Cesta k (více) cirkulárním nákupům ve firmě: 4 osvědčené strategie, které vám pomohou překonat překážky

,

Cirkulární nákupy jsou jednou z cest, jak snadno zapojit cirkulární principy do každodenní reality firmy. Přesto však cirkulární nakupování naráží ve firmách na několik překážek. Jaké bariéry to jsou a čím jsou způsobeny? A co můžete udělat pro to, aby se cirkulární nákupy ve vaší firmě ujaly?

V CIRA Advisory se dlouhodobě věnujeme cirkulární ekonomice, a to ve všech aspektech ekonomiky včetně firemních nákupů. Na toto téma vzděláváme firmy a veřejnost například v naší Cirkulární akademii a díky každodenní praxi a spolupráci s různorodou škálou českých podniků jsme identifikovali několik bariér, které jim brání v aplikaci cirkulárních nákupů. A rovnou k nim přidáváme i 4 účinné strategie, jak se s těmito překážkami vypořádat.

Upřednostňujte udržitelnost před kvantitou. Upravte kritéria firemních nákupů. 

Firmy jsou v praxi zvyklé upřednostnit kvantitu před udržitelností – např. nakupují velké množství reklamních předmětů nebo nové elektroniky, přičemž mnohdy je hlavním faktorem výběru nejnižší cena. Například z důvodu, že čím větší množství produktů firma objedná, tím lepší dostane cenu za jeden kus zboží. Důraz na kvantitu a pořizovací cenu jde však často na úkor udržitelnosti – nákupčí nesledují například ekologickou stopu produktu či jeho znovupoužitelnost a recyklovatelnost. Právě to jsou však jedny ze stěžejních metrik pro měření cirkulární ekonomiky.

Co s tím? Upravte kritéria firemních nákupů tak, že zahrnou metriky udržitelnosti. Produkty a služby navržené dle cirkulárních principů sice mohou mít vyšší pořizovací náklady, je však třeba hledět také na operativní náklady jako údržba produktu nebo náklady spojené s koncem užívání výrobku. Proto se v rámci cirkulárních nákupů hledí například na tzv. Life Cycle Costing, tedy ukazatel dlouhodobé ekonomické hodnoty výrobku a služby. V tomto širším kontextu pak cirkulární produkty a služby vychází často lépe, i když mohou mít vyšší pořizovací cenu.

Vzdělávejte se o přínosech cirkulárních nákupů. 

Firmy si mnohdy neuvědomí, že cirkulární principy je kromě výroby možné aplikovat i do oblasti firemních nákupů. Ihned mohou nákupčí začít například v oblastech, kde lze cirkularitu aplikovat rychle – do nakupování kancelářských potřeb, reklamních předmětů nebo služeb jako je třeba správa vozového parku apod. Z dlouhodobého hlediska se však firma potřebuje zaměřit na vylepšení udržitelnosti nákupů v oblastech svého stěžejního businessu, kde budou mít tyto změny také největší dopad. Důležitým krokem je v tomto ohledu vzdělávat se. Vědět o možnostech, které cirkulární ekonomika nabízí i o nástrojích, které používá. V případě cirkulárních nákupů je pak potřeba seznámit nákupčí firem o tom, co je podstatou cirkulárního nakupování a jak lze cirkulární principy aplikovat do firemních procesů.

Alokujte čas a personální kapacity na testování nových přístupů a pilotních projektů.

Leasing na firemní auta nebo počítače jsou již v praxi běžnou záležitostí. Pronájem nábytku a vybavení kanceláře nebo používání car sharingu pro firemní účely jsou však novinkou, která vyžaduje ze strany nákupčích jiný přístup, než byli dosud zvyklí. Nejedná se totiž o jednorázový nákup produktu, ale nákup dlouhodobé služby. A to vyžaduje například vhodně nastavit proces výběru dodavatele nebo podmínky smlouvy o dodávce služeb.

Pro zavedení cirkulárních nákupů do firmy je mnohdy nutné zavádět nové procesy a zkoušet nové přístupy. To vyžaduje čas i úsilí ze strany nákupčích i dalších členů týmu. Pro zdárnou realizaci je nutné mít dlouhodobý plán, zavádět změny postupně a nové přístupy také vyhodnocovat. Osvědčené procesy pak můžete snadno aplikovat i v dalších firemních nákupech.

Vybírejte dodavatele, kteří jsou transparentní a myslí na udržitelnost.

Aby firemní nákupy splňovaly cirkulární principy, musí se mnohdy jednat o úzkou spolupráci podniku s dodavateli. Dodavatelé musí být schopni dostát svým závazkům, tzn. zajistit dostatečný servis spojený s údržbou produktů i případné zpracování produktu po ukončení jeho životnosti. Pokud dodavatel svůj závazek nesplní, má firma jen omezené možnosti, jak naplnit své udržitelné cíle.

Co s tím můžete jako odběratelé udělat? Především komunikujte dodavateli vaše očekávání a představy, a to již při výběrovém řízení. Informujte se podrobně o procesech dodavatele a jeho přístupu k dlouhodobému servisu nebo reklamacím. Ohledně servisu a likvidace produktů si definujte s dodavatelem jasné smluvní podmínky spolupráce, a to včetně termínů nebo peněžních záruk za dodržování závazků.

Dodavatelský řetězec představuje především u velkých firem propletenec složitých vztahů, které zahrnují nejen výrobce, ale i subdodavatele nebo distributory s působností po celém světě. V takové rozsáhlé síti kontaktů je mnohdy složité dopátrat se ke všem potřebným informacím, které firmy potřebují ke zhodnocení udržitelnosti svých aktivit.

Zaměřte se tedy na dodavatele, kteří jsou vám ochotni poskytnout co nejvíce relevantních informací, a to včetně všech subdodavatelů. Dalším řešením může být zjednodušování dodavatelského řetězce například v podobě upřednostňování lokálních dodavatelů.

/0 Komentáře/by

Případová studie: Jak jsme analyzovali udržitelnost provozu ve společnosti SAGE

,
Společnost Sage

Společnost Sage Automotive Interiors se zabývá vývojem a výrobou automobilových textilií, a to především ve formě dveřních výplní, potahů sedaček nebo hlavových a loketních opěrek. Ve strakonické továrně vznikají interiérové textilie, které se používají v automobilech světoznámých značek jakými jsou například Škoda, Mercedes-Benz nebo Ford. Společnost se již dlouhodobě věnuje udržitelným inovacím ve svém provozu, hledala však způsob, jak tuto cestu pojmout strategicky a následně ji vykomunikovat směrem ke svým zaměstnancům i k vedení v mateřské společnosti Asahi Kasei. Jak se CIRAA podílela na strategických záměrech společnosti SAGE? A jaká udržitelná řešení a způsob komunikace jsme pro tohoto výrobce automobilových textilií navrhli?

Udržitelné strategii i komunikaci předchází analýza současného stavu a návrh možných změn

“Ve společnosti SAGE má udržitelný přístup a inovace dlouhou tradici a své pevné místo. Firma však toto potřebovala efektivně vykomunikovat i vůči svému novému majiteli, mateřské společnosti Asahi Kasei, pod jejíž křídla vstoupila. Jako první krok jsme tedy navrhli přípravu Quick Checku provozu společnosti se zaměřením na cirkulární řešení. Cílem této analýzy tak bylo nejen zjistit, kde má společnost případné nedostatky a prostor ke zlepšení, ale i shrnout současný stav udržitelného přístupu firmy ve svém výrobním závodu,” vysvětluje potřeby klienta Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory.

Quick Check tak ukázal, že společnost SAGE je ve svém přístupu skutečně proaktivní – vyvíjí nejen inovativní produkty a materiály, ale detailně řeší i životní cyklus použitých materiálů a jejich přínos pro výrobu. Přesto jsme však našli oblasti, ve kterých má firma prostor ke zlepšení: “Jedním z doporučení bylo například zaměření se na systém reverzní logistiky, tedy zpětného odběru produktů po skončení životního cyklu. Tím může společnost efektivně řešit nedostatek některých druhů materiálů, například PET do textilních recyklátů,” uvádí konkrétní řešení Mitroliosová.

Konkrétní výstupy a doporučení je potřeba překlopit do vhodné komunikace napříč firmou

Analýza Quick Checku pokryla i témata hospodaření s vodou a odpady nebo provoz kancelářské budovy. Ukázalo se také, že společnost SAGE nutně potřebuje vytvořit novou energetickou koncepci, která se bude zaměřovat na energetickou soběstačnost výroby. Díky Quick Checku se tak firma rozhodla zaměřit na využití fotovoltaických panelů na střechách svých budov a uvažuje i o dalších obnovitelných zdrojích energie:

“Právě v otázce používání obnovitelných zdrojů potřebovala společnost SAGE připravit informativní prezentaci s vhodnými argumenty pro schválení projektu ze strany managementu. Od Quick Checku a konkrétních doporučení jsme tak plynule přešli k jednotlivým krokům interní komunikace, která byla nasměrována v první fázi právě k vedení společnosti,” odkrývá další postup spolupráce Ivana Hekerle, vedoucí komunikačního oddělení CIRA Advisory.

O cirkulární strategii se vyplatí informovat a proškolit všechny zaměstnance

Nejen management by měl však držet krok s inovacemi ve firmě, a proto jsme společnosti SAGE doporučili i školení pro další zaměstnance: “Vzdělání je důležitým krokem ke změně, a proto jsme ve spolupráci s Institutem Cirkulární Ekonomiky připravili pro společnost SAGE seminář na téma Cirkulární textil. Zde jsme zaměstnancům firmy představili současný stav textilního průmyslu včetně jeho největších výzev. Diskutovali jsme společně o negativních externalitách tohoto průmyslu v globálním i lokálním měřítku a zaměřili jsme se také na cirkulární materiály, které může firma efektivně zapojit do své výroby,” shrnuje obsah vzdělávacího semináře Mitroliosová.

/0 Komentáře/by

Udržitelné materiály – co brání jejich zavedení do praxe a jaká se nabízí řešení?

,

Progresivní nové materiály jsou nízkoemisní a cirkulární. Recyklovaný beton, dřevo, houbové mycelium nebo materiály ze zbytkových surovin (tzv. recykláty) mohou brzy nahradit či doplnit řadu tradičně používaných materiálů. A to díky svým unikátním vlastnostem, kterými jim snadno konkurují, jak jsme vysvětlili v článku 7 udržitelných materiálů, které mění ekonomickou realitu. Přesto však jejich zavedení do praxe vázne. Proč tomu tak je a co se s tím dá dělat?

Když je legislativa pozadu 

Ačkoli v některých oblastech se legislativa projevila jako dobrý pomocník, někde naopak situaci značně ztěžuje. A to především rigidním systémem legislativních norem, které vychází ze zastaralých technických poznatků a ekonomických přístupů. Typicky je tomu například v sektoru stavebnictví a možnostech použití dřeva pro výstavbu bytových domů, které je v českém prostředí značně limitováno požárními normami. Zatímco v řadě evropských zemí se tak mohou bez problémů stavět domy s dřevěnou konstrukcí až do výše 15 pater, v České republice umožňují požární normy výstavbu pouze do výše 4 pater.

Na legislativní překážky naráží v praxi i řada recyklovaných materiálů nebo materiály či produkty vyrobené ze zbytkových surovin. “Aktuální právní normy, které upravují nakládání s odpady, stěžují rozvoj cirkulárních principů. Když je materiál odpadem, musí se s ním totiž nakládat dle odpadové legislativy. Firmy často dané normy neznají, nemají potřebná povolení od úřadů pro nakládání s odpady a pod. Právě ve stavebnictví nebo v potravinářském průmyslu byla situace nejpřísnější. To se však postupně mění, například stavební odpad již nepodléhá zákonu o odpadech, což dává zpracovatelům spoustu nových možností. Podobně vyšla legislativa vstříc i gastroodpadu, která dostal zelenou jako palivo do bioplynových stanic a v dohledné době se zřejmě dočkáme dalších legislativních úprav, které budou podporovat cirkulární zacházení s odpadem jakožto cenné suroviny,” komentuje směřování legislativy Albert Schandl, konzultant CIRA Advisory.

Nové udržitelné materiály naráží na bariéry dodavatelských řetězců

Řada výrobců a obchodníků, kteří vyrábí nebo přeprodávají nové a nízkoemisní materiály, požaduje po svých odběratelích mnohdy odběr určitého minimálního množství materiálu, a to často od 1 tuny, 1 000 ks atd.

“A to jsou v praxi nesplnitelné požadavky pro malé firmy, začínající start-upy, nebo testovací výroby, které by paradoxně měly o tyto nové druhy materiálů velký zájem. Takové objemy materiálu jsou totiž pro tyto malé podniky složitě ufinancovatelné nebo příliš riskantní. Příkladem mohou být obalové materiály z houbového mycelia pro menší e-shopy. Pokud je e-shop nucen hned napoprvé odebrat tisíce kusů, zvolí raději tradičnější obalové varianty, s nimiž má zkušenosti a neohrozí jeho cash-flow. Jiným důvodem je situace, kdy začínající firmy ještě nemají vybudovanou adekvátní poptávku, proto jednoduše nemohou odebírat tak velké objemy,” komentuje Milan Suchý, konzultant a odborník pro e-commerce v CIRA Advisory.

Podobně situaci neulehčuje ani opačný případ logistického řetězce, a to velcí odběratelé jako maloobchodní řetězce nebo velké e-shopy. Ti, pokud už jsou ochotni zavést do prodeje nové a ze strany poptávky prozatím neodzkoušené produkty, mnohdy požadují od začátku po svých dodavatelích množství produktů, které pokryje celou síť prodejních poboček. To ale opět znamená množství často v řádech tun nebo tisíců kusů produktů, což nejsou malé firmy – výrobci progresivních materiálů – schopné dodat. Často jsou totiž ve fázi testování svých nových produktů a nemají tak veliké výrobní kapacity.

Jedním z hlavních důvodů, proč se také progresivní materiály nedaří v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce prosadit, je neochota zavedených firem dělat změny (o tom více v posledním bodě tohoto článku). „Řešením by tak bylo akceptovat v dodavatelsko-logistickém řetězci individuální podmínky, pokud jde o množství odebíraných produktů z nových materiálů. V rámci pilotních projektů by se nový materiál postupně otestoval a zpropagoval. Podobně, jako to vidíme u pilotních projektů zálohování PET lahví v ČR. V dlouhodobém horizontu z toho budou těžit všechny strany dodavatelsko-logistického řetězce, spotřebitel i naše planeta,” komentuje možnou cestu Milan Suchý.

Firmy mohou mít špatné zkušenosti s některými typy nových materiálů, například s bioplasty

Některé firmy se však už po špatných zkušenostech a nařčení z greenwashingu ostýchají prodávat nebo testovat nové druhy materiálů a produkty z nich vyrobené. Příkladem mohou být zkušenosti firem s výrobky z bioplastů, které jejich výrobci šikovně zpropagovali a napomohli tak jejich rozšíření v praxi. Potíž je, že výrobci bioplastových materiálů zatajili (a zřejmě možná ani nezkoumali) některé negativní dopady, které s sebou používání bioplastů nese:

“A to například problematickou recyklaci – většina bioplastů se totiž nesmí dostat do kontejneru na plastový odpad, což velká část spotřebitelů stále netuší, neboť výrobci bioplastů toto nedostatečně komunikují. Diskutabilní je i prodejci bioplastových obalů často zmiňovaná kompostovatelnost, která je mnohdy možná pouze ve speciálně upravených podmínkách velkých kompostáren. A v neposlední řadě výrobci bioplastu často neřeší ekologickou stopu výroby tohoto materiálu. Není tak raritou, že zemědělská půda a plodiny jsou pěstovány jen za ekonomickým účelem výroby bioplastových materiálů, a to za cenu enormního využívání zemědělské půdy a vodních zdrojů,” vysvětluje kontext výroby bioplastů Albert Schandl.

Teprve po otestování vlastností a dopadů bioplastového materiálu se začalo veřejně mluvit také o jeho nevýhodách. To už však bylo pro řadu firem pozdě – do bioplastů investovaly velké množství zdrojů, a to jak do zavedení tohoto materiálu do výroby, tak i do komunikace směrem ke spotřebitelům. Po tomto úsilí tak pro ně musí být velmi frustrující dočkat se negativních ohlasů a anticen kvůli greenwashingu, jako se to stalo například společnosti Rohlík.cz

Co mohou tedy firmy udělat, aby se vyvarovaly takových nepříjemných zkušeností? “Dá se říct důvěřuj, ale prověřuj. Pokud mi obchodní zástupce firmy nabízí nový materiál, ale předkládá mi pouze samá pozitiva, je dobré se zeptat i na možné obtíže spojené s používáním tohoto materiálu. Pokud je to možné, je dobré nechat si vypracovat studii od nezávislé strany a zjistit všechny vlastnosti a dopady, které jsou s tímto novým druhem materiálu spojené. Nebo se podívat, jestli už podobné studie nevznikly. Jednoznačně to tedy znamená zjistit si více informací, případně materiál testovat i ve své výrobě, pokud mám možnost,” doporučuje Schandl.

Poslechněte si epizodu našeho podcastu LOOPA o bioplastech s organizací KOKOZA.

Zavedení nových materiálů stojí v cestě i pohodlí firem a neochota dělat změny

Spousta firem se zavedení nových druhů materiálů vyhýbá i z mnohem jednoduššího důvodu – nic je totiž nenutí. Alespoň prozatím. S tímto přístupem do určité míry sice zamávala materiálová krize, která se v období covidu a vypuknutí války na Ukrajině prohnala světem. Stále to však řadu firem nepřesvědčilo, aby udělaly ve svých výrobách a provozech nějaké změny. A to i přes nedostupnost a rostoucí ceny některých donedávna levných materiálů.

“Je však dobré sledovat i výhled a směřování ekonomické reality do budoucna. A s tím nově vznikající legislativu, která se právě snaží bojovat proti laxnosti některých firem. Například zmiňovaným bioplastům může ztížit situaci zpřísnění evropské legislativy k tématu greenwashingu. A to naopak může otevřít dveře jiným druhům materiálů, které mohou bioplasty efektivně nahradit. Spoustu příležitostí přinese do oblasti materiálových toků také zavedení digitálních pasů, které mají pro první vybraná odvětví vstoupit v platnost už příští rok. Firmy, které tyto trendy nesledují, se tak mohou snadno připravit o řadu obchodních příležitostí,” zdůrazňuje Schandl.

/0 Komentáře/by

Případová studie: Jak jsme vypracovali koncept re-use centra pro Pražskou tržnici

,

Pražská tržnice je bývalý průmyslový areál v širším centru hlavního města, který už několik let poskytuje veřejnosti prostor na vzájemné setkávání, pořádání trhů nebo gastronomické zážitky. Aktuální stav Tržnice ale neodpovídá moderním standardům a hlavní město Praha proto začalo s plány rekonstrukce. Jedním z konceptů na renovaci prostor je také vznik edukativního re-use centra v Hale 39, tzv. Cirkulárního domu. Zde se bude moci veřejnost vzdělávat o tématu cirkulární ekonomiky. A jak se na vzniku tohoto re-use centra podílela CIRAA? Co vše bude součástí Cirkulárního domu a co jsme doporučili pro jeho provoz?

Koncept pražského Cirkulárního domu konzultovalo 10 českých a zahraničních re-use center

“Pro vznik Cirkulárního domu se ukázalo jako zásadní vybrat vhodného provozovatele. Ten by měl mít nejen dostatečné know-how pro provoz takového centra, ale také by měl být schopen dostát požadavkům zadavatele, Pražské tržnice,” zdůrazňuje Albert Schandl, konzultant CIRA Advisory. “V prvním kroku jsme se tedy zaměřili nejprve na rešerše a konzultace s provozovateli několika re-use center a podobných provozů z ČR  zahraničí, abychom zjistili podrobné informace o provozu těchto center přímo od lidí z praxe.”

Osloveno bylo celkem 10 českých a zahraničních organizací z re-use komunity. Z hloubkových individuálních rozhovorů s těmito organizacemi jsme následně vypracovali přehlednou SWOT analýzu s profily možných a vhodných provozovatelů Cirkulárního domu. A neopomenuli jsme ani na možné funkční business modely a definování cílových skupin, které mohou mít o aktivity Cirkulárního domu zájem.

Základem re-use centra je správně zvolený obchodní model i aktivity pro veřejnost

“Ve druhém kroku jsme se se vzniklými podklady zaměřili na vypracování konkrétního business modelu, který odpovídá potřebám a cílům Pražské tržnice. V intenzivní kooperaci s týmem Tržnice jsme vypracovali tematickou náplň re-use centra, a to s popisem jednotlivých služeb, které budou v centru provozovány a podpoří tak edukativní charakter projektu,” komentuje průběh spolupráce Schandl.

“Skrze nástroje jako business model canvas a value proposition canvas jsme následně vypracovali 3 možné scénáře fungování Cirkulárního domu – realistický, optimální a ambiciózní. Ty popisují jednotlivé roky ekonomického fungování re-use centra a slouží Pražské tržnici pro posouzení jednotlivých forem provozu centra,” doplňuje Schandl.

Další vývoj projektu Cirkulárního domu v Pražské tržnici 

Cirkulární dům by měl sloužit především jako výkladní skříň re-use aktivit a nabídnout veřejnosti různorodé edukativní programy k tématu cirkulární ekonomiky. Cesta od ekonomické studie k realizaci je samozřejmě ještě dlouhá. Další vývoj tedy ukáže, zda (a jak) se bude studie v praxi realizovat. 

/0 Komentáře/by

Co je a co není cirkulární ekonomika? Aneb jak nepodlehnout nejčastějším dezinformacím (1 / 2)

,

Cirkulární ekonomika je komplexním tématem, kterému se poslední roky dostává stále více pozornosti. S tím ale souvisí i rozdílnost pohledů na to, co cirkulární ekonomika vlastně je. Pro někoho je to odpadové hospodářství nebo způsob, jak recyklovat materiály. Někdo vnímá cirkulární ekonomiku jako synonymum oběhového hospodářství. Když však odhlédneme od teorie a myšlenkových konceptů, čím je vlastně cirkulární ekonomika v praxi? Co přináší cirkulární principy firmám i společnosti a s jakými dezinformacemi a zkreslenými představami se naopak v souvislosti s cirkulární ekonomikou setkáváme? V první části dvoudílného článku se pojďme podívat na praktické přínosy cirkulární ekonomiky.

Z článku se dozvíte zejména:

  • Jak vypadají praktické příklady cirkulárních řešení z konkrétních firem?
  • Jak ovlivňuje cirkulární ekonomika výrobu i spotřebu?
  • Jaké příležitosti cirkulární ekonomika nabízí?
  • Jaký je vztah mezi cirkulární ekonomikou a ekologií?

O čem je v praxi cirkulární ekonomika?

Odhlédněme nyní od teorie a pojďme se podívat na to, co reálně představuje pro firmy a společnost zavedení cirkulárních principů do praxe.

Cirkulární ekonomika snižuje náklady na výrobní materiál

Cena některých výrobních materiálů neúprosně stoupá. Na vině jsou nejen šoky v podobě výpadků dodávek surovin z důvodu covidové pandemie nebo energetické krize, ale i špatné zacházení s některými typy materiálů. Konkrétně například tvorba kompozitů nebo slitin, které znemožňují efektivní recyklaci.

Právě cirkulární principy včetně správně navrženého cirkulárního designu výrobků mohou usnadnit a umožnit recyklaci materiálů nebo repasování celých produktů. Díky tomu je zachována hodnota suroviny a firma může již jednou zakoupený materiál znovu zužitkovat přímo ve své výrobě. Tím výrazně ušetří na nákladech za nákup materiálu.

Touto cestou se rozhodl jít výrobce elektromobilů Tesla, který recykluje až 92 % materiálu použitého na výrobu svých autobaterií.

cirkularni ekonomika

Cirkulární ekonomika umožňuje větší kontrolu nad výrobou

Recyklace a navracení materiálů do výroby snižuje závislost na dodávkách a případných výpadcích materiálu, jakých jsme byli svědkem během covidové pandemie. Recyklace materiálů a výrobních dílů tak umožňuje firmám vyhnout se materiálové krizi.

Materiálové krizi se chce vyhnout i výrobce kamionů Renault trucks. Proto zakládá recyklační továrnu, kde bude recyklovat výrobní materiály a repasovat části svých výrobků.

Cirkulární ekonomika podporuje lokálnost a soběstačnost

Recyklace a navracení materiálů do výroby umožňuje výrobní suroviny znovu použít a zpracovávat lokálně. A to i když byla surovina získána v zahraničí. Cirkulární ekonomika tak smysluplně integruje a kombinuje globální a lokální výrobní modely.

Automobilka BMW plánuje do roku 2040 vyrábět všechny své vozy z recyklovaných materiálů. Tímto způsobem bude lokálně zpracovávat a vracet do výroby i hliník, materiál náročný na těžbu a zpracování.

Cirkulární ekonomika podporuje energetickou bezpečnost

Důležitou součástí cirkulární ekonomiky je také podpora obnovitelných zdrojů energie, které jsou přirozeně získávány lokálně. A používání lokálních energetických zdrojů zajišťuje energetickou i ekonomickou bezpečnost. Firma totiž nemusí spoléhat pouze na dodávky energie zvenčí a neohrožují ji také enormní výkyvy cen energií, kterých jsme byli svědkem během energetické krize související především s válkou na Ukrajině.

Na lokální zdroj energie vsadilo město Mladá Boleslav se svou bioplynovou stanicí. Ta bude z biologicky rozložitelného odpadu firem a domácností vyrábět bioCNG, který poslouží jako palivo pro městské autobusy.

Společnost Sonnetor je známá jako výrobce čajových směsí. Bylinný prach, který vzniká jako odpadní produkt při výrobě čajů, přetvořila pomocí recyklace na pelety na topení. Těmi pokrývá polovinu nákladů na topení ve svém provozu.

Společnost Thermo Fisher Scientific Brno na obrovské střeše svého brněnského závodu vyrábí elektřinu pomocí 2499 fotovoltaických panelů. Odměnou jí za to je 10% úspora elektrické energie a o 1288 tun nižší emise CO2.

Cirkulární ekonomika vytváří nové byznysové modely a příležitosti

Cirkulární principy umožňují vznik novým odvětvím podnikání a obchodních modelů. Do popředí se tak dostávají koncepty jako repasování, upcyklace, recyklace apod. Ty nabízí firmám možnost změnit zaměření svého podnikání nebo přidat ke své podnikatelské činnosti další aktivity. Detailní popis výhod cirkulárních byznys modelů najdete i v tomto článku. 

Biopekárna Zemanka používá pro výrobu svých sušenek nejen primární suroviny, ale také odpadní produkty z jiných firem. Ze zbytkového mláta Plzeňského prazdroje vyrábí slané krekry, od firmy IKEA odebírá kávovou sedlinu na výrobu kávových sušenek a společnost UGO dodává Biopekárně Zemance zbytky ovocné dužiny pro výrobu sladkých i slaných bio Dužinek. 

Cirkulární ekonomika se vrací k osvědčeným kořenům “dobrého života”

Kromě nových obchodních modelů se cirkulární ekonomika vrací k osvědčeným principům, které byly kdysi součástí “dobrého ekonomického života”, ale s rozvojem moderní konzumní společnosti se na ně zapomnělo. Nyní se ukazuje, že to mohou být rozumné a funkční modely, které jsou zároveň vždycky šetrné ke zdrojům.

Online antikvariát Knihobot vrací do oběhu přečtené knihy, které ležely bez povšimnutí v domácích knihovnách. Šetří tak nejen zdroje na výrobu nových knih, ale umožňuje čtenářům také najít knihy, ke kterým už vydavatelství nechystají žádné dotisky.

Na principech cirkulární ekonomiky se začínají organizovat top udržitelné konference, jako například letošní Global Goals Summit 2022. Cirkularita se promítá do různých aspektů organizace eventů včetně cateringu. Rohlík.cz několik měsíců před konferencí svážel do kuchyně White Circusu zeleninu a ovoce, které se neprodaly. Tyto potraviny se následně zpracovaly a využily právě na přípravu udržitelného cateringu pro Global Goals Summit 2022. Více si o zákulisí příprav Global Goals Summit (uhlíkově neutrální, zero waste, vegan friendly) můžete poslechnout v podcastu Loopa Vojty Kovala.

Vše o cirkulární ekonomice v praxi českých firem se dozvíte z podcastu Loopa s Vojtěchem Kovalem. Podcast vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory.

Cirkulární ekonomika se inspiruje přírodou

Na spoustu aktuálních environmentálních otázek můžeme najít odpověď také v přírodě. Ta již dávno navrhla efektivní řešení řady problémů a cirkulární přístup se v nich může inspirovat.

Se zelenou technologií na chlazení budov přišla společnost LIKO-S. Věnuje se totiž zeleným stavbám a střechám, které udržují za pomoci půdy a rostlin stabilní klima uvnitř budov.

Cirkulární ekonomika snižuje uhlíkovou stopu lidské činnosti.

Ekonomická produkce stojí velkou měrou za vysokou produkcí skleníkových plynů. Ty jsou příčinou skleníkového efektu a klimatické krize, s níž se nyní potýkáme. Je tedy potřeba přehodnotit, jak nyní ekonomická produkce probíhá a podívat se na odvětví ekonomiky, které se podílí velkou mírou na tvorbě uhlíkové stopy. Těmito odvětvími jsou například stavebnictví, automobilový průmysl nebo produkce obalů. A právě cirkulární principy se ukazují jako cesta, jak tyto sektory ekonomiky dekarbonizovat.

S vysokou uhlíkovou stopou stavebnictví se snaží vypořádat společnost Skanska. Proto vyvinula recyklovaný materiál Rebetong, který obsahuje 100 % recyklované stavební sutě. Z tohoto materiálu staví společnost Skanska další nové domy a byty.

Cirkulární ekonomika integruje ekologický i ekonomický přístup

Ekologie s ekonomií bývají vnímány jako rivalové, cirkulární ekonomika však ukazuje, jak můžeme rozumně používat přírodní zdroje, aniž bychom ohrozili existenci svou či jiných živočiš

ných druhů a rostlin.

Obchod Textile Mountain prodává přebytkovou textilní metráž a galanterii, která by jinak skončila na skládce nebo ve spalovně. Textile Mountain tak našli environmentálně i ekonomicky udržitelný model, jak se vypořádat s textilním odpadem.

Cirkulární ekonomika je o změně myšlení

S rozvojem konzumní společnosti vznikl v ekonomice lineární model uspokojování potřeb vyrobit – prodat – spotřebovat – vyhodit. Z důvodu klimatické, energetické i materiálové krize si však již tento přístup nemůžeme dovolit. Je na čase revidovat, jakým způsobem nyní fungují naše ekonomiky i firmy a přijít s jinými přístupy, jak dále naplňovat lidské potřeby. Příběhy firem, které našly svou cestu v cirkulárních principech, mohou být tou pravou inspirací.

Výrobce nábytku IKEA poskytuje novou službu Druhý život nábytku. Díky této službě mohou zákazníci vrátit nevyužitý nebo nepoužívaný nábytek, který IKEA nabídne znovu k prodeji, a to za zvýhodněnou cenu.

Jak to změnit? V CIRA Advisory věříme, že prvním krokem ke změně je vzdělávání. Spouštíme začátkem roku 2023 Cirkulární akademii – komplexní vzdělávací program, který účastníkům přinese podrobný vhled do tématu cirkulární ekonomiky i témat s ní souvisejících – od ESG, přes digitalizaci a úspory až po Life cycle analýzu a uhlíkovou stopu.

Chcete se dozvědět také o dezinformacích a zkreslených představách, které se často pojí s tématem cirkulární ekonomiky? Nejčastější mylná tvrzení a domněnky jsme zpracovali v druhém dílu tohoto článku. Ten se zabývá dezinformacemi a tím, co rozhodně není cirkulární ekonomika.

/0 Komentáře/by

Jak zavést digitální pasy do průmyslu?

,

Materiálové pasy výrobků mají v evropském prostoru vstoupit v platnost od roku 2024. Legislativně se budou opírat o nové Nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků a týkat se budou nejprve vybraných odvětví – textilního průmyslu, stavebnictví a zpracování průmyslových baterií a baterií pro elektromobily. Materiálové pasy mohou představovat přínosy v podobě rozvoje cirkulární ekonomiky a cirkulárních obchodních modelů. Technické řešení nabízí například software společnosti Circularise. Ta nedávno získala masivní finanční podporu ve výši 11 milionů eur od investorů a soukromých firem. Jakým směrem se ubírá další rozvoj technologií digitálních pasů výrobků?

Pro základní informace o tématu digitálních pasů a blížící se legislativě spojené s tímto tématem čtěte náš článek Digitální pasy výrobků – čeká nás už brzy další byrokratická zátěž, nebo příležitost k rozvoji ekonomiky?

Digitální pasy evidují informace o materiálech, ale i o dodavatelském řetězci včetně informací o duševním vlastnictví

I přes existující a funkční technická řešení materiálových pasů výrobků zůstávají stále nedořešené mnohé základní otázky. A to například rozsah, který by měly tyto softwary či aplikace pokrývat. Ideálně by měla technická řešení pro evidenci digitálních pasů výrobků zahrnout celý hodnotový řetězec daného odvětví a také zajistit bezpečné uložení všech dat a citlivých informací, které budou firmy do evidence ukládat. Například informace spojené s obchodním tajemstvím nebo duševním vlastnictvím. Právě těmito problémy se chce intenzivně zabývat nizozemská společnost Circularise, která získala na podzim tohoto roku finanční podporu 11 milionů eur na další rozvoj svého softwaru pro materiálové pasy.

Dopad i na automotive segment, výrobce obalů nebo stavebnictví, tedy obory s vysokou uhlíkovou stopou

Software společnosti Circularise je založený na blockchainové technologii a svým klientům poskytuje i takové informace jako ověření původu materiálů nebo řízení uhlíkové stopy. Právě tyto funkce jsou užitečné pro firmy z oboru zpracování chemikálií, plastů a kovů, ale i z oboru automotive, elektroniky nebo výroby obalů a stavebních konstrukcí.

Poskytnutá finanční podpora by tak společnosti Circularise měla sloužit jako prostředek pro další rozvoj softwaru speciálně pro tato odvětví. Z tohoto důvodu navázala firma mimo jiné také spolupráce se značkami jako jsou Mitsubishi Chemicals, Philips Domestic Appliances nebo Porsche.

Digitální pasy poskytují užitečné informace i do nefinančních reportů firem

Start-up Circularise má také velkou podporu ze strany Evropské komise. Circularise totiž svým softwarem pro evidenci materiálů poskytuje řešení pro strategické plány EU v oblasti dekarbonizace nebo evidence nefinančních dat ESG. A to zároveň v plné ochraně dat díky blockchainové technologii.

/0 Komentáře/by

V lednu startuje Cirkulární akademii pro firmy

, , ,
Cirkulírní akademie CIRAA

Cirkulární akademie nabídne škálu mnoha vzdělávacích aktivit – od blokového online kurzu, přes workshopy, semináře a konference, po intenzivní letní školu.  „Stěžejní aktivitou Cirkulární akademie bude kurz Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám, která se po vzoru metodiky CIRAA Quick Check zaměří na fungování firem a institucí dle principů cirkulární ekonomiky. Hlavními tématy kurzu budou materiály, voda, energie a energetika, odpady, provoz v budovách a kancelářích, cirkulární nákupy a tendry, externí komunikace a greenwashing s důrazem na aktuální trendy přicházející v podobě unijní legislativy a příklady dobré praxe,” představuje nabitý program kurzu Dagmar Milerová Prášková, která Cirkulární akademii v CIRAA povede.

V Cirkulární akademii lze absolvovat dva kurzy

Část Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám I. bude probíhat online od ledna do června 2023 a bude doplněna několika osobními setkáními, na kterých si účastníci mohou vyměnit zkušenosti. Na první blok akademie naváže tematicky podzimní prezenční blok Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám II.  Oba kurzy doplní intenzivní letní škola. V Česku první svého druhu, ve třech dnech nabídne nabitý program, rozdělený do dopoledních teoretických přednášek a odpoledních interaktivních aktivit a exkurzí. Celou letní školu doprovodí představování příkladů dobré praxe, intenzivní debaty a networking. Setkávání v rámci cirkulární akademie bude probíhat v prostorách Kampusu Hybernská.

Cirkulární akademie umožňuje i individuální vzdělávání na míru pro firmy i veřejné instituce. „Cílem Cirkulární akademie je hlavně to, aby si účastníci uvědomili nutnost změny dosavadního myšlení a chování v duchu „vyrob – použij – vyhoď“ a dále šířili principy charakteristické pro cirkularitu – jak omezovat produkci odpadu, jak využívat existující materiály a zachovávat v maximální míře primární zdroje, jak inovativně přemýšlet o ekodesignu a výrobě a udržitelně řešit spotřebu s důrazem na životní cyklus výrobků,” vysvětluje Dáša Milerová Prášková důvody a záměry vzniku Cirkulární akademie. 

Akademie je vhodná pro klíčové manažery, zaměstnance z oddělení nákupů, udržitelnosti nebo provozu, státní zaměstnance a jednotlivce se zájmem o udržitelnost a aktuální trendy. Akademie absolventům otevře dveře na cestu ke změně procesů v jejich firmě nebo v osobním životě.

Cirkulární akademie v číslech:

  • 30+ lektorů se zkušenosti z praxe
  • 6 prezenčních workshopů
  • 5 bloků online výuky
  • 3 celodenní školení letní školy
  • 3 exkurze v průběhu roku

Cirkulární akademie vzniká pod záštitou Ministerstva životního prostředí a partnery jsou Velvyslanectví Nizozemského království a Komerční banka. Podrobné informace o Cirkulární akademii naleznete na cirkularniakademie.cz

/0 Komentáře/by

Jak ovlivní firmy nová směrnice o ESG? Přinášíme shrnutí vývoje v tematice ESG za rok 2022.

, , ,

ESG reporting se bude už velice brzy řídit standardy definovanými v nové směrnici CSRD. Ta bude platná od roku 2024 a povinnost ESG reportování tak ovlivní mnohonásobně větší počet firem než dosud. V tomto článku přibližujeme aktuální stav připravované legislativy v oblasti nefinančního reportování udržitelnosti (ESG). Dozvíte se, jakým firmám a kdy budou povinnosti postupně vznikat. Na finální podobu jednotlivých standardů a metodologií se ještě čeká. Avšak již v tuto chvíli jsou známy konkrétní témata ESG reportingu, které níže analyzujeme, a to hlavně ve vztahu k cirkulární ekonomice. 

Plánuje Vaše firma zavádět ESG strategii (strategii udržitelnosti)? Naše komplexní ESG služby pomáhají mnohým firmám, jako je ta Vaše. Neváhejte nás kontaktovat pro úvodní nezávaznou konzultaci.

Evropské standardy udržitelnosti (ESG) definuje agentura EFRAG, výstupem je standardizace ESRS

Na úvod stručně k historii pro lepší pochopení kontextu. Vznik standardů pro vykazování udržitelnosti iniciovala Evropská komise již v roce 2001. Proto vznikla agentura EFRAG neboli poradní skupina pro účetní výkaznictví. Jejími členy jsou vládní i nevládní organizace a české zastoupení zde reprezentuje právní a účetní společnost Frank Bold.

Agentura EFRAG stojí za aktuálními standardy ESG reportingu, nazývané ESRS. Ty byly překlopeny do směrnice NFRD, kterou se evropské firmy dosud řídily. Týkala se však pouze firem s více jak 500 zaměstnanci. Příští rok vstupuje v platnost nová směrnice CSRD, která přináší povinnost nefinančního reportingu pro mnohem širší okruh firem.

 

Plánuje Vaše firma zavádět ESG strategii (strategii udržitelnosti)? Naše komplexní ESG služby pomáhají mnohým firmám, jako je ta Vaše. Neváhejte nás kontaktovat pro úvodní nezávaznou konzultaci.

 

Jakých firem se bude týkat nová směrnice nefinančního reportingu CSRD?

Povinnost nefinančního reportování témat ESG se bude nově týkat také firem, které splňují alespoň 2 z následujících podmínek – firma má více jak 250 zaměstnanců, obrat společnosti činí více jak 40 milionů eur ročně, případně aktiva firmy přesahují hodnotu 20 milionů eur. Zároveň se nefinanční reporting ESG bude týkat všech společností, které jsou kótované na burze, a to i malých či středně velkých firem.

Tím se značně rozšíří reportovací povinnost napříč evropskou firemní sférou. Zatímco dosud se nefinanční reporting ESG týkal cca 11 000 firem, po změně legislativy by se mělo jednat až o 50 000 společností. Razantní bude nárůst i v České republice. Zatímco nyní reportuje nefinanční data pouze 50 českých podniků, s nástupem účinnosti nové směrnice se bude jednat odhadem až o 1 500 firem.

  • Termíny účinnosti nové směrnice se však pro firmy značně různí. Například společnosti, které mají povinnost reportovat nefinanční data již nyní, se musí adaptovat na nové podmínky od roku 2024. Firmy, které splňují 2 ze 3 definovaných podmínek, čekají změny od roku 2025. Malé a střední podniky, které jsou kótované na burze, pak mají čas až do roku 2026.

Timeline pro povinnosti firem z ESG reportingu.

Nová směrnice CSRD zavádí princip dvojí materiality. O co se jedná?

Témata pro reporting si budou firmy volit pomocí pravidla dvojí materiality. Tím je posouzení nejen toho, jak firma ovlivňuje své okolí, ale také toho, jak vnější podmínky ovlivňují činnost firmy.

Zdroj: New Guidelines on Reporting Climate-Related Information, European Commission (See note 4)

Obecná témata toho, co se musí reportovat, však budou platit pro všechny firmy. Po zhodnocení principu dvojí materiality pak už firmy volí témata z jednotlivých kategorií ESG. Například pro oblast životního prostředí se bude jednat o výběr z těchto 5 témat:

  1. Celkové cíle firmy v oblasti klimatu
  2. Znečišťování vody a půdy
  3. Vodní zdroje
  4. Biodiverzita a ekosystémy
  5. Cirkulární ekonomika a využívání zdrojů

Nová směrnice CSRD stanovuje pro firmy i tzv. sektorová témata nefinančního reportingu

V sociální oblasti jsou navržena témata:

  1. Rovná práva a příležitosti, pracovní podmínky a dodržování lidských práv
  2. Pracovníci v dodavatelsko-odběratelském řetězci
  3. Ovlivněné komunity
  4. Koncový zákazník

Pro část governance, která má největší historické zkušenosti s reportováním, určuje směrnice 2 témata:

  1. Způsob řízení firmy včetně posouzení rizik a kontrolního systému (protikorupční opatření apod.)
  2. Popis organizační struktury firmy a principů zodpovědného podnikání

Blíže nedefinovaná jsou v tuto chvíli ještě tzv. sektorová témata. Ta se budou vztahovat na konkrétní odvětví podnikání, ve kterém firma působí. V praxi tedy čekají jiná sektorová témata na energetickou firmu než na společnost podnikající například ve farmacii.

Zdroj: PWC: EU newsletter #3 – Sustainability reporting – Part A: what you need to know about the EFRAG’s exposure drafts

Na konkrétní podobu ESRS standardů se nyní čeká, k nahlédnutí jsou pouze návrhy z dubna 2022

Do konce března 2022 zároveň probíhalo připomínkování ESRS standardů a již brzy by měla vyjít ucelená metodika. Předpokládá se však, že by mělo dojít k překlopení většiny návrhů z dubna 2022. Pro téma cirkulární ekonomiky zahrnují například tyto metodické kroky:

  • Zavedení politik pro management zdrojů a principů cirkulární ekonomiky

Tedy jak firma plánuje zavést používání obnovitelných zdrojů ve svém provozu a jak bude eliminovat používání neobnovitelných zdrojů.

  • Stanovení měřitelných cílů (KPI)

Jaké metriky si firma určí pro eliminování odpadu a využití neobnovitelných zdrojů. A naopak jak bude měřit zapojení obnovitelných zdrojů a cirkulárního využití materiálů.

  • Měření vstupů

Jaká bude celková váha vstupních materiálů pro firemní provoz. V jakém podílu budou v tomto obnovitelné zdroje.

  • Měření odpadů

Kolik odpadu firma vyprodukuje. Jak se jí daří znovupoužívat zdroje a recyklovat. Kolik zdrojů končí likvidací na skládkách, ve spalovnách nebo kompostováním.

  • Dopad na finance firmy

Jak ovlivnilo firmu zapojení strategií oběhové hospodářství na finančních výsledcích. Jaké nové příležitosti a rizika tím pro firmu vznikají?

Pro samotné reportování bude tedy také důležitý sběr dat. Pokud firma zároveň nechce do prvního reportu uvádět nelichotivé údaje, neměla by se zaváděním principů cirkulární ekonomiky a jednotlivých témat ESG příliš otálet.

Je lepší být připraven, než zavádět povinné normativy na poslední chvíli. Další vývoj metodologie pro ESG reporting dále sledujeme a budeme vás tímto procesem rádi provádět.

/by

České firmy nerozumějí ekonomickým benefitům cirkulární ekonomiky. To se brzy změní.

, ,

Benefitům cirkulární ekonomiky u nás firmy zatím rozumějí jen z části. Spousta firem si pod pojmem cirkulární ekonomika představuje pouze zlepšení jejich odpadového hospodářství. Někteří manažeři už chápou i environmentální přínosy cirkulární ekonomiky, zpravidla však vůbec neuvažují o jejích ekonomických výhodách. A to se brzy změní. České firmy musí co nejdříve pochopit, že pojem “ekonomika” je v tomto slovním spojení stejně důležitý jako pojem jako “cirkulární”. Správně nastavené prvky cirkulární ekonomiky přinášejí firmám jasné ekonomické benefity, o nichž je tento článek.

Zastaralý náhled –  cirkulární ekonomika je odpadové hospodářství

V prostředí českého byznysu se téma cirkulární ekonomiky dlouhodobě spojuje s recyklací a odpady. Tento způsob nahlížení, kdy se cirkulární ekonomika považuje za pouhé rozšíření odpadového hospodářství, je v praxi již dávno překonaný. Mimo jiné tento zastaralý náhled vůbec nevyužívá potenciál cirkulární ekonomiky přinášet ekonomické benefity v každém kroku životního cyklu výrobku – od jeho designu, přes výrobu až po koncového spotřebitele.

Přinášíme nový pohled – cirkulární ekonomika musí dávat v první řádě ekonomický smysl

Tento pohled je potvrzen aktuálním směrováním legislativy a praxí pokrokových firem (z mnohými z nich spolupracujeme). Ukazuje se, že správně nastavené prvky cirkulární ekonomiky přinášejí zejména ekonomické benefity, spojené s benefity environmentálními. 

Pro lepší pochopení níže popsaných ekonomických výhod cirkulární ekonomiky doporučujeme využít odkazy (linky) na články, které příslušnou výhodu podrobněji vysvětlují včetně příkladů z praxe, odkazů na případové studie, výzkumy atd.

Základní ekonomické výhody cirkulárních byznys modelů

Mezi základní ekonomické výhody, které firmám nově přináší zavádění cirkulárních produktů a strategií, budou patřit:

Mezi základní ekologické výhody zavádění cirkulárních produktů a strategií patří:

  • snižování uhlíkové stopy zejména ve Scope 3,
  • snižování odpadů v celém hodnotovém řetězci,
  • nižší extrakce nerostných surovin a šetření přírodních zdrojů. 

Je důležité, aby management firem chápal, že dokonce i tyto primárně ekologické benefity se v konečném důsledku promítnou také do ekonomických výhod, které jsme popsali výše. Například: banky by měly v důsledku ESG regulací pro investory a tzv. Taxonomie EU nově preferovat spolupráci s firmami, které aktivně snižují své dopady na životní prostředí. 

6 rychlých dotazů, méně než 1 minuta času. Nastartujte svou cestu moderní a udržitelné firmy. Rozcestník najdete tady.

Cirkulární ekonomika ve firmě je dnes konkurenční výhodou, zítra nutností 

Příklady implementace prvků cirkulární ekonomiky se liší. V každém odvětví byznysu funguje něco jiného. Všechny firmy, které v této době úspěšně zavedly cirkulární strategie, mají jednu věc společnou – získaly jasnou konkurenční výhodu oproti firmám, které ekonomickému rozměru cirkulární ekonomiky ještě neporozuměly. Moderní cirkulární strategie jsou u nás ještě pořád záležitostí průkopnických firem. Brzy se však přesunou do mainstreamu. 

  • Národní plán obnovy (NPO), kde se výše dotace pohybuje od 1 do 20 mil. Kč a podíl celkové podpory činí 40 %. 
  • OP TAK s podprogramem Inovace, Nízkouhlíkové technologie a Podpora přechodu k oběhovému hospodářství,
  • TAČR, v rámci podprogramu TREND – Nováčci či
  • Technologická inkubace od státní agentury Czechinvest.
  • Středočeské inovační centrum či soukromé poradenské společnosti nabízí placené konzultace s odborníky právě v obl. cirkulární ekonomiky. 

Dnes je tedy ideální čas začít přemýšlet o možnostech změny ve vašem podnikání a tedy získání potřebné konkurenční výhody pomocí cirkulární ekonomiky. Pro zjištění největších potenciálů přechodu na cirkulární ekonomiku využijte náš nehloubkový sken Quick Check, který je postaven na mnoha letech práce a zkušeností z práce s klienty. 

/0 Komentáře/by

Jak začít s udržitelnými obaly (nejen) v online obchodě? Radí expert na materiály a obalové strategie

, ,

Jak se obaly staly top tématem v diskuzi o udržitelnosti? Online nákupy, a tím pádem i výroba a používání obalů v e-retailu v posledních letech prudce vzrostly (i s přispěním pandemie Covid-19). Tento trend potvrzují čísla růstu objemu zásilek našich největších logistických hráčů. Skupina Packeta, kam patří také Zásilkovna, v roce 2020 zdvojnásobila obrat a počet přepravených zásilek vzrostl o 114 %. Toto tempo růstu pokračovalo i v loňském roce. Síť výdejních míst má Zásilkovna připravenou na 800 tisíc zásilek denně. Rychle rostly i další společnosti, např. DPD či PPL. S přibývajícími online nákupy se však zvětšuje i dopad na životní prostředí skrze používání obalů.

 

Česko se zvykne označovat jako e-shopová velmoc. Na počet obyvatel se pyšníme nejvyšším počtem e-shopů v Evropě. Miroslav Uďan, zakladatel platformy Shoptet, odhaduje, že do dvou let bude v Česku přes 50 000 e-shopů.

S masivním růstem odvětví e-commerce se obaly stávají jedním z důležitých témat v oblasti udržitelného byznysu. Proto značky, které to myslí s udržitelností opravdu vážně, pro své obaly nastavují určité strategie.  Jeden z našich konzultantů v CIRA Advisory, Albert Schandl, se specializuje na analýzu materiálových toků firem. Ta mimo jiné zahrnuje i výběr a použití udržitelných obalů. V tomto rozhovoru a případové studii značky Freshlabels Albert objasňuje, jak má obchod zabalit své objednávky takovým způsobem, aby co nejméně zatížil planetu, ale zároveň vzal v potaz i svůj byznys model.

Co se z článku dozvíte: 

  • Případová studie – Jak jsme pro firmu Freshlabels navrhli vhodný obalový materiál?
  • Jaká jsou klíčová kritéria při posuzování udržitelnosti obalů?
  • Může být nakupování standardizovaných obalů pro e-shop udržitelnou variantou?
  • Jsou bioplasty v současné době udržitelnou alternativou pro obaly?

Jaký obal je nejudržitelnější? 

V záplavě často protichůdných informací spoustě firmám není zřejmé co si vlastně pod udržitelným balením mají představit. Proto jsme s Albertem nejasný pojem „udržitelné obaly” rozmělnily na menší „kousky“. „Jedna z prvních častých otázek, na kterou se klientů ptáme, zní následovně: „Potřebujete vůbec tento obal?“. Firmy by si totiž měli uvědomit, že tím nejudržitelnějším obalem je obal žádný,” začíná Albert popisovat z jakých úhlů se má ve firmě uvažovat o udržitelnosti obalů.

Co dál s obaly, které projdou tímto úvodním sítem? Pokud daný obal firma potřebuje, tak Albert s klientem individuálně řeší proč mají zrovna tento obal. Detailněji zkoumají jeho dopady na životní prostředí a případně hledají udržitelnější alternativy k danému obalu.

Víte, že?

Amazon odesílá více než půl miliardy balíčků ročně (přibližně 1,6 milionů balíčků denně) a svou uhlíkovou stopu v roce 2020 vyčíslil na 60,64 milionů tun? Pandemie Covid-19 tato čísla ještě zvýšila.

Proč do tvorby obalové strategie zapojit odborníka?

Pro základní představu – kolik kritérií udržitelnosti se u obalů v praxi vyhodnocuje? „Těchto ukazatelů existuje více jak 10. Patří  mezi ně již dobře známá uhlíková stopa, ale i potenciál snižování ozonové vrstvy, spotřeba vody a další (viz link). Všechny ukazatele během projektu analyzujeme a hledáme to nejudržitelnější obalové řešení v konkrétní situaci klienta. Na tvorbu takové udržitelné obalové strategie klient nemá dostatek času a často i zkušeností,“ upřesňuje Albert. 

Důležitým odrazovým můstkem pro manažment firmy při tvorbě obalové strategie je uvědomit si, že tato problematika je opravdu komplikovanější než se na první pohled může zdát. Například plastový obal nelze jednoduše zaměnit za papírový. „Zde bych chtěl zmínit jeden častý mýtus, a sice že plastová taška je ta nejhorší možnost. Z různých studií vychází, že plastová taška má například nejnižší uhlíkovou stopu ve zkoumaném vzorku a ani v ostatních ukazatelích si nevede špatně, až například na tzv. littering. Nejlepší způsob,  jak může každý v současné době snížit dopad obalů na životní prostředí, je tyto tašky použít tolikrát, kolikrát je to možné. A to například i jako pytle na odpad,” pokračuje Albert.

„Je skvělé, že u nás fungují společnosti jako je CIRAA,” uvádí Jakub Veselský, ředitel Freshlabels, obchodu s udržitelnou módou. „Přestože se celé problematice odpovědného podnikání věnujeme velmi intenzivně, nemáme kapacitu na detailní studium všech témat. Proto je důležité mít po ruce partnera, který je na stejné vlně a umí nás doplnit tam, kde to potřebujeme,” doplňuje.

Právě ve Freshlabels Albert pomohl s nastavením udržitelné strategie obalů. V krátké případové studii na konci tohoto článku se dozvíte, jak tento projekt probíhal.

Potřebujete vůbec tento obal? Firmy by si měli uvědomit, že tím nejudržitelnějším obalem je obal žádný.

Zhodnoťte možnosti druhotného využití obalů

Když jsme již začali se srovnáním papírových a plastových obalů – dá se obecně zhodnotit, jaký druh si vede lépe z hlediska udržitelnosti? Dle Alberta čistě z pohledu materiálu neexistuje jednoznačné správné řešení. Vše záleží na ukazateli skrze který určujeme udržitelnost daného obalu. Nejčastěji se v praxi setkáváme s ukazateli uhlíkové stopy obalu, případně s jeho potenciálem pro druhotné využití, neboli recyklace. Plastový obal má průměrně několikanásobně nižší uhlíkovou stopu než papírový. Na druhou stranu pravděpodobnost recyklace v České republice je jasnější u papíru.

Co přesně znamená potenciál obalu pro druhotné využití? Albert vysvětluje že jde o míru pravděpodobnosti, že daný obalový materiál neskončí na skládce nebo v ZEVO (zařízení na energetické zpracování odpadu, často nesprávně pojmenované jako spalovna). Tento přístup je plně v souladu s cirkulární ekonomikou a v jednom z našich článků se můžete dočíst, jak lze cirkulární skóre zlepšit.

Jedním z rozhodujících ukazatelů udržitelnosti obalu je tedy jeho znovupoužití – ať už jde o papír nebo plast. „Často na obalech můžeme vidět nápis „100% recyklovatelný”. Tento nápis je ale velice zavádějící, protože teoreticky je vše plně recyklovatelné”. Navíc zatím neexistuje oficiální metrika, která by určila stoprocentní recyklovatelnost” jednotlivých výrobků či obalů. V lepším případě nalezne na výrobcích nápis „100% recyklovaný materiál. Tehdy se již jedná o využití recyklovaných materiálů, což je v souladu s cirkulární ekonomikou. V nejideálnějším případě by tento materiál měl být i takzvaně „post consumer recycled”, tedy ve zkratce, že materiál pochází ze žlutých nebo modrých popelnic,” objasňuje Albert Schandl.

Plastový obal má průměrně několikanásobně nižší uhlíkovou stopu než papírový. Na druhou stranu pravděpodobnost recyklace v České republice je jasnější u papíru. Vratné plastové obaly mají častokrát nejnižší uhlíkovou stopu oproti ostatním materiálům.

Prozkoumejte environmentální dopady svých obalů komplexně

S Albertem jsme se pustili do detailnější analýzy a rozebírali jsme další důležité faktory, které v rámci tvorby udržitelné strategie obalů nesmí firma opomenout. Dle Alberta je u všech druhů obalů důležité znát nejen místo jejich výroby, ale i původ materiálů pro danou výrobu. Samozřejmě lokální suroviny a výroba je v rámci udržitelnosti preferována.

Velkou roli hraje i hmotnost materiálu, z něhož je obal vyroben. „Uhlíková stopa výrobku stoupá úměrně s jeho hmotností. Tedy s vyšší hmotností se zvyšuje i environmentální dopad obalu. Samozřejmě nižší hmotnost se částečně odráží i v nižší spotřebě v logistice. Výjimkou mohou být vratné obaly, kde je vyšší hmotnost často kompenzována několikanásobným použitím. Vratné (plastové) obaly, tak mají většinou nejnižší uhlíkovou stopu oproti ostatním materiálům. Vratné obaly mají i vyšší potenciál recyklovatelnosti při dodržení základních principů cirkulární ekonomiky,” doplňuje Albert.

K posouzení dopadů obalů na životní prostředí se využívá tzv. posouzení životního cyklu výrobku se zkratkou LCA (Life Cycle Assessment). Ve vztahu k obalům tato standardizovaná metoda zkoumá již zmiňovanou uhlíkovou stopu a další faktory. Například eutrofizaci vody, používání neobnovitelných surovin nebo poškozování ozonové vrstvy. LCA je tedy jednou z nejdetailnějších cest jak pochopit environmentální dopad obalu, který firma používá či plánuje využívat.

Albert vysvětluje jak se LCA metoda vlastně aplikuje v případě obalů: „Aplikace LCA v případě obalů je stejná jako v případě  jiných výrobků a služeb. V ideálním světě by každý prodejce měl zpracované LCA na své vlastní výrobky, které by šlo porovnat a vybrat to nejlepší řešení. Bohužel ne každý výrobek má své unikátní LCA zpracované. Musíme proto pracovat s generickými LCA zpracované univerzitami, jinými vědeckými institucemi či zástupci výrobců. I přesto že  se jedná o vědeckou metodu, tak se výsledky jednotlivých studií mohou lišit kvůli lokálním aspektům (energetický mix, podíl recyklace atd.), výběrem dat, zadavatelem a podobně. Z tohoto důvodu je nutné mít těchto generických LCA několik a navzájem je porovnávat. Problematika LCA by vydala na samostatný článek a i toho se možná v budoucnu dočkáte 😉 “. Nyní si však zde můžete přečíst o vyhodnocení potenciálu studie LCA pro environmentální značení výrobků.

Jednou z nejdetailnějších cest, jak pochopit environmentální dopad obalu, který firma používá či plánuje využívat, je LCA – Life Cycle Assessment. 

Ekologické řešení obalů musí zůstat ekonomické

Albert uznává, že ekologické řešení musí zůstat ekonomické. Optimalizace nákladů je neoddělitelnou součástí udržitelnosti obalů. Pořizování recyklovaných a současně recyklovatelných obalů nemusí být drahé, právě naopak. Klíčovým elementem jsou tady samozřejmě úspory z rozsahu – čím větší množství obalového materiálu jste schopni koupit, tím nižší je cena za ks.

Nezapomínejme ani na nepřímé výhody plynoucí z využívání ekologických obalů. Ty z dlouhodobého hlediska převyšují pořizovací náklady. „Investicemi do udržitelných obalů si značky pootevírají dveře pro novou cílovou skupinu zákazníků, kteří si vybírají značky podle jejich přístupu k životnímu prostředí. Na druhou stranu by nebylo rozumné si myslet, že pouhé používání ekologičtějších obalů udělá firmu udržitelnou. Je to jeden z mnoha kroků, které firma na cestě k udržitelnosti musí udělat. Zároveň si firma musí dát pozor na greenwashing při komunikaci svých nových obalových řešení, ke kterému to častokrát svádí. S tím vším umí pomoci profesionálové ze sféry udržitelnosti a cirkulární ekonomiky,“ argumentuje dále Albert.

Pouhé používání ekologičtějších obalů neudělá vaši firmu  udržitelnou.Je to jeden z mnoha kroků, které musíte na cestě k udržitelnosti udělat. Zároveň si při komunikaci svých nových obalových řešení ohlídejte greenwashing.

A co standardizované velikosti obalů pro e-shop?

Zejména menší firmy (např. startupy v rozjezdu, které odesílají měsíčně pár desítek či stovek objednávek) musí z ekonomických důvodů volit možnost pořizování obalů ve standardizovaných rozměrech od dodavatelů místo obalů s rozměry „na míru”. Jak se Albert Schandl dívá na tuto problematiku?

„Tento přístup nemusí být z ekologického hlediska automaticky špatný. Znamená totiž značné úspory spojené s výrobou samotného obalu. I standardizovaný obal je v pořádku, pokud maximálně respektuje velikost a tvar produktu v něm uloženém. Jednoduše řečeno – cílem je „nevozit vzduch” v krabicích. V tomto případě mají krabice jasnou nevýhodu vůči taškám, protože znamenají vždy větší množství nevyužitého prostoru. S tím dále souvisí i tzv. jev „overpacking”, čili nadměrné použití vnitřních vyplňovacích obalových materiálů. Existují však již i expediční pytle z různých materiálů, kteréoverpacking eliminují také.”

Specificky startupům a malým firmám Albert doporučuje, aby svůj byznys model utvářely dle principů udržitelnosti a cirkulární ekonomiky již od začátku. Při takovém přístupu je možné udělat daleko zásadnější úspory. „rozhodně snadnější je navíc pochopit a používat tyto principy dřív, než je pak dohánět”, uzavírá toto téma Albert.

I standardizovaný obal je v pořádku, pokud maximálně respektuje velikost a tvar výrobku v něm uloženém. Jednoduše řečeno – cílem je „nevozit vzduch” v krabicích. 

Na bioplasty prozatím zapomeňte

Až doposud Albert nevzpomněl bioplasty. Zajímá vás proč? Dle Alberta totiž bioplasty v současné době nejsou řešení – a to jak z pohledu jejich primárních surovin, tak jejich rozložitelnosti.

„Nechci zacházet do přílišných detailů a zároveň moc generalizovat, ale v současné době neexistuje hojně používaný bioplast, který by měl nízkou uhlíkovou stopu a zároveň byl plně recyklovatelný nebo efektivně rozložitelný na humus. Jistým faktorem, který by neměl být zapomenut je, že rozložením se ztrácí energie vložená do výroby. Doufám, že vývoj na tomto poli přinese v nejbližších letech zásadní změny.”

Někteří analytici by mohli namítnout, že rozložitelné, resp. kompostovatelné (bio)plasty by problém s recyklací mohly vyřešit. „Bohužel většina těchto plastů je nejen v současné době prakticky nerecyklovatelná, ale zároveň jejich rozklad může způsobit další problémy v podobě litteringu, mikroplastů nebo i emisí CO2 a CH4. Díky rapidnímu vývoji bioplastů bychom je jistě neměli do budoucna zavrhovat. V CIRAA vývoj na poli bioplastů sledujeme a doufáme, že fakticky rozložitelné plasty „bez dopadů” na životní prostředí budou brzy realitou,” uvažuje Albert. Více infomací o faktech a mýtech bioplastů si můžete přečíst v článku zde.

Díky rapidnímu vývoji bioplastů bychom je jistě neměli do budoucna zavrhovat. 

Jak probíhala spolupráce s Freshlabels?

Freshlabels je obchod s módou a dalším sortimentem. Hlavním prodejním kanálem je e-shop, nicméně značka má i kamenné prodejny. Freshlabels nás proto oslovilo s žádostí o konzultaci jejich stávajících obalových materiálů s ohledem na dlouhodobou udržitelnost.

„Vedení Freshlabels jsme představili jednotlivé druhy materiálů a navrhli řešení. Rovněž jsme je seznámili s problematikou bioplastů, kterou jsme nastínili již výše. V rámci konzultace jsme následně připravili srovnání používaných obalových materiálů a doporučili nejvhodnější varianty řešení,“ doplňuje Albert.

Optimálním závěrem při tvorbě strategie udržitelných obalů je dle Alberta situace, kdy si klient zvolí na základě všech doporučení vhodný obalový mix, kterého se bude dlouhodobě držet a neustále ho vylepšovat jak po ekologické, tak po ekonomické stránce.

Chcete svým zákazníkům ukázat, že vaše obalové řešení je součástí promyšlené strategie udržitelnosti? Nejen Albert vám s tím rád pomůže. Zkontaktujte ho zde: schandl@ciraa.eu

/0 Komentáře/by