O čem je Cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost trendu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v médiích začít aktivně věnovat.

Objem téměř veškerého ruského plynu, který dovážíme do Evropské unie, bychom díky cirkulární ekonomice dokázali ušetřit do roku 2030. Údaj pochází z tiskové zprávy Evropské komise, která nedávno představila nový legislativní balíček opatření k ekodesignu produktů v rámci Green Dealu. Využití recyklovaných materiálů, designování opravitelných a modulárních produktů, nebo rozumnější využití stávajících zdrojů jdou ruku v ruce s úsporami spotřeby energie a financí. V aktuálním kontextu války na Ukrajině se ukazuje, že daná cirkulární řešení mohou přispět k vyšší míře ekonomické bezpečnosti v Česku a v Evropě. Níže přinášíme shrnutí nejdůležitějších událostí posledního měsíce, které by vás neměly minout. 

Cena hliníku a dalších materiálů stoupá – proč ale recyklujeme tak málo?

Hliník je jedním z nejdůležitějších průmyslových vstupních materiálů. Využívá se ve výrobě automobilů, letadel, ve stavebnictví či v elektronice.

„Hliník je zároveň jedním z nejlepších materiálů pro recyklaci.  Produkce recyklovaného hliníku spotřebuje o 95 % energie méně než produkce primárního materiálu. Tato informace je obzvlášť důležitá v kontextu aktuálního růstu cen energií, které pro změnu ženou nahoru ceny primárních materiálů a podporují růst inflace. Proto bychom se měli začít zajímat nejen o recyklaci hliníku jako takového, ale i o samotný recyklační byznys.  I díky tomu si můžeme zajistit větší surovinovou nezávislost v Evropě,” komentuje CEO CIRA Advisory, Laura Mitroliosová.

Jak ven z nastupující ekonomické a bezpečnostní krize?

Přetrvávající válka na Ukrajině nám nastavuje zrcadlo. Poukazuje na fakt, že bezpečnost, naše materiální jistoty a systémy, ve kterých žijeme, jsou napadnutelné.

„V aktuální krizi si musíme uvědomit, že dosažení větší energetické a materiálové nezávislosti je nutností pro naše ekonomiky. Důraz na recyklaci materiálů, ekodesign produktů a lokální uzavírání materiálových toků v podnicích dokáže ušetřit spotřebu miliard m3 plynu ročně a miliardy EUR spotřebitelům. Je nezbytné  proto co nejdříve urychlit rozvoj cirkulárních projektů v podnicích a zelených inovací. Už nyní firmy mohou využít například  dotace z Národního plánu obnovy ČR, který alokuje pro tento typ projektů podporu v objemu 4,4 miliardy Kč, přičemž dotací lze pokrýt až 40 % ze způsobilých výdajů na projekt, bez ohledu na velikost podniku,“ vysvětluje Mitroliosová.

ESG rozcestník – nástroj, který nastaví cestu českých firem k udržitelnosti

Do Česka přichází povinnost reportovat ESG. Už v roce 2023 se dotkne velkých firem,  v dalších letech se postupně rozšíří také na malé a střední podniky. V praxi se jím ale už teď řídí mnohé banky a investoři při poskytování půjček. Jak se ale správně zorientovat v množství informací o ESG a nefinančním reportingu a co je pro daný podnik relevantní?

„Až 81 % firem, na které se vztahuje povinnost nefinančního reportingu, vítá standardizaci do podoby ESG. Firmy ale pořád neví, co si přesně pod ESG představit. Navíc většina firem na trhu sice zákonnou povinnost reportovat ESG nemá, v praxi budou ale investoři nebo obchodní partneři po firmách požadovat výkazy o nefinančních dopadech společnosti. V CIRAA jsme proto vytvořili jednoduchý rozcestník, který firmy nasměruje, uvede jim příklady z praxe a doporučí co dělat, aby splnili zákonné povinnosti a neztratili konkurenční výhodu. Vyplnit jej může jakákoliv firma zcela zdarma,”  představuje ESG rozcestník Laura Mitroliosová. 

ESG rozcestník je dostupný zdarma na webu CIRA Advisory od poloviny dubna.

Vznik Českého cirkulárního hotspotu je další odpovědí na aktuální krizi

Institut Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) spustil po nizozemském vzoru cirkulární hotspot – multioborovou platformu, kde se budou potkávat jednotlivci, firmy, akademická sféra, neziskovky a další subjekty nad tématy cirkulární ekonomiky. CIRA Advisory s.r.o. patří mezi zakládající členy hotspotu.

„Vznik Českého cirkulárního hotspotu je další ukázkou jednotného a proaktivního přístupu české cirkulární komunity k aktuální krizi. My za řešení krize nepovažujeme vrátit se o desítky let zpátky a odsunout teď udržitelnost na vedlejší kolej. Naopak, Green Deal je ve světle aktuální krize důležitější než kdykoliv předtím. Cestu vidíme ve využívání nových technologií, digitalizace a inovativních byznys modelů. Věříme, že Český cirkulární hotspot bude živá a dynamická platforma, která u nás zajistí další rozvoj cirkulárních inovací světové kvality,“ uzavírá Laura Mitroliosová.

Hliník je jedním z nejdůležitějších průmyslových materiálů. Využívá se ve výrobě automobilů, letadel, ve stavebnictví, či elektronice. Růst jeho cen může dál posílit inflaci a proto bychom se měli začít na vysoké a strategické úrovni zajímat o recyklaci hliníku, navrácení již použité suroviny zpátky do výroby a jeho takzvanou cirkulaci v materiálových tocích. Růst cen za suroviny a hlavně jejich nedostatek je dlouhodobý problém, na který ekologické organizace upozorňují. Ekologie a cirkulární ekonomika není ideologie, ale realita. Kdo se na tuto realitu nepřipraví a nezačne měnit svůj byznys model nebude v budoucnu moct fungovat, růst. 

Proč je strmý nárůst cen hliníku problém?

Inflace, rostoucí ceny komodit, prázdné sklady kvůli nedostatku materiálů. To jsou nejen titulky článků, ale skutečná realita posledních měsíců. Aktuálně sledujeme strmý nárůst cen hliníku. Ten je přitom zásadní průmyslovou komoditou a zároveň jedním z nejlepších materiálů pro recyklaci. Výroba sekundárního – tedy recyklovaného hliníku, je navíc násobně levnější než výroba „čerstvého” hliníku přímo z bauxitu a to nemluvíme o ekologických dopadech.

Udržení tohoto materiálu v oběhu na co nejdelší dobu je proto v zájmu nejen ekologů, ale hlavně firem, které hliník využívají ve výrobě. V praxi ale recyklace hliníku naráží na mnoho překážek.

Úskalí a příležitosti při recyklaci hliníku

Jedním z největších problémů dokonale cirkulárního využití hliníku jsou příměsi, které se používají na výrobu slitin. Ty mění chemické a mechanické vlastnosti čistého hliníku. Hliník, který se využívá pro výrobu plechovky od piva, je proto materiálem s jinými vlastnosti než hliník, který se využívá pro výrobu trupu letadla. 

I přesto, že hliník je jedním z nejlépe recyklovatelných materiálů – ve smyslu, že nedochází k degradaci materiálů a je tak recyklovatelný prakticky do nekonečna, v současné době neexistují technologie, které by byly efektivní pro separaci všech prvků ze slitin. Často náhodné směsi slitin z recyklátů jsou obvykle samostatně nevyužitelné.

Recyklace ušetří roční energetickou spotřebu Francie

Recyklát se tak většinou přimíchává do čerstvého materiálu, kde se různé slitiny rozředí pod objem daný mezinárodními standardy ISO. Firmy přesto o recyklovaný hliník zájem mají.

Výroba recyklovaného hliníku, nebo hliníku s příměsem recyklátu, spotřebuje o 95 % energie méně než výroba primárního, nového materiálu. Při aktuálních cenách energie tak jde o nezanedbatelnou částku, která znovu žene cenu primárního materiálu nahoru.

Data dokonce ukazují, že rozdíl spotřeby energie pro výrobu primárního a sekundárního hliníku se rovná roční energetické spotřebě Francie. Recyklace materiálů by nás proto měla zajímat i z hlediska zaručení energetické bezpečnosti v Evropě.

Jak na cirkulární využití hliníku

Správně nastavená cirkulace materiálů je smysluplná jak ekonomicky, tak ekologicky. Aby materiál neskončil na skládce a mohl cirkulovat, musí výrobky respektovat prvky cirkulárního designu. Ten už přímo počítá s tím, že výrobky, které doslouží se rozeberou a buď opraví, nebo se materiál z nich využije do další výroby.

Sekundární zdroje jsou levnější, recyklace je míň náročná na zdroje než výroba primárního materiálu a navíc cirkularita materiálů přispívá ke snižování uhlíkové stopy a částečně řeší problém nakládání s odpady. I přesto je ale svět dnes cirkulární pouze z 9 % (Circularity Gap Report). To značí, že pouze 9 % materiálu, který je v aktuální světové ekonomice v oběhu, pochází ze sekundárních zdrojů, neboli recyklátů. Změnit se to snaží různé vládní a nadnárodní strategie i individuální firmy.

Například automobilka BMW plánuje do roku 2040 vyrábět všechny své vozy ze sekundárních materiálů. Tedy využívat také recyklovaný hliník. Prodejce kávy Nespresso, který své kávové kapsle vyrábí z hliníku kvůli jeho specifickým vlastnostem a recyklovatelnosti, už několik let provozuje vlastní program zpětného odběru použitých kapslí a následně zabezpečuje jejich recyklaci.

Příklady cirkulární praxe se začínají objevovat v každém odvětví kolem nás. Firmy ale musí své cirkulární strategie urychlit – ukazuje nám to tržní situace s cenami materiálů a také aktuální bezpečnostní situace na Ukrajině. Pokud chceme mít do budoucna fungující a prosperující ekonomiky, musíme se zaměřit na rozumnější nakládání se zdroji a hledat cesty, jak materiály využívat co nejdelší dobu.

Pojmy “ESG” či “nefinanční reporting” už zachytil každý, kdo se zabývá udržitelností v byznysu. Jenom málokdo dnes ale doopravdy rozumí tomu, co ESG reporting  v praxi pro firmy znamená. Proto nám mnoho klientů či obchodních partnerů klade stejné typy otázek: „Proč máme řešit ESG?“, “Je ESG reporting pro nás povinností?”, anebo “Jak reportovat naše udržitelné aktivity dle ESG metodiky?”. ESG reporting je zkrátka tématem posledních měsíců a jistě i nadcházejících let. Pokud podobně jako naši klienti hledáte odpovědi na uvedené otázky, je tento článek pro vás. 

1. ESG a nefinanční reporting – je v tom dnes rozdíl?

Klasické účetní a finanční ukazatele jako např. hospodářská výsledovka, rozvaha či účetní závěrka jsou nám všem důvěrně známé. Co ale nefinanční reporting a ESG? Čím se od nich odlišují? A v čem se liší navzájem?

Nefinanční reporting se zaměřuje na hodnocení jiných než ekonomických aspektů fungování firmy. Patří sem standardně tyto hlavni oblasti:

  • dopady na životní prostředí, 
  • sociální aspekty (pracovní prostředí, diverzita, rovný přístup k zaměstnancům),
  • společenský dopad vaší organizace,
  • kvalita řízení vaší organizace. 

Rychlý tip: Vyplňte si náš ESG rozcestník

Zní vám tyto oblasti příliš obecně a neumíte si je napojit na konkrétní procesy a projekty uvnitř vaší firmy? Vyplňte si náš ESG rozcestník a rychle pochopíte, jak se tyto oblasti promítají do denní praxe firmy. 

Co je ESG reporting:

  • jedna z forem nefinančního reportingu,
  • zkratka „ESG“ je vytvořena z anglických slov environment, social a governance. Jedná se o soubor tří klíčových oblastí, dle nichž se sleduje (a vykazuje) udržitelnost a společenský dopad podnikání,
  • dnes jde o jednu z nejlepších cest, jak přistupovat k tvorbě nefinančního reportingu,
  • je úplně jedno, zda je vaše firma malá, střední či nadnárodní korporace, ESG metodika je vytvářena tak, aby se dala lehce použít pro firmu jakékoliv velikosti.

Nefinanční reporting je obecnější pojem než ESG. Kromě ESG se dnes v organizacích totiž používají i jiné reportovací přístupy, například mezinárodně akceptovaná metoda GRI. 

 

Plánuje Vaše firma zavádět ESG strategii (strategii udržitelnosti)? Naše komplexní ESG služby pomáhají mnohým firmám, jako je ta Vaše. Neváhejte nás kontaktovat pro úvodní nezávaznou konzultaci.

 

2. Povinnost nefinančního reportingu se rozšiřuje na širší skupinu firem.

Nefinanční reporting o udržitelnosti je od roku 2018 povinný pro většinu finančních institucí, tedy bank a investičních fondů. Částečně se dotýká i pojišťoven. Avšak povinnost reportingu o udržitelnosti se během let 2023 až 2026 postupně rozšíří na větší okruh firem v Unii.

Pokud bude přijata novelizace směrnice EU o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD), měl by se ESG reporting v roce 2023 vztahovat i na velké firmy (více než 250 zaměstnanců, čistý obrat vyšší než 40 mil eur). Přesněji řečeno, společnosti budou muset začít s reportingem dat od roku 2024 (s využitím dat z provozu, které povinně nasbíraly v roku 2023).

V důsledku této změny se povinnost přípravy nefinančního reportingu v oblasti udržitelnosti rozšíří ze současných 11 000 společností, na téměř 50.000 společností. V Česku se tato nová úprava dotkne asi tisícovky firem. Od 1. ledna 2026 pak má dojít k rozšíření povinnosti nefinančního reportingu i na podniky malé (veřejně obchodovatelné) a střední.

 

3. Proč se dnes tolik mluví o ESG reportingu?

Tuto koncepci nefinančního reportingu o udržitelnosti silně prosazuje Evropská unie. Z rozsáhlých průzkumů Unie či agentur (viz další bod) vyplývá, že většině firem filozofie ESG vyhovuje. Jediné, co ESG vytýkají, jsou chybějící standardy – jinak řečeno, neexistuje jednotný návod či „osnova“ na to, jaké konkrétní informace a data by firmy měly zveřejňovat. 

Absence jednotných ESG standardů samozřejmě ztěžuje práci např. bankám a investorům, kteří jsou už dnes povinni ESG kritéria zohledňovat při financování klientů. 

To se brzy změní. Dle aktuálního vývoje se odhaduje, že už na podzim 2022 organizace dostanou jasné návody, jak by měly jejich ESG reportingy do detailu vypadat.  V horizontu nejbližších měsíců pracovní skupina Evropské komise EFRAG dokončí jednotné obsahové standardy pro vykazování ESG aktivit. Budou se jmenovat EU sustainability reporting standards (ESRS). Přijetím ESRS se v Unii prakticky dotvoří podmínky pro rozšíření povinnosti nefinančního reportingu na široké spektrum firem všech velikostí.

Rychlý tip: Opírejte svůj  ESG reporting o reálná data, automatizujte jejich sběr

I když se nejedná o ekonomické ukazatele, to neznamená, že je nelze číselně vyjádřit. Právě naopak, i pro nefinanční reporting platí stará dobrá manažerská mantra „co nelze měřit, nelze řídit“. Proto se správně připravený nefinanční reporting má opírat o reálná data. Snažte se sběr ESG dat co nejvíce automatizovat – zásadně zrychlíte proces tvorby reportu.

4. Proč se vyplatí začínat s ESG reportingem, i když (zatím) není povinný pro vaší firmu?

Nefinanční reporting svým významem rychle dobíhá svého staršího bratra – finanční reporting. Tady jsou aktuální průzkumy, které tento trend ESG potvrzují:

  • Dle globálního průzkumu EY (2020) byly ESG ukazatele klíčové pro investiční rozhodování až u 91 % respondentů (zdroj). 
  • Až 80 % firem, které dnes připravují nefinanční reporting, vítá zavedení jednotného standardu reportování, kterým se stane brzy právě ESG resp. ESRS (zdroj).
  • 100% bank u vašich úvěrů už musí posuzovat také kritéria udržitelnosti (zdroj).
  • 52 % českých spotřebitelů považuje za důležitou společenskou odpovědnost značek (zdroj).

Nefinanční ukazatele brzy budou sehrávat klíčovou roli při hodnocení výkonnosti vaší firmy ze strany bank a investorů:

  • Od loňského roku banky musí klasifikovat nové úvěry z hlediska toho, jak plní vaše firma cíle ESG. Pokud se nezaměřujete na udržitelnost, nemusíte získat úvěr. 
  • Prudce roste počet finančních produktů bank spojených se zeleným financováním.
  • Naopak dojde k výraznému poklesu financování v odvětvích, která nejsou v souladu s klimatickými cíli Unie.

Rychlý tip: Začněte měřit svou uhlíkovou stopu

Kvůli plnění cílů ESG se banky zavazují k plnění klimatických cílů a uhlíkové neutralitě. To zahrnuje také aktivity svých klientů. Dle prognóz KPMG začnou banky zjišťovat emise CO2 u svých klientů, přičemž se může stát, že i profitabilní firma úvěr nedostane, protože bude mít vysoké emise. Jak na výpočet uhlíkové stopy? Využijte naše poradenské služby.  

Závěr – buďte ESG proaktivní 

Čím dřív začnete s nefinančním reportingem, tím lépe se připravíte na blízkou budoucnost. Stanete se automaticky atraktivnějším partnerem pro banky a investory. Dáte jasný signál svým obchodním partnerům a zákazníkům, že jste moderní a odpovědná firma. 

Zkrátka, vyjedete vstříc nezvratnému trendu – a zařadíte se mezi lídry v udržitelnosti.

I když se to může s narůstající popularitou cirkulární ekonomiky někdy zdát, její principy nejsou a neměly by být abstraktními pojmy. Analýzy cirkularity jako je například Quick Check nebo Life Cycle Assessment vycházejí z konkrétních dat, se kterými pracují v rámci jasně daného postupu. Jedná se ale o jedny z mnoha cest, jak zjistit, jak na tom firma nebo organizace z pohledu cirkularity je. Přinášíme vám přehled využívaných certifikací a metrik, které lze v cirkulární ekonomice využít.

Často se ve firmách při auditech setkáváme s nevědomým plýtváním zdroji, které firmu stojí nemalé peníze. Cirkulární opatření tomu přitom dovedou efektivně předcházet a finance podniku naopak ušetřit. Výjimkou není ani šetrné hospodaření s vodou. Jak s ním ale začít a co všechno vlastně obnáší? Pomoci vám může tzv. vodní audit, o kterém mluvil projektový manažer CIRAA Pavel Sedláček na webináři.

Restaurace, kavárny, bary a další podniky v pohostinství to mají v současné době extrémně náročné. Koncept cirkulární ekonomiky pro ně ale může být v budoucnu nástrojem stability. Gastronomické podniky totiž dokážou s využitím konceptu cirkulární ekonomiky šetřit nejen životní prostředí, ale i vlastní peníze. Zbytečné plýtvání různými zdroji od surovin po energii je finančně náročnější, než by se mohlo na první pohled zdát.