Téma epizody: Cirkulární města
Na YT kanálu Pražského inovačního institut si můžete pustit záznam celé konference, kde zazněly i velmi zajímavé příklady z Nizozemska nebo Norska. Já jsem akci moderoval a pak jsem vyzpovídal Zuzanu Drhovou za Pražský inovační institut a Zuzanu Kuberovou za Federaci reuse center – a to si můžete poslechnout v dnešní LOOPĚ.
Jsme na shortlistu Zlatého středníku!
Dostala se tam naše srdcovka podcast Loopa, jehož moderaci má pevně ve svých rukou ostřílený moderátor Vojtěch Koval.
Celkově bylo podáno rekordních 659 přihlášek ve všech kategoriích a my jsme se dostali do TOP 5 finalistů v kategorii Podcast. Rádi bychom tímto poděkovali všem hostům, posluchačům i partnerům a samotnému PR Klub za organizaci této soutěže.
Starší díly
V cirkulárním studiu jsme se tentokrát sešli s Michalem Pitoňákem z Národního ústavu duševního zdraví v rámci společné série s Vodafone Česká republika o diverzitě. A jak už jste možná pochopili z minulého dílu s Janou Vychroňovou a Vojtou Bartošem, chceme společně ukázat, že důraz na větší rozmanitost a naopak potlačování diskriminace a stigmatizace na pracovišti se ve finále může firmě vyplatit. Vodafone je aspoň pro mě v LGBTQ+ tématice možná nejviditelnější společností v Česku. Generální ředitel Petr Dvořák například inicioval výzvu téměř 70 firem směrem k české vládě, aby přijala manželství pro všechny páry, tedy i ty stejnopohlavní. A s Michalem Pitoňákem dnes v LOOPĚ rozebereme mimo jiné i to, jak silný signál tím firma vysílá a v čem se jí to může – v pozitivním slova smyslu – vrátit. Mimochodem přijetí manželství pro všechny páry a odstranění diskriminace LGBTQ+ lidí má podle ekonomické analýzy výzkumné organizace Open For Business potenciál ušetřit české ekonomice až 38 miliard korun ročně.
Proč bych se jako zaměstnavatel měl snažit být více inkluzivní? Proč bych měl myslet na to, jestli mají všichni mí zaměstnanci rovná práva i pracovní podmínky bez ohledu na jejich rasu, pohlaví, sexuální orientaci nebo speciální požadavky? Sice se tady v LOOPĚ většinou bavíme o cirkulární ekonomice a udržitelnosti z hlediska šetrnosti vůči životnímu prostředí, ale i tyto otázky patří pod širokou definici udržitelnosti. Sociální pilíř je totiž pro udržitelnost našeho podnikání velmi důležitý. Často se ale zaměstnavatelé ptají, co jim to přinese, především z ekonomického hlediska. Stejně jako u zavádění principů cirkulární ekonomiky do své praxe totiž vidí jen čas a peníze investované do opatření, která pravděpodobně přímo nezlepší například prodejní čísla.
Rozárie Haškovcové, které je 20 let – tak to aspoň stojí v popisku jejího Instagramového učtu, kde působí pod přezdívkou shluk.buněk. Rozárie studuje politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, právě dokončila stáž na ministerstvu životního prostředí a kromě toho pořádá swapy nebo jezdí přednášet žákům a studentům o tom, co je to fast fashion, ale taky obecně o udržitelnosti. A už za dva týdny, 13.11. bude na Future Port Youth debatovat o tom, jak zachránit naši planetu. Kromě toho všeho zvládá velmi srozumitelnou formou podat některá témata týkající se cikrulární ekonomiky, nakládání s odpady a podobně, často velmi odlehčenou formou, někdy s trochu provokativním apelem, někdy trochu lifestylově… Zkrátka tak, aby zaujala mladší publikum, na rozdíl ode mě, boomera, rozumějte v době internetové spíše starší generace. Udržitelností navíc žije vesměs od dětství a svůj životní styl prezentuje velmi přirozeně, nikomu nic netlačí, jen jde příkladem, krůček po krůčku, směrem k udržitelnějšímu stylu života – včetně různých fuckupů a těžkých dnů, které prostě potkají každého. A z toho se můžeme poučit i my, kterým už není dvacet něco let.
Tentokrát se v LOOPĚ ohlédneme za prvním pololetím Cirkulární Akademie s Dášou Milerovou Práškovou z CIRA Advisory a pozveme na nové kurzy. A hostem druhé části podcastu bude Jitka Haubová, COO Komerční banky, která je partnerem Cirkulární akademie. A tady v LOOPĚ představí mimo jiné i projekt Sdílený bankomat, díky kterému budou moct klienti hned několika českých bank vybírat hotovost ve sdílených bankomatových sítích za stejných podmínek jako z bankomatů své vlastní banky.
Léto skončilo, je tu opět podcast o udržitelnosti. Nebo jsme už tohle slovo „opotřebovali“? A jaké bychom případně měli používat místo něj? Na to se ptám kolegyň novinářek zabývajících se udržitelností, zakladatelek serveru Ekonews.cz Martiny Patočkové a Veroniky Němcové.
Schválně – co uděláte, když se vám rozbije nějaký elektro spotřebič? Pevně věřím, že většina z vás jej nejdřív zkusí nechat opravit a až pak třeba koupí nový. A co s tou starou elektronikou? Většina velkých obchodů nabízí zpětný odběr starého spotřebiče a garantuje ekologickou likvidaci, případně můžete starý kus odvézt na sběrný dvůr. U tzv. bílé elektroniky, tzn. ledniček, praček, myček atd. jsme si tohle asi většinově už zažili. Věděli jste ale, že podobně to může fungovat i s mobilním telefonem? Starý kus můžete přinést třeba na prodejnu vašeho operátora a ten má ze zákona povinnost ho od vás odebrat. Hostem LOOPY v Cirkulárním studiu je tentokrát Miloš Polák z Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie. Řekneme si, proč je důležité takový telefon ekologicky zlikvidovat a taky to, že podobně jako u dalších zařízení i mobily jdou rozebrat na součástky, které teoreticky můžeme znovu použít – a chovat se tak cirkulárně. Epizoda vznikla za podpory O2 Czech republic.
Hostem LOOPY je tentokrát Jan Krajhanzl, sociální a environmentální psycholog a specialista na komunikační strategie v ochraně životního prostředí a zároveň zakladatel Institutu 2050. Rozebíráme spolu, jak s lidmi mluvit o klimatické změně a jejích možných řešeních, tak aby skutečně pochopili, jak důležité změny to jsou a co jim můžou přinést. Protože mimo jiné i na to se Honza Krajhanzl s Institutem 2050 a agenturou Stem zaměřili ve svém výzkumu Česká (ne)transformace 2022 – podrobně v něm popisují, jak česká veřejnost vnímá Zelenou dohodu pro Evropu, a obecněji transformaci k nízkouhlíkové ekonomice.
Debata o zálohování PET lahví a plechovek v Česku se posunula. Už neřešíme jestli, ale kdy a v jaké podobě – ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL totiž představit první teze, jak by zálohování v Česku podle něj mělo vypadat. Tiskovou zprávu najdete zde: https://www.mzp.cz/cz/news_20230516-MZP-predstavilo-teze-k-povinnemu-zalohovani-napojovych-plastovych-lahvi-a-plechovek A v tomto díle LOOPY vám to vysvětlí detailněji! Zároveň jsem o vyjádření poprosil paní Radku Vladykovou, výkonnou ředitelku Svazu měst a obcí ČR a Aleše Roda, šéfa výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).
Co můžeme udělat pro to, aby firmy a třeba i obce mohly více nasazovat do praxe digitální řešení? Je to jenom o dostupném financování na podobné projekty? Vědí vůbec české firmy, farmy, obce atd. o tom, že by mohly být tímto způsobem šetrnější? Společně se mnou se nad způsobem, jak v Česku rozšířit digitalizaci, zamyslí Viktorie Tenzerová z týmu udržitelného podnikání Vodafonu, Anna Pasková z Ministerstva životního prostředí a taky Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí na Karlově univerzitě.
V LOOPĚ pokračujeme v tématu digitalizace, coby nástroje k větší udržitelnosti. I tentokrát jsou mými hosty ve studiu Otto Zeman a Martin Luňáček z Vodafonu – navážeme na povídání o tom, jak díky důslednému sledování dat můžeme zjednodušeně řečeno ušetřit nebo se chovat hospodárněji, podle toho, co vám líp zní. A poprosil jsem i pana Miloše Tůmu, jednatele firmy MSTP, která vyvíjí hardware i software pro chytrá měřící zařízení, aby mi nějaké tyto smart elektroměry atd. předvedl.
Je naše digitalizované fungování i udržitelnější? V některých oblastech určitě ano – když nemusím dojíždět do kanceláře, zcela jistě šetřím emise. V dnešní LOOPĚ a následujících třech dílech si ale ukážeme, že ta udržitelnost může jít mnohem dál a díky digitalizaci skutečně můžeme být udržitelnější nebo spíš šetrnější třeba v zemědělství nebo energetice. Partnerem pro tuto minisérii o digitalizaci jako nástroji k větší udržitelnosti je společnost Vodafone a pozvání do cirkulárního studia tentokrát přijaly Zuzana Holá, ředitelka korporátní komunikace Vodafone Czech Republic pro udržitelné podnikání, a Viktorie Tenzerová z týmu udržitelného podnikání Vodafonu.
Je naše digitalizované fungování i udržitelnější? V některých oblastech určitě ano – když nemusím dojíždět do kanceláře, zcela jistě šetřím emise. V dnešní LOOPĚ a následujících třech dílech si ale ukážeme, že ta udržitelnost může jít mnohem dál a díky digitalizaci skutečně můžeme být udržitelnější nebo spíš šetrnější třeba v zemědělství nebo energetice. Partnerem pro tuto minisérii o digitalizaci jako nástroji k větší udržitelnosti je společnost Vodafone a pozvání do cirkulárního studia tentokrát přijaly Zuzana Holá, ředitelka korporátní komunikace Vodafone Czech Republic pro udržitelné podnikání, a Viktorie Tenzerová z týmu udržitelného podnikání Vodafonu.
Chtějí zákazníci zálohovat PET lahve a plechovky? Nebo jim to přinese jen diskomfort? Podle výzkumu agentury IPSOS z podzimu loňského roku až tři čtvrtiny obyvatel podporují zavedení zálohového systému. A obchodní řetězce LIDL a Kaufland z německé Schwarz gruppe se rozhodly, že to vyzkouší v praxi. Na vybraných prodejnách tak můžete vracet PET a plechovky podobně jako třeba pivní flašky. Zálohu sice logicky zpět nedostanete, obchod vám ale poskytne slevu na vybrané zboží – a bude si mimo jiné moct změřit, jak moc to lidé využívají. Hostem LOOPY je tentokrát Tomáš Myler, šéf komunikace LIDLU.
Co je to REmolice? Můžete si ji představit jako šetrnou DEmolici. Stavební společnost Skanska už druhým rokem postupně rozebírá budovu v pražských Holešovicích, kterou můžete znát pod názvem Merkuria – stojí přímo u Argentinské ulice a míjíte ji pokaždé, když autem jedete z Holešovic přes řeku směr Letňany. Zvenku už to popravdě není žádná sláva a budova už nevyhovuje technologickým standardům dnešní doby a proto ji nahradí nová kancelářská budova. Nejdřív je ale třeba ji „shodit“. Při klasické demolici přijede těžká technika a začne budovu strhávat. Při REmolici ale Skanska budovu rozebírá téměř metr po metru a hledá možné další využití pro co největší množství materiálů – od vnitřního vybavení a nábytku až po beton z konstrukce. Letos v únoru jsem měl možnost si Merkurii projít díky akci Green walk green talk pořádané Českou radou pro šetrné budovy. A zaujalo mě to natolik, že jsme se s dohodli, že o této remolici natočíme i podcast. Tento postup je to totiž v Česku naprosto unikátní.
Společně s iniciativou Zálohujme.cz jsme spojili síly, abychom znovu rozproudili debatu o jeho zavedení v Česku. Na Slovensku funguje už rok a zatím s velmi dobrými výsledky a v Česku to začíná vypadat, že by se mohly věci začít pohybovat správným směrem. Lidl s Kauflandem nedávno spustili takovou pilotní verzi, která má otestovat reakce zákazníků. A nově máme ministra životního prostředí, který zdá se je zálohovému systému taky nakloněn… že by se blýskalo na lepší časy? Není každopádně od věci trochu tzv. odzoomovat od situace v Česku a podívat se na celkový obrázek v Evropě – každý rok přibývají další země, které zálohy zavádějí. Mně osobně z toho vyplývá, že to není úplně náhoda a že zálohové systémy z hlediska cirkularity dávají smysl. Potýkají se ale další země, které se zálohami začínají, s podobnými proti argumenty? A jak se s nimi vyrovnávají? Kvůli tomu širšímu pohledu na zálohování nejen v Evropě jsem se spojil s Annou Larsson, odbornicí na zálohové systémy z mezinárodní platformy Reloop, která se snaží prosazovat zavádění cirkulárních řešení.
Severské státy ho mají už dlouhá léta, stejně tak třeba i sousední Německo. Nově ho loni zavedli Malta, Lotyšsko nebo Slovensko a v následujících letech začne fungovat třeba v Polsku, Rakousku nebo Velké Británii – řeč je o zálohovém systému na PET lahve a plechovky. V Česku se sice o zavedení systému, který ostatně známe už u pivních flašek, mluví poměrně dlouho, zatím ale o jeho zavedení ale definitivně rozhodnuto není – byť ministerstvo životního prostředí chce letos představit návrh zákona o zálohách, který prý zásadně podpoří cirkulární ekonomiku. Rozhodl jsme se proto tohle téma otevřít i tady v podcastu LOOPA, v následujících třech epizodách, protože mně osobně zálohy rozhodně dávají smysl. Partnerem těchto epizod je iniciativa Zálohujme.cz a společně vám jednak zprostředkujeme zkušenosti ze sousedního Slovenska, kde zálohy fungují už rok, ale i z jiných zemí a zaměříme se i na to, jak by zálohový systém v Česku mohl vypadat. Hosty toho dílů jsou Karol Ponesz, Country manager Mattoni 1873 pro Slovensko, společně s Marianem Áčem, CEO Správce zálohového systému, neziskové organizace, která systém na Slovensku provozuje.
Udržitelnost asi není první, co vás v souvislosti s těmito uměleckými obory napadne. Ale to vůbec neznamená, že umělci se s touto problematikou nevypořádávají – jak ve své tvorbě, tak ve svém běžném denním provozu. Třeba Akademie múzických umění v Praze, která zastřešuje divadelní fakultu, filmovou a televizní fakultu a hudební a taneční fakultu, se rozhodla, že chce vylepšit své odpadové hospodářství. Oslovila proto CIRA Advisory, poradenskou společnost v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky, aby mu vypracovala hloubkovou analýzu nakládání s odpady a pomohla i nastavit systém priorit – krátkodobých i dlouhodobých – pro další rozvoj cirkularity v budovách a kancelářských prostorech rektorátu AMU. Do Cirkulárního studia jsem si proto pozval rektorku AMU, paní Ingeborg Radok Žádnou a Alberta Schandla z CIRA Advisory. Co bylo pro AMU motivací nechat si udělat hloubkovou analýzu nakládání s odpady? Jak vlastně taková analýza vypadá? A co z ní na AMU vyšlo? Poslechněte si v tomto díle podcastu LOOPA.
Tentokrát si v podcastu LOOPA budete moct poslechnout rozhovor s Radkem Oslizlem ze společnosti Novatop – to je výrobce velkoplošných vícevrstvých dřevěných desek. Trochu navážeme na předchozí díl s Karlem Goláněm a Františkem Novotným z architektonického studia Crea-Tura – ti mi pomáhali s návrhem cirkulárního studia a Karel mimo jiné doporučil právě společnost Novatop a jejich panely akustik jako variantu, jak vyřešit akustiku v mém cirkulárním studiu – líbil se nám přístup k udržitelnosti, jaký Novatop má a navíc se nakonec podařilo získat od nich panely, které byly součástí zkušební série.
Karel Goláň a František Novotný si se svým architektonickým studiem Crea-tura dali za cíl vytvářet odpovědnou a funkční = udržitelnou architekturu. A tak když jsem začal přemýšlet nad tím, jak rozběhnout svoje #cirkularnistudio, obrátil jsem se právě na ně. A v tomhle dílu LOOPY si s Karlem a Františkem popovídám o tom, proč by mělo být standardem při takových projektech myslet na znovupoužitelnost materiálů a jednotlivých prvků (třeba akustických panelů), nebo že vybavovat větší kanceláře re-use nábytkem samozřejmě není to samé jako sehnat si do punkově zřizovaného studia pár židlí na sezení – ale že bychom se to měli naučit.
CIRA Advisory spustila svou Cirkulární akademii – první expertní vzdělávací centrum svého druhu v Česku a manažery a klíčové zaměstnance firem a státní správy bude vzdělávat o tématech jakými jsou materiálové toky, ESG, digitalizace, nebo analýza životního cyklu – a to všechno na příkladech z praxe, o což se ostatně snažíme i v LOOPĚ.
Do cirkulárního studia za mnou dorazila moje už tradiční parťačka v novoročním hodnocení jednatelka CIRA Advisory Laura Mitroliosová. A spolu s ní i Dagmar Millerová Prášková, která má v CIRAA na starosti právě nově spuštěnou Cirkulární akademii – více informací se dozvíte na www.cirkularniakademie.cz.
Příjemný poslech!
Jste to, co vyhazujete! To je hezké vánoční poselství, že? S KrisTýnou Carrot (@kristyna_carrot) jsme si řekli, že vás před vánočními svátky trochu zburcujeme – abyste se zamysleli nad tím, kolik jídla zbytečně vyhodíte, třeba jen proto, že zapomenete, že ho máte v lednici. V závěrečném dílu série s Kokoza se tak věnujeme výzkumu Mendelovy univerzity v Brně, kde tři roky analyzovali odpad z vybraných brněnských sídlišť a snažili se edukovat tamní obyvatele. Ti totiž dost podceňovali množství vyhozených potravin… víc si poslechněte v podcastu – a my s Kristy přejeme o slupku lepší a udržitelnější Vánoce bez obžerství.
Platí přímá úměra, že čím víc ve městech vysadíme stromů, tím lépe se nám tam bude bydlet? Proč jsou tzv. tepelné ostrovy ve městech tak problematické a proč je modrozelená infrastruktura při jejich řešení tak důležitá? V dalším společném díle LOOPY s Kokozou tentokrát s Kristýnou Mrkvičkovou řešíme roli zeleně ve městech, společně s Pavlem Zahradníčkem z ČHMÚ, Jaroslavem Kolaříkem ze Safe Trees a Martinem Anderem z Nadace Partnerství.
Schválně – měli jste už dneska kafe? Stavili jste se třeba někde v oblíbené kavárně a vzali si kávu s sebou? A do čeho vám ji udělali? Pevně věřím, že třeba už máte svůj vlastní “cestovní” hrneček nebo kelímek. Ale samozřejmě často ho třeba někde zapomeneme a to kafe pak pijeme z jednorázového kelímku – nebudu se tady přetvařovat, že se mi to taky neděje, i když se snažím tomu co nejvíc vyhýbat. Protože je pak velkou otázkou, z jakého materiálu ty jednorázové kelímky jsou… Pro následující čtyři díly jsme spojili síly s Kokozou, hosty tak zpovídáme společně s Kristýnou Mrkvičkovou. Tím dnešním je profesor Josef Jančář z Fakulty chemické VUT v Brně, odborník na polymery a kompozitové materiály. Příjemný poslech!
Třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí. Tyto potraviny by přitom dokázaly nasytit zhruba tři miliardy lidí. Touhle smutnou statistikou Organizace pro výživu a zemědělství OSN vás mimochodem na svém webu přivítá organizace Zachraň jídlo. Půlku z těchto ztracených potravin vyhodí domácnosti, skoro třetina pak přijde vniveč při výrobě a zpracování. Je proto logické, že velkou roli v boji proti takovému plýtvání musí hrát velcí producenti potravin – jak snížením dopadu své výroby, tak vzděláváním a ovlivňováním svých koncových zákazníků. Jak k tomu přistupuje nadnárodní společnost Unilever, to jsme probrali s vedoucí externí komunikace společnosti Lucií Kotalovou. Unilever je mimochodem jeden z partnerů letošních Cen SDGs, které pořádala Asociace společenské odpovědnosti. S tou jsme taky připravovali celou tuto sérii LOOPY, společně s CIRA Advisory, poradenskou společností v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky.
V letošních Cenách SDGs získal Domov sv. Josefa, který poskytuje péči lidem s roztroušenou sklerózou, Ocenění Evropské komise ve veřejném hlasování. A já jsem se vydal do Dvora Králové mimo jiné i za panem Josefem Tintěrou, který, byť je sám kvadruplegik, pomáhá dalším lidem se stejným osudem naučit se pracovat s dostupnými technologiemi a získat tak zpátky osobní svobodu. Rok se s rokem sešel, další Giving Tuesday se blíží – letos vychází na 29. listopadu – a my se mu budeme v LOOPĚ věnovat znovu a ukážeme si i dva projekty, které můžete nejen na toto „štědré úterý“ podpořit. Na rovinu říkám, že to chvílemi nebude úplně jednoduché poslouchání – zvlášť když se dostaneme k případům dětí, kterým pomáhá charitativní akce Srdce dětem, kterou pořádá Lidl ve spolupráci s nadací Život dětem. Cílem ale rozhodně není vás nějak citově vydírat, spíš vám pomoct si spojit tu pro vás relativně zanedbatelnou finanční pomoc, kterou můžete poskytnout, s konkrétními příběhy lidí, kterým může přinést zásadní zlepšení jejich života.
V dnešním díle LOOPY se ještě jednou vrátíme k říjnovému Global Goals Summitu, který při letošních Cenách SDGs pořádala Asociace Společenské odpovědnosti. Jedním z hlavních hostů byl i Georg Kell, doslova legenda v udržitelnosti. V roce 2000 Georg Kell založil a následně působil jako výkonný ředitele United Nations Global Compact, největší dobrovolné iniciativy v oblasti udržitelnosti podniků na světě, ke které se přihlásilo více než 16 tisíc firem ve více než 160 zemích. V současnosti pak působí jako člen Rady pro udržitelnost koncernu Volkswagen a se se svým fondem Arabesque věnuje ESG investicím a využití kvantitativních modelů a big data k hodnocení výkonnosti a udržitelnosti globálních společností.
Když si nakoupíte na e-shopu Nákup na dobro, který Asociace provozuje, můžete ke svému nákupu přihodit i sazenici. V dnešním díle LOOPY tak dáme takový rychlonávod, jak správně sázet stromy a taky vysvětlíme, proč je výsadba důležitou součástí certifikace dřeva – společně s Michalem Cechnerem z PEFC, se kterou Asociace společenské odpovědnosti výsadbu na Vysočině zorganizovala. A později v podcastu se s Šimonem Michalčíkem z organizace Plant-for-the-Planet pobavíme o tom, jak k sázení stromů přistupovat a proč bychom měli myslet i na ty v Jižní Americe.
Dnes si popovídám s Gabrielou Pithartovou, šéfkou marketingu Hello Bank, která má zároveň na starosti udržitelnost. Zhodnotíme letošní ročník soutěže Hello Země, ale i to, co se z podobné soutěže dá vyčíst o smýšlení klientů a jak to zapadá do dlouhodobé koncepce udržitelnosti Hello Bank. Jako vítěze Hello Země klienti Hello Bank zvolili projekt Školní les organizace Chaloupky o.p.s.. Cílem projektu je, aby se žáci škol učili venku a hlavně aby se učili praxí – jak o biodiverzitě, tak třeba sázet a starat se o stromy. Vyrazil jsem se podívat na tzv. pilotní les nedaleko Kněžic na Jihlavsku. Projekt se ale snaží rozjet i další školní lesy ve spolupráci s městy a lesními společnostmi.
Moji dnešní hosté jsou oba spjatí s organizací CCBC – Českou koalicí pro ochranu biodiverzity: Viktorka Seifertová je ve svých 12 letech ambasadorkou CCBC, spolupracuje s organizací Chráníme mořské želvy a Kola pro Afriku, jinak jezdí po školách a vysvětluje dětem, proč by je měla biodiverzita zajímat a jak se i ony můžou zasadit o ochranu přírody. A Arthur Sniegon je pak ochránce slonů a přírody a taky zakladatel organizace Save-Elephants, se kterou už přes deset let monitoruje africkou divočinu a především rozkrývá pytlácké sítě a odhaluje překupníky se slonovinou.
Už za týden se uskuteční Global Goals Summit a taky slavností vyhlášení Cen SGDs. A my se tomu budeme věnovat i v dnešním podcastu – mými hosty jsou Milada Janáková, zakladatelka a ředitelka cateringové společnosti White Circus a později pak Olin Novák, generální ředitel Rohlík.cz. Společně vám představíme menu pro už zmíněný Summit a následnou galavečeři cen SDGs. Toto menu připravila právě Milada s kolegy z White Circus, kteří se pro svá jídla snaží využívat sezónní potraviny. A pro toto speciální menu se spojili s The Vegetarian Butcher, kteří vyrábí maso rostlinného původu, a taky právě s Rohlíkem.cz – ten posledních několik týdnů a měsíců sváží do kuchyně White Circusu zeleninu a ovoce, které se neprodaly a Milada s kolegy je zpracují a využijí za týden, 13.října.
A v tomto díle si popovídám s Milošem Malaníkem, ředitelem DPD Česká republika. robereme právě to, jak může největší soukromý balíkový přepravce v České republice aktivně snižovat emise ze svého provozu…
Vítejte u poslechu dalšího dílu Loopy Vojty Kovala. V pondělí začal Evropský týden udržitelného rozvoje a to znamená, že už za tři týdny, 13.října se v Praze koná Global Goals Summit, který pořádá Asociace společenské odpovědnosti v rámci letošních Cen SDGs. Správný summit a různé konference se neobejdou bez kávy – a o té bude na Global Goal Summitu mluvit Julian Nachtigall-Lechner, zakladatel německého startupu Kaffeeform. Nepřiveze ale téma kávy jako primární suroviny, ale představí široké možnosti dalšího využití kávové sedliny.
Energetika, resp. ceny energií jsou v současnosti poměrně citlivé téma. S energetickou krizí jsme se začali potýkat už koncem minulého roku po krachu společnosti Bohemia Energy. Válka na Ukrajině a následná inflace situaci ještě zhoršily. Udržitelná energetika pak dostává hned několik rovin. Udržitelná ve smyslu dostupná pro všechny, soběstačná, protože není závislá na jednom zdroji – konkrétně plynu z Ruska – a kromě toho udržitelná ve smyslu šetrná k planetě. Jak se s tímto troj a vícebojem vypořádat? To v tomto díle LOOPY rozebereme s Kateřinou Bohuslavovou, která působí ve skupině ČEZ jako chief sustainability officer a tedy šéfka ESG útvaru.
MiWa znamená Minimum Waste, tedy volně přeloženo – co nejméně odpadu. Společnost MiWa vyvinula zařízení pro obchody, ve kterých si zákazníci odebírají zboží z chytrých a především znovupoužitelných kapslí – vidět je můžete třeba i ve vybraných obchodech Albert. Kromě toho ale vytvořili ekosystém, který používání takových chytrých nádob umožňuje. Jak vlastně vypadá nakupování s MiWa, respektive jak fungují jejich výdejní zařízení s chytrými kapslemi na zboží?
Jak už víte, pro tuto sérii LOOPY jsme spojili síly s Asociací společenské odpovědnosti, která pořádá Ceny SDGs. V podcastech se tak věnujeme právě cenám, resp. Cílům udržitelného rozvoje OSN, které musí účastníci soutěže naplňovat. Do letošního ročníku Cen SDGs se se svými projekty můžete hlásit až do konce června, s tím,…
V roce 2015 přivezla obecně prospěšná společnost Česká Krajina do Milovic ve Středních Čechách stádo divokých koní z britského Exmooru. Kopytníky obstarávaná krajina dnes lépe bojuje s klimatickými změnami. V tomto díle Loopy si o tom popovídáme s Daliborem Dostálem, ředitelem České krajiny.
Tentokrát se podíváme zblízka na natáčení filmů a seriálů a konkrétně na tzv. green filming. Televize Nova se na konci loňského roku přidala k celosvětové iniciativě Albert, která hledá udržitelnější cesty, jak natáčet filmy a seriály a motivuje filmaře, aby se přidali k této snaze o snížení dopadů filmového průmyslu na životní prostředí…
V dnešní LOOPě se podrobněji budeme věnovat osmému cíli udržitelného rozvoje OSN – tím je důstojná práce a ekonomický růst. Ten samozřejmě musí být udržitelný – a to i v rozvojových regionech. Jinými slovy bychom se měli snažit vytvářet příležitosti k získání bezpečné, tvůrčí a motivující práce, respektovat a chránit přírodní …
17 cílů udržitelného rozvoje OSN = 17 dílů nové série LOOPY.
V roce 2022 je nám velkou ctí být partnerem Asociace společenské odpovědnosti, která už po šesté organizuje Ceny SDGs, jež oceňují projekty vedoucí k naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) od OSN…
Markéta Vinkelhoferová, členka správní rady Tematické sítě pro sociální ekonomiku TESSEA, spolu s Magdou Špeldovou z Mýdlárny Koukol, mi v tomto díle vysvětlí, na jakých principech fugnují sociální podniky, proč jsou udržitelné nejen právě na té sociální rovině, tedy díky zaměstnávání například znevýhodněných lidí.
Tématem dnešní LOOPY je fotovoltaika a mými hosty Pavel Kubička z ČEZ ESCO a Eva Jiránková z SGEF. Rozebereme jednak produkt Fotovoltaika za korunu, ale i to, proč může fotovoltaika hrát důležitou roli v plnění udržitelných cílů na národní úrovni, ale i provozu českých podniků.
Je sice už začátek února, ale budeme trochu bilancovat. Určitě i vy jste zaznamenali, že Green Deal, tzv. Zelená dohoda, která by měla zajistit příklon Evropské unie k větší udržitelnosti, je častým tématem, o kterém se mluví – v politice, v médiích. Do LOOPY jsem si proto pozval Lauru Mitroliosovou a Ivanu Hekerle ze společnosti CIRA Advisory, se kterou na podcastu spolupracuju.
Říká se, že tým je jen tak silný, jako nebo nejslabší článek nebo že ryba smrdí od hlavy. Jak ale zjistit, co z toho platí zrovna pro vaši firmu? A Jiří Majer se svým týmem nabízí nástroj, který vám toto řekněme zdraví vaší firmy pomůže změřit – tzv. SocioRating, elektronický hodnotící proces. Více v novém díle LOOPY Vojty Kovala řekne Jiří Majer, se kterým jsem se online spojil do Brna.
Naposledy v tomto roce vítejte u nového dílu LOOPY. Po minulé epizodě ještě jednou zůstaneme u kompostování. Kdo posloucháte pravidelně, mohli jste slyšet díly s Veronikou Nováčkovou z Bezobalu a Bárou Kebovou ze Zachraň jídlo. Původně měl tuto minisérii zakončit díl se Soňou Houžovou z Kokozy …
Rocket sice vypadá jako raketa, ale ve skutečnosti se jedná o malé kompostovací zařízení, které v říjnu přistálo v Pražské tržnici. Takhle obecně prospěšná společnost Kokoza začíná svůj článek Já, Rocket. Je o zařízení, nebo chcete-li stroji, který Kokoza instalovala v Pražské tržnici, kde taky sídlí, a který pomůže uzavírat cyklus jídla v Pražské…
Dneska – na tzv. Giving tuesday, tedy řekněme Štědré úterý, bude hostem LOOPY Lucia Mádlová, ředitelka Asociace společenské odpovědnosti. Asociace nedávno rozběhla nový eshop Nakup na dobro, který nabízí zboží sociálních podniků, neziskových společností a třeba i chráněných dílen a má tak velký sociální dopad.
Podle čeho si vybíráte, na jakém eshopu si nakoupíte? Jasně, musí nabízet něco, co se vám líbí nebo co potřebujete. A co dál? Rozhoduje cena dopravy? Možnost vyzvednout si zboží na nějakém výdejovém místě? Záleží vám i na tom, jak je produkt zabalený – aby se u toho neplýtvalo obalovými materiály nebo se lidově řečeno nebalil vzduch?
Když se řekne levandule, tak aspoň mně automaticky naskočí v hlavě představa Provence a jihu Francie. O to víc mě pak překvapilo, že jednu Levandulovnu najdete i u nás, v Jizerských horách, konkrétně v Raspenavě. Provozuje ji Adéla Heindorferová, která přiznává, že pozemek s vhodnými podmínkami pro pěstování této voňavé rostliny ji přineslo tak trochu štěstí.
Existuje varianta, jak si nechat donést do práce jídlo a nezatěžovat planetu dalším a dalším odpadem? Rozhodně ano. Jedním z příkladů je třeba i projekt Baví – (rostlinné) jídlo, které vám donesou třeba až do kanceláře nebo si ho vyzvednete na nedaleké výdejně a ještě k tomu ho dostanete v Re-Krabičce, tedy ve vratném obalu. Musíte si ho ale objednat dopředu, nejpozději den dopředu do půlnoci…
Jedním z principů cirkulární ekonomiky je využívat i to, co by jinak skončilo jako odpad. A ideálně díky tomu nahradit například fosilní zdroje panenských surovin. A v dnešní LOOPĚ vám představím technologii, která tento princip splňuje a mohla by se stát zajímavým zdrojem oxidu uhličitého. Ten totiž obsahují třeba i kvasné plyny vznikající při procesu výroby vína…
Česká rada pro šetrné budovy v půlce září uspořádal kulatý stůl na téma Vliv průmyslových staveb na okolí. Už jsme tu v LOOPě jednou mluvili o tom, že sektor e-commerce v posledním roce i díky pandemii koronaviru velmi rychle narostl a to znamená, že kolem měst rostou i skladištní haly. A jedním z dlouhodobých cílů České rady pro šetrné budovy je, aby dopad těchto nových budov…
V Egoé kovo běžně vyrábí zahradní nábytek nebo třeba vestavby do aut. Zbytkové dřevo z této výrob běžně štěpkují a pálí a dokonce i odsávají pilin z hal a vyrábí z nich briket, kterými pak topí. Rozhodli se ale, že půjdou ještě o krok dál a z vybraných profilů začnou vyrábět dřevěné hračky…
V LOOPě jsem nedávno řešil, jak snížit množství odpadu v domácnosti – a to konkrétně už tím, jak nakupujeme. Radila mi Veronika Nováčková z Bezobalu. Tentokrát jsem si do studia Radost pozval Báru Kebovou ze Zachraň jídlo a poradíme základní principy, jak jídlem v domácnosti neplýtvat.
Rok 2020 byl rekordním pro české eshopy, které dosáhly podle dat Asociace pro elektronickou komerci obratu necelých 200 miliard korun, což znamenalo meziroční nárůst o 26 procent. Pro představu, v listopadu 2020 byl ten meziroční nárůst o 99 procent. Důvod je jasný – covid. Stejně tak nepřekvapí, že tento chvílemi raketový nárůst už přibrzdil, nicméně ne jasné, že tento trend bude…
Vadí vám, že doma produkujete velké množství odpadu, například plastových odpadů? A chtěli byste s tím něco udělat? S Veronikou Nováčkovou z Bezobalu jsem tentokrát natáčel právě o tom, jak být udržitelnější i u vás doma – a rovnou vám to přibližujeme na příkladů mé vlastní rodiny. Jeden malý nákup a několik tipů, jak žít více bezobalově – to je dnešní LOOPA Vojty Kovala.
V LOOPĚ jsem spojil síly s Českou radou pro šetrné budovy a společně jsme vytvořili speciální sérii zaměřenou na udržitelnost ve stavebnictví. Uslyšíte ji od tohoto úterý každé dva týdny a postupně probereme třeba i téma brownfieldů nebo řešení jako jsou zelené střechy. V úvodním díle ale rozebereme mimo jiné i to, v jakém stavu stavebnictví, resp. i celá česká ekonomika, je po pandemii covidu 19.
Předcházet vzniku odpadů a získávat tak další suroviny. To je jedno ze základních pravidel cirkulární ekonomiky. Často si pod tím představujeme třeba odřezky z nějaké výroby nebo třeba obaly, které jdou znovu nebo jinak využít. Biopekárna Zemanka ve spolupráci se společností Ugo ale ukazuje, ze tímhle principem se jde řídit i v potravinářství.
25. Srpna začíná v Brně Mistrovství světa juniorů ve florbale. A Český florbal, který akci pořádá, se rozhodl, že půjde cestou udržitelnosti. A to nejen co se týče této konkrétní akce, ale celkově svého fungování. Jakým způsobem můžou pořadatelé zajistit, aby se na těchto akcích lépe nakládalo s odpadem? A jaké nároky z hlediska udržitelnosti tyto velké sportovní akce kladou na hotely? O tom si v LOOPĚ popovídam s Leonou Lahoda za Český florbal a Evou Šálkovou z CIRA Advisory.
S Robinem Dufkem ze společnosti JRK tentokrát v LOOPĚ rozebereme nakládání s bioodpadem. V zemích Evropské Unie ročně vznikne v řetězci produkce a spotřeby potravin 173 kg bioodpadu na osobu. Při přepočtu na počet obyvatel České republiky to znamená asi 1,84 mil. tun biologicky rozložitelných odpadů. A přesto, že byly v minulosti v České republice vystavěny stovky kompostáren a bioplynových stanic, většina tohoto bioodpadu nakonec končí na skládkách…
V LOOPĚ jsme už s Lenkou Mynářovou z Nafigate Corporation řešili evropskou směrnici zakazující používání jednorázových plastů. To by mimo jiné mělo znamenat, že by z obchodů měly postupně vymizet i PET lahve, které nejsou z recyklovaného materiálu. Jak toho ale dosáhnout? Jednou z cest je zavedení zálohového systému. Třeba na Slovensku už na tom dokonce pracují, měli by ho spustit od začátku příštího roku – jak pokračují přípravy mi v dnešní LOOPĚ přes online hovor popíše Lucia Morvai, výkonná ředitelka Asociace výrobců nealkoholických nápojů a minerálních vod.
O frontách na Václavském náměstí k nově otevřené první prodejně řetězce Primark v Česku jste už určitě slyšeli. A kdo se pohybuje po Praze, asi už ji i viděl. Ano, bývá tam i teď, měsíc po otevření. Zatímco v médiích jste často slyšeli právě jen o této frontě, Štěpán Vashkevich z Institutu cirkulární ekonomiky ve svém článku na webu Zajímej.se rozebral i to, co je na tomto řetězci špatně. Primark je klasickým zástupcem tzv. fast fashion, která láká na nízké ceny, vykoupené ale často dramatickým dopadem na životní prostředí i životní situaci lidí, kteří toto oblečení v továrnách vyrábí.
Na začátku července začala platit tzv. SUP single use plastics směrnice Evropské komise, která zakazuje používání jednorázových plastů. O tom se sice mluví už poměrně dlouho, mně jako novináři to už taky několikrát prošlo pod rukama, nicméně přiznám se, že pod touhle vzletnou frází jsem si úplně neuměl představit, co přesně by to v praxi mělo znamenat a jak moc se to projeví třeba i v obchodech kolem nás – kromě toho, že byste už neměli vídat mikrotenové sáčky nebo často omílaná plastová brčka…
Rovnice pro splnění Pařížské dohody o klimatu je na první pohled celkem jednoduchá. Zpomalení růstu globální průměrné teploty = (mimo jiné) odchod od uhelné energetiky + přechod na obnovitelné zdroje. Aby tato rovnice fungovala, je ale třeba přijít s řešeními, která přechod na obnovitelné zdroje podpoří. Jedním z nich je využívání flexibility v energetice a její agregování z menších zdrojů. V novém díle podcastu LOOPA Vojty Kovala to vysvětluje CEO Nano Energies Stanislav Chvála.
Money talks – aneb když máte peníze, můžete do značné míry ovlivnit daný trh, segment, průmysl atd. Platí to u veřejných institucí, které můžou udržitelnými parametry veřejných zakázek připravit půdu pro nástup inovací. A samozřejmě to platí i u bank, které se můžou rozhodnout financovat jen udržitelné projekty. O tom, že to pro samotné banky je výhodné, si v novém díle LOOPy povídám s generálním ředitelem Komerční banky Janem Juchelkou. Vysvětlí, co je zelený bond i proč je pro banky důležité být ve svém přístupu k udržitelnosti transparentní.
Budoucnost R je mrtvá, ať žije LOOPA Vojty Kovala.
Ve svém novém podcastu o udržitelnosti se chce Vojta Koval zaměřit na udržitelnost a cirkulární ekonomiku – udržitelná budoucnost tak bude pod lupou Vojty a jeho hostů. A vůbec poprvé se skrze ní podívá na restart, který po roce a půl pandemie potřebuje naše ekonomika i my sami, s osobností, která stála u počátku jeho zájmu o udržitelná témata – ředitelkou Institutu cirkulární ekonomiky Soňou Jonášovou.
LOOPA Vojty Kovala vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou společností v oblasti cirkulární ekonomiky a za podpory Komerční banky.
+420 727 958 870 
