Příspěvky

Praha, 22.6.2023. Cirkulární akademie, expertní vzdělávací centrum na téma cirkulární ekonomiky v Česku, má za sebou první blok kurzů Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám, který zahájila v lednu letošního roku. Díky účasti v akademii získaly desítky manažerů firem a expertů ze státní správy znalosti, které jim umožní strategicky začlenit udržitelnost a cirkulární ekonomiku do procesů svých firem a organizací. Kurz reflektoval aktuální témata v udržitelnosti včetně materiálů, energií, odpadů, digitalizace, úspor v provozech, analýz životního cyklu nebo uhlíkové stopy, a to vše v kontextu ESG. Přínosy prvního kurzu Cirkulární akademie hodnotili také partneři projektu – Komerční banka, GasNet a E.ON. 

Cirkulární akademie 2023 v číslech 

První kurz Cirkulární akademie vzdělával 45 účastníků formou online vzdělávacích kurzů, dvou prezenčních workshopů a také dvou exkurzí do provozů firem. 22 lektorů a expertů na jednotlivé oblasti z praxe přednášelo, jak udržitelnost a cirkulární ekonomiku ve firmě implementovat co nejlépe. Záštitu Cirkulární akademii poskytli Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu. 

„Podařilo se nám efektivně zkombinovat jak online, tak prezenční formu vzdělávání. To vyhovovalo účastníkům, protože v dnešní době lidé potřebují mít možnost podívat se na jednotlivé webináře v klidu, když mají více času. Na druhou stranu důležitým prvkem Cirkulární akademie je také networking, tedy příležitost potkat podobně smýšlející lidi a propojovat existující možnosti i řešení, ale i vlastní zkušenosti. Za další výhodu považuji to, že jdeme v tématech do hloubky a ukazujeme fungování cirkularity v praxi. To absolventi několikrát vypíchli,” komentuje průběh Cirkulární akademie její projektová manažerka, Dagmar Milerová Prášková z CIRA Advisory s.r.o.

Partneři vyzdvihují praktické propojení ESG a cirkulární ekonomiky

Aktuální debatu o firemní udržitelnosti vede obecně téma ESG. Mnoho z firem ale zatím neví, jak prakticky uchopit svoje působení na oblasti životního prostředí, sociálních dopadů a řízení společnosti. Akademie ukázala, že jedna z cest může být cirkulární ekonomika. 

„Pro společnosti a firmy bývá obecně náročné zorientovat se v chystaných ESG regulacích. Musí těmto novým požadavkům přizpůsobit interní procesy, směrnice i práci s daty. Cirkulární akademie předala praktické zkušenosti firem z oblasti udržitelnosti, cirkulární ekonomiky a ESG a nás těší, že Komerční banka je jejím partnerem. Našim cílem je podporovat tyto formáty edukativních aktivit,” komentuje zapojení banky do projektu Denisa Pozníčková, senior sustainability specialistka z Komerční banky, která kurz absolvovala. 

Tereza Runcziková, ESG specialistka z GasNet rovněž oceňuje, že Cirkulární akademie přinesla praktické propojení ESG a cirkulární ekonomiky: „ESG je dnes opravdu průřezové téma, které má přesah do všech oddělení firem. V našem ESG týmu jsme proto začali pociťovat nedostatek kapacit na do-vzdělání kolegů např. z oddělení nákupů.” 

Klíčovou roli cirkulární ekonomiky v rámci ESG vnímají take v E.ON Česká republika: Cirkulární ekonomika je pro nás relevantní téma především z pohledu snižování našeho dopadu na životní prostředí a rizik spojených s dostupností řady materiálů potřebných pro energetickou transformaci i kolísání cen materiálů potřebných pro naši činnost. Z těchto důvodu jsme se také rozhodli stát se partnerem a účastníkem Cirkulární akademie, díky které jsme získali širší obrázek o ESG a cirkulární ekonomice, včetně příkladů dobré praxe napříč sektory,” uvádí Natálie Huptychová, ESG analytička z E.ON Česká republika.

Cirkulární ekonomika se předvedla v praxi

Součástí Cirkulární akademie jsou také exkurze do firem, které cirkulární principy už úspěšně aplikují. Účastníci prvního bloku měli možnost navštívit například provoz Biopekárny Zemanka či závody Mondi Štětí. 

Další kurzy Cirkulární akademie už na podzim

Navazující podzimní kurz Cirkulární akademie Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám II. se interaktivní workshopovou formou zaměří na témata obalových materiálů, digitalizace, externí komunikace a udržitelných eventů. Absolvování Kurzu I. není podmínkou pro přihlášení do podzimního kurzu. Více informací o Cirkulární akademii i tématech jednotlivých kurzů naleznete zde.

Již proběhly první bloky kurzu Cirkulární ekonomika. Kurz si bere za cíl detailněji představit klíčová témata cirkulární ekonomiky pro fungování firem. První lednový blok kurzu se proto zaměřil na nejprve zaměřil na materiály & design a vodu & biodiverzitu. Na druhém bloku kurzu Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám jsme měli na programu téma cirkulární energetiky a odpadů. Díky velmi zajímavým hostům jsme nahlédli podrobněji do problematiky, která je velmi komplikovaná.

Jak je to tedy s materiály?

Albert Schnadl z CIRA Advisory mimo jiné představil v rámci cirkulární ekonomiky potenciál úspor, který v případě primárních zdrojů může dosahovat 64 % nebo hodnoty 130 miliard euro, když vezmeme v potaz 150 milionu tun železa, plastu a aluminia, které se každoročně nacházejí na konci svého životního cyklu. Co opravdu musíme chápat jako klíčové, je produkt jako služba, modularita, prodloužení životního cyklu, inovativní materiály, moderní technologie a znovuvyužití existujících materiálů.

Adam Havel z MateriÓ zmínil, že při přemýšlení o nejlepších materiálech je vždy důležité zaměřit se na kontext. Představil materiálové inovace, environment footprint a zdůraznil roli LCA, tedy analýzy životního cyklu, která hraje v cirkularitě a cirkulárním přemýšlení důležitou roli.

Lubomír Krupa z Ateliéru Paletky představil, jak prakticky využívají palety exotického dřeva, které by jinak skončilo na skládce či ve spalovně. V Paletkách aplikují princip krátkého dojezdu pro nákup palet, znovu využití materiálů, modularitu, upcycling a přemýšlejí o nábytku v dlouhém horizontu.

Barbora Kotoun z IKEA nakonec seznámila účastníky kurzu s tím, jak se snaží aplikovat principy cirkularity IKEA. Firma podporuje výkup použitého nábytku (zelený buy-back Friday), zohledňuje analýzu životního cyklu, využívá certifikované dřevo, dává tipy na opravy a prodloužení životnosti a klade si za cíl být do roku 2030 cirkulární.

Téma Vody a biodiverzity

Dagmar Milerová Prášková z CIRA Advisory představila téma biodiverzity z globálního hlediska, kdy mezinárodní i evropské plány na obnovu biodiverzity a ochrany životního prostředí jsou velmi ambiciózní. Také se překrývají agendy ochrany klimatu, biodiverzity, udržitelného rozvoje nebo potravinové bezpečnosti, o kterých se vyjednává v mnoha mezinárodních organizacích, což může vést k různě nastaveným cílům a doporučujícím krokům. V ČR se snižující biodiverzita a negativní dopady klimatické změny projevují ve zhoršujícím se suchu, které ohrožuje krajinu a produkci potravin.

Jakub Med ze spolku H2ospodař! zdůraznil, že v ČR bude mít zvyšování teploty zásadní dopady na kvalitu života a poukázal na to, jakou zásadní roli mají města a člověk na kvalitu vody i její úbytek. Představil také metodiky MPO a MŽP pro vodní audit a odpovědné hospodaření s vodou.

Karel Plotěný z ASIO také hovořil o vlivu měst a malého odpařování a zasakování vody a jako řešení představil principy modrozelené infrastruktury: zelené střechy (kombinace s fotovoltaikou), zelené podklady pro parkování, využití dešťové vody a nutnost dostat požadavky modrozelené infrastruktury do veřejných zakázek i soukromých nákupů.

Klára Hálová z firmy Mattoni ukázala, jak jsou klima a biodiverzita spojené nádoby a že pro Mattoni je biodiverzita důležitým tématem, protože zdravé přírodní zdroje (voda i půda) jsou pro ně životně důležité.

Energetika – bez obnovitelných zdrojů to nepůjde

Martin Sedlák, ředitel Svazu moderní energetiky, představil současné trendy Evropské unie, které se obtisknou do české legislativy, nebo se již v současnosti v české legislativě vyskytují. Co stojí za zmínku, je jistě fakt, že dochází ke zvýšení cen emisních povolen a tyto výnosy jsou určeny pro financování Modernizačního fondu. Jinými slovy ten, kdo znečišťuje, musí platit a přispívat ke zlepšení současné situace.

Neméně zajímavý je také koncept agrivoltaiky, tedy propojení zemědělské produkce a výroby solární energie, kde ovšem platí, že v ČR zatím chybí legislativa a bude snad dopracována ještě v tomto roce. Kromě financování obnovitelných zdrojů a instalace fotovoltaických elektráren, které jsou momentálně jedním z hlavních řešení energetické krize a vysokých cen energie, jsou to ale také energetické úspory, které je třeba chápat jako důležité téma, například skrze zateplování budov. Zajímavostí třeba je, že budovy v pasivním standardu mají potenciál ušetřit až 90 % energie.

Jaroslav Nutil z firmy Mondi Štětí, která je největší papírna v ČR, přiblížil účastníkům výrobu papíru a nastavování cirkulárních principů v papírenském odvětví. Zajímavé je, jak se firma staví k minimalizaci a využití odpadu a šetrnější produkci v celém výrobním procesu.

Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu představil energetickou transformaci jako šachovou hru, kdy je třeba pro různá období vytvářet jiné strategie, a představil dále odhady produkce energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030.

A co si z webinářů lze odnést? Že v podnicích vzniká obrovské množství odpadu a naší snahou je ukázat, jak přemýšlet nad druhy materiálů, nad výrobou a spotřebou, jaké jsou nástroje pro měření dopadů a materiálních toků, a pak hledat úspory jak finanční, tak i environmentální. Zároveň žádný materiál není špatný, jen je špatně využíván.

Odpady

Téma odpadů uvedl Albert Schandl z CIRAA. Mottem této hodiny bylo „žádný odpad, dobrý odpad“.

Mimo jiné mluvil o tom, že definice odpadů v současném zákoně jde někdy proti principům cirkulární ekonomiky a že je důležité mít na paměti hierarchii nakládání s odpady, protože zásadní je prevence vzniku odpadu.

Elias Karraa z firmy Lavaris představil technologie na recyklaci těžko zpracovatelného odpadu (beton, pneumatiky, sádrokarton, sklo, plast) cestou drcení a mletí a představil platformu Reborn Design, kde spolupracují s architekty a designery a vytvářejí z odpadu v rámci soutěže zajímavé produkty.

Patrik Luxemburk prezentoval firmu Stabilplastik, která zpracovává směsný plastový odpad (až z 80 % se běžně těžko zpracovává) a vyrábí z něho plastové přepravní palety. Firma například zaručuje zpětný sběr rozbitých palet, udělala si analýzu životního cyklu plastových palet z recyklátu (ty jsou o 75 % méně zatěžující než dřevěná paleta) a jejich technologie výroby je bezodpadová technologie, tedy pěkný příklad cirkulární výroby.

A shrnutí na konec po prvních blocích kurzu Cirkulární akademie: ochrana životního prostředí je zásadním pilířem ESG a udržitelnosti a CSR a dobrovolné aktivity již nestačí. Na to myslí i legislativa přicházející v podobě různých strategií v rámci Zelené dohody a mezinárodních úmluv. Myslet na eliminaci negativních dopadů na životní prostředí musí zkrátka každý.