Příspěvky

ESG v roce 2023: Klíčové trendy nefinančního reportingu z hlediska legislativy a firemní praxe

,

V článku přinášíme souhrn klíčových trendů, připravované legislativy a prognózu dalšího vývoje v oblasti ESG v tomto roce. Již několik let intenzivně sledujeme a analyzujeme vývoj této důležité problematiky, která se stává stále více klíčovou pro české firmy. Na základě zkušeností z projektů vám nabízíme praktický přehled nejdůležitějších faktorů při tvorbě nefinančních zpráv a strategií udržitelnosti ve firmách.

Z článku se dozvíte zejména:

  • Jak firmy dle našich zkušeností vnímají problematiku ESG,
  • jaké jsou změny v pojetí principu materiality v nefinančním reportingu, 
  • koho se dotkne odklad některých povinností nefinančního reportingu,
  • jaké jsou změny ve struktuře reportovacího tématu governance,
  • jak bude fungovat audit nefinančních reportů,
  • trend ESG ratingů – kdo je poskytuje a co přináší českým firmám,
  • související změny v Taxonomii EU. 

Jak vnímají ESG české firmy v roce 2023?

Dle výsledků loňského průzkumu agentury IPSOS “Postoj Čechů k cílům udržitelného rozvoje” realizovaného pro Asociaci společenské odpovědnosti ČR tři čtvrtiny Čechů o zkratce ESG nikdy neslyšely. Ve sféře byznysu je situace už jiná, povědomí firem o ESG rapidně roste. Od začátku roku naši konzultanti mluvili se zástupci desítek malých, středních a velkých firem o jejich přístupu k ESG. Projektovým manažerem a konzultantem v CIRA Advisory pro oblast ESG je Albert Schandl. V rámci tohoto článku sdílel své aktuální poznatky a názory v oblasti ESG a nefinančního reportingu. 

Velké firmy se tématu ESG už aktivně věnují – připravují strategie udržitelnosti, které jim zjednoduší nefinanční reporting dle přicházejících Evropských reportovacích standardů udržitelnosti (ESRS). Nadnárodní firmy mají výhodu v tom, že často nastavují ESG procesy dle vzorů svých zahraničních matek. Albert Schandl tady vidí roli českých poboček zejména v lokalizování ESG strategie mateřské společnosti a edukaci svých zaměstnanců v tématu, což samozřejmě také představuje rozsáhlý a často obtížný úkol. 

Na rozdíl od velkých firem, u většiny středně velkých českých podniků vnímáme, že jsou ve fázi vzdělávání a zjišťování základních informací o ESG. Dle A. Schandla často platí, že tyto firmy témata ESG přirozeně řeší (např. zaměstnanci, odpady atd.) jenom neví, že tyto projekty spadají pod “rámec ESG”. V obrovské směsici informací, které se o ESG aktuálně publikují, se tyto firmy aktuálně snaží pochopit základní souvislosti, jako například vztah ESG a ESRS standardů, v čem ESG překonává svého předchůdce CSR, rozdíly mezi ESG ratingem a ESG reportingem apod. Taktéž řeší kompetence – kdo se ve firmě bude tématem ESG dlouhodobě zabývat. Ani středně velké a menší firmy by dle A. Schandla neměly se zaváděním principů ESG příliš otálet. Vybraná data spojená s ESG totiž po nich totiž budou brzy vyžadovat jejich odběratelé z řad větších firem, kterým vzniká povinnost ESG reportovat. 

Kde tedy mají firmy začít?

První krok v ESG – správně vedená analýza aktivit firmy v udržitelnosti

Legislativa i praxe ukazují, že pro efektivní nefinanční reporting je klíčové zvládnout tzv. materialitu. “Jde o zhodnocení, jaká témata nefinančního reportingu jsou pro konkrétní firmu relevantní (materiální) dle její činnosti a oboru podnikání,” vysvětluje ESG konzultant A. Schandl. 

Od prvního zveřejnění ESRS reportovacích standardů v listopadu 2022 uplynulo skoro tři čtvrtě roku a během té doby se dočkaly standardy i jednotlivá podtémata několika podstatných změn (viz níže). Avšak s povinným hodnocením materiality se ve standardech počítá od samého začátku, a to se nemění. Je tedy zřejmé, že materialita je stěžejní princip pro tvorbu nefinančního reportingu. Praxe nám však ukazuje, že firmy často nerozumějí procesu určení materiality. Proč? A. Schandl vysvětluje, že dosud měly firmy značnou volnost v uvážení, která témata jsou pro jejich ESG reporting adekvátní a která ne. To však v praxi sklouzlo k tomu, že firmy nevěnovaly tomuto kroku nefinančního reportingu dostatečnou pozornost a výběr reportovacích témat stavěly na základě vlastního úsudku, který často není podložen dostatečnou analýzou. Firmy mají také tendenci v reportingu upřednostnit témata, která je ukazují v pozitivním světle před tématy, kde má firma klíčový dopad v udržitelnosti. Aby Evropská komise firmám v tomto ohledu také prakticky pomohla, chystá ve spolupráci s poradní agenturou EFRAG podrobný návod, jak by měla taková analýza materiality vypadat. Tato příručka, jak na posouzení materiality nefinančního reportingu včetně sběru relevantních dat, by měla být hotová již během léta 2023.

“Z praxe dále vidíme, jak zásadní je pro správný reporting nefinančních dat dobře nastavená strategie udržitelnosti. Právě v rámci ní řešíme s klienty detailně také materialitu včetně prioritizace a nastavení vhodných politik, akčních kroků a KPI. Po vybrání materiálních témat následuje vytvoření smysluplné strategie a akční plán, který může firma zrealizovat. Díky promyšlené strategii udržitelnosti (neboli ESG strategii) se tak firmy vyhnou potížím se sestavením ESG reportingu a naopak můžou efektivně ukázat, jaké aktivity dělají pro větší udržitelnost,” shrnuje Schandl.

Malé a střední firmy budou mít na nefinanční reporting více času

Kvůli nedostatečné připravenosti ze strany firem se Evropská komise rozhodla také pro odklad některých povinností nefinančního reportingu. Chce tak podnikům nabídnout více času nejen pro lepší pochopení ESG, ale i pro sběr potřebných dat, které se mají v reportingu objevit. Právě evidenci dat zmiňují firmy jako značnou administrativní zátěž, ze které mají obavy. To zaznívá především ze strany malých a středních podniků. Jejich připomínky Evropská komise vyslyšela ve formě odkladu konkrétně těchto reportovacích povinností:

  • Reporting sektorových témat je pro všechny firmy odložen až na rok 2025.
  • O rok se posouvá také reporting finančního dopadu plynoucí z témat klimatické změny, sucha a úbytku biodiverzity, a to rovněž pro všechny firmy.

Pro firmy o velikosti do 750 zaměstnanců jsou pak stanoveny specificky tyto odklady reportovacích povinností:

  • Roční odklad vykazování emisí skleníkových plynů dle Scope 3, tedy tzv. nepřímých emisí, které vznikají například v rámci dodavatelského řetězce firmy.
  • Roční odklad reportingu podrobných informací o zaměstnancích firmy.
  • Dvouletý odklad reportingu dat k tématu biodiverzity. 
  • Dvouletý odklad pro vykazování údajů souvisejících se sociálními aspekty v dodavatelském řetězci firem, a to především z pohledu zaměstnávání subdodavatelů.
  • Dvouletý odklad pro vykazování údajů souvisejících s tématem spotřebitelé a koncoví uživatelé.

Finalizovanou podobu ESRS standardů včetně výše uvedených změn přijala Evropská komise 31. června 2023. Nyní jsou takto finalizované standardy na schvalování v Evropském parlamentu a Radě EU, který je v dané podobě během lhůty dvou měsíců může buďto přijmout nebo odmítnout, ale nikoliv změnit. Finální podoba ESRS standardů by tak měla být známa během podzimu.

Část governance má firmám sloužit jako návod na udržitelné řízení podniku

Již v listopadové verzi standardů ESRS zveřejnila Evropská komise také změny ve struktuře tématu governance. To obsahovalo původně 2 tematické okruhy, které nakonec komise shrnula pouze do jednoho standardu s názvem Business conduct a rozpracovala podrobně jeho znění v těchto 6 kategoriích:

  • Firemní kultura a zásady obchodního chování
  • Řízení vztahů s dodavateli
  • Prevence a odhalování korupce a úplatkářství
  • Potvrzené případy korupce a úplatkářství
  • Politická angažovanost a lobbování
  • Platební postupy

Kdo a jak bude ESG reporting ověřovat?

V červnu tohoto roku Komora auditorů ČR na konferenci „Jste připraveni na ESG?” představila roli auditora v nefinančním reportingu. Hlavní výstupy konference shrnuje A. Schandl: “Směrnice CSRD zavádí požadavek na externí ověření zprávy o udržitelnosti nezávislou třetí stranou (auditorem). V současné době ale ještě není přesně jasné, podle jakých standardů tyto zprávy budou auditované. Téměř s jistotou můžeme říct, že tato zpráva bude součástí výroční zprávy a její audit bude moci provést pouze auditor, který je členem Komory auditorů České republiky a zároveň prošel dostatečným dovzděláním v ESG. Zároveň do roku 2028 bude audit zpráv probíhat pouze v omezeném režimu tzv. ověření poskytující omezenou jistotu (limited assurance). Od roku 2028 se již počítá s plným auditem. Zastřešení auditů ESG v Česku bude mít na starosti Komora auditorů České republiky. Zásadní roli bude mít také Ministerstvo financí, do jehož kompetence bude tato oblast spadat.” 

Rychlý rozvoj odvětví ESG ratingů zároveň přináší nejasnosti ohledně jejich významu

Dalším důležitým trendem je rychlý rozvoj odvětví ESG ratingů ve světě i u nás. V jiném článku jsme vysvětlovali rozdíl mezi ESG nefinančním reportingem a ESG ratingem. Kritici prvních ESG ratingů poukazují na skutečnost, že dosud neexistuje jednotná definice toho, co by se v ESG vlastně mělo měřit. V důsledku toho ESG ratingové agentury pracují s různými metodologickými rámci a posuzují environmentální, sociální a správní postupy společností na základě odlišných kritérií. “V důsledku těchto rozdílů v metodikách se mohou hodnocení ESG té samé firmy u různých ratingových agentur a organizací lišit. Při interpretaci výsledků konkrétního ESG ratingu je proto nezbytné porozumět používanému konkrétnímu přístupu,” vysvětluje Schandl. Evropská komise proto postupně zavádí opatření, které mají zvýšit důvěryhodnost ESG ratingů a pomoct sjednotit jejich postupy.

V Česku se aktuálně věnují ESG ratingům zejména neziskové organizace, novináři a akademický sektor. Asociace společenské odpovědnosti ve spolupráci s FPH VŠE letos organizuje druhý ročník ESG Ratingu. Do druhého ročníku ESG Ratingu se přihlásilo 135 firem. To je oproti prvnímu ročníku nárůst o 55 %. Již 20letou tradici má nezávislý rating udržitelného podnikání v ČR TOP Odpovědná firma od platformy Byznys pro společnost. Letos debutoval ESG žebříček udržitelnosti od týdeníku Ekonom. Členkou jeho odborné poroty byla také Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory. Na globální úrovni se prozatím profilují jako nejvýznamnější ESG ratingy například od agentur S&P Global, Moody’s, MSCI (MSCI.N) a Sustainalytics.

“V současné situaci je význam ESG ratingů hlavně reputační. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je rozdílnost v metodikách. Větším firmám a firmám kótovaným na burze, které ESG rating zvažují, bychom doporučovali nejdřív absolvovat rozhovory se svými stakeholdery, např. akcionáři a investory, s cílem zjistit, zda ESG rating považují za přínosný a potažmo který konkrétně,” doplňuje Albert Schandl. 

Taxonomie EU má nové environmentální cíle

S nefinančním reportingem ESG úzce souvisí tzv. Taxonomie EU, tedy systém definovaný Evropskou unií, který stanovuje jasná kritéria pro identifikaci ekologicky udržitelných podnikatelských aktivit. V systému Taxonomie EU došlo v letošním roce také k výraznému posunu. “Dlouhou dobu jsme měli v Taxonomii definované pouze dva environmentální cíle – předcházení změny klimatu a adaptaci na změnu klimatu. Nyní byly dodané i další čtyři: udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, přechod na oběhové hospodářství, prevence a kontrola znečištění a ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů,” vysvětluje Schandl. Hlavní přínos rozšíření cílů Taxonomie spočívá dle Schandla v tom, že teď máme přesnější definice udržitelnosti pro více oblastí podnikání. Díky tomu firmy získají větší jistotu při určování, které jejich produkty, služby či technologie jsou udržitelné. Tento krok je také zásadní v posunu pro předcházení greenwashingu. U Taxonomie je důležité zmínit, že se jedná o “živý dokument” a v průběhu let se tedy bude upravovat. 

ESG poradenství s CIRAA – proč do toho jít s námi?

Děkujeme za váš zájem o tato aktuální témata a věříme, že vám naše praktické poznatky pomohou lépe porozumět současnému vývoji v oblasti ESG a nefinančního reportingu. Vše o našem přístupu k ESG najdete na podstránce tohoto webu ESG strategie. Neváhejte nás kontaktovat, pokud máte jakékoliv otázky. 

Tématu udržitelnosti a ESG se věnujeme mnoho let a do hloubky. Máme za sebou řadu úspěšně realizovaných projektů tvorby strategií udržitelnosti (ESG strategie) pro firmy všech velikostí. Aktuálně pomáháme tvořit strategie udržitelnosti například pro české společnosti TON a.s. a SEVEROTISK s.r.o. Pro Direct pojišťovnu pravidelně konzultujeme její kroky v oblasti ESG. Nefinanční reporting ESG pomáháme připravit například společnosti E.ON Česká republika. Naší největší přidanou hodnotou je praktičnost – od strategických dokumentů naše klienty posuneme k realizaci konkrétních projektů a inovací, aby naše doporučení “nezůstala ležet v šuplíku”. V rámci ESG se také do hloubky věnujeme cirkularitě v organizaci, což je jedno z pěti povinných reportovacích témat. Poradíme Vám například s ekodesignem, materiálovými toky, firemními nákupy či digitalizací. 

/0 Komentáře/by

Cesta k (více) cirkulárním nákupům ve firmě: 4 osvědčené strategie, které vám pomohou překonat překážky

,

Cirkulární nákupy jsou jednou z cest, jak snadno zapojit cirkulární principy do každodenní reality firmy. Přesto však cirkulární nakupování naráží ve firmách na několik překážek. Jaké bariéry to jsou a čím jsou způsobeny? A co můžete udělat pro to, aby se cirkulární nákupy ve vaší firmě ujaly?

V CIRA Advisory se dlouhodobě věnujeme cirkulární ekonomice, a to ve všech aspektech ekonomiky včetně firemních nákupů. Na toto téma vzděláváme firmy a veřejnost například v naší Cirkulární akademii a díky každodenní praxi a spolupráci s různorodou škálou českých podniků jsme identifikovali několik bariér, které jim brání v aplikaci cirkulárních nákupů. A rovnou k nim přidáváme i 4 účinné strategie, jak se s těmito překážkami vypořádat.

Upřednostňujte udržitelnost před kvantitou. Upravte kritéria firemních nákupů. 

Firmy jsou v praxi zvyklé upřednostnit kvantitu před udržitelností – např. nakupují velké množství reklamních předmětů nebo nové elektroniky, přičemž mnohdy je hlavním faktorem výběru nejnižší cena. Například z důvodu, že čím větší množství produktů firma objedná, tím lepší dostane cenu za jeden kus zboží. Důraz na kvantitu a pořizovací cenu jde však často na úkor udržitelnosti – nákupčí nesledují například ekologickou stopu produktu či jeho znovupoužitelnost a recyklovatelnost. Právě to jsou však jedny ze stěžejních metrik pro měření cirkulární ekonomiky.

Co s tím? Upravte kritéria firemních nákupů tak, že zahrnou metriky udržitelnosti. Produkty a služby navržené dle cirkulárních principů sice mohou mít vyšší pořizovací náklady, je však třeba hledět také na operativní náklady jako údržba produktu nebo náklady spojené s koncem užívání výrobku. Proto se v rámci cirkulárních nákupů hledí například na tzv. Life Cycle Costing, tedy ukazatel dlouhodobé ekonomické hodnoty výrobku a služby. V tomto širším kontextu pak cirkulární produkty a služby vychází často lépe, i když mohou mít vyšší pořizovací cenu.

Vzdělávejte se o přínosech cirkulárních nákupů. 

Firmy si mnohdy neuvědomí, že cirkulární principy je kromě výroby možné aplikovat i do oblasti firemních nákupů. Ihned mohou nákupčí začít například v oblastech, kde lze cirkularitu aplikovat rychle – do nakupování kancelářských potřeb, reklamních předmětů nebo služeb jako je třeba správa vozového parku apod. Z dlouhodobého hlediska se však firma potřebuje zaměřit na vylepšení udržitelnosti nákupů v oblastech svého stěžejního businessu, kde budou mít tyto změny také největší dopad. Důležitým krokem je v tomto ohledu vzdělávat se. Vědět o možnostech, které cirkulární ekonomika nabízí i o nástrojích, které používá. V případě cirkulárních nákupů je pak potřeba seznámit nákupčí firem o tom, co je podstatou cirkulárního nakupování a jak lze cirkulární principy aplikovat do firemních procesů.

Alokujte čas a personální kapacity na testování nových přístupů a pilotních projektů.

Leasing na firemní auta nebo počítače jsou již v praxi běžnou záležitostí. Pronájem nábytku a vybavení kanceláře nebo používání car sharingu pro firemní účely jsou však novinkou, která vyžaduje ze strany nákupčích jiný přístup, než byli dosud zvyklí. Nejedná se totiž o jednorázový nákup produktu, ale nákup dlouhodobé služby. A to vyžaduje například vhodně nastavit proces výběru dodavatele nebo podmínky smlouvy o dodávce služeb.

Pro zavedení cirkulárních nákupů do firmy je mnohdy nutné zavádět nové procesy a zkoušet nové přístupy. To vyžaduje čas i úsilí ze strany nákupčích i dalších členů týmu. Pro zdárnou realizaci je nutné mít dlouhodobý plán, zavádět změny postupně a nové přístupy také vyhodnocovat. Osvědčené procesy pak můžete snadno aplikovat i v dalších firemních nákupech.

Vybírejte dodavatele, kteří jsou transparentní a myslí na udržitelnost.

Aby firemní nákupy splňovaly cirkulární principy, musí se mnohdy jednat o úzkou spolupráci podniku s dodavateli. Dodavatelé musí být schopni dostát svým závazkům, tzn. zajistit dostatečný servis spojený s údržbou produktů i případné zpracování produktu po ukončení jeho životnosti. Pokud dodavatel svůj závazek nesplní, má firma jen omezené možnosti, jak naplnit své udržitelné cíle.

Co s tím můžete jako odběratelé udělat? Především komunikujte dodavateli vaše očekávání a představy, a to již při výběrovém řízení. Informujte se podrobně o procesech dodavatele a jeho přístupu k dlouhodobému servisu nebo reklamacím. Ohledně servisu a likvidace produktů si definujte s dodavatelem jasné smluvní podmínky spolupráce, a to včetně termínů nebo peněžních záruk za dodržování závazků.

Dodavatelský řetězec představuje především u velkých firem propletenec složitých vztahů, které zahrnují nejen výrobce, ale i subdodavatele nebo distributory s působností po celém světě. V takové rozsáhlé síti kontaktů je mnohdy složité dopátrat se ke všem potřebným informacím, které firmy potřebují ke zhodnocení udržitelnosti svých aktivit.

Zaměřte se tedy na dodavatele, kteří jsou vám ochotni poskytnout co nejvíce relevantních informací, a to včetně všech subdodavatelů. Dalším řešením může být zjednodušování dodavatelského řetězce například v podobě upřednostňování lokálních dodavatelů.

/0 Komentáře/by

Cirkulární akademie má první absolventy. Přínosy kurzu hodnotí Komerční banka, GasNet a E.ON.

,

Praha, 22.6.2023. Cirkulární akademie, expertní vzdělávací centrum na téma cirkulární ekonomiky v Česku, má za sebou první blok kurzů Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám, který zahájila v lednu letošního roku. Díky účasti v akademii získaly desítky manažerů firem a expertů ze státní správy znalosti, které jim umožní strategicky začlenit udržitelnost a cirkulární ekonomiku do procesů svých firem a organizací. Kurz reflektoval aktuální témata v udržitelnosti včetně materiálů, energií, odpadů, digitalizace, úspor v provozech, analýz životního cyklu nebo uhlíkové stopy, a to vše v kontextu ESG. Přínosy prvního kurzu Cirkulární akademie hodnotili také partneři projektu – Komerční banka, GasNet a E.ON. 

Cirkulární akademie 2023 v číslech 

První kurz Cirkulární akademie vzdělával 45 účastníků formou online vzdělávacích kurzů, dvou prezenčních workshopů a také dvou exkurzí do provozů firem. 22 lektorů a expertů na jednotlivé oblasti z praxe přednášelo, jak udržitelnost a cirkulární ekonomiku ve firmě implementovat co nejlépe. Záštitu Cirkulární akademii poskytli Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu. 

„Podařilo se nám efektivně zkombinovat jak online, tak prezenční formu vzdělávání. To vyhovovalo účastníkům, protože v dnešní době lidé potřebují mít možnost podívat se na jednotlivé webináře v klidu, když mají více času. Na druhou stranu důležitým prvkem Cirkulární akademie je také networking, tedy příležitost potkat podobně smýšlející lidi a propojovat existující možnosti i řešení, ale i vlastní zkušenosti. Za další výhodu považuji to, že jdeme v tématech do hloubky a ukazujeme fungování cirkularity v praxi. To absolventi několikrát vypíchli,” komentuje průběh Cirkulární akademie její projektová manažerka, Dagmar Milerová Prášková z CIRA Advisory s.r.o.

Partneři vyzdvihují praktické propojení ESG a cirkulární ekonomiky

Aktuální debatu o firemní udržitelnosti vede obecně téma ESG. Mnoho z firem ale zatím neví, jak prakticky uchopit svoje působení na oblasti životního prostředí, sociálních dopadů a řízení společnosti. Akademie ukázala, že jedna z cest může být cirkulární ekonomika. 

„Pro společnosti a firmy bývá obecně náročné zorientovat se v chystaných ESG regulacích. Musí těmto novým požadavkům přizpůsobit interní procesy, směrnice i práci s daty. Cirkulární akademie předala praktické zkušenosti firem z oblasti udržitelnosti, cirkulární ekonomiky a ESG a nás těší, že Komerční banka je jejím partnerem. Našim cílem je podporovat tyto formáty edukativních aktivit,” komentuje zapojení banky do projektu Denisa Pozníčková, senior sustainability specialistka z Komerční banky, která kurz absolvovala. 

Tereza Runcziková, ESG specialistka z GasNet rovněž oceňuje, že Cirkulární akademie přinesla praktické propojení ESG a cirkulární ekonomiky: „ESG je dnes opravdu průřezové téma, které má přesah do všech oddělení firem. V našem ESG týmu jsme proto začali pociťovat nedostatek kapacit na do-vzdělání kolegů např. z oddělení nákupů.” 

Klíčovou roli cirkulární ekonomiky v rámci ESG vnímají take v E.ON Česká republika: „Cirkulární ekonomika je pro nás relevantní téma především z pohledu snižování našeho dopadu na životní prostředí a rizik spojených s dostupností řady materiálů potřebných pro energetickou transformaci i kolísání cen materiálů potřebných pro naši činnost. Z těchto důvodu jsme se také rozhodli stát se partnerem a účastníkem Cirkulární akademie, díky které jsme získali širší obrázek o ESG a cirkulární ekonomice, včetně příkladů dobré praxe napříč sektory,” uvádí Natálie Huptychová, ESG analytička z E.ON Česká republika.

Cirkulární ekonomika se předvedla v praxi

Součástí Cirkulární akademie jsou také exkurze do firem, které cirkulární principy už úspěšně aplikují. Účastníci prvního bloku měli možnost navštívit například provoz Biopekárny Zemanka či závody Mondi Štětí. 

Další kurzy Cirkulární akademie už na podzim

Navazující podzimní kurz Cirkulární akademie Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám II. se interaktivní workshopovou formou zaměří na témata obalových materiálů, digitalizace, externí komunikace a udržitelných eventů. Absolvování Kurzu I. není podmínkou pro přihlášení do podzimního kurzu. Více informací o Cirkulární akademii i tématech jednotlivých kurzů naleznete zde.

/0 Komentáře/by

Cirkulární newsroom červen – nejnovější aktuality z cirkulární ekonomiky a udržitelnosti a jejich dopad na české firmy

,

O čem je Cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu od CIRA Advisory s.r.o. je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost tématu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v médiích začít aktivně věnovat.

Nově v ESG a cirkulární ekonomice

Česká vláda schválila první Akční plán pro cirkulární ekonomiku do roku 2027. Jedná se o ucelenou strategii, jak aktivovat principy cirkulární ekonomiky ve stavebnictví, průmyslu, zemědělství i na úrovni samospráv.

Firmy dostanou na ESG reporting více času. Ukazuje se totiž, že se v praxi teprve učí pracovat s obecnými ESG tématy a sběrem dat. Tzv. sektorová témata pro povinný reporting firem proto Evropská komise odložila až na rok 2025. K částečným odkladům ESG reportingu dochází i v dalších dílčích oblastech, například reporting finančních dopadů vyplývajících z klimatické změny, sucha a úbytku biodiverzity, vykazování nepřímých emisí skleníkových plynů a podrobný reporting o vlastnících společnosti. Evropská komise odkladem některých částí ESG reportingu vyhověla především malým a středním podnikům, které se obávají velké administrativní zátěže spojené s reportováním. Ve své podstatě však firmy ESG reporting neodmítají – vidí v něm nové obchodní příležitosti. Především v navázání nových dodavatelských vztahů.

Transparentnost a důvěryhodnost tvrzení firem o uhlíkové neutralitě je kriticky nízká, jak vyplývá ze studie Corporate Climate Responsibility Monitor 2023 realizované mezi 24 nadnárodními firmami. Velká část těchto tvrzení a závazků pokrývá reálně jen 3 % uhlíkové stopy, kterou tyto společnosti vytváří. Spotřebitele to však může uvést v omyl, že aktivity se týkají celé firmy.

Komunikace udržitelností musí být především transparentní, zaznělo na setkání OMG Sustainability Dialogue. Představeno bylo 7 hříchů greenwashingu. Hovořilo se také o nové legislativě spojené s Green claims a 4 zásadách správné komunikace udržitelnosti: transparentnost, autenticita, důvěryhodnost a pozitivismus.

Evropská centrální banka upozorňuje na problém úbytku biodiverzity, což může negativně ovlivnit až 72 % evropských firem. ECB chce proto klást vyšší nároky na banky, aby v případě poskytování úvěrů posuzovaly i riziko spojené s úbytkem biodiverzity.

Analýza: zálohování hýbe Českou republikou

Zálohování hýbe Českou republikou. Téma propaguje aktivně Ministerstvo životního prostředí, které má na starosti přípravu novely zákona o obalech. Zálohování PET lahví a plechovek není pro české spotřebitele problém, jak ukazuje pilotní projekt společností Lidl a Kaufland. Celkem v 6 prodejnách vrátili zákazníci během zkušebního čtvrt roku na 260 000 kusů obalů. Ukázalo se, že hlavní motivací zákazníků je jejich přesvědčení vracet obaly zpět do oběhu. Poskytnuté slevové kupóny, kterými se obě společnosti snažily zákazníky motivovat, totiž využilo jen 25 % zákazníků.

Zatímco pro spotřebitele jsou výhody jasné, otazníky se objevují v praktickém dopadu na firmy. Ty zatím nemají dle návrhu zákona garantovaný přístup ke znovupoužití zálohovaných obalů, ani předkupní právo na tyto obaly. Tím je ze strany firem zpochybněna cirkulární podstata celé iniciativy. Téma zálohování v českém kontextu komplexně mapuje podcast Loopa – analyzuje zkušenosti se zálohováním ze Slovenska a cirkulární potenciál zálohování. Praktickou zkušenost s pilotním projektem zálohování v podcastu Loopa sdílela společnost Lidl a nechybí ani analýza legislativního návrhu s ministrem životního prostředí.

Analýza: Life Cycle Costing jako řešení pro udržitelné firemní nákupy

S rozvojem udržitelnosti řeší stále více podniků i svůj přístup k nákupům. Jedním z důvodů, proč tyto iniciativy často váznou, je skutečnost, že firmy posuzují nákupy stále především z pohledu pořizovacích nákladů. To však není pro zhodnocení udržitelnosti dostačující. Řešením je posouzení dlouhodobé ekonomické hodnoty výrobku, neboli Life Cycle Costing. Ten bere v potaz nejen operativní náklady spojené například s údržbou a opravami produktu, spotřebou energie, ale také náklady spojené s koncem užívání výrobku a jeho likvidací. Přistupují-li firmy k nákladům v tomto širším kontextu, vychází cirkulární nákupy jako ekonomicky přijatelnější, a to i přes mnohdy vyšší pořizovací cenu.

/0 Komentáře/by

Jak hodnotit udržitelnost nákupů ve firmách? Nové metriky ukazují, že posouzení pořizovacích nákladů již nestačí.

,

S rozvojem udržitelnosti ve firmách řeší stále více podniků i svůj přístup k nákupům. Firmy se dnes učí zavádět cirkulární a udržitelné principy ve výrobě. Avšak v oblasti nákupů výrobních materiálů či v pořizování zboží a služeb pro provozní účely iniciativy váznou. Jedním z důvodů je, že firmy posuzují nákupy stále především z pohledu pořizovacích nákladů. To však není pro zhodnocení udržitelnosti výrobků a služeb dostačující. Řešením je posouzení dlouhodobé ekonomické hodnoty výrobku, neboli Life Cycle Costing. V čem nástroj Life Cycle Costing spočívá, jak zapadá do ESG reportingu a co firmám poskytne za informace?

“Klíčovou perspektivou, jakou se dnes musíme ve firmách dívat na cirkularitu v nákupech, je tzv. Life Cycle Costing. Tento ukazatel měří dlouhodobou ekonomickou hodnotu výrobku nebo služby. Kromě pořizovacích nákladů  bere v potaz také operativní náklady spojené například s údržbou a opravami produktu, spotřebou energie i náklady spojené s koncem užívání výrobku a jeho likvidací. Přistupují-li firmy k nákladům v tomto širším kontextu, tak vychází cirkulární nákupy jako ekonomicky mnohem přijatelnější, a to i přes mnohdy vyšší pořizovací cenu udržitelnějšího nebo cirkulárního produktu,” vysvětluje Dagmar Milerová Prášková, expertka CIRA Advisory na udržitelné nákupy firem.

V praxi však není výjimkou, že firmy nakupují každý rok novou elektroniku či velké množství propagačních předmětů. Upřednostňují tak mnohdy kvantitu nad kvalitou. Tomu nahrává právě nízká pořizovací cena některých produktů a praxe tzv. daňové optimalizace formou dočerpání budgetů na konci účetního roku s cílem snížení daňového základu firmy. Takový přístup jde však plně proti myšlence udržitelných nákupů: “Pro klienty, které školíme v udržitelném nakupování, to zní často paradoxně, ale udržitelný nákup znamená často nenakupovat vůbec. Jinými slovy, prvním krokem nákupčích ve firmách je přehodnocení potřeb. Platí, že nejudržitelnější produkty či řešení jsou ta, která již ve firmě máme. A pokud už musíme pořizovat další věci, pak jich pořizujme co nejméně a již ve fázi nákupu mysleme také na konečnou fázi životního cyklu daných výrobků,” zdůrazňuje Milerová Prášková.

Hlavní překážkou aplikování udržitelných principů do firemních nákupů je pak právě neznalost takto komplexního přístupu ze strany nákupčích. Potažmo nedostatek času jednotlivé nákupy komplexně zhodnotit a zorganizovat z hlediska udržitelnosti. Pokud chce firma rychle zavést udržitelnost alespoň do části svého nákupního procesu, může se zaměřit na oblasti, kde lze tyto principy zavést relativně jednoduše – například pořizování nové elektroniky, reklamních dárků nebo také cateringu na akce.

“Z dlouhodobého hlediska však doporučujeme zaměřit se na systémový přístup k nákupům. Tuto cestu akcentuje i nefinanční reportovací povinnost dle nástroje ESG. Strategií udržitelně smýšlejících a jednajících firem by mělo být zavádět udržitelné nákupy do těch oblastí, kde má byznys firmy největší dopad.  Obvykle se jedná o aktivity tvořící tzv. core business dané firmy. Pokud například ropná společnost řeší udržitelnost nákupem recyklovaného kancelářského papíru, tak její reálný dopad je z pohledu udržitelnosti naprosto minimální,” vysvětluje Milerová Prášková.

/0 Komentáře/by

Jak ve firmě nastavit KPI udržitelnosti? Zaměřte se na rozvoj kompetencí svých lidí

,

Klíčový vliv na úspěch či neúspěch strategie udržitelnosti ve firmě mají její zaměstnanci. Jednou z cest, jak aktivně zapojit zaměstnance do realizace udržitelných cílů, je systematické zvyšování jejich kompetencí v této oblasti. V tom pomáhají tzv. KPI (key performance indicators), tedy ukazatele výkonnosti. Ty dosud firmy používaly jako obecný nástroj rozvoje a hodnocení zaměstnanců. Ukazuje se však, že mohou dobře posloužit i specificky pro zavedení udržitelnosti do firemní praxe a kultury. Jak tedy taková KPI udržitelnosti ve firmě nastavit?

Pojměte KPI udržitelnosti jako prostor pro rozvoj nových kompetencí zaměstnanců

V případě nastavení udržitelných KPI pro zaměstnance je vhodné začít cestou systematického vzdělávání v této oblasti. Konkrétní kompetence zaměstnance v udržitelných aktivitách a projektech se budou výrazně lišit dle toho, jaké má o udržitelných tématech povědomí a jak aktivně se do nich zapojuje. Zatímco někteří zaměstnanci tak začnou svou práci na udržitelných KPI vzděláváním, jiní (ti, kteří už mají o tématu udržitelnosti silné povědomí) mohou již téma pomoci aktivně popularizovat uvnitř firmy jako tzv. ambasadoři. Naopak nesprávným postupem by bylo plošné nastavení udržitelných KPI např. pro celé oddělení dle pracovního zařazení nehledě na individuální vědomosti jednotlivců. 

Kompetence zaměstnance se budou výrazně lišit i dle typu pracovní pozice a její náplně. Tento faktor specializace je nutné zohlednit i při nastavování KPI. Jiné ukazatele výkonnosti tak budou mít zaměstnanci back office, management a vedení firmy nebo oddělení HR, marketingu, prodeje či dělnické profese. Zatímco zaměstnanci back office se mohou ve svých cílech zaměřit například na aplikování cirkulárních principů do nakupování nebo vybavení kanceláře, oddělení HR se naopak nabízí práce na zlepšení wellbeingu zaměstnanců nebo organizace interních vzdělávacích aktivit a kampaní k tématu udržitelnosti. KPI manažerů a zaměstnanců ve vedení firmy pak mohou být postavena na účasti na konferencích a eventech o udržitelnosti. Tedy v získávání informací o tomto tématu, ale i v prezentaci firmy navenek.

Naplňování udržitelných KPI pravidelně hodnoťte z ohledem na dlouhodobé firemní cíle v udržitelnosti

Důležitou součástí udržitelných KPI zaměstnanců je i pravidelné hodnocení jejich naplňování. To vám také umožní vytipovat zaměstnance, kteří se udržitelnosti věnují aktivně a do hloubky, a mohou se tak stát ambasadory udržitelnosti uvnitř firmy.

Motivujte zároveň zaměstnance, aby nastavovali svá KPI udržitelnosti dostatečně ambiciózně. Tím budou totiž posouvat pozitivním směrem celou udržitelnou strategii firmy. Hodnoťte pak pozitivně především kvalitu zapojení zaměstnanců nikoliv kvantitu. Firma může “vykázat ve svém reportingu”, že její zaměstnanci se účastnili desítek kurzů a webinářů k tématu udržitelnosti, ale to samo o sobě nemusí mít žádný reálný dopad na její udržitelnou strategii. Takto nastavené KPI je pouze formální (počet odchozených vzdělávacích kurzů) a neměří reálný přínos zaměstnance pro udržitelnost. Při nastavování KPI proto vždy mějte na zřeteli dlouhodobý a strategický záměr vzdělávání a současně pozitivního dopadu vašich zaměstnanců v oblasti udržitelnosti.

Potřebujete nastavit udržitelná KPI ve vaší firmě? Rádi vám v tomto poradíme.

/0 Komentáře/by

Cirkulární newsroom – nejnovější aktuality z cirkulární ekonomiky a udržitelnosti a jejich dopad na české firmy

,

O čem je Cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu od CIRA Advisory s.r.o. je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost tématu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v médiích začít aktivně věnovat.

ESG ve firmách

Firmy potřebují praktické návody, jak komunikovat udržitelnost správně a vyhýbat se hrozbám greenwashingu (viz taky níže – nově připravovaná legislativa). Proto poradenská společnost CIRA Advisory ve spolupráci s Univerzitou Karlovou vydala již druhé pokračování Manuálu komunikace udržitelnosti bez greenwashingu. Druhý díl manuálu se zaměřuje specificky na sektor maloobchodu – jak se komunikuje udržitelnost v českých supermarketových řetězcích.

V březnu zahájila činnost série jednodenních kurzů udržitelnosti pro byznys. První z kurzů proběhl v Ústí nad Labem, další termíny jsou v plánu pro Brno, Olomouc, Prahu a České Budějovice, a to až do podzimu letošního roku. Na kurzech se bude školit o ESG, cirkulární ekonomice, greenwashingu i udržitelném leadershipu.

Do 30. 4. 2023 je možné podávat přihlášky do soutěže ESG firma a projekt roku pořádané týdeníkem Ekonom a Svazem průmyslu a dopravy ČR. Nominovat je možné konkrétní firemní ESG strategii i dílčí ESG projekt.

Cirkulární ekonomika

Podstatným nástrojem financování cirkulárních opatření ve firmách zůstávají i v roce 2023 dotace. Další možnosti udržitelného financování však nabízí také zelené úvěry nebo úvěry vázané na cíle udržitelnosti, které představil webinář s Komerční bankou, CIRA Advisory a LEGO.

Dle analýz poradenské společnosti CIRA Advisory probíhá zavádění nízkoemisních a cirkulárních materiálů do české ekonomiky pomalu. Hlavní bariéry jsou nepružná legislativa, neochota firem dělat změny nebo špatné zkušenosti s některými typy nových materiálů (např. bioplasty). Tyto bariéry lze však překonat aktualizací právních norem nebo přizpůsobením dodavatelských řetězců.

Akademie múzických umění v Praze zavádí cirkulární principy ve svých budovách a kancelářských prostorech, včetně rektorátu AMU. Více v podcastovém rozhovoru s rektorkou AMU, Ingeborg Radok Žádnou.

Nově připravovaná legislativa

Důvěra evropských spotřebitelů v pravdivost zelených tvrzení firem je velice nízká. Není to náhoda – průzkumy v členských státech EU ukazují, že až 40 % tvrzení o udržitelnosti výrobků je nepodložených nebo přímo zavádějících. Na tento stav reaguje EU návrhem Směrnice o zelených tvrzeních (Directive on Green Claims).

Evropská komise zveřejnila Akt o kritických surovinách (European Critical Raw Materials Act). Poptávka v EU po kritických surovinách dramaticky roste. Evropa však silně spoléhá na dovoz, často od de facto monopolních dodavatelů ze třetích zemí. Nová legislativa proto stanovuje kvóty (benchmarks), které mají zvýšit surovinovou nezávislost EU. Zároveň má být diverzifikován import strategických nerostných surovin tak, aby do roku 2030 nebyla EU u dovozu jakékoli z nich závislá z více jak 65 % na jedné třetí zemi. V souvislosti s tímto Aktem uvaluje také povinnost auditu pro velké firmy, které zpracovávají tyto strategické nerostné suroviny.

Evropská komise začátkem roku navrhla novou směrnici CSDD, která bude mít za cíl předcházet negativním dopadům na lidská práva a životní prostředí v dodavatelských řetězcích. Zabývat se bude tématy jako nucená práce, odlesňování pralesů, vysídlování regionů kvůli těžebním projektům nebo dětská práce v zemědělství. Součástí směrnice budou také nefinanční prověrky firem.

Klimatická změna a energetika

Druhý blok Cirkulární akademie je za námi, tentokrát na téma zelené energetiky a odpadů. Česká ekonomika aktuálně využívá pouze 12 % energie z obnovitelných zdrojů. V EU se přitom aktuálně diskutuje cíl 45% podíl OZE do roku 2030. Představen byl také nový koncept komunitní energetiky. Příprava legislativy pro komunitní energetiku právě probíhá (tzv. LEX OZE II).

Nová studie Oxfordské univerzity říká, že dekarbonizace světové ekonomiky by ušetřila miliardy dolarů ve srovnání se scénářem “žádný přechod”.

Dle nejnovější zprávy Mezivládního panelu změny klimatu (IPCC) na zemědělství a následné zpracování potravin připadá až jedna čtvrtina emisí skleníkových plynů. V souvislosti s klimatickou změnou může v budoucnu docházet ke snižování množství produkce potravin a zvyšování cen. Pomoci by však mohly koncepty agrolesnictví, agrivoltaiky, městského zemědělství nebo komunitního farmaření.

/0 Komentáře/by

Třetí blok kurzu: jak se vyhnout greenwashingu a proč nás musí zajímat cirkulární provoz, budovy i stavebnictví

, ,

Třetí blok kurzu Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám byl věnován dvěma zásadním tématům spojeným s cirkulární ekonomikou. Na prezenčním workshopu jsme se bavili o tom, co všechno může být greenwashing, tedy záměrné i nezáměrné klamání zákazníků a jak se mu vyhnout. Na webináři věnovaném kancelářím a stavebnictví se účastníci dozvěděli, jak se zaměřit na efektivnější provoz a proč je stavebnictví klíčovým odvětvím, kde je třeba aplikovat cirkularitu. 

Natírání nazeleno

Věděli jste, že v březnu vydaná směrnice Evropské unie zaměřená na tzv. zelená tvrzení (green claims) říká, že každé tvrzení o udržitelnosti výrobku musí být podložená třetí nezávislou stranou? Problém je totiž v tom, že momentálně firmy mnoho svých produktů prezentují jako velice udržitelné a spotřebitelé jsou konfrontováni někdy až s agresivně zelenými marketingovými strategiemi. Jak se ale ukazuje, marketingoví experti potřebují spolupracovat s kolegy z jiných oddělení, aby rozuměli, co doopravdy firma nabízí. Zároveň mezi základní faktory externí komunikace patří důvěryhodnost, transparentnost, autentičnost, srozumitelnost a sdílení pozitivních sdělení. Kolegyně z CIRA Advisory Ivana Hekerle a Jana Bábiková také představili stránku bezgreenwashingu.cz. 

Další prezentaci měla Petra Koudelková z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV), která se spolu se svými kolegy a komunikačním oddělením CIRAA podílela na tvorbě manuálu proti greenwashingu (ke stažení zde). Petra Koudelková představila 10 hříchů greenwashingu, jako je například skrytý kompromis, chybějící důkazy, vágnost, nebo důraz na menší zlo, a nakonec představila základní doporučení, jak se greenwashingu vyhnout. Je to vlastně jednoduché: nezapomeňte, že nemusíte mít za každou cenu vše udržitelné a říkejte jen to, co máte podložené.

Bonusem celé akce bylo, že jsme se mohli s účastníky seznámit, protože networking zkrátka v online prostoru příliš nefunguje. Takže děkujeme všem, kteří se zúčastnili, a budeme se těšit na další prezenční workshop na téma uhlíkové stopy!

Cirkulární provoz a stavby

Laura Mitroliosová (CIRAA) mimo jiné zdůraznila, že téma cirkularity je důležité pro celou firmu a obvykle přichází zespoda, ale je třeba mít také osvícené vedení. Aplikací cirkulárních principů v provozu lze totiž dosáhnout velkých finančních a environmentálních úspor. Mezi zásadní témata, na které se firmy musejí zaměřit, spadají odpady a odpadové hospodářství, nakládání s vodou a spotřeba energie. Důležité je samozřejmě také to, jak firma nakupuje, ale to bude téma dalšího webináře.

Karel Goláň z architektonického studia crea_tura představil základní čísla spojená se stavebnictvím – stavebnictví je zodpovědné za největší produkci odpadu a zároveň je velmi náročné na spotřebu materiálů. Potenciál cirkulární ekonomiky je přitom obrovský: do roku 2050 by mohla snížit celkové emise oxidu uhličitého ze stavebního materiálu o 38 procent! Cílem stavebního sektoru by proto měla být maximalizace hodnotového využití prvků a minimalizace potřeby recyklace. Mezi aktuální trendy pak patří digitalizace, prefabrikace, nové byznys modely. Příkladem toho, jak funguje cirkularita v praxi, je momentálně dekonstrukce budovy Mercuria, kterou provádí firma SKANSKA (o tom se můžete dozvědět více také v posledním podcastu Loopy Vojty Kovala). Pokud by Vás zajímala více práce studia crea-tura (třeba dřevostavba s využitím mycelia/hub v Japonsku a následná možnost budovu zkompostovat), podívejte se na jeho stránky! 

Šárka Nevoralová z Komerční banky představila, jak se udržitelným provozem zabývá jedna z největších bank v Česku. KB chce být do roku 2026 uhlíkově neutrální a zaměřuje se na smart office: digitalizaci, elektromobilní vozový park nebo výrobu vlastní energie (instalace FVE na střeše centrály). Nová budova na pražských Stodůlkách má také certifikace LEED a BREEAM, banka dále využívá vlastní kávovou sedlinu na výrobu promo materiálů (např. mýdla) a reklamní předměty jsou často vyráběny v rámci upcyklace. 

Petra Csefalvayová z Inštitútu cirkulárnej ekonomiky (INCIEN SK) popsala zkušenost nastavování zelené kanceláře v prezidentském paláci slovenského prezidenta a následně prezidentky. Jejich práce odhalila, že z průměru 50 kg odpadu denně byla nerecyklovatelná pouhá 3 kila! Současná prezidentka Zuzana Čaputová si téma udržitelnosti vzala za své, a tak je cílem její kanceláře být uhlíkově neutrální do 2030 jako první na světě a také uděluje Prezidentskou pečeť pro zelenou státní správu. Zkrátka správný lídr ví, že musí jít příkladem.

/0 Komentáře/by

Spolupráce FSV UK a CIRAA pokračuje: Jak se komunikuje udržitelnost v maloobchodních řetězcích v ČR

, ,

Téma udržitelnost neustále nabírá na popularitě, co si uvědomují i společnosti na trhu a proto jí ve velkém množství zařazují i mezi svoje komunikační témata. S popularitou tématu ale neroste povědomí společnosti o možných nástrahách této komunikace a proto se může stát, že zákazníci jednoduše neodhalí přítomnost greenwashingu.

Jak vypadají konkrétní příklady z českého trhu a s jakými hřích se můžou zákazníci nejčastěji potkat? Na to odpovídá další série Manuálů komunikace bez greenwashingu, která vzniká díky spolupráci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a CIRA Advisory. Čtenáři mohou seznámit se situací na trhu maloobchodních řetězců, v průběhu roku vzniknou podobné manuály také pro sektory jako bankovnictví, energetika nebo nábytkářství.

Série opět vzniká v spolupráci Fakulty sociálních věd UK a CIRA Advisory a navazuje na úspěšný Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu. Stejně jako tomu bylo u prvního manuálu, síly spojili odborníci z CIRA Advisory Jana Bábiková a Albert Schandl a studenti Marketingové komunikace a PR na FSV UK pod vedením Petry Koudelkové, Ph.D. Cílem nové série je zmapovat český trh a specifika jednotlivých odvětví s ohledem na jejich komunikaci udržitelnosti. 

Co nás překvapilo u maloobchodních řetězců? 

Tento trh je obecně považován za ten, pro který není téma udržitelnosti novinkou, co dokládají i mnohé reporty o udržitelnosti, které jednotlivé řetězce vydávají. I proto je překvapivé, že udržitelnost není prioritním tématem v komunikaci směrem k zákazníkovi. 

U green marketingu někdy radši platí „méně je více”

Na základě stanovených kritérií manuál hodnotí trh obecně i z pohledu jednotlivých hříchů. Na grafu níže je vidět zajímavý trend. Řetězce, které si v udržitelnosti vedou nejlépe jí nekomunikují a naproti tomu jsou řetězce, které o ní víc mluví, než jí převádějí do praxe. 

Graf

Pozor na vágní tvrzení a skryté kompromisy 

Manuál si dal taky za cíl zhodnotit jednotlivé hříchy z pohledu jejích vážnosti a frekvence výskytu. Na základě toho zjistil, že by si zákazníci měli nejvíc dát pozor na vágní tvrzení a skryté kompromisy. Konkrétní příklad vágního tvrzení i způsob, jak se tomuto hříchu vyhnout je uveden v samotném manuálu. 

Není BIO jako BIO 

Specifickou kategorii pro trh maloobchodních řetězců jsou certifikáty, které jsou často falešné. Nejčastěji šlo o označení BIO bez oficiální certifikace nebo bez vlastních stanovených kritérii. Ne každý symbol je symbolem udržitelnosti produktu nebo zárukou jeho kvality. Manuál se zaměřil na privátní značky, ale tento hřích se v nemalé míře objevuje i u produktů od dodavatelů. 

Není bio jako bio

Pokud Vás zajímají další novinky z oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky, doporučujeme sledovat náš Linkedin, pustit si podcast Loopa Vojty Kovala, nebo se zaregistrovat pro odběr našeho pravidelného newsletteru. Zároveň se neváhejte podívat na naší novou webovou stránku, kde najdete vše o greenwashingu.

Zde si stáhněte nový Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu

/0 Komentáře/by

Jak souvisí cirkulární ekonomika s nefinančním reportingem ESG?

,
ESG reporting

Světem podnikání hýbe nefinanční reporting ESG, povinnost jeho vykazování se totiž rychle blíží. ESG reporting však zajímá i firmy, pro které sice nebude zatím povinný, ale které v něm vidí příležitost…

Read more
/0 Komentáře/by