Příspěvky

Klíčový vliv na úspěch či neúspěch strategie udržitelnosti ve firmě mají její zaměstnanci. Jednou z cest, jak aktivně zapojit zaměstnance do realizace udržitelných cílů, je systematické zvyšování jejich kompetencí v této oblasti. V tom pomáhají tzv. KPI (key performance indicators), tedy ukazatele výkonnosti. Ty dosud firmy používaly jako obecný nástroj rozvoje a hodnocení zaměstnanců. Ukazuje se však, že mohou dobře posloužit i specificky pro zavedení udržitelnosti do firemní praxe a kultury. Jak tedy taková KPI udržitelnosti ve firmě nastavit?

Pojměte KPI udržitelnosti jako prostor pro rozvoj nových kompetencí zaměstnanců

V případě nastavení udržitelných KPI pro zaměstnance je vhodné začít cestou systematického vzdělávání v této oblasti. Konkrétní kompetence zaměstnance v udržitelných aktivitách a projektech se budou výrazně lišit dle toho, jaké má o udržitelných tématech povědomí a jak aktivně se do nich zapojuje. Zatímco někteří zaměstnanci tak začnou svou práci na udržitelných KPI vzděláváním, jiní (ti, kteří už mají o tématu udržitelnosti silné povědomí) mohou již téma pomoci aktivně popularizovat uvnitř firmy jako tzv. ambasadoři. Naopak nesprávným postupem by bylo plošné nastavení udržitelných KPI např. pro celé oddělení dle pracovního zařazení nehledě na individuální vědomosti jednotlivců

Kompetence zaměstnance se budou výrazně lišit i dle typu pracovní pozice a její náplně. Tento faktor specializace je nutné zohlednit i při nastavování KPI. Jiné ukazatele výkonnosti tak budou mít zaměstnanci back office, management a vedení firmy nebo oddělení HR, marketingu, prodeje či dělnické profese. Zatímco zaměstnanci back office se mohou ve svých cílech zaměřit například na aplikování cirkulárních principů do nakupování nebo vybavení kanceláře, oddělení HR se naopak nabízí práce na zlepšení wellbeingu zaměstnanců nebo organizace interních vzdělávacích aktivit a kampaní k tématu udržitelnosti. KPI manažerů a zaměstnanců ve vedení firmy pak mohou být postavena na účasti na konferencích a eventech o udržitelnosti. Tedy v získávání informací o tomto tématu, ale i v prezentaci firmy navenek.

Naplňování udržitelných KPI pravidelně hodnoťte z ohledem na dlouhodobé firemní cíle v udržitelnosti

Důležitou součástí udržitelných KPI zaměstnanců je i pravidelné hodnocení jejich naplňování. To vám také umožní vytipovat zaměstnance, kteří se udržitelnosti věnují aktivně a do hloubky, a mohou se tak stát ambasadory udržitelnosti uvnitř firmy.

Motivujte zároveň zaměstnance, aby nastavovali svá KPI udržitelnosti dostatečně ambiciózně. Tím budou totiž posouvat pozitivním směrem celou udržitelnou strategii firmy. Hodnoťte pak pozitivně především kvalitu zapojení zaměstnanců nikoliv kvantitu. Firma může “vykázat ve svém reportingu”, že její zaměstnanci se účastnili desítek kurzů a webinářů k tématu udržitelnosti, ale to samo o sobě nemusí mít žádný reálný dopad na její udržitelnou strategii. Takto nastavené KPI je pouze formální (počet odchozených vzdělávacích kurzů) a neměří reálný přínos zaměstnance pro udržitelnost. Při nastavování KPI proto vždy mějte na zřeteli dlouhodobý a strategický záměr vzdělávání a současně pozitivního dopadu vašich zaměstnanců v oblasti udržitelnosti.

Potřebujete nastavit udržitelná KPI ve vaší firmě? Rádi vám v tomto poradíme.

Téma udržitelnost neustále nabírá na popularitě, co si uvědomují i společnosti na trhu a proto jí ve velkém množství zařazují i mezi svoje komunikační témata. S popularitou tématu ale neroste povědomí společnosti o možných nástrahách této komunikace a proto se může stát, že zákazníci jednoduše neodhalí přítomnost greenwashingu.

Jak vypadají konkrétní příklady z českého trhu a s jakými hřích se můžou zákazníci nejčastěji potkat? Na to odpovídá další série Manuálů komunikace bez greenwashingu, která vzniká díky spolupráci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a CIRA Advisory. Čtenáři mohou seznámit se situací na trhu maloobchodních řetězců, v průběhu roku vzniknou podobné manuály také pro sektory jako bankovnictví, energetika nebo nábytkářství.

Série opět vzniká v spolupráci Fakulty sociálních věd UK a CIRA Advisory a navazuje na úspěšný Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu. Stejně jako tomu bylo u prvního manuálu, síly spojili odborníci z CIRA Advisory Jana Bábiková a Albert Schandl a studenti Marketingové komunikace a PR na FSV UK pod vedením Petry Koudelkové, Ph.D. Cílem nové série je zmapovat český trh a specifika jednotlivých odvětví s ohledem na jejich komunikaci udržitelnosti. 

Co nás překvapilo u maloobchodních řetězců? 

Tento trh je obecně považován za ten, pro který není téma udržitelnosti novinkou, co dokládají i mnohé reporty o udržitelnosti, které jednotlivé řetězce vydávají. I proto je překvapivé, že udržitelnost není prioritním tématem v komunikaci směrem k zákazníkovi. 

U green marketingu někdy radši platí „méně je více”

Na základě stanovených kritérií manuál hodnotí trh obecně i z pohledu jednotlivých hříchů. Na grafu níže je vidět zajímavý trend. Řetězce, které si v udržitelnosti vedou nejlépe jí nekomunikují a naproti tomu jsou řetězce, které o ní víc mluví, než jí převádějí do praxe. 

Graf

Pozor na vágní tvrzení a skryté kompromisy 

Manuál si dal taky za cíl zhodnotit jednotlivé hříchy z pohledu jejích vážnosti a frekvence výskytu. Na základě toho zjistil, že by si zákazníci měli nejvíc dát pozor na vágní tvrzení a skryté kompromisy. Konkrétní příklad vágního tvrzení i způsob, jak se tomuto hříchu vyhnout je uveden v samotném manuálu. 

Není BIO jako BIO 

Specifickou kategorii pro trh maloobchodních řetězců jsou certifikáty, které jsou často falešné. Nejčastěji šlo o označení BIO bez oficiální certifikace nebo bez vlastních stanovených kritérii. Ne každý symbol je symbolem udržitelnosti produktu nebo zárukou jeho kvality. Manuál se zaměřil na privátní značky, ale tento hřích se v nemalé míře objevuje i u produktů od dodavatelů. 

Není bio jako bio

Pokud Vás zajímají další novinky z oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky, doporučujeme sledovat náš Linkedin, pustit si podcast Loopa Vojty Kovala, nebo se zaregistrovat pro odběr našeho pravidelného newsletteru. Zároveň se neváhejte podívat na naší novou webovou stránku, kde najdete vše o greenwashingu.

Zde si stáhněte nový Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu

ESG reporting

Světem podnikání hýbe nefinanční reporting ESG, povinnost jeho vykazování se totiž rychle blíží. ESG reporting však zajímá i firmy, pro které sice nebude zatím povinný, ale které v něm vidí příležitost…

Společnost Sage

Společnost Sage Automotive Interiors se zabývá vývojem a výrobou automobilových textilií, a to především ve formě dveřních výplní, potahů sedaček nebo hlavových a loketních opěrek. Ve strakonické továrně vznikají interiérové textilie, které se používají v automobilech světoznámých značek jakými jsou například Škoda, Mercedes-Benz nebo Ford. Společnost se již dlouhodobě věnuje udržitelným inovacím ve svém provozu, hledala však způsob, jak tuto cestu pojmout strategicky a následně ji vykomunikovat směrem ke svým zaměstnancům i k vedení v mateřské společnosti Asahi Kasei. Jak se CIRAA podílela na strategických záměrech společnosti SAGE? A jaká udržitelná řešení a způsob komunikace jsme pro tohoto výrobce automobilových textilií navrhli?

Udržitelné strategii i komunikaci předchází analýza současného stavu a návrh možných změn

“Ve společnosti SAGE má udržitelný přístup a inovace dlouhou tradici a své pevné místo. Firma však toto potřebovala efektivně vykomunikovat i vůči svému novému majiteli, mateřské společnosti Asahi Kasei, pod jejíž křídla vstoupila. Jako první krok jsme tedy navrhli přípravu Quick Checku provozu společnosti se zaměřením na cirkulární řešení. Cílem této analýzy tak bylo nejen zjistit, kde má společnost případné nedostatky a prostor ke zlepšení, ale i shrnout současný stav udržitelného přístupu firmy ve svém výrobním závodu,” vysvětluje potřeby klienta Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory.

Quick Check tak ukázal, že společnost SAGE je ve svém přístupu skutečně proaktivní – vyvíjí nejen inovativní produkty a materiály, ale detailně řeší i životní cyklus použitých materiálů a jejich přínos pro výrobu. Přesto jsme však našli oblasti, ve kterých má firma prostor ke zlepšení: “Jedním z doporučení bylo například zaměření se na systém reverzní logistiky, tedy zpětného odběru produktů po skončení životního cyklu. Tím může společnost efektivně řešit nedostatek některých druhů materiálů, například PET do textilních recyklátů,” uvádí konkrétní řešení Mitroliosová.

Konkrétní výstupy a doporučení je potřeba překlopit do vhodné komunikace napříč firmou

Analýza Quick Checku pokryla i témata hospodaření s vodou a odpady nebo provoz kancelářské budovy. Ukázalo se také, že společnost SAGE nutně potřebuje vytvořit novou energetickou koncepci, která se bude zaměřovat na energetickou soběstačnost výroby. Díky Quick Checku se tak firma rozhodla zaměřit na využití fotovoltaických panelů na střechách svých budov a uvažuje i o dalších obnovitelných zdrojích energie:

“Právě v otázce používání obnovitelných zdrojů potřebovala společnost SAGE připravit informativní prezentaci s vhodnými argumenty pro schválení projektu ze strany managementu. Od Quick Checku a konkrétních doporučení jsme tak plynule přešli k jednotlivým krokům interní komunikace, která byla nasměrována v první fázi právě k vedení společnosti,” odkrývá další postup spolupráce Ivana Hekerle, vedoucí komunikačního oddělení CIRA Advisory.

O cirkulární strategii se vyplatí informovat a proškolit všechny zaměstnance

Nejen management by měl však držet krok s inovacemi ve firmě, a proto jsme společnosti SAGE doporučili i školení pro další zaměstnance: “Vzdělání je důležitým krokem ke změně, a proto jsme ve spolupráci s Institutem Cirkulární Ekonomiky připravili pro společnost SAGE seminář na téma Cirkulární textil. Zde jsme zaměstnancům firmy představili současný stav textilního průmyslu včetně jeho největších výzev. Diskutovali jsme společně o negativních externalitách tohoto průmyslu v globálním i lokálním měřítku a zaměřili jsme se také na cirkulární materiály, které může firma efektivně zapojit do své výroby,” shrnuje obsah vzdělávacího semináře Mitroliosová.

Již proběhly první bloky kurzu Cirkulární ekonomika. Kurz si bere za cíl detailněji představit klíčová témata cirkulární ekonomiky pro fungování firem. První lednový blok kurzu se proto zaměřil na nejprve zaměřil na materiály & design a vodu & biodiverzitu. Na druhém bloku kurzu Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám jsme měli na programu téma cirkulární energetiky a odpadů. Díky velmi zajímavým hostům jsme nahlédli podrobněji do problematiky, která je velmi komplikovaná.

Jak je to tedy s materiály?

Albert Schnadl z CIRA Advisory mimo jiné představil v rámci cirkulární ekonomiky potenciál úspor, který v případě primárních zdrojů může dosahovat 64 % nebo hodnoty 130 miliard euro, když vezmeme v potaz 150 milionu tun železa, plastu a aluminia, které se každoročně nacházejí na konci svého životního cyklu. Co opravdu musíme chápat jako klíčové, je produkt jako služba, modularita, prodloužení životního cyklu, inovativní materiály, moderní technologie a znovuvyužití existujících materiálů.

Adam Havel z MateriÓ zmínil, že při přemýšlení o nejlepších materiálech je vždy důležité zaměřit se na kontext. Představil materiálové inovace, environment footprint a zdůraznil roli LCA, tedy analýzy životního cyklu, která hraje v cirkularitě a cirkulárním přemýšlení důležitou roli.

Lubomír Krupa z Ateliéru Paletky představil, jak prakticky využívají palety exotického dřeva, které by jinak skončilo na skládce či ve spalovně. V Paletkách aplikují princip krátkého dojezdu pro nákup palet, znovu využití materiálů, modularitu, upcycling a přemýšlejí o nábytku v dlouhém horizontu.

Barbora Kotoun z IKEA nakonec seznámila účastníky kurzu s tím, jak se snaží aplikovat principy cirkularity IKEA. Firma podporuje výkup použitého nábytku (zelený buy-back Friday), zohledňuje analýzu životního cyklu, využívá certifikované dřevo, dává tipy na opravy a prodloužení životnosti a klade si za cíl být do roku 2030 cirkulární.

Téma Vody a biodiverzity

Dagmar Milerová Prášková z CIRA Advisory představila téma biodiverzity z globálního hlediska, kdy mezinárodní i evropské plány na obnovu biodiverzity a ochrany životního prostředí jsou velmi ambiciózní. Také se překrývají agendy ochrany klimatu, biodiverzity, udržitelného rozvoje nebo potravinové bezpečnosti, o kterých se vyjednává v mnoha mezinárodních organizacích, což může vést k různě nastaveným cílům a doporučujícím krokům. V ČR se snižující biodiverzita a negativní dopady klimatické změny projevují ve zhoršujícím se suchu, které ohrožuje krajinu a produkci potravin.

Jakub Med ze spolku H2ospodař! zdůraznil, že v ČR bude mít zvyšování teploty zásadní dopady na kvalitu života a poukázal na to, jakou zásadní roli mají města a člověk na kvalitu vody i její úbytek. Představil také metodiky MPO a MŽP pro vodní audit a odpovědné hospodaření s vodou.

Karel Plotěný z ASIO také hovořil o vlivu měst a malého odpařování a zasakování vody a jako řešení představil principy modrozelené infrastruktury: zelené střechy (kombinace s fotovoltaikou), zelené podklady pro parkování, využití dešťové vody a nutnost dostat požadavky modrozelené infrastruktury do veřejných zakázek i soukromých nákupů.

Klára Hálová z firmy Mattoni ukázala, jak jsou klima a biodiverzita spojené nádoby a že pro Mattoni je biodiverzita důležitým tématem, protože zdravé přírodní zdroje (voda i půda) jsou pro ně životně důležité.

Energetika – bez obnovitelných zdrojů to nepůjde

Martin Sedlák, ředitel Svazu moderní energetiky, představil současné trendy Evropské unie, které se obtisknou do české legislativy, nebo se již v současnosti v české legislativě vyskytují. Co stojí za zmínku, je jistě fakt, že dochází ke zvýšení cen emisních povolen a tyto výnosy jsou určeny pro financování Modernizačního fondu. Jinými slovy ten, kdo znečišťuje, musí platit a přispívat ke zlepšení současné situace.

Neméně zajímavý je také koncept agrivoltaiky, tedy propojení zemědělské produkce a výroby solární energie, kde ovšem platí, že v ČR zatím chybí legislativa a bude snad dopracována ještě v tomto roce. Kromě financování obnovitelných zdrojů a instalace fotovoltaických elektráren, které jsou momentálně jedním z hlavních řešení energetické krize a vysokých cen energie, jsou to ale také energetické úspory, které je třeba chápat jako důležité téma, například skrze zateplování budov. Zajímavostí třeba je, že budovy v pasivním standardu mají potenciál ušetřit až 90 % energie.

Jaroslav Nutil z firmy Mondi Štětí, která je největší papírna v ČR, přiblížil účastníkům výrobu papíru a nastavování cirkulárních principů v papírenském odvětví. Zajímavé je, jak se firma staví k minimalizaci a využití odpadu a šetrnější produkci v celém výrobním procesu.

Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu představil energetickou transformaci jako šachovou hru, kdy je třeba pro různá období vytvářet jiné strategie, a představil dále odhady produkce energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030.

A co si z webinářů lze odnést? Že v podnicích vzniká obrovské množství odpadu a naší snahou je ukázat, jak přemýšlet nad druhy materiálů, nad výrobou a spotřebou, jaké jsou nástroje pro měření dopadů a materiálních toků, a pak hledat úspory jak finanční, tak i environmentální. Zároveň žádný materiál není špatný, jen je špatně využíván.

Odpady

Téma odpadů uvedl Albert Schandl z CIRAA. Mottem této hodiny bylo „žádný odpad, dobrý odpad“.

Mimo jiné mluvil o tom, že definice odpadů v současném zákoně jde někdy proti principům cirkulární ekonomiky a že je důležité mít na paměti hierarchii nakládání s odpady, protože zásadní je prevence vzniku odpadu.

Elias Karraa z firmy Lavaris představil technologie na recyklaci těžko zpracovatelného odpadu (beton, pneumatiky, sádrokarton, sklo, plast) cestou drcení a mletí a představil platformu Reborn Design, kde spolupracují s architekty a designery a vytvářejí z odpadu v rámci soutěže zajímavé produkty.

Patrik Luxemburk prezentoval firmu Stabilplastik, která zpracovává směsný plastový odpad (až z 80 % se běžně těžko zpracovává) a vyrábí z něho plastové přepravní palety. Firma například zaručuje zpětný sběr rozbitých palet, udělala si analýzu životního cyklu plastových palet z recyklátu (ty jsou o 75 % méně zatěžující než dřevěná paleta) a jejich technologie výroby je bezodpadová technologie, tedy pěkný příklad cirkulární výroby.

A shrnutí na konec po prvních blocích kurzu Cirkulární akademie: ochrana životního prostředí je zásadním pilířem ESG a udržitelnosti a CSR a dobrovolné aktivity již nestačí. Na to myslí i legislativa přicházející v podobě různých strategií v rámci Zelené dohody a mezinárodních úmluv. Myslet na eliminaci negativních dopadů na životní prostředí musí zkrátka každý.

Zelené fabriky, zprávy o sázení stromů nebo štítky vágně deklarující udržitelnost jsou asi první myšlenky, které se Vám spojí s greenwashingem. V některých případech je greenwashing do očí bijící, někdy je jeho odhalení mnohem složitější a musíme si dávat pozor, na základě jakých kritérií chceme sdělení označit za greenwashing. Kromě našich subjektivních parametrů existuje také vícero právních norem, které greenwashing upravují a za jejichž nedodržení hrozí obchodním subjektům sankce. Jaké to jsou? A jaká soudní rozhodnutí o greenwashingu už padla? To se dozvíte v článku.

Co je to greenwashing?

Existuje množství definicí greenwashingu. Prakticky všechny se ale shodnou v tom, že greenwashing je klamavá komunikační taktika, která má za cíl prezentovat zboží nebo službu jako šetrnější k životnímu prostředí než ve skutečnosti je. S rostoucím významem udržitelnosti pro nákupní rozhodování spotřebitelů i firem roste také množství tzv. zelené reklamy. Logicky proto kolem sebe často vidíme neověřené zelené deklarace různých společností z různých oborů, které manipulují k nákupu svého udržitelného produktu. Mnoho tvrzení je ale nepodložených, neověřitelných nebo nepřesných.

Tvrzení obchodníků si už ale často nikdo neověřuje – spotřebitelé i nákupčí ve firmách jsou zavaleni množstvím dalších povinností a přirozeně se do hloubkových rešerší nepouští. Proto není divu, že greenwashingové reklamní sdělení často fungují docela dobře. Alespoň krátkodobě. Z dlouhodobého hlediska ale greenwashující společnosti hrozí poškození reputace, propad hodnoty firmy nebo také právní konsekvence.

Zdroj: Canva

Jaké právní normy upravují greenwashing?

V zemích Evropské unie upravuje greenwashing několik právních norem. Jsou to zejména Směrnice o právech spotřebitelů (Directive (EU) 2019/2161), Směrnice o nekalých obchodních praktikách (Directive (EU) 2019/2161) a Směrnice  o klamavé a srovnávací reklamě (Directive (EU) 2006/114). Tyto právní normy se budou průběžně aktualizovat pro naplnění záměrů Green Dealu.

Směrnice o nekalých obchodních praktikách také doplňuje další právní předpisy EU. V oblasti environmentálních tvrzení doplňuje zejména:

  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 o ekoznačce EU (280),
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky (281),
  • směrnici 1999/94/ES o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů, směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti (282) ve znění směrnice (EU) 2018/2002 (283),
  • směrnici 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (284),
  • nařízení (EU) 2020/740 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné parametry (285),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (286),
  • směrnici 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (287),
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (288),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (289),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (290). 

V tomto článku se zaměřujeme pouze na právní úpravy komunikace udržitelných akvitit. Širší právní úpravy Green Dealu a environmentálního práva jsou mnohem komplexnější a více do detailu upravují pravidla pro použití různých látek nebo označování výrobků.

Jaké vztahy upravují uvedené právní normy?

Většina zmíněných právních norem se věnuje vztahům mezi obchodní společností a koncovým zákazníkem, tedy tzv. B2C segmentu. Vztahy mezi obchodními společnostmi, B2B segment, jsou chráněny především Směrnicí o klamavé a srovnávací reklamě. I přesto, že v obchodních vztazích mezi B2B subjekty nejsou legislativní normy tak podrobné, greenwashing zde může mít pro firmy ještě širší dopady. V rámci plánovaného nefinančního ESG reportingu  totiž začnou firmy detailněji pátrat po původech environmentálních tvrzení svých dodavatelů a špatná reputace jakožto dodavatele se napravuje mnohem hůře než zaplacení jedné pokuty v soudním sporu.

„Směrnice o nekalých obchodních praktikách nestanoví konkrétní pravidla týkající se environmentálních tvrzení. Poskytuje však právní základ s cílem zajistit, aby obchodníci neuváděli environmentální tvrzení způsoby, které jsou vůči spotřebitelům nekalé. Nezakazuje používání „zelených tvrzení“, pokud nejsou nekalá.” – Zní z oficiálního výkladu Evropské unie ke Směrnici.

Firmy tak mají poměrně volnou ruku v tom, jak své udržitelné počiny komunikovat. Musí se ale vyvarovat greenwashingu.

Jak tedy správně a legálně komunikovat udržitelnost?


1. Buďte transparentní

Nejjednodušší pravidlo, kterého se firmy mohou u komunikace udržitelnosti držet, je maximální transparentnost. Čím transparentnější budete, čím více dat na podložení vlastních argumentů zveřejníte, tím jste více chráněni právně i reputačně.

Konkrétně evropská legislativa doporučuje:

„Podle článků 6 a 7 Směrnice o nekalých obchodních praktikách týkajících se klamavých jednání a opomenutí musí obchodníci uvádět pravdivá ekologická tvrzení, která neobsahují nesprávné informace a která musí být předkládána jasně, konkrétně, přesně a jednoznačně, aby bylo zajištěno, že spotřebitelé nebudou uvedeni v omyl. Podle článku 12 Směrnice o nekalých obchodních praktikách musí mít obchodníci k doložení svých tvrzení k dispozici příslušné důkazy a musí být schopni předložit je srozumitelným způsobem příslušným donucovacím orgánům, je-li tvrzení zpochybněno.”


2. Nepoužívejte falešné certifikace

Je přirozené, že použití certifikace, která produktu nebyla udělena nebo které uplynula její platnost, není v pořádku. Konkrétní certifikací může firma navíc označit pouze konkrétní výrobky, které certifikační značku dostaly. V případě použití soukromé značky je nutno také vysvětlit její význam.

Jak jsme zjistili v rámci výzkumu greenwashingu s Univerzitou Karlovou, spotřebitelé různým označením důvěřují, ale neznají jejich význam. Značkou, které v našem výzkumu nedokázali přiřadit správný význam nejčastěji, byla oficiální značka pro biopotraviny od Evropské unie. Jedna z možností je vytvořit si na webových stránkách sekci pro udržitelnost a vysvětlit zde co nejvíce informací.

3. Nepoužívejte vágní tvrzení a nepravdivé informace

Jednoduchý příklad je bambusové nádobí. Mnoho restaurací nebo cateringových společností toto nádobí začalo používat v domnění, že se jedná o ekologičtější alternativu. Ve skutečnosti bylo ale nádobí vyrobeno ze směsi bambusu a pryskyřice a rozložitelné bylo pouze v laboratorních podmínkách nebo ze směsi bambusu a plastu a tudíž označení jako udržitelné nebo recyklovatelné bylo zavádějící.

4. Zohledňujte celý životní cyklus výrobku

Příklad, který přímo uvádí Evropská unie, je reklama na umělý trávník. Ten byl vyobrazen jako šetrný k životnímu prostředí, protože ve fázi používání nepotřebuje vodu, hnojivo ani údržbu. Jeho výroba a konec životního cyklu (recyklace nebo vyhození) ale mají výrazně negativní dopad na životní prostředí. Na výrobu trávníku se totiž spotřebuje plastový materiál a energie, výrobek se následně zabalí, přepraví z místa výroby (pravděpodobně mimo EU) a po konci životnosti se vyhodí na skládku nebo do spalovny (recyklace podobného výrobku je málo pravděpodobná). Všechny tyto procesy spotřebují materiály a emise. Oproti tomu živý trávník vyžaduje jistou péči a můžeme hledat různé přírodní alternativy, které jsou pro biologickou rozmanitost lepší než „obyčejný” trávník, pořád je ale z hlediska celého životního cyklu živý trávník lepší alternativou než plastová tráva.

Zdroj: Canva

5. Používejte vhodnou vizuální komunikaci

Evropské právo pokládá za greenwashing také vyobrazení produktu nebo služby, které by mohly spotřebitele uvést v dojem, že se jedná o udržitelný produkt. Pozor tedy na zobrazení, která používají modrou a zelenou barvu nebo fotografie přírody. Udržitelnost jde efektivně komunikovat také bez použití těchto „tradičních” symbolů. Velice hezký příklad je například rebranding Biopekárny Zemanka, která používá širokou škálu barev pro prezentaci svých produktů. Environmentální benefity svých produktů se jí daří komunikovat značkami přímo na obale, na webových stránkách a skrze další aktivity a PR společnosti.

Greenwashing

Správná komunikace udržitelných počinů může být i pro zkušené marketéry disciplína sama o sobě. Doporučujeme proto dobře znát vlastní produkty, ptát se i nepříjemné otázky o environmentálních dopadech a v ideálním případě se poradit s odborníky,  kteří pomohou nastavit celou komunikaci udržitelnosti bez greenwashingu. Tuto službu nabízíme také v CIRAA, přičemž naše znalosti postupně rozšiřujeme díky dlouhodobým spoluprácím s našimi klienty a také díky výzkumu greenwashingu, který provádíme ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy. V roce 2022 jsme vydali praktický Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu a letos pracujeme na jeho dalším rozšíření.

Pražská tržnice je bývalý průmyslový areál v širším centru hlavního města, který už několik let poskytuje veřejnosti prostor na vzájemné setkávání, pořádání trhů nebo gastronomické zážitky. Aktuální stav Tržnice ale neodpovídá moderním standardům a hlavní město Praha proto začalo s plány rekonstrukce. Jedním z konceptů na renovaci prostor je také vznik edukativního re-use centra v Hale 39, tzv. Cirkulárního domu. Zde se bude moci veřejnost vzdělávat o tématu cirkulární ekonomiky. A jak se na vzniku tohoto re-use centra podílela CIRAA? Co vše bude součástí Cirkulárního domu a co jsme doporučili pro jeho provoz?

Koncept pražského Cirkulárního domu konzultovalo 10 českých a zahraničních re-use center

“Pro vznik Cirkulárního domu se ukázalo jako zásadní vybrat vhodného provozovatele. Ten by měl mít nejen dostatečné know-how pro provoz takového centra, ale také by měl být schopen dostát požadavkům zadavatele, Pražské tržnice,” zdůrazňuje Albert Schandl, konzultant CIRA Advisory. “V prvním kroku jsme se tedy zaměřili nejprve na rešerše a konzultace s provozovateli několika re-use center a podobných provozů z ČR  zahraničí, abychom zjistili podrobné informace o provozu těchto center přímo od lidí z praxe.”

Osloveno bylo celkem 10 českých a zahraničních organizací z re-use komunity. Z hloubkových individuálních rozhovorů s těmito organizacemi jsme následně vypracovali přehlednou SWOT analýzu s profily možných a vhodných provozovatelů Cirkulárního domu. A neopomenuli jsme ani na možné funkční business modely a definování cílových skupin, které mohou mít o aktivity Cirkulárního domu zájem.

Základem re-use centra je správně zvolený obchodní model i aktivity pro veřejnost

“Ve druhém kroku jsme se se vzniklými podklady zaměřili na vypracování konkrétního business modelu, který odpovídá potřebám a cílům Pražské tržnice. V intenzivní kooperaci s týmem Tržnice jsme vypracovali tematickou náplň re-use centra, a to s popisem jednotlivých služeb, které budou v centru provozovány a podpoří tak edukativní charakter projektu,” komentuje průběh spolupráce Schandl.

“Skrze nástroje jako business model canvas a value proposition canvas jsme následně vypracovali 3 možné scénáře fungování Cirkulárního domu – realistický, optimální a ambiciózní. Ty popisují jednotlivé roky ekonomického fungování re-use centra a slouží Pražské tržnici pro posouzení jednotlivých forem provozu centra,” doplňuje Schandl.

Další vývoj projektu Cirkulárního domu v Pražské tržnici 

Cirkulární dům by měl sloužit především jako výkladní skříň re-use aktivit a nabídnout veřejnosti různorodé edukativní programy k tématu cirkulární ekonomiky. Cesta od ekonomické studie k realizaci je samozřejmě ještě dlouhá. Další vývoj tedy ukáže, zda (a jak) se bude studie v praxi realizovat. 

Pojmy “ESG” či “nefinanční reporting” už zachytil každý, kdo se zabývá udržitelností v byznysu. Jenom málokdo dnes ale doopravdy rozumí tomu, co ESG reporting  v praxi pro firmy znamená. Proto nám mnoho klientů či obchodních partnerů klade stejné typy otázek: „Proč máme řešit ESG?“, “Je ESG reporting pro nás povinností?”, anebo “Jak reportovat naše udržitelné aktivity dle ESG metodiky?”. ESG reporting je zkrátka tématem posledních měsíců a jistě i nadcházejících let. Pokud podobně jako naši klienti hledáte odpovědi na uvedené otázky, je tento článek pro vás. 

1. ESG a nefinanční reporting – je v tom dnes rozdíl?

Klasické účetní a finanční ukazatele jako např. hospodářská výsledovka, rozvaha či účetní závěrka jsou nám všem důvěrně známé. Co ale nefinanční reporting a ESG? Čím se od nich odlišují? A v čem se liší navzájem?

Nefinanční reporting se zaměřuje na hodnocení jiných než ekonomických aspektů fungování firmy. Patří sem standardně tyto hlavni oblasti:

  • dopady na životní prostředí, 
  • sociální aspekty (pracovní prostředí, diverzita, rovný přístup k zaměstnancům),
  • společenský dopad vaší organizace,
  • kvalita řízení vaší organizace. 

Rychlý tip: Vyplňte si náš ESG rozcestník

Zní vám tyto oblasti příliš obecně a neumíte si je napojit na konkrétní procesy a projekty uvnitř vaší firmy? Vyplňte si náš ESG rozcestník a rychle pochopíte, jak se tyto oblasti promítají do denní praxe firmy. 

Co je ESG reporting:

  • jedna z forem nefinančního reportingu,
  • zkratka „ESG“ je vytvořena z anglických slov environment, social a governance. Jedná se o soubor tří klíčových oblastí, dle nichž se sleduje (a vykazuje) udržitelnost a společenský dopad podnikání,
  • dnes jde o jednu z nejlepších cest, jak přistupovat k tvorbě nefinančního reportingu,
  • je úplně jedno, zda je vaše firma malá, střední či nadnárodní korporace, ESG metodika je vytvářena tak, aby se dala lehce použít pro firmu jakékoliv velikosti.

Nefinanční reporting je obecnější pojem než ESG. Kromě ESG se dnes v organizacích totiž používají i jiné reportovací přístupy, například mezinárodně akceptovaná metoda GRI. 

 

Plánuje Vaše firma zavádět ESG strategii (strategii udržitelnosti)? Naše komplexní ESG služby pomáhají mnohým firmám, jako je ta Vaše. Neváhejte nás kontaktovat pro úvodní nezávaznou konzultaci.

 

2. Povinnost nefinančního reportingu se rozšiřuje na širší skupinu firem.

Nefinanční reporting o udržitelnosti je od roku 2018 povinný pro většinu finančních institucí, tedy bank a investičních fondů. Částečně se dotýká i pojišťoven. Avšak povinnost reportingu o udržitelnosti se během let 2023 až 2026 postupně rozšíří na větší okruh firem v Unii.

Pokud bude přijata novelizace směrnice EU o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD), měl by se ESG reporting v roce 2023 vztahovat i na velké firmy (více než 250 zaměstnanců, čistý obrat vyšší než 40 mil eur). Přesněji řečeno, společnosti budou muset začít s reportingem dat od roku 2024 (s využitím dat z provozu, které povinně nasbíraly v roku 2023).

V důsledku této změny se povinnost přípravy nefinančního reportingu v oblasti udržitelnosti rozšíří ze současných 11 000 společností, na téměř 50.000 společností. V Česku se tato nová úprava dotkne asi tisícovky firem. Od 1. ledna 2026 pak má dojít k rozšíření povinnosti nefinančního reportingu i na podniky malé (veřejně obchodovatelné) a střední.

 

3. Proč se dnes tolik mluví o ESG reportingu?

Tuto koncepci nefinančního reportingu o udržitelnosti silně prosazuje Evropská unie. Z rozsáhlých průzkumů Unie či agentur (viz další bod) vyplývá, že většině firem filozofie ESG vyhovuje. Jediné, co ESG vytýkají, jsou chybějící standardy – jinak řečeno, neexistuje jednotný návod či „osnova“ na to, jaké konkrétní informace a data by firmy měly zveřejňovat. 

Absence jednotných ESG standardů samozřejmě ztěžuje práci např. bankám a investorům, kteří jsou už dnes povinni ESG kritéria zohledňovat při financování klientů. 

To se brzy změní. Dle aktuálního vývoje se odhaduje, že už na podzim 2022 organizace dostanou jasné návody, jak by měly jejich ESG reportingy do detailu vypadat.  V horizontu nejbližších měsíců pracovní skupina Evropské komise EFRAG dokončí jednotné obsahové standardy pro vykazování ESG aktivit. Budou se jmenovat EU sustainability reporting standards (ESRS). Přijetím ESRS se v Unii prakticky dotvoří podmínky pro rozšíření povinnosti nefinančního reportingu na široké spektrum firem všech velikostí.

Rychlý tip: Opírejte svůj  ESG reporting o reálná data, automatizujte jejich sběr

I když se nejedná o ekonomické ukazatele, to neznamená, že je nelze číselně vyjádřit. Právě naopak, i pro nefinanční reporting platí stará dobrá manažerská mantra „co nelze měřit, nelze řídit“. Proto se správně připravený nefinanční reporting má opírat o reálná data. Snažte se sběr ESG dat co nejvíce automatizovat – zásadně zrychlíte proces tvorby reportu.

4. Proč se vyplatí začínat s ESG reportingem, i když (zatím) není povinný pro vaší firmu?

Nefinanční reporting svým významem rychle dobíhá svého staršího bratra – finanční reporting. Tady jsou aktuální průzkumy, které tento trend ESG potvrzují:

  • Dle globálního průzkumu EY (2020) byly ESG ukazatele klíčové pro investiční rozhodování až u 91 % respondentů (zdroj). 
  • Až 80 % firem, které dnes připravují nefinanční reporting, vítá zavedení jednotného standardu reportování, kterým se stane brzy právě ESG resp. ESRS (zdroj).
  • 100% bank u vašich úvěrů už musí posuzovat také kritéria udržitelnosti (zdroj).
  • 52 % českých spotřebitelů považuje za důležitou společenskou odpovědnost značek (zdroj).

Nefinanční ukazatele brzy budou sehrávat klíčovou roli při hodnocení výkonnosti vaší firmy ze strany bank a investorů:

  • Od loňského roku banky musí klasifikovat nové úvěry z hlediska toho, jak plní vaše firma cíle ESG. Pokud se nezaměřujete na udržitelnost, nemusíte získat úvěr. 
  • Prudce roste počet finančních produktů bank spojených se zeleným financováním.
  • Naopak dojde k výraznému poklesu financování v odvětvích, která nejsou v souladu s klimatickými cíli Unie.

Rychlý tip: Začněte měřit svou uhlíkovou stopu

Kvůli plnění cílů ESG se banky zavazují k plnění klimatických cílů a uhlíkové neutralitě. To zahrnuje také aktivity svých klientů. Dle prognóz KPMG začnou banky zjišťovat emise CO2 u svých klientů, přičemž se může stát, že i profitabilní firma úvěr nedostane, protože bude mít vysoké emise. Jak na výpočet uhlíkové stopy? Využijte naše poradenské služby.  

Závěr – buďte ESG proaktivní 

Čím dřív začnete s nefinančním reportingem, tím lépe se připravíte na blízkou budoucnost. Stanete se automaticky atraktivnějším partnerem pro banky a investory. Dáte jasný signál svým obchodním partnerům a zákazníkům, že jste moderní a odpovědná firma. 

Zkrátka, vyjedete vstříc nezvratnému trendu – a zařadíte se mezi lídry v udržitelnosti.