Greenwashing: Jak jej upravuje legislativa a na co si dát pozor

, ,

Zelené fabriky, zprávy o sázení stromů nebo štítky vágně deklarující udržitelnost jsou asi první myšlenky, které se Vám spojí s greenwashingem. V některých případech je greenwashing do očí bijící, někdy je jeho odhalení mnohem složitější a musíme si dávat pozor, na základě jakých kritérií chceme sdělení označit za greenwashing. Kromě našich subjektivních parametrů existuje také vícero právních norem, které greenwashing upravují a za jejichž nedodržení hrozí obchodním subjektům sankce. Jaké to jsou? A jaká soudní rozhodnutí o greenwashingu už padla? To se dozvíte v článku.

Co je to greenwashing?

Existuje množství definicí greenwashingu. Prakticky všechny se ale shodnou v tom, že greenwashing je klamavá komunikační taktika, která má za cíl prezentovat zboží nebo službu jako šetrnější k životnímu prostředí než ve skutečnosti je. S rostoucím významem udržitelnosti pro nákupní rozhodování spotřebitelů i firem roste také množství tzv. zelené reklamy. Logicky proto kolem sebe často vidíme neověřené zelené deklarace různých společností z různých oborů, které manipulují k nákupu svého udržitelného produktu. Mnoho tvrzení je ale nepodložených, neověřitelných nebo nepřesných.

Tvrzení obchodníků si už ale často nikdo neověřuje – spotřebitelé i nákupčí ve firmách jsou zavaleni množstvím dalších povinností a přirozeně se do hloubkových rešerší nepouští. Proto není divu, že greenwashingové reklamní sdělení často fungují docela dobře. Alespoň krátkodobě. Z dlouhodobého hlediska ale greenwashující společnosti hrozí poškození reputace, propad hodnoty firmy nebo také právní konsekvence.

Zdroj: Canva

Jaké právní normy upravují greenwashing?

V zemích Evropské unie upravuje greenwashing několik právních norem. Jsou to zejména Směrnice o právech spotřebitelů (Directive (EU) 2019/2161), Směrnice o nekalých obchodních praktikách (Directive (EU) 2019/2161) a Směrnice  o klamavé a srovnávací reklamě (Directive (EU) 2006/114). Tyto právní normy se budou průběžně aktualizovat pro naplnění záměrů Green Dealu.

Směrnice o nekalých obchodních praktikách také doplňuje další právní předpisy EU. V oblasti environmentálních tvrzení doplňuje zejména:

  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 o ekoznačce EU (280),
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky (281),
  • směrnici 1999/94/ES o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů, směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti (282) ve znění směrnice (EU) 2018/2002 (283),
  • směrnici 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (284),
  • nařízení (EU) 2020/740 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné parametry (285),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (286),
  • směrnici 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (287),
  • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (288),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (289),
  • směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (290). 

V tomto článku se zaměřujeme pouze na právní úpravy komunikace udržitelných akvitit. Širší právní úpravy Green Dealu a environmentálního práva jsou mnohem komplexnější a více do detailu upravují pravidla pro použití různých látek nebo označování výrobků.

Jaké vztahy upravují uvedené právní normy?

Většina zmíněných právních norem se věnuje vztahům mezi obchodní společností a koncovým zákazníkem, tedy tzv. B2C segmentu. Vztahy mezi obchodními společnostmi, B2B segment, jsou chráněny především Směrnicí o klamavé a srovnávací reklamě. I přesto, že v obchodních vztazích mezi B2B subjekty nejsou legislativní normy tak podrobné, greenwashing zde může mít pro firmy ještě širší dopady. V rámci plánovaného nefinančního ESG reportingu  totiž začnou firmy detailněji pátrat po původech environmentálních tvrzení svých dodavatelů a špatná reputace jakožto dodavatele se napravuje mnohem hůře než zaplacení jedné pokuty v soudním sporu.

„Směrnice o nekalých obchodních praktikách nestanoví konkrétní pravidla týkající se environmentálních tvrzení. Poskytuje však právní základ s cílem zajistit, aby obchodníci neuváděli environmentální tvrzení způsoby, které jsou vůči spotřebitelům nekalé. Nezakazuje používání „zelených tvrzení“, pokud nejsou nekalá.” – Zní z oficiálního výkladu Evropské unie ke Směrnici.

Firmy tak mají poměrně volnou ruku v tom, jak své udržitelné počiny komunikovat. Musí se ale vyvarovat greenwashingu.

Jak tedy správně a legálně komunikovat udržitelnost?


1. Buďte transparentní

Nejjednodušší pravidlo, kterého se firmy mohou u komunikace udržitelnosti držet, je maximální transparentnost. Čím transparentnější budete, čím více dat na podložení vlastních argumentů zveřejníte, tím jste více chráněni právně i reputačně.

Konkrétně evropská legislativa doporučuje:

„Podle článků 6 a 7 Směrnice o nekalých obchodních praktikách týkajících se klamavých jednání a opomenutí musí obchodníci uvádět pravdivá ekologická tvrzení, která neobsahují nesprávné informace a která musí být předkládána jasně, konkrétně, přesně a jednoznačně, aby bylo zajištěno, že spotřebitelé nebudou uvedeni v omyl. Podle článku 12 Směrnice o nekalých obchodních praktikách musí mít obchodníci k doložení svých tvrzení k dispozici příslušné důkazy a musí být schopni předložit je srozumitelným způsobem příslušným donucovacím orgánům, je-li tvrzení zpochybněno.”


2. Nepoužívejte falešné certifikace

Je přirozené, že použití certifikace, která produktu nebyla udělena nebo které uplynula její platnost, není v pořádku. Konkrétní certifikací může firma navíc označit pouze konkrétní výrobky, které certifikační značku dostaly. V případě použití soukromé značky je nutno také vysvětlit její význam.

Jak jsme zjistili v rámci výzkumu greenwashingu s Univerzitou Karlovou, spotřebitelé různým označením důvěřují, ale neznají jejich význam. Značkou, které v našem výzkumu nedokázali přiřadit správný význam nejčastěji, byla oficiální značka pro biopotraviny od Evropské unie. Jedna z možností je vytvořit si na webových stránkách sekci pro udržitelnost a vysvětlit zde co nejvíce informací.

3. Nepoužívejte vágní tvrzení a nepravdivé informace

Jednoduchý příklad je bambusové nádobí. Mnoho restaurací nebo cateringových společností toto nádobí začalo používat v domnění, že se jedná o ekologičtější alternativu. Ve skutečnosti bylo ale nádobí vyrobeno ze směsi bambusu a pryskyřice a rozložitelné bylo pouze v laboratorních podmínkách nebo ze směsi bambusu a plastu a tudíž označení jako udržitelné nebo recyklovatelné bylo zavádějící.

4. Zohledňujte celý životní cyklus výrobku

Příklad, který přímo uvádí Evropská unie, je reklama na umělý trávník. Ten byl vyobrazen jako šetrný k životnímu prostředí, protože ve fázi používání nepotřebuje vodu, hnojivo ani údržbu. Jeho výroba a konec životního cyklu (recyklace nebo vyhození) ale mají výrazně negativní dopad na životní prostředí. Na výrobu trávníku se totiž spotřebuje plastový materiál a energie, výrobek se následně zabalí, přepraví z místa výroby (pravděpodobně mimo EU) a po konci životnosti se vyhodí na skládku nebo do spalovny (recyklace podobného výrobku je málo pravděpodobná). Všechny tyto procesy spotřebují materiály a emise. Oproti tomu živý trávník vyžaduje jistou péči a můžeme hledat různé přírodní alternativy, které jsou pro biologickou rozmanitost lepší než „obyčejný” trávník, pořád je ale z hlediska celého životního cyklu živý trávník lepší alternativou než plastová tráva.

Zdroj: Canva

5. Používejte vhodnou vizuální komunikaci

Evropské právo pokládá za greenwashing také vyobrazení produktu nebo služby, které by mohly spotřebitele uvést v dojem, že se jedná o udržitelný produkt. Pozor tedy na zobrazení, která používají modrou a zelenou barvu nebo fotografie přírody. Udržitelnost jde efektivně komunikovat také bez použití těchto „tradičních” symbolů. Velice hezký příklad je například rebranding Biopekárny Zemanka, která používá širokou škálu barev pro prezentaci svých produktů. Environmentální benefity svých produktů se jí daří komunikovat značkami přímo na obale, na webových stránkách a skrze další aktivity a PR společnosti.

Greenwashing

Správná komunikace udržitelných počinů může být i pro zkušené marketéry disciplína sama o sobě. Doporučujeme proto dobře znát vlastní produkty, ptát se i nepříjemné otázky o environmentálních dopadech a v ideálním případě se poradit s odborníky,  kteří pomohou nastavit celou komunikaci udržitelnosti bez greenwashingu. Tuto službu nabízíme také v CIRAA, přičemž naše znalosti postupně rozšiřujeme díky dlouhodobým spoluprácím s našimi klienty a také díky výzkumu greenwashingu, který provádíme ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy. V roce 2022 jsme vydali praktický Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu a letos pracujeme na jeho dalším rozšíření.

/0 Komentáře/by

Případová studie: Jak jsme vypracovali koncept re-use centra pro Pražskou tržnici

,

Pražská tržnice je bývalý průmyslový areál v širším centru hlavního města, který už několik let poskytuje veřejnosti prostor na vzájemné setkávání, pořádání trhů nebo gastronomické zážitky. Aktuální stav Tržnice ale neodpovídá moderním standardům a hlavní město Praha proto začalo s plány rekonstrukce. Jedním z konceptů na renovaci prostor je také vznik edukativního re-use centra v Hale 39, tzv. Cirkulárního domu. Zde se bude moci veřejnost vzdělávat o tématu cirkulární ekonomiky. A jak se na vzniku tohoto re-use centra podílela CIRAA? Co vše bude součástí Cirkulárního domu a co jsme doporučili pro jeho provoz?

Koncept pražského Cirkulárního domu konzultovalo 10 českých a zahraničních re-use center

“Pro vznik Cirkulárního domu se ukázalo jako zásadní vybrat vhodného provozovatele. Ten by měl mít nejen dostatečné know-how pro provoz takového centra, ale také by měl být schopen dostát požadavkům zadavatele, Pražské tržnice,” zdůrazňuje Albert Schandl, konzultant CIRA Advisory. “V prvním kroku jsme se tedy zaměřili nejprve na rešerše a konzultace s provozovateli několika re-use center a podobných provozů z ČR  zahraničí, abychom zjistili podrobné informace o provozu těchto center přímo od lidí z praxe.”

Osloveno bylo celkem 10 českých a zahraničních organizací z re-use komunity. Z hloubkových individuálních rozhovorů s těmito organizacemi jsme následně vypracovali přehlednou SWOT analýzu s profily možných a vhodných provozovatelů Cirkulárního domu. A neopomenuli jsme ani na možné funkční business modely a definování cílových skupin, které mohou mít o aktivity Cirkulárního domu zájem.

Základem re-use centra je správně zvolený obchodní model i aktivity pro veřejnost

“Ve druhém kroku jsme se se vzniklými podklady zaměřili na vypracování konkrétního business modelu, který odpovídá potřebám a cílům Pražské tržnice. V intenzivní kooperaci s týmem Tržnice jsme vypracovali tematickou náplň re-use centra, a to s popisem jednotlivých služeb, které budou v centru provozovány a podpoří tak edukativní charakter projektu,” komentuje průběh spolupráce Schandl.

“Skrze nástroje jako business model canvas a value proposition canvas jsme následně vypracovali 3 možné scénáře fungování Cirkulárního domu – realistický, optimální a ambiciózní. Ty popisují jednotlivé roky ekonomického fungování re-use centra a slouží Pražské tržnici pro posouzení jednotlivých forem provozu centra,” doplňuje Schandl.

Další vývoj projektu Cirkulárního domu v Pražské tržnici 

Cirkulární dům by měl sloužit především jako výkladní skříň re-use aktivit a nabídnout veřejnosti různorodé edukativní programy k tématu cirkulární ekonomiky. Cesta od ekonomické studie k realizaci je samozřejmě ještě dlouhá. Další vývoj tedy ukáže, zda (a jak) se bude studie v praxi realizovat. 

/0 Komentáře/by

Naše Cirkulární akademie oficiálně zahájila svou činnost. Proč se vyplatí zapojit?

,

V úterý 10.1.2023 jsme slavnostně zahájili spuštění Cirkulární akademie – prvního expertního vzdělávacího centra, které vám poskytne hluboký vhled do tématu cirkulární ekonomiky a udržitelnosti. Na akci v Kampusu Hybernská se kromě plánů a aktivit Cirkulární akademie pro rok 2023, diskutovaly také globální, evropské i regionální kontexty udržitelnosti a cirkulární ekonomiky mající dopad na byznys a společnost.

O slavnostním zahájení Cirkulární akademie 2023

Celou akci jsme organizoval jak jinak než udržitelně (zajímá vás, jak zorganizovat udržitelný event? můžete si přečíst náš článek věnovaný tomuto tématu). Využili jsme lokální catering v Kampusu Hybernská, samozřejmostí byla i veganská nabídka nebo výborné domácí cukroví od Ivana Hekerle (Jeneralova). Veškerou výzdobu jsme si zapůjčili z kanceláří. Díky skvělé lokaci jsme žádné věci na akci nemuseli dopravovat. Účastníků se sešel plný sál a atmosféra byla výborná. Pokud i vy chcete dělat vaše akce udržitelně, neváhejte se na nás obrátit.

Děkuji také našim řečníkům David Röling, Laura Mitroliosová, Ondráš Přibyla, Pavlína Kulhánková, Jan Maršák, Vojtech Vosecky, Dagmar Milerova Praskova. Děkuji také celému týmu, který se na akci podílel!

Záštitu Akademii udělilo Ministerstvo životního prostředí a Ministerství průmyslu a obchodu.  Partneři akademie jsou Komerční banka, E.ON, Ipsos, Velvyslanectví Nizozemského království, Kampus Hybernská, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR , či projekt Fakta o klimatu. Mediálními partnery jsou Týdeník Ekonom, Odpadové fórum, BusinessInfo.cz, projekt Společně udržitelně a podcast Loopa Vojty Kovala – Vojtěch Koval.

Proč jsme spustili Cirkulární akademii?

Rostoucí ceny materiálů, energie a dalších surovin jsou jedněmi z hlavních důvodů aktuální dvouciferné inflace a mnoho firem proto své další fungování spojuje s úsporami. Až dvě třetiny firem ale neví, kde hledat prostor pro úsporná řešení mimo snížení spotřeby energie. Na firmy navíc tlačí jak spotřebitelé, tak zaměstnanci a legislativa, aby se chovaly odpovědněji k životnímu prostředí. Na otázky, jak z dané situace ven, jak aktuální krizi proměnit v příležitost a jaké povinnosti se na firmy vůbec vztahují, odpoví první komplexní vzdělávací centrum Cirkulární akademie. Svoji činnost zahájilo 10. ledna v pražském Kampusu Hybernská, a to slavnostním otevřením a představením svých budoucích aktivit. Jeho cílem je vzdělávat klíčové manažery a zaměstnance firem a institucí a ukazovat jim prakticky a do hloubky, jak aplikovat udržitelnost a cirkulární ekonomiku do své praxe, jak snížit negativní dopady jejich aktivit na životní prostředí a kde najít prostor pro úspory. Svůj první vzdělávací kurz “Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám” spouští Cirkulární akademie 26. ledna 2023.

O čem jsme mluvili na zahájení Cirkulární akademie 2023?

Cirkulární akademie nabídne během roku 2023 jarní a podzimní vzdělávací kurzy, prezenční workshopy, 3 exkurze do firem a také intenzivní Cirkulární letní školu. Přednášet bude přes 30 lektorů a expertů ve svém oboru, kteří do hloubky a velmi prakticky předvedou, jak udržitelnost a cirkulární ekonomiku ve firmě implementovat co nejlépe. Vzdělávací kurzy budou reflektovat aktuální témata a dotknou se materiálů, energií, odpadů, ESG, digitalizace, ekodesignu produktu, úspor v provozech, analýz životního cyklu nebo uhlíkové stopy. Cirkulární akademii zaštiťuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu. 

„Cirkulární ekonomika je v Česku pořád nové téma, kterému se zatím věnuje pouze několik inovativních firem. Z globálního hlediska ale vidíme, že jde o megatrend, který pomáhá firmám jak z ekonomické stránky, tak s naplněním strategií udržitelnosti. Proto je více než jasné, že o cirkulární ekonomice uslyšíme pořád častěji a pro firmy je důležité pochopit její benefity a souvislosti. Nejde tedy pouze o odpadové hospodářství, ale také o principy ekodesignu, mapování materiálových toků, využívání recyklovaných surovin, digitalizace a mnoho dalšího. Jsem proto ráda, že otevíráme cirkulární akademii, na které vystoupí jak české firmy, které už se tématu věnují, tak lektoři ze zahraničí a budou s účastníky kurzů sdílet praktické zkušenosti a přínosy cirkulární ekonomiky pro své podnikání,“ vysvětluje Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory, organizátor Cirkulární akademie. 

Legislativa, finance, přístup firem, ale i hrozba CO2 pro naši planetu – to vše zaznělo v rámci oficiálního zahájení Cirkulární akademie

V rámci slavnostního zahájení činnosti se kromě plánů a aktivit Cirkulární akademie pro rok 2023 diskutovaly globální, evropské i regionální kontexty udržitelnosti a cirkulární ekonomiky na byznys a společnost. Alarmující stav stávající klimatické situace zhodnotil Ondřej Přibyla z Fakta o klimatu, který poukázal na reálnou koncentrací CO2 v atmosféře, která je nejvyšší za posledních 800 tisíc let, ale zároveň vyzdvihl, že cirkulární ekonomika je řešením problému. To potvrzuje i Circularity Gap report, z něhož vyplývá, že díky zapojení cirkulární ekonomiky dokážeme snížit emise skleníkových plynů až o 39 %. Toto snížení by nám umožnilo udržet oteplení planety v mezích do 1,5 °C. Vojtěch Vosecký z Circle Economy vyzdvihl fakt, že firmy se už neinspirují, ale jednají. V posledních letech vznikají ve firmách přímo oddělení na cirkulární ekonomiku, a proto je vzdělávání nutností, aby mohlo dojít k systémové změně. Toto tvrzení jako velmi potřebné podtrhla i Pavlína Kulhánková, ředitelka odboru průmyslové ekologie Ministerstva průmyslu a obchodu. Ta zároveň veřejnost a firmy seznámila s legislativními změnami a finančními nástroji, které mají udržitelnost a cirkulární ekonomiku ve firmách podpořit.  Jan Maršák, ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí, naopak představil strategii Cirkulární Česko 2040 a  plánované aktivity na státní úrovni. Laura Mitroliosová poukázala na propojenost ESG a cirkulární ekonomiky, která dokáže splnit cíle v rámci firemních strategií udržitelnosti v enviromentálním pilíři. I když se povinnost ESG reportingu nyní týká pouze 25 firem v Česku, časem tato povinnost připadne až 1500 firmám. Firmy budou potřebovat své cíle a závazky v rámci ESG naplnit i prostřednictvím svého dodavatelsko-odběratelského řetězce, čímž se to nepřímo dotkne i malých a středních podniků. 

Cirkulární akademie přinese firmám praktické příklady, rady a inspiraci, jak začít s udržitelností

„První tematický vzdělávací blok v rámci Cirkulární akademie odstartujeme 26. 1. Hlavními tématy budou Materiály a Voda & biodiverzita. Záměrně jsme tato témata dali jako první, protože ty stojí na začátku procesu, vývoje, ekonomiky a celkového dopadu na životní prostředí. Věděli jste například, že chytrý design produktu a procesu výroby může až o 80 % snížit celkový dopad na životní prostředí? Souvisí s tím vhodně zvolený materiál, vybraná surovina, nebo proces výroby či obalu, apod. A to chceme objasnit, veškeré konsekvence, které s udržitelností a primárně s cirkulární ekonomikou souvisí,“  doplňuje Dagmar Prášková, manažerka Cirkulární akademie. 

Vstupním vzdělávacím blokem provedou účastníky kurzu experti na jednotlivé oblasti z praxe, jakými jsou Adam Havel z MateriÓ, Barbora Koroun z IKEA, Karel Plotěný z Asio, přední český expert na technologie na čištění vod, Jakub Med, odborník na hledání úspor ve firmách díky vodním auditům a Klára Hálová z Mattoni. Mezi další odborníky, kteří vystoupí v dalších blocích, patří mimo jiné Patrik Luxemburk, jehož firma Stabilplastik zpracuje na 4 miliony kilogramů odpadu ročně a dalším firmám pomáhá redukovat odpad v logistice. Tématem designu, cirkulárního stavebnictví a udržitelné architektury provede účastníky kurzu architekt udržitelných staveb Karel Goláň, zakladatel studia crea_tura. Jak na provoz ve firmách proškolí účastníky zakladatelka slovenského Inštitútu cirkulárnej ekonomiky Petra Cséfalvayová, jejíž organizace stojí například za projektem zelené kanceláře Prezidentského paláce na Slovensku. 

„Vidíme, že některé firmy již aktivně chrání přírodní zdroje, a to nejen z environmentálních důvodů, ale i ve snaze zajistit si v dlouhodobém horizontu rozvoj a fungování svého byznysu. Nápojové společností se například začaly starat o čistotu vodních pramenů nebo biodiverzitu v jejich okolí. Výrobci nábytku sází pro změnu nové stromy a obnovují lesy, jinak by za několik let neměli z čeho vyrábět. Pokud by se totiž tyto firmy udržitelnosti aktivně nevěnovaly, ohrožovaly by přímo svou ekonomickou činnost. A právě zástupce Mattoni nebo IKEA, které již konkrétní projekty tohoto typu realizují, jsme také pozvali do Cirkulární akademie jako lektory, aby pomohli inspirovat ostatní firmy, které ještě nemají představu, jak s udržitelností začít,” popisuje náplň kurzů Dagmar Milerová Prášková, manažerka Cirkulární akademie.

Více informací o Cirkulární akademii i tématech jednotlivých kurzů naleznete zde.

/0 Komentáře/by

Co je a co není cirkulární ekonomika? Vyvracíme 6 nejčastějších dezinformací o cirkulárních principech a udržitelnosti (2 / 2)

,

Cirkulární ekonomika je komplexním tématem, kterému se poslední roky dostává stále více pozornosti. Zatímco v prvním díle tohoto dvoudílného článku jsme se podívali na praktické dopady cirkulárních principů, druhý díl bude věnován dezinformacím. Ty se začínají stále více objevovat ve veřejném prostoru, a zkreslují tak skutečný obsah cirkulární ekonomiky i jejích přínosů. S jakými dezinformacemi o cirkulární ekonomice se tedy nejčastěji setkáváme?

Z článku se dozvíte zejména:

  • Jak může cirkulární ekonomika pozitivně ovlivnit naši životní úroveň.
  • Jak je cirkulární ekonomika propojená s evropskou legislativou.
  • Co znamená sdílená ekonomika a jaké možnosti nabízí.
  • Jak nám může cirkulární ekonomika pomoci z energetické krize.

O čem není cirkulární ekonomika?

Internet zaplavily dezinformační weby a s nimi i zkreslené myšlenky a názory, které se opřely také do tématu cirkulární ekonomiky. Mnohdy však tyto postoje vychází z neporozumění tématu, a proto bychom touto cestou rádi uvedli nejčastější dezinformační fauly na pravou míru. O čem tedy skutečně není cirkulární ekonomika?

Dezinformace č. 1: Cirkulární ekonomika je o utahování opasků na úkor životních standardů

Z průzkumu Česká (ne)transformace 2022 sociologického ústavu STEM a výzkumného a komunikačního centra Institut 2050 vyplývá, že ačkoli jsou si Češi vědomi nutnosti zelené transformace, mají zároveň velký strach z ekonomických a sociálních dopadů, které s sebou tyto změny přinesou. Právě strachu v kombinaci s nedostatkem informací o příčinách a dopadech klimatické krize se chopili dezinformátoři i populisté, a přinášejí tak veřejnosti mnohdy doslova katastrofální obrazy poklesu životní úrovně lidí, které přinesou Green Deal, cirkulární ekonomika nebo přechod na obnovitelné zdroje energie. 

Realita: Cirkulární ekonomika dává v první řadě ekonomický smysl

Konkrétními příklady úspěšných realizovaných projektů přinášíme důkazy o tom, že cirkulární ekonomika dokáže nejen zachovat naše současné životní standardy, ale v dlouhodobém rámci může tyto standardy také zvyšovat. V mnohých oborech, jako je například energetika, aplikování cirkulárních principů například v podobě obnovitelných lokálních zdrojů energie pak doslova zabraňuje krizím a propadu životní úrovně.

  • O zajištění dodávek vlastní energie, a tedy zamezení energetických výpadků a cenových výkyvů, usiluje i kladenská továrna LEGO. Střechy svého výrobního podniku proto pokryla fotovoltaickou elektrárnou.

Dezinformace č. 2: Cirkulární ekonomika vede ke snižování kvality výrobků

Mezi cirkulární principy patří recyklace, upcyklace, repasování, dead-stock nebo second-hand a další. Naše konzumní společnost za desetiletí své existence přiřkla těmto modelům a z nich vzniklých produktů nálepku druhořadého zboží nižší kvality. 

Realita: Cirkulární obchodní modely jsou inovativní, což umožňuje zachování kvality výrobků

Technologie a lidské know-how o materiálech a jejich zpracování však již pokročily natolik, že můžeme tyto úsporné a šetrné obchodní modely používat, aniž bychom slevovali na kvalitě zboží a materiálů.

  • Ateliér Paletky upcykluje jednocestné palety, ze kterých vyrábí luxusní nábytek. Zhodnocuje tak materiál, který byl po svém jednorázovém použití v logistickém oboru považován za odpad. Ateliér Paletky však v těchto jednorázových paletách objevil zdroj vzácných a exotických dřevin, které přetváří na nový nábytek a bytové doplňky.

Dezinformace č. 3: Cirkulární ekonomika poškozuje mezinárodní obchod

Cirkulární principy vedou mnohdy v lokální zpracování produktů a materiálů, což snižuje závislost firem na dodavatelském řetězci. To opravdu může vést k poklesu potřeb firem kupovat materiály a komponenty ze zahraničí. 

Realita: Cirkulární ekonomika upřednostňuje lokálnost. S mezinárodním obchodem ale dokáže bez problémů koexistovat, nepovede k jeho zániku. 

Důraz cirkulární ekonomiky na větší lokálnost přináší nesčetné pozitivní dopady nejen pro firmy, ale i pro životní prostředí. Cirkulární ekonomika tedy může v tomto ohledu napravovat negativní externality mezinárodního obchodu a mezinárodních logistických řetězců.

Dezinformace č. 4: Cirkulární ekonomika je dalším diktátem EU

Realita: Jako členové Evropské unie máme plnohodnotné místo ve všech orgánech této instituce a máme tedy možnost se aktivně podílet na tvorbě veškeré legislativy.

Již před lety se členové EU včetně ČR shodli, že cirkulární ekonomika je cestou, kterou chtějí jít a k tomu postupně vytváří nutnou legislativu. Například v podobě Plánu pro cirkulární ekonomiku nebo zařazení cirkulární ekonomiky jako jedno z témat nefinančního reportingu ESG.

Mnohé zmatky a legislativní nejasnosti tak spíše než ze strany EU vznikají v českém prostředí z důvodu nedostatečné reaktivnosti a pozornosti tomuto tématu ze strany českých zákonodárců. Ti mnohdy nechávají překlápění jednotlivých směrnic a nařízení do českého práva na poslední chvíli, což zvyšuje nejistotu firem a naopak to nahrává rétorice euroskeptiků.

Dezinformace č. 5: Cirkulární ekonomika je příklonem ke komunismu

Důležitým cirkulárním principem je i tzv. sdílená ekonomika, která je založena na půjčování nebo spoluvlastnění věcí, které nepoužíváme často či pravidelně. Cílem je zefektivnit využívání zdrojů a snížit plýtvání zdroji na výrobu nových věcí.

Realita: Efektivnější využívání zdrojů pomocí sdílení a cirkularity nevylučuje koncept vlastnění

Ačkoli někteří dezinformátoři i renomovaná média tvrdí, že cirkulární principy vylučují vlastnit majetek (Neplýtvat, recyklovat, nevlastnit. Kdy přejdeme na cirkulární ekonomiku? (Seznam Zprávy) nebo Největší revoluce kapitalismu přichází. Zaplať, ale nevlastni, velí nový trend (finmag),  sdílená ekonomika naopak nabízí další model, který můžeme smysluplně kombinovat s konceptem vlastnění tak, abychom co nejméně zatěžovali životní prostředí.

Dezinformace č. 6: Cirkulární ekonomika je vstupenkou do energetické krize

Zelená transformace včetně evropského Green dealu a přechodu na obnovitelné zdroje bývají dezinformátory označovány za viníky energetické krize, které je Evropa nyní svědkem. 

Realita: Obnovitelné a lokální zdroje energie jsou jednou z cest (nikoliv jedinou), jak dosáhnout energetické soběstačnosti.

Cenu energie však významně ovlivnilo hned několik faktorů najednou – zvýšení poptávky po elektřině v rámci po-covidového oživení evropské ekonomiky, válka na Ukrajině a s ní spojené omezení dodávek plynu z Ruska včetně snah Ruska o zvyšování ceny této komodity, výpadky jaderných a uhelných elektráren v řadě evropských zemí a zdražení emisních povolenek.

Z těchto důvodů tedy není možné označit za viníka energetické krize ani obnovitelné zdroje, ani udržitelné strategie EU. Naopak obnovitelné a lokální zdroje energie mohou být cestou, jak dosáhnout energetické soběstačnosti.

Závěr:  jak nepodlehnout nejčastějším dezinformacím o udržitelnosti?

Dezinformační rétoriku spojenou s tématem cirkulární ekonomiky dále pečlivě sledujeme a budeme i nadále napomáhat vyvracet nejčastější mýty a omyly, které se v souvislosti s cirkulární ekonomikou objevují nejen v médiích, ale i v zasedacích místnostech firem.

Nejste si v záplavě informací jisti, co přesně by mohla cirkulární ekonomika přinést vám? Tím správným rozcestníkem může být Cirkulární akademie CIRAA.

Chtěli byste si přečíst další příklady, jak funguje cirkulární ekonomika v praxi a jaké jsou její pozitivní dopady na společnost i firmy? To vše jsme shrnuli v první díle tohoto článku – O čem je cirkulární ekonomika.

/0 Komentáře/by

Co je a co není cirkulární ekonomika? Aneb jak nepodlehnout nejčastějším dezinformacím (1 / 2)

,

Cirkulární ekonomika je komplexním tématem, kterému se poslední roky dostává stále více pozornosti. S tím ale souvisí i rozdílnost pohledů na to, co cirkulární ekonomika vlastně je. Pro někoho je to odpadové hospodářství nebo způsob, jak recyklovat materiály. Někdo vnímá cirkulární ekonomiku jako synonymum oběhového hospodářství. Když však odhlédneme od teorie a myšlenkových konceptů, čím je vlastně cirkulární ekonomika v praxi? Co přináší cirkulární principy firmám i společnosti a s jakými dezinformacemi a zkreslenými představami se naopak v souvislosti s cirkulární ekonomikou setkáváme? V první části dvoudílného článku se pojďme podívat na praktické přínosy cirkulární ekonomiky.

Z článku se dozvíte zejména:

  • Jak vypadají praktické příklady cirkulárních řešení z konkrétních firem?
  • Jak ovlivňuje cirkulární ekonomika výrobu i spotřebu?
  • Jaké příležitosti cirkulární ekonomika nabízí?
  • Jaký je vztah mezi cirkulární ekonomikou a ekologií?

O čem je v praxi cirkulární ekonomika?

Odhlédněme nyní od teorie a pojďme se podívat na to, co reálně představuje pro firmy a společnost zavedení cirkulárních principů do praxe.

Cirkulární ekonomika snižuje náklady na výrobní materiál

Cena některých výrobních materiálů neúprosně stoupá. Na vině jsou nejen šoky v podobě výpadků dodávek surovin z důvodu covidové pandemie nebo energetické krize, ale i špatné zacházení s některými typy materiálů. Konkrétně například tvorba kompozitů nebo slitin, které znemožňují efektivní recyklaci.

Právě cirkulární principy včetně správně navrženého cirkulárního designu výrobků mohou usnadnit a umožnit recyklaci materiálů nebo repasování celých produktů. Díky tomu je zachována hodnota suroviny a firma může již jednou zakoupený materiál znovu zužitkovat přímo ve své výrobě. Tím výrazně ušetří na nákladech za nákup materiálu.

Touto cestou se rozhodl jít výrobce elektromobilů Tesla, který recykluje až 92 % materiálu použitého na výrobu svých autobaterií.

cirkularni ekonomika

Cirkulární ekonomika umožňuje větší kontrolu nad výrobou

Recyklace a navracení materiálů do výroby snižuje závislost na dodávkách a případných výpadcích materiálu, jakých jsme byli svědkem během covidové pandemie. Recyklace materiálů a výrobních dílů tak umožňuje firmám vyhnout se materiálové krizi.

Materiálové krizi se chce vyhnout i výrobce kamionů Renault trucks. Proto zakládá recyklační továrnu, kde bude recyklovat výrobní materiály a repasovat části svých výrobků.

Cirkulární ekonomika podporuje lokálnost a soběstačnost

Recyklace a navracení materiálů do výroby umožňuje výrobní suroviny znovu použít a zpracovávat lokálně. A to i když byla surovina získána v zahraničí. Cirkulární ekonomika tak smysluplně integruje a kombinuje globální a lokální výrobní modely.

Automobilka BMW plánuje do roku 2040 vyrábět všechny své vozy z recyklovaných materiálů. Tímto způsobem bude lokálně zpracovávat a vracet do výroby i hliník, materiál náročný na těžbu a zpracování.

Cirkulární ekonomika podporuje energetickou bezpečnost

Důležitou součástí cirkulární ekonomiky je také podpora obnovitelných zdrojů energie, které jsou přirozeně získávány lokálně. A používání lokálních energetických zdrojů zajišťuje energetickou i ekonomickou bezpečnost. Firma totiž nemusí spoléhat pouze na dodávky energie zvenčí a neohrožují ji také enormní výkyvy cen energií, kterých jsme byli svědkem během energetické krize související především s válkou na Ukrajině.

Na lokální zdroj energie vsadilo město Mladá Boleslav se svou bioplynovou stanicí. Ta bude z biologicky rozložitelného odpadu firem a domácností vyrábět bioCNG, který poslouží jako palivo pro městské autobusy.

Společnost Sonnetor je známá jako výrobce čajových směsí. Bylinný prach, který vzniká jako odpadní produkt při výrobě čajů, přetvořila pomocí recyklace na pelety na topení. Těmi pokrývá polovinu nákladů na topení ve svém provozu.

Společnost Thermo Fisher Scientific Brno na obrovské střeše svého brněnského závodu vyrábí elektřinu pomocí 2499 fotovoltaických panelů. Odměnou jí za to je 10% úspora elektrické energie a o 1288 tun nižší emise CO2.

Cirkulární ekonomika vytváří nové byznysové modely a příležitosti

Cirkulární principy umožňují vznik novým odvětvím podnikání a obchodních modelů. Do popředí se tak dostávají koncepty jako repasování, upcyklace, recyklace apod. Ty nabízí firmám možnost změnit zaměření svého podnikání nebo přidat ke své podnikatelské činnosti další aktivity. Detailní popis výhod cirkulárních byznys modelů najdete i v tomto článku. 

Biopekárna Zemanka používá pro výrobu svých sušenek nejen primární suroviny, ale také odpadní produkty z jiných firem. Ze zbytkového mláta Plzeňského prazdroje vyrábí slané krekry, od firmy IKEA odebírá kávovou sedlinu na výrobu kávových sušenek a společnost UGO dodává Biopekárně Zemance zbytky ovocné dužiny pro výrobu sladkých i slaných bio Dužinek. 

Cirkulární ekonomika se vrací k osvědčeným kořenům “dobrého života”

Kromě nových obchodních modelů se cirkulární ekonomika vrací k osvědčeným principům, které byly kdysi součástí “dobrého ekonomického života”, ale s rozvojem moderní konzumní společnosti se na ně zapomnělo. Nyní se ukazuje, že to mohou být rozumné a funkční modely, které jsou zároveň vždycky šetrné ke zdrojům.

Online antikvariát Knihobot vrací do oběhu přečtené knihy, které ležely bez povšimnutí v domácích knihovnách. Šetří tak nejen zdroje na výrobu nových knih, ale umožňuje čtenářům také najít knihy, ke kterým už vydavatelství nechystají žádné dotisky.

Na principech cirkulární ekonomiky se začínají organizovat top udržitelné konference, jako například letošní Global Goals Summit 2022. Cirkularita se promítá do různých aspektů organizace eventů včetně cateringu. Rohlík.cz několik měsíců před konferencí svážel do kuchyně White Circusu zeleninu a ovoce, které se neprodaly. Tyto potraviny se následně zpracovaly a využily právě na přípravu udržitelného cateringu pro Global Goals Summit 2022. Více si o zákulisí příprav Global Goals Summit (uhlíkově neutrální, zero waste, vegan friendly) můžete poslechnout v podcastu Loopa Vojty Kovala.

Vše o cirkulární ekonomice v praxi českých firem se dozvíte z podcastu Loopa s Vojtěchem Kovalem. Podcast vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory.

Cirkulární ekonomika se inspiruje přírodou

Na spoustu aktuálních environmentálních otázek můžeme najít odpověď také v přírodě. Ta již dávno navrhla efektivní řešení řady problémů a cirkulární přístup se v nich může inspirovat.

Se zelenou technologií na chlazení budov přišla společnost LIKO-S. Věnuje se totiž zeleným stavbám a střechám, které udržují za pomoci půdy a rostlin stabilní klima uvnitř budov.

Cirkulární ekonomika snižuje uhlíkovou stopu lidské činnosti.

Ekonomická produkce stojí velkou měrou za vysokou produkcí skleníkových plynů. Ty jsou příčinou skleníkového efektu a klimatické krize, s níž se nyní potýkáme. Je tedy potřeba přehodnotit, jak nyní ekonomická produkce probíhá a podívat se na odvětví ekonomiky, které se podílí velkou mírou na tvorbě uhlíkové stopy. Těmito odvětvími jsou například stavebnictví, automobilový průmysl nebo produkce obalů. A právě cirkulární principy se ukazují jako cesta, jak tyto sektory ekonomiky dekarbonizovat.

S vysokou uhlíkovou stopou stavebnictví se snaží vypořádat společnost Skanska. Proto vyvinula recyklovaný materiál Rebetong, který obsahuje 100 % recyklované stavební sutě. Z tohoto materiálu staví společnost Skanska další nové domy a byty.

Cirkulární ekonomika integruje ekologický i ekonomický přístup

Ekologie s ekonomií bývají vnímány jako rivalové, cirkulární ekonomika však ukazuje, jak můžeme rozumně používat přírodní zdroje, aniž bychom ohrozili existenci svou či jiných živočiš

ných druhů a rostlin.

Obchod Textile Mountain prodává přebytkovou textilní metráž a galanterii, která by jinak skončila na skládce nebo ve spalovně. Textile Mountain tak našli environmentálně i ekonomicky udržitelný model, jak se vypořádat s textilním odpadem.

Cirkulární ekonomika je o změně myšlení

S rozvojem konzumní společnosti vznikl v ekonomice lineární model uspokojování potřeb vyrobit – prodat – spotřebovat – vyhodit. Z důvodu klimatické, energetické i materiálové krize si však již tento přístup nemůžeme dovolit. Je na čase revidovat, jakým způsobem nyní fungují naše ekonomiky i firmy a přijít s jinými přístupy, jak dále naplňovat lidské potřeby. Příběhy firem, které našly svou cestu v cirkulárních principech, mohou být tou pravou inspirací.

Výrobce nábytku IKEA poskytuje novou službu Druhý život nábytku. Díky této službě mohou zákazníci vrátit nevyužitý nebo nepoužívaný nábytek, který IKEA nabídne znovu k prodeji, a to za zvýhodněnou cenu.

Jak to změnit? V CIRA Advisory věříme, že prvním krokem ke změně je vzdělávání. Spouštíme začátkem roku 2023 Cirkulární akademii – komplexní vzdělávací program, který účastníkům přinese podrobný vhled do tématu cirkulární ekonomiky i témat s ní souvisejících – od ESG, přes digitalizaci a úspory až po Life cycle analýzu a uhlíkovou stopu.

Chcete se dozvědět také o dezinformacích a zkreslených představách, které se často pojí s tématem cirkulární ekonomiky? Nejčastější mylná tvrzení a domněnky jsme zpracovali v druhém dílu tohoto článku. Ten se zabývá dezinformacemi a tím, co rozhodně není cirkulární ekonomika.

/0 Komentáře/by

Jak na udržitelný event? Eventová manažerka odhaluje, co dělá event skutečně udržitelným a čeho se naopak vyvarovat

, ,

Udržitelnost a cirkulární principy se postupně prolínají do firemních procesů i strategií, ať už z dobrovolné iniciativy firem nebo z důvodu povinné legislativy. Na udržitelné principy by však firmy neměly zapomenout ani při pořádání eventů, ať už se jedná o velké konference a festivaly nebo třeba firemní večírek. Co dělá event udržitelným? Na co se při snaze uspořádat udržitelnou akci zaměřit a čeho se naopak vyvarovat? To vše vysvětluje ředitelka eventového oddělení CIRA Advisory, Eva Šálková, a to na konkrétním příkladu mezinárodní konference #CIC2022: Evropa proti informačnímu chaosu a Mezinárodním strojírenském veletrhu.

Z rozhovoru se dozvíte zejména:

  • Co vlastně dělá udržitelný event udržitelným.
  • Čeho se při pořádání udržitelných eventů vyvarovat.
  • Proč by se měly firmy zajímat o udržitelnost eventů.
  • Jak měřit udržitelnost eventů.
  • Jaké trendy a vývoj lze v oblasti udržitelných eventů dále očekávat.
  • A to vše s konkrétními příklady udržitelných eventů.

Kdo je Eva Šálková

Eva Šálková se věnuje event managementu a projektovému řízení již přes jedenáct let. Své zkušenosti nasbírala jak na straně agentury, tak klienta. Tři roky působila v zahraničí, kde se také poprvé setkala s pojmem udržitelných eventů. V posledních letech měla na starosti hlavně tvorbu eventových strategií pro různé firmy a jejich komplexní zastřešení včetně exekuce, komunikace a eventového marketingu. V CIRAA Eva vede eventové oddělení, kde se kromě strategií věnuje zejména cirkulárním a odborným eventům a jejich rozvoji.

Eva Šálková, ředitelka oddělení eventů v CIRA Advisory s.r.o.

Firmy hledají způsob, jak snížit ekologickou stopu svých eventů

I eventy mohou být cestou, jak dostát svým firemním závazkům v oblasti udržitelnosti. V tomto ohledu se na naše eventové oddělení obrací firmy, které by rády svůj večírek nebo konferenci uspořádaly s co nejnižší ekologickou stopou a v rámci principů cirkulární ekonomiky. Ze strany firem zaznívají k udržitelným eventům mnohdy podobné dotazy, a proto jsme se rozhodli na toto téma vyzpovídat naši eventovou expertku Evu Šálkovou, která vám odhalí, co obnáší přípravy udržitelných akcí.

Evi, prozradíš nám, co jsou to vlastně udržitelné eventy?

Pro mě je to jednoznačně event, kde se na udržitelnost myslí už od začátku, od samotné fáze plánování, přes realizaci a následné vyhodnocení. Je to takový event, kde sama udržitelnost je jeho záměrem, a promítá se tak do všech prvků plánování, a to včetně posouzení dodavatelů, které budeme pro event potřebovat, nebo zamyšlení se nad tím, jak můžeme věci, které jsme na event použili, po skončení akce znovu využít.. 

Co musí takový event splňovat, abychom ho mohli označit jako udržitelný?

Udržitelné akce jsou hodně o ověřování, prověřování, třeba právě dodavatelů a všeho, co se na akci chystáme použít. Cílem je pak nejnižší dopad eventu na životní prostředí. Udržitelné akce mohou mít ale kromě environmentálních i spoustu sociálních aspektů a benefitů. Můžeme třeba podpořit pracovní místa v regionu, zapojit do pořádání akce sociální podniky, budovat takto komunitu v dané oblasti nebo v rámci oboru.

Pak si myslím, že silnými motivátory pro pořádání udržitelných akcí jsou pro firmy i finanční a energetické úspory. Udržitelný event je způsobem, jak efektivně nakládat se zdroji. Materiál, který jsme již jednou zakoupili na nějakou předchozí akci, můžeme použít opakovaně, jen je potřeba na to myslet již při jeho pořizování.

Ráda bych upozornila na to, že pokud po akci vysázím 100 stromů, tak to neznamená, že se jedná o 100 % uhlíkově neutrální akci. V tomto případě se nejedná o udržitelnou akci, ale o greenwashing.

Ze strany firem, které by chtěly uspořádat udržitelný event, prý padají mnohdy podobné a opakující se dotazy. S jakými otázkami se ze strany klientů tedy setkáváš nejčastěji?

Jednoznačně jedna z prvních otázek je, zda to nebude příliš drahé a složité. A pak jestli se to bude lidem líbit. K tomu říkám, že udržitelnost může naopak organizování akcí zlevnit. Jedná se především o úspory, o znovu použití věcí, které už máme, nebo třeba domluva barterové spolupráce. Spoustu věcí nemusíme na event kupovat, ale můžeme si je třeba půjčit.

Co se týká složitosti takových akcí, tak tam doporučuji vyhnout se metodám pokus a omyl a obrátit se rovnou na zkušeného koordinátora, který na sebe převezme organizování eventu. Klienti se tím vyhnou tomu, aby naletěli na různé greenwashingové praktiky, kterých je dnes plno.

A zda se to bude lidem líbit, to je samozřejmě otázka vkusu, mně se udržitelné akce líbí a jiné už ani neděláme. Důležitá je v tomto ohledu komunikace eventu. Je potřeba lidem vysvětlit, že udržitelnost na akci je vlastně benefit. Lidi na udržitelnost dnes velmi slyší a láká je to. Právě proto to pojímáme jako způsob vzdělávání o udržitelnosti v rámci eventu, nejčastěji nějakou hravou formou.

Na konferenci „Strategie udržitelných eventů“. Kongresové centrum Praha, 2022.

Když zmiňuješ metodu pokus omyl, jakých nejčastějších prohřešků se firmy ve snaze uspořádat udržitelný event mnohdy dopouštějí?

Jako nevětší prohřešek v tomto ohledu mi přijde, že je to nezkušenost firem s organizováním  udržitelných akcí a pak to, že si nedají na vše dostatek času. Pak nestíhají, a to nemusí dopadnout dobře. Doporučuji tedy hlavně začít se vším včas, mít připravený tým a jasně vědět, čeho chci vlastně dosáhnout. Dobré je mít nějakého zkušeného koordinátora, který s akcí pomůže.

V tomto ohledu jdou do toho některé firmy opravdu po hlavě, chtějí hned, aby na akci bylo úplně všechno udržitelné a pak udělají spoustu chyb. Třeba to, že si neověřují dodavatele, věří všemu, co jim dodavatel řekne a už se po tom více nepídí. Opravdu apeluji, že je potřeba vše předem promyslet. Co chci, jak to udělám, kde to nakoupím, ale i co s tím udělám po skončení akce.

Evi, napadá tě z poslední doby nějaký event, který bys uvedla jako vzorový z pohledu udržitelnosti?

Z akcí CIRAA z poslední doby bych uvedla mezinárodní konferenci #CIC2022: Evropa proti informačnímu chaosu. Tam se nám povedla spousta hezkých udržitelných řešení. Třeba jsme měli půjčené visačky na krk, a to v rámci partnerství s danou firmou, která nám visačky půjčila formou barteru za uvedení jejich proma na akci. Nemuseli jsme tedy nic kupovat. To je taky hezký příklad toho, jak se dá na uspořádání udržitelného eventu ušetřit. V rámci cateringu jsme pak nepoužili nic jednorázového. A zbytky jídla si mohli vzít účastníci domů :).

Hodně jsme také minimalizovali tiskoviny na akci a místo toho jsme použili QR kódy s infem na webu. Když už jsme přeci jenom museli něco tisknout, tak jsme použili recyklovaný papír s certifikátem. Zbytky tiskovin a papíru jsem pak po akci nesla do školky, kde si na ně mohou děti dále malovat, nebo z nich mohou něco vyrobit, vystříhat.

Pro samotnou akci jsme pak zvolili místo konání v centru města, aby se všichni účastníci mohli dostavit pěšky nebo MHD. K tomu jsme účastníky před akcí přímo vyzvali. A doporučovali jsme jim také hotely, kde víme, že dbají na zásady udržitelnosti.

Mezinárodní konference #CIC2022: Evropa proti informačnímu chaosu

Z dřívějších akcí pak ráda uvádím cirkulární expozici na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, kterou jsme realizovali společně s Institutem Cirkulární Ekonomiky v roce 2019. Jednalo se o týdenní akci, jejíž součástí byla i konference s názvem Český hotspot. My jsme zařizovali stánky pro cirkulární expozici i pro tuto tematickou konferenci, a to doslova se vším všudy, stánky jsme budovali úplně od základů.

Pro konstrukci stánků jsme zvolili flexibilní moduly od KOMA Modular, celou expozici jsme pak na místo dovezli na autě na CNG pohon od Ronyenvi. A abychom snížili uhlíkovou stopu dopravy, tak se toto auto na CNG pohon stalo také součástí expozice na veletrhu. Tím jsme ušetřili cestu zpět do depa a pak zase po veletrhu cestu do Brna pro vyzvednutí stánku.

Zařízení stánku a dekorace jsme si pak zapůjčili. Například Plastia nám poskytla všechny květiny i vermikompostér. Vše, co jsme na stánku spotřebovali, jsme tak mohli rovnou kompostovat a vermikompostér se stal i edukativním prvkem pro návštěvníky veletrhu.

Namísto jednorázového nádobí jsme zároveň nakoupili vše potřebné na IKEA a po veletrhu jsme nádobí převezli do naší nové kanceláře, kterou jsme si v té době zařizovali. Odmítli jsme také na stánku podávat nápoje z jednorázových plastových lahví a kelímků, ale domluvili jsme se s Mattoni na zpětném odběru skleněných lahví jejich minerálních vod. A všechny kolegy a zúčastněné partnery jsme přemluvili, ať dojedou na veletrh spolujízdou nebo vlakem.

Dá se udržitelnost eventů měřit?

Evi, firmy často zajímá, jestli se dá udržitelnost eventů měřit. Jde to i u eventů?

Určitě si pro každý event můžeme stanovit konkrétní měřitelné cíle, které slouží pak pro porovnání mezi jednotlivými akcemi nebo v čase. Mezi takové metriky může patřit třeba snížení množství odpadu, který na akci vznikne, jaký je podíl směsného a recyklovaného odpadu z akce, jak se podařilo ušetřit vodu, ale jde měřit třeba i uhlíková stopa celého eventu. Dále mě napadá třeba minimalizace zbytků jídla nebo procentuální poměr rostlinné a živočišné stravy. A samozřejmě ušetřené materiály jako papír, dekorace apod.

Evi, proč by se měly firmy vlastně o udržitelné akce zajímat? Co firmy na udržitelných eventech oslovuje?

Z mého pohledu bude o udržitelné eventy mezi firmami stále větší zájem a jednou to bude i nutnost. A to třeba kvůli legislativě a ESG, ale i legislativě budoucí, která se teprve připravuje. Udržitelné eventy jsou zároveň způsobem, jak šířit povědomí o udržitelnosti a jak o tomto tématu vzdělávat.

Pro firmy je to pak samozřejmě dobré PR navenek, ale i dovnitř firmy mezi zaměstnance. Především pro mladou generaci je důležité vědět, že jejich firma má udržitelnou strategii a že tyto závazky aktivně dodržuje.

Z pohledu dalších firem na trhu pak může být udržitelný event inspirací i pro ostatní firmy. Firma, která uspořádá udržitelný event, může být v tomto průkopníkem. A to může samozřejmě zlepšit i její image. I petrolejová firma může své eventy uspořádat udržitelně. Je lepší alespoň část byznys aktivit dělat udržitelně, pokud vám základ podnikání zatím nedovoluje být více eko-friendly :).

A co já mám úplně nejradši – firma může efektivně nakládat se svými zdroji. Napadá mě příklad v podobě květin, které jsme zakoupili v květnících, abychom je po akci mohli přemístit do kanceláře firmy a pak je zase použít na další akci, kterou firma plánuje.

A jaký myslíš, že bude v oboru eventů vývoj do budoucna?

V tomto si myslím, že bude firmy v pořádání udržitelných akcí stále více tlačit povinná legislativa, ale i finanční důvody. A velký posun pak vidím do budoucna v technologiích. Trend je v digitalizaci. Právě technologickou stránku eventů hodně posunul covid, kdy se spousta eventů přesunula do online prostoru. Řada řečníků ze zahraničí, kteří by sem museli na akci dojet nebo přiletět, se teď může připojit online. To hodně snižuje ekologickou stopu dopravy.

Ale pozor, i technologie mají ekologický dopad, protože se samozřejmě musí nabít, taky se nějak vyrobily a to má taky nějaký dopad. Napadá mě příklad jedné akce, kde bylo pro účastníky k dispozici na 150 tabletů, aby si vše mohli zaznamenávat elektronicky. Ale jen nabít ty tablety mělo takovou obrovskou spotřebu elektřiny, že ta akce měla horší dopad, než kdyby si všichni dělali poznámky na papír nebo dostali online záznam z konference.

A když se vrátím k těm trendům, tak bych určitě zmínila i nové materiály a jejich opakované použití, šetrnější způsoby tisku nebo třeba lokální jídlo a potraviny.

 

Chystáte se pořádat konferenci nebo firemní večírek a chtěli byste, aby akce proběhla co nejvíce udržitelně? Kontaktujte naši eventovou konzultantku Evu, která vám poradí, jak takovou akci pojmout.

Eva Šálková

salkova@ciraa.eu

/0 Komentáře/by

Co znamenal rok 2022 pro CIRAA? Tady jsou klíčové projekty a spolupráce s dopadem, které máme za sebou.

,
Galavečer Cen SDGs2022

Tento rok byl pro nás opravdu pestrou jízdou. Pracovali jsme na různorodých projektech a pro celé spektrum organizací. Od lídrů odvětví jakými jsou např. Kofola, Komerční banka či Skanska Residential, přes ambiciózní startupy, až po neziskovky a orgány veřejné správy. Radili jsme v inovačních centrech. Byli jsme u organizace top udržitelných eventů tohoto roku. Startovali jsme komunikaci klimatické změny v Moravskoslezském kraji. Navrhovali fungování cirkulárních budov a kanceláří v Praze. Rozjeli jsme první komplexní vzdělávací akademii v oblasti cirkulární ekonomiky. Jaké to bylo? 

Prohlédněte si naše klíčové projekty a spolupráce s největším dopadem. Těší nás, že jsme i v tomto roce pomáhali českým firmám a dalším organizacím s promítnutím udržitelnosti do praxe, udržitelnou komunikací a pořádáním cirkulárních eventů.

Poradenství v udržitelnosti: radili jsme 24 firmám na více než 40 projektech

Díky 2 675 hodinám práce (a číslo ještě dále roste) na různorodých projektech se nám v letošním roce povedlo ustálit podobu našeho vlajkového poradenského produktu, kterým je Quick Check udržitelnosti firmy. Quick Check lze zjednodušeně přirovnat ke komplexnímu auditu ve firmě v oblasti udržitelnosti.

„Troufám si říct, že Quick Check v dnešní podobě přesně odpovídá aktuálním potřebám strategického managementu firem v problematice udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Díky své škálovatelnosti a univerzálnosti se Quick Check hodí jak pro úplné nováčky, tak i pro firmy, které již dělají kroky na cestě k cirkularitě, chtějí se neustále posouvat vpřed a hlavně mít ve svých aktivitách strukturu,” vysvětluje Laura Mitroliosová.  

V jakých firmách jsme náš Quick Check použili letos? 

Kofola – analýza udržitelnosti a materiálových toků nápojářské skupiny

Mezi největší poradenské projekty, kde jsme metodiku Quick Checku letos použili, patřila bezpochyby analýza udržitelnosti pro nápojářskou skupinu Kofola. Projekt vyžadoval zapojení 11 výrobních závodů z 5 zemí v Evropě s více než 2000 zaměstnanci a 26 značek patřících pod skupinu Kofola. 

Projekt v délce více jak půl roku zahrnoval mimo jiné:

  • Quick Check výrobního podniku Krnov, 
  • rozsáhlé Stakeholder dialogy, 
  • rešerše legislativních trendů,
  • identifikaci globálních trendů v udržitelnosti v nápojářském segmentu,
  • mapování dodavatelského řetězce klienta,
  • vytyčení témat na základě kterých nyní bude Kofola připravovat svoji strategii udržitelnosti.

Jak na cirkulární budovy a kanceláře? Zásadní otázka tohoto roku.

Dopady aktuální energetické a materiálové krize se promítly intenzivně i do oblastí správy a řízení budov. I tyto aspekty jsme řešili v rámci cirkulárního scanu budov Akademie múzických umění v Praze. Pro Akademii múzických umění v Praze (AMU) jsme  zanalyzovali smlouvy a faktury týkající se zejména nakládání s odpady. Udělali jsme terénní šetření v budovách klienta na základě interní metodiky „Cirkulární Quick Check kanceláří”. A nastavili systém priorit – krátkodobých i dlouhodobých – pro další rozvoj cirkularity v budovách a kancelářských prostorech rektorátu AMU a jednotlivých fakult HAMU, DAMU a FAMU.  

Jak aplikovat cirkulární byznys modely do tržního prostředí?

Cirkulárních byznys modelů jsou desítky. České firemní prostředí se ale teprve učí „přemýšlet cirkulárně”. Snažíme se v tomto směru firmám a dalším organizacím co nejvíce pomáhat. V tomto roce jsme intenzivně pracovali např. na aplikaci reuse modelu do českého tržního prostředí. 

Model reuse je nezbytnou součástí cirkulární ekonomiky a my se jeho aplikací do praxe zabýváme dlouhodobě. Mezi kreativně nejzajímavější projekty v tomto ohledu patřila ekonomická studie pro využití objektu Haly 39 v areálu Pražské tržnice v Holešovicích. Výsledkem je návrh Cirkulárního domu, unikátního živého prostoru, který má být výstavní skříní lokálních re-use aktivit. Navrhli jsme fungování a ekonomiku daného prostoru jako edukativního reuse centra. V rámci tohoto projektu jsme absolvovali deset stakeholder dialogů se zástupci reuse center v ČR i v zahraničí. 

Reuse tématu jsme se intenzivně věnovali i v rámci rozběhu činnosti České federace nábytkových bank a re-use center, kde působíme jako zakládající člen. Pro Českou federaci reuse jsme připravili obchodní model, na jehož základě nastartovala svoji činnost. Pokračovali jsme přípravou komunikační strategie i konceptu originálního eventu Křeslo pro CEO.

Experti CIRAA v inovačních centrech, udržitelných soutěžích, expertních skupinách a eventech

Naše majitelky, Laura Mitroliosová a Ivana Hekerle mají osvědčení expertů pro poradenství firmám v rámci činnosti českých inovačních center (SIC, JIC, MSIC). Status experta letos získal taktéž náš konzultant Albert Schandl. V inovačních centrech jsme radili např. při rozběhu firem Fair Bio pražírna, Classic Oil či Art Carbon. Laura pomáhala rozvíjet trend udržitelnějšího sportu a s tím souvisejícího cirkulárního pořádání sportovních událostí. Tyto aktivity vykonávala jakožto členka speciální Komise pro udržitelnost Českého Olympijského výboru a taktéž v rámci konzultací pro Český florbalový svaz. 

U letošních Cen SDGs 2022 (Ceny za rozvíjení Cílů udržitelného rozvoje OSN) jsme byli téměř od začátku. Stali jsme se letošními partnery události Global Goals Summit 2022 a naše majitelky Laura a Ivana celé porotcování Cen SDGs 2022 i facilitovali. Osvětu o Cílech udržitelného rozvoje OSN jsme pomáhali šířit i pomocí podcastu LOOPA. Svým hlasem jsme rovněž pomohli vybrat vítěze udržitelného podnikání Top odpovědné firmy, kterou pořádá Byznys pro společnost.

Kromě již zmíněného Global Goals Summitu 2022 pro nás klíčovou zkušeností v oblasti eventů byla i největší mezinárodní konference o dezinformacích –  Evropa proti informačnímu chaosu. Pro organizátora – institut CEDMO – jsme kompletně zajišťovali organizaci eventu, tak aby odpovídala principům udržitelnosti.

Galavečer Cen SDGs2022

Galavečer Cen SDGs2022: Laura Mitroliosová a Ivana Hekerle.

Rozvíjíme strategickou komunikaci udržitelnosti napříč obory

V oblasti strategické komunikace udržitelnosti jsme připravovali komunikační strategie pro firmy všech velikostí. Od lídrů udržitelných inovací ve svém odvětví jako např. Skanska Residential, přes ambiciózní startupy jako je reKáva, až po neziskovky či orgány veřejné správy. 

Skanska Residential – jak vylepšit co už funguje?

„Společnost Skanska osobně považuji za „značku”, která má skvěle propracovanou komunikaci, strategii udržitelnosti, má za sebou konkrétní úspěšné projekty a udržitelné inovace každý den zavádí do praxe,” uvažuje Ivana Hekerle.  Posunout výjimečnou firmu, která skvěle funguje a hezky komunikuje, pro nás byla výzva, se kterou jsme se ale úspěšně poprali a pro Skanska Residential vytvořili komunikační strategii pro oblast udržitelnosti.

Navázali jsme na úspěšnou kampaň Kultura bydlení a doporučili v ní pokračovat s apelem na konkrétní rezidenční projekty Skanska a rozvíjení komunitní komunikaci. Skanska realizuje mnoho udržitelných řešení a inovací, díky nimž se v jejich stavbách lidem žije příjemněji, komfortněji a udržitelně. Navíc jim stavby šetří náklady na energie, spotřebu vody, nebo pravidelné údržby.   

„U klienta jsme zanalyzovali dosavadní profil v oblasti udržitelnosti. To zahrnuje např. určit, kde je potenciál pro komunikaci vzhledem k aktivitám klienta a také obecně k trendům v udržitelné výstavbě. Nastavili jsme doporučení pro rok 2023 a vypíchli hrozby a na co si dát pozor v komunikaci udržitelnosti,” doplňuje Ivana. 

Po prezentaci komunikační strategie pro Skanska Residential – kolegové Ivana Hekerle, Albert Schandl a Jana Babiková.

LIFE COALA: startujeme proces adaptace na klimatické změny v Moravskoslezském kraji

Vypracovat strategii komunikace pro projekt LIFE COALA bylo pro náš tým velkou výzvou hned z několika důvodů – vzhledem ke komplexitě celého tématu, plánované délce projektu (10 let!), počtu aktivních partnerů (13 velkých organizací včetně měst, univerzit, ministerství,…), ale především – kvůli důležitosti samotného tématu adaptace na klimatické změny v kraji. To poslední vystihl na společné schůzce ekopsycholog Jan Krajhanzl, spoluautor výzkumu Česká (ne)transformace 2022, když řekl, že pokud pohoří adaptace na změnu klimatu v MSK kvůli špatně zvolené komunikaci, pak můžou být společenské důsledky opravdu dramatické. A naopak, pokud se vše strategicky dobře nastaví již od začátku, může se v MSK v následující dekádě mnoho věcí změnit k lepšímu. Právě tato odpovědnost náš komunikační tým v čele s Ivanou Hekerle dobře nakopla a výsledkem je „nadupaná strategie”, která je především data driven – vychází z reálných průzkumů veřejného mínění, průzkumů činností samospráv, aplikované psychologie a mnoha hodin strávených rozhovory se stakeholdery.

Pokud Vás zajímají další projekty z oblasti komunikace udržitelnosti, bližší informace najdete v našich referencích. Udržitelnou komunikaci jsme nastavovali a řídili v mnoha firmách včetně Biopekárna Zemanka, Sociorating, reKáva, Q Designers (start projektu 100 dětských skupin), Mary Kay, McDonalds, KB, Český cirkulární hotspot a další. 

Náš ESG rozcestník pomohl desítkám firem všech velikostí pochopit podstatu nefinančního reportingu 

Tento rok byl pro vývoj nefinančního reportingu ESG zvlášť významný (aktuální vývoj ESG včetně termínů a povinností pro firmy popisujeme podrobně např. zde). Klienti na tento trend reagují a chtějí se rychle zorientovat v problematice ESG a souvisejícího nefinančního reportingu. Proto jsme přišli s iniciativou ESG rozcestníku. Vyplnění dotazníku včetně výsledků je zcela zdarma. Během několika měsíců ho vyplnily už desítky firem všech velikostí – od menších po nadnárodní korporace. „ESG rozcestník jsme navrhovali tak, aby jej dokázali majitelé či manažeři firem vyplnit z hlavy bez složitých podkladů. Výsledná zpráva je vždy personalizovaná na míru dané firmě dle odpovědí, které uvedla kontaktní osoba,” vysvětluje Laura Mitroliosová.

Manuál udržitelné komunikace bez greenwashingu šel na dračku jako chleba vyndaný z horké pece 

Manuál udržitelné komunikace bez greenwashingu jsme vytvořili ve spolupráci s Univerzitou Karlovou. Během necelého půl roku od jeho publikování měl manuál stovky stažení a to nejen z Česka ale i ze Slovenska. 

Tento úspěch Manuálu nám potvrdil, že jsme tady trefili do černého – firmy intenzivně hledají návody, jak komunikovat udržitelnost pravdivě, transparentně a věcně správně. Zkrátka tak, aby se vyhnuli typickým hříchům greenwashingu. V návaznosti na vydání Manuálu jsme absolvovali rozhovory s firmami a organizacemi, které si tento dokument stáhly. Organizovali jsme workshopy na toto téma (např. v rámci Týdne inovací v listopadu). Z rozhovorů jsme se dozvěděli, že téma greenwashingu je pro firmy nové a velice často principy komunikace bez greenwashingu neumějí aplikovat do denní reality své organizace. I proto jsme se tomuto tématu rozhodli dále naplno věnovat – pokračujeme v projektech přípravy firemních strategií v oblasti udržitelné komunikace, organizujeme vzdělávací eventy na toto téma apod. 

Závěr: co nás čeká v příštím roce?


Začneme tím nejdůležitějším – vzděláváním. 

Celý svět se nám tento rok mění přímo před očima. Válka na Ukrajině a energetická krize nám nastavují ještě ostřejší zrcadlo. Odhalují, jak křehké a napadnutelné jsou bezpečnost, naše materiální jistoty a ekonomické systémy, v nichž žijeme. Jak zajistit větší ekonomickou bezpečnost EU a ČR? Jednou z odpovědí je cirkulární ekonomika. 

Cirkulární ekonomika je taktéž klíčovým prvkem dekarbonizace evropského průmyslu. Každá klimatická strategie (ať už firemní strategie snižování emisí nebo strategie na úrovní samospráv) s ní proto musejí počítat. 

Analýzy průzkumů veřejného mínění během prací na projektu LIFE COALA nám bohužel ukázaly, že o Green Dealu (rozuměj zelené transformaci ekonomik EU) existuje u laické veřejnosti extrémně nízké povědomí. Firmy a státní instituce jsou na tom o něco lépe. Přesto mnohdy tápou, jak udržitelnost promítnout do reality své organizace.

Jak to změnit? V CIRA Advisory věříme, že prvním krokem ke změně je vzdělávání. Spouštíme začátkem roku 2023 Cirkulární akademii – komplexní vzdělávací program, který účastníkům přinese podrobný vhled do tématu cirkulární ekonomiky i témat s ní souvisejících – od ESG, přes digitalizaci a úspory až po Life cycle analýzu a uhlíkovou stopu. Budete u toho s námI? 

/0 Komentáře/by

ESRS standardy a sektorová témata k nefinančnímu reportingu ESG jsou venku. Co se bude dít v následujících měsících?

,

Vypracování jednotných standardů k vykazování informací o udržitelnosti, tedy standardů ESRS, svěřila Evropská komise agentuře EFRAG (poradní skupina pro účetní výkaznictví). Investorům tyto standardy zjednoduší posuzování firem z hlediska udržitelnosti. Jakých témat se připravené standardy týkají a co se bude dít dál?

Na úvod přinášíme shrnutí vývoje v oblasti standardů nefinančního reportingu ESG za rok 2022: 

  • Směrnice CSRD byla přijata, členské státy mají nyní 18 měsíců, aby ji překlopily do své legislativy.
  • Směrnice CSRD vytvořila procesní rámec vzniku nefinančního reportingu, tedy jakých firem se bude reporting povinně týkat, jaká témata budou standardy pokrývat (pilíře ESG) a kdo tyto standardy bude vytvářet (EFRAG).
  • Směrnice také definuje, že standardy budou vznikat průběžně, a to formou tzv. delegovaných aktů. Delegované akty jsou flexibilní a umožní reagovat na potřeby trhu (např. upravit standardy dle zpětné vazby firem, kterým vzniká povinnost nefinančního reportingu).
  • EFRAG zveřejnila minulý měsíc návrh nových standardů ESRS, které mají usnadnit firmám tvorbu nefinančních reportů ESG.

 

Plánuje Vaše firma zavádět ESG strategii (strategii udržitelnosti)? Naše komplexní ESG služby pomáhají mnohým firmám, jako je ta Vaše. Neváhejte nás kontaktovat pro úvodní nezávaznou konzultaci.

 

CIRAA ESG rozcestník je k dispozici zde.

CIRAA ESG rozcestník

ESRS standardy čekají na schválení Evropskou komisí

Jak jsme zmiňovali v článku o vývoji tématu ESG za rok 2022, začátek roku proběhl v duchu připomínkování jednotlivých standardů a metodologie. Tyto připomínky a podněty agentura EFRAG postupně prošla a zapracovala je do finální podoby standardů. Jejich podobu zveřejnila v listopadu 2022. Nyní bude mít za úkol Evropská komise jednotlivé návrhy standardů projít a odsouhlasit.

V tuto chvíli tedy čekají na schválení dvě skupiny standardů:

  •  tzv. průřezové standardy k obecným principům a tématům reportingu (cross-cutting standards dle obrázku níže) 
  • a tzv. tematické standardy (topical standards).

Zdroj: PWC: EU newsletter #3 – Sustainability reporting – Part A: what you need to know about the EFRAG’s exposure drafts.

Tematické standardy budou obsahovat 3 skupiny témat, které korespondují se zkratkou ESG. Tedy oblasti environmentální, sociální a governance. V rámci environmentálních témat jsou připravené standardy pro tyto okruhy:

  • Celkové cíle firmy v oblasti klimatu
  • Znečišťování vody a půdy
  • Vodní zdroje
  • Biodiverzita a ekosystémy
  • Cirkulární ekonomika a využívání zdrojů

Je vhodné doplnit, že firma nebude muset reportovat pro všech pět okruhů – vybere si jenom ty okruhy, které jsou pro její firemní realitu významné. Jde o uplatnění tzv. principu dvojí materiality (relevantnosti) definovaného rovněž  ve směrnici CSRD.

Zdroj: New Guidelines on Reporting Climate-Related Information, European Commission (See note 4)

Z oblasti sociálních témat jsou pak připravené standardy pro okruhy:

  • Rovná práva a příležitosti
  • Pracovní podmínky a dodržování lidských práv
  • Pracovníci v dodavatelsko-odběratelském řetězci
  • Ovlivněné komunity
  • Koncoví zákazníci

V části governance jsou pak standardy hotové pro okruhy:

  • Způsob řízení firmy (včetně posouzení rizik a kontrolního systému)
  • Popis organizační struktury firmy a principů zodpovědného podnikání

EFRAG zveřejnila vybraná odvětví se specifickými nároky na reporting, na standardech však ještě pracuje

V následujících měsících bude mít EFRAG na starost přípravu standardů pro sektorová témata, která se týkají pouze konkrétních odvětví hospodářství. Těmi nakonec budou zemědělství, těžba uhlí, těžební průmysl obecně, distribuce ropy a zemního plynu, energetika, silniční doprava, výroba motorových vozidel, produkce potravin a nápojů a textilní průmysl.

“Právě se sektorovými tématy byla spojena velká očekávání. A to nejen co do obsahu jednotlivých standardů, ale především výběru odvětví, kterých se budou sektorová témata týkat. Výběr sektorů nakonec plně koresponduje se snahami o zelenou transformaci evropského hospodářství – jedná se totiž o ekonomicky strategická odvětví s velkým potenciálem změn. Odvětví jako energetika, těžební průmysl a distribuce ropy a zemního plynu mají zároveň v kontextu válečných událostí posledního roku také velký význam bezpečnostní a politický,” komentuje sektorová témata Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory.

Pro malé a střední podniky připraví EFRAG standardy až v průběhu roku 2023

Časovou osu, která určuje firmám termín platnosti povinného nefinančního reportingu určuje opět směrnice CSRD. Pro malé a střední podniky se pak bude EFRAG zabývat standardy zvlášť, a to v příštím roce. Jedná se o tzv. standardy o vykazování udržitelnosti pro malé a středně velké podniky. Těmto firmám chce EFRAG uzpůsobit především rozsah povinností reportingu, a to úměrně dle velikostí těchto podniků.

/0 Komentáře/by

Jak zavést digitální pasy do průmyslu?

,

Materiálové pasy výrobků mají v evropském prostoru vstoupit v platnost od roku 2024. Legislativně se budou opírat o nové Nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků a týkat se budou nejprve vybraných odvětví – textilního průmyslu, stavebnictví a zpracování průmyslových baterií a baterií pro elektromobily. Materiálové pasy mohou představovat přínosy v podobě rozvoje cirkulární ekonomiky a cirkulárních obchodních modelů. Technické řešení nabízí například software společnosti Circularise. Ta nedávno získala masivní finanční podporu ve výši 11 milionů eur od investorů a soukromých firem. Jakým směrem se ubírá další rozvoj technologií digitálních pasů výrobků?

Pro základní informace o tématu digitálních pasů a blížící se legislativě spojené s tímto tématem čtěte náš článek Digitální pasy výrobků – čeká nás už brzy další byrokratická zátěž, nebo příležitost k rozvoji ekonomiky?

Digitální pasy evidují informace o materiálech, ale i o dodavatelském řetězci včetně informací o duševním vlastnictví

I přes existující a funkční technická řešení materiálových pasů výrobků zůstávají stále nedořešené mnohé základní otázky. A to například rozsah, který by měly tyto softwary či aplikace pokrývat. Ideálně by měla technická řešení pro evidenci digitálních pasů výrobků zahrnout celý hodnotový řetězec daného odvětví a také zajistit bezpečné uložení všech dat a citlivých informací, které budou firmy do evidence ukládat. Například informace spojené s obchodním tajemstvím nebo duševním vlastnictvím. Právě těmito problémy se chce intenzivně zabývat nizozemská společnost Circularise, která získala na podzim tohoto roku finanční podporu 11 milionů eur na další rozvoj svého softwaru pro materiálové pasy.

Dopad i na automotive segment, výrobce obalů nebo stavebnictví, tedy obory s vysokou uhlíkovou stopou

Software společnosti Circularise je založený na blockchainové technologii a svým klientům poskytuje i takové informace jako ověření původu materiálů nebo řízení uhlíkové stopy. Právě tyto funkce jsou užitečné pro firmy z oboru zpracování chemikálií, plastů a kovů, ale i z oboru automotive, elektroniky nebo výroby obalů a stavebních konstrukcí.

Poskytnutá finanční podpora by tak společnosti Circularise měla sloužit jako prostředek pro další rozvoj softwaru speciálně pro tato odvětví. Z tohoto důvodu navázala firma mimo jiné také spolupráce se značkami jako jsou Mitsubishi Chemicals, Philips Domestic Appliances nebo Porsche.

Digitální pasy poskytují užitečné informace i do nefinančních reportů firem

Start-up Circularise má také velkou podporu ze strany Evropské komise. Circularise totiž svým softwarem pro evidenci materiálů poskytuje řešení pro strategické plány EU v oblasti dekarbonizace nebo evidence nefinančních dat ESG. A to zároveň v plné ochraně dat díky blockchainové technologii.

/0 Komentáře/by

V lednu startuje Cirkulární akademii pro firmy

, , ,
Cirkulírní akademie CIRAA

Cirkulární akademie nabídne škálu mnoha vzdělávacích aktivit – od blokového online kurzu, přes workshopy, semináře a konference, po intenzivní letní školu.  „Stěžejní aktivitou Cirkulární akademie bude kurz Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám, která se po vzoru metodiky CIRAA Quick Check zaměří na fungování firem a institucí dle principů cirkulární ekonomiky. Hlavními tématy kurzu budou materiály, voda, energie a energetika, odpady, provoz v budovách a kancelářích, cirkulární nákupy a tendry, externí komunikace a greenwashing s důrazem na aktuální trendy přicházející v podobě unijní legislativy a příklady dobré praxe,” představuje nabitý program kurzu Dagmar Milerová Prášková, která Cirkulární akademii v CIRAA povede.

V Cirkulární akademii lze absolvovat dva kurzy

Část Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám I. bude probíhat online od ledna do června 2023 a bude doplněna několika osobními setkáními, na kterých si účastníci mohou vyměnit zkušenosti. Na první blok akademie naváže tematicky podzimní prezenční blok Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám II.  Oba kurzy doplní intenzivní letní škola. V Česku první svého druhu, ve třech dnech nabídne nabitý program, rozdělený do dopoledních teoretických přednášek a odpoledních interaktivních aktivit a exkurzí. Celou letní školu doprovodí představování příkladů dobré praxe, intenzivní debaty a networking. Setkávání v rámci cirkulární akademie bude probíhat v prostorách Kampusu Hybernská.

Cirkulární akademie umožňuje i individuální vzdělávání na míru pro firmy i veřejné instituce. „Cílem Cirkulární akademie je hlavně to, aby si účastníci uvědomili nutnost změny dosavadního myšlení a chování v duchu „vyrob – použij – vyhoď“ a dále šířili principy charakteristické pro cirkularitu – jak omezovat produkci odpadu, jak využívat existující materiály a zachovávat v maximální míře primární zdroje, jak inovativně přemýšlet o ekodesignu a výrobě a udržitelně řešit spotřebu s důrazem na životní cyklus výrobků,” vysvětluje Dáša Milerová Prášková důvody a záměry vzniku Cirkulární akademie. 

Akademie je vhodná pro klíčové manažery, zaměstnance z oddělení nákupů, udržitelnosti nebo provozu, státní zaměstnance a jednotlivce se zájmem o udržitelnost a aktuální trendy. Akademie absolventům otevře dveře na cestu ke změně procesů v jejich firmě nebo v osobním životě.

Cirkulární akademie v číslech:

  • 30+ lektorů se zkušenosti z praxe
  • 6 prezenčních workshopů
  • 5 bloků online výuky
  • 3 celodenní školení letní školy
  • 3 exkurze v průběhu roku

Cirkulární akademie vzniká pod záštitou Ministerstva životního prostředí a partnery jsou Velvyslanectví Nizozemského království a Komerční banka. Podrobné informace o Cirkulární akademii naleznete na cirkularniakademie.cz

/0 Komentáře/by