokáže uspořit řadu nákladů do budoucna. Právě tato fáze životního cyklu výrobků až z 80 % určuje, jaký dopad bude mít výrobek na životní prostředí. “Ekodesign pomáhá zachovat ekonomickou hodnotu materiálů, které se použily na výrobu produktu, a to po celou dobu jeho životního cyklu,” komentuje Schandl. Produkty navržené dle zásad ekodesignu jsou ve svém principu totiž snadněji rozebíratelné a tedy i opravitelné a recyklovatelné.
“Na materiálové toky ve firmě je však potřeba dívat se komplexně a v kontextu každé jednotlivé firmy. Navržení úspor by tak měla předcházet podrobná analýza situace ve firmě. Kromě konkrétních forem úspor v použití materiálů je pak dobré podívat se i na široké možnosti udržitelného financování. Podstatným nástrojem financování cirkulárních opatření ve firmách zůstávají v roce 2023 dotace, další možností jsou např. zelené úvěry (green loans),” uzavírá Albert Schandl z CIRA Advisory.
