Třetí blok kurzu: jak se vyhnout greenwashingu a proč nás musí zajímat cirkulární provoz, budovy i stavebnictví

, ,

Třetí blok kurzu Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám byl věnován dvěma zásadním tématům spojeným s cirkulární ekonomikou. Na prezenčním workshopu jsme se bavili o tom, co všechno může být greenwashing, tedy záměrné i nezáměrné klamání zákazníků a jak se mu vyhnout. Na webináři věnovaném kancelářím a stavebnictví se účastníci dozvěděli, jak se zaměřit na efektivnější provoz a proč je stavebnictví klíčovým odvětvím, kde je třeba aplikovat cirkularitu. 

Natírání nazeleno

Věděli jste, že v březnu vydaná směrnice Evropské unie zaměřená na tzv. zelená tvrzení (green claims) říká, že každé tvrzení o udržitelnosti výrobku musí být podložená třetí nezávislou stranou? Problém je totiž v tom, že momentálně firmy mnoho svých produktů prezentují jako velice udržitelné a spotřebitelé jsou konfrontováni někdy až s agresivně zelenými marketingovými strategiemi. Jak se ale ukazuje, marketingoví experti potřebují spolupracovat s kolegy z jiných oddělení, aby rozuměli, co doopravdy firma nabízí. Zároveň mezi základní faktory externí komunikace patří důvěryhodnost, transparentnost, autentičnost, srozumitelnost a sdílení pozitivních sdělení. Kolegyně z CIRA Advisory Ivana Hekerle a Jana Bábiková také představili stránku bezgreenwashingu.cz. 

Další prezentaci měla Petra Koudelková z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV), která se spolu se svými kolegy a komunikačním oddělením CIRAA podílela na tvorbě manuálu proti greenwashingu (ke stažení zde). Petra Koudelková představila 10 hříchů greenwashingu, jako je například skrytý kompromis, chybějící důkazy, vágnost, nebo důraz na menší zlo, a nakonec představila základní doporučení, jak se greenwashingu vyhnout. Je to vlastně jednoduché: nezapomeňte, že nemusíte mít za každou cenu vše udržitelné a říkejte jen to, co máte podložené.

Bonusem celé akce bylo, že jsme se mohli s účastníky seznámit, protože networking zkrátka v online prostoru příliš nefunguje. Takže děkujeme všem, kteří se zúčastnili, a budeme se těšit na další prezenční workshop na téma uhlíkové stopy!

Cirkulární provoz a stavby

Laura Mitroliosová (CIRAA) mimo jiné zdůraznila, že téma cirkularity je důležité pro celou firmu a obvykle přichází zespoda, ale je třeba mít také osvícené vedení. Aplikací cirkulárních principů v provozu lze totiž dosáhnout velkých finančních a environmentálních úspor. Mezi zásadní témata, na které se firmy musejí zaměřit, spadají odpady a odpadové hospodářství, nakládání s vodou a spotřeba energie. Důležité je samozřejmě také to, jak firma nakupuje, ale to bude téma dalšího webináře.

Karel Goláň z architektonického studia crea_tura představil základní čísla spojená se stavebnictvím – stavebnictví je zodpovědné za největší produkci odpadu a zároveň je velmi náročné na spotřebu materiálů. Potenciál cirkulární ekonomiky je přitom obrovský: do roku 2050 by mohla snížit celkové emise oxidu uhličitého ze stavebního materiálu o 38 procent! Cílem stavebního sektoru by proto měla být maximalizace hodnotového využití prvků a minimalizace potřeby recyklace. Mezi aktuální trendy pak patří digitalizace, prefabrikace, nové byznys modely. Příkladem toho, jak funguje cirkularita v praxi, je momentálně dekonstrukce budovy Mercuria, kterou provádí firma SKANSKA (o tom se můžete dozvědět více také v posledním podcastu Loopy Vojty Kovala). Pokud by Vás zajímala více práce studia crea-tura (třeba dřevostavba s využitím mycelia/hub v Japonsku a následná možnost budovu zkompostovat), podívejte se na jeho stránky! 

Šárka Nevoralová z Komerční banky představila, jak se udržitelným provozem zabývá jedna z největších bank v Česku. KB chce být do roku 2026 uhlíkově neutrální a zaměřuje se na smart office: digitalizaci, elektromobilní vozový park nebo výrobu vlastní energie (instalace FVE na střeše centrály). Nová budova na pražských Stodůlkách má také certifikace LEED a BREEAM, banka dále využívá vlastní kávovou sedlinu na výrobu promo materiálů (např. mýdla) a reklamní předměty jsou často vyráběny v rámci upcyklace. 

Petra Csefalvayová z Inštitútu cirkulárnej ekonomiky (INCIEN SK) popsala zkušenost nastavování zelené kanceláře v prezidentském paláci slovenského prezidenta a následně prezidentky. Jejich práce odhalila, že z průměru 50 kg odpadu denně byla nerecyklovatelná pouhá 3 kila! Současná prezidentka Zuzana Čaputová si téma udržitelnosti vzala za své, a tak je cílem její kanceláře být uhlíkově neutrální do 2030 jako první na světě a také uděluje Prezidentskou pečeť pro zelenou státní správu. Zkrátka správný lídr ví, že musí jít příkladem.

/0 Komentáře/by

Spolupráce FSV UK a CIRAA pokračuje: Jak se komunikuje udržitelnost v maloobchodních řetězcích v ČR

, ,

Téma udržitelnost neustále nabírá na popularitě, co si uvědomují i společnosti na trhu a proto jí ve velkém množství zařazují i mezi svoje komunikační témata. S popularitou tématu ale neroste povědomí společnosti o možných nástrahách této komunikace a proto se může stát, že zákazníci jednoduše neodhalí přítomnost greenwashingu.

Jak vypadají konkrétní příklady z českého trhu a s jakými hřích se můžou zákazníci nejčastěji potkat? Na to odpovídá další série Manuálů komunikace bez greenwashingu, která vzniká díky spolupráci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a CIRA Advisory. Čtenáři mohou seznámit se situací na trhu maloobchodních řetězců, v průběhu roku vzniknou podobné manuály také pro sektory jako bankovnictví, energetika nebo nábytkářství.

Série opět vzniká v spolupráci Fakulty sociálních věd UK a CIRA Advisory a navazuje na úspěšný Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu. Stejně jako tomu bylo u prvního manuálu, síly spojili odborníci z CIRA Advisory Jana Bábiková a Albert Schandl a studenti Marketingové komunikace a PR na FSV UK pod vedením Petry Koudelkové, Ph.D. Cílem nové série je zmapovat český trh a specifika jednotlivých odvětví s ohledem na jejich komunikaci udržitelnosti. 

Co nás překvapilo u maloobchodních řetězců? 

Tento trh je obecně považován za ten, pro který není téma udržitelnosti novinkou, co dokládají i mnohé reporty o udržitelnosti, které jednotlivé řetězce vydávají. I proto je překvapivé, že udržitelnost není prioritním tématem v komunikaci směrem k zákazníkovi. 

U green marketingu někdy radši platí „méně je více”

Na základě stanovených kritérií manuál hodnotí trh obecně i z pohledu jednotlivých hříchů. Na grafu níže je vidět zajímavý trend. Řetězce, které si v udržitelnosti vedou nejlépe jí nekomunikují a naproti tomu jsou řetězce, které o ní víc mluví, než jí převádějí do praxe. 

Graf

Pozor na vágní tvrzení a skryté kompromisy 

Manuál si dal taky za cíl zhodnotit jednotlivé hříchy z pohledu jejích vážnosti a frekvence výskytu. Na základě toho zjistil, že by si zákazníci měli nejvíc dát pozor na vágní tvrzení a skryté kompromisy. Konkrétní příklad vágního tvrzení i způsob, jak se tomuto hříchu vyhnout je uveden v samotném manuálu. 

Není BIO jako BIO 

Specifickou kategorii pro trh maloobchodních řetězců jsou certifikáty, které jsou často falešné. Nejčastěji šlo o označení BIO bez oficiální certifikace nebo bez vlastních stanovených kritérii. Ne každý symbol je symbolem udržitelnosti produktu nebo zárukou jeho kvality. Manuál se zaměřil na privátní značky, ale tento hřích se v nemalé míře objevuje i u produktů od dodavatelů. 

Není bio jako bio

Pokud Vás zajímají další novinky z oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky, doporučujeme sledovat náš Linkedin, pustit si podcast Loopa Vojty Kovala, nebo se zaregistrovat pro odběr našeho pravidelného newsletteru. Zároveň se neváhejte podívat na naší novou webovou stránku, kde najdete vše o greenwashingu.

Zde si stáhněte nový Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu

/0 Komentáře/by

Jak souvisí cirkulární ekonomika s nefinančním reportingem ESG?

,
ESG reporting

Světem podnikání hýbe nefinanční reporting ESG, povinnost jeho vykazování se totiž rychle blíží. ESG reporting však zajímá i firmy, pro které sice nebude zatím povinný, ale které v něm vidí příležitost…

Read more
/0 Komentáře/by

Případová studie: Jak jsme analyzovali udržitelnost provozu ve společnosti SAGE

,
Společnost Sage

Společnost Sage Automotive Interiors se zabývá vývojem a výrobou automobilových textilií, a to především ve formě dveřních výplní, potahů sedaček nebo hlavových a loketních opěrek. Ve strakonické továrně vznikají interiérové textilie, které se používají v automobilech světoznámých značek jakými jsou například Škoda, Mercedes-Benz nebo Ford. Společnost se již dlouhodobě věnuje udržitelným inovacím ve svém provozu, hledala však způsob, jak tuto cestu pojmout strategicky a následně ji vykomunikovat směrem ke svým zaměstnancům i k vedení v mateřské společnosti Asahi Kasei. Jak se CIRAA podílela na strategických záměrech společnosti SAGE? A jaká udržitelná řešení a způsob komunikace jsme pro tohoto výrobce automobilových textilií navrhli?

Udržitelné strategii i komunikaci předchází analýza současného stavu a návrh možných změn

“Ve společnosti SAGE má udržitelný přístup a inovace dlouhou tradici a své pevné místo. Firma však toto potřebovala efektivně vykomunikovat i vůči svému novému majiteli, mateřské společnosti Asahi Kasei, pod jejíž křídla vstoupila. Jako první krok jsme tedy navrhli přípravu Quick Checku provozu společnosti se zaměřením na cirkulární řešení. Cílem této analýzy tak bylo nejen zjistit, kde má společnost případné nedostatky a prostor ke zlepšení, ale i shrnout současný stav udržitelného přístupu firmy ve svém výrobním závodu,” vysvětluje potřeby klienta Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory.

Quick Check tak ukázal, že společnost SAGE je ve svém přístupu skutečně proaktivní – vyvíjí nejen inovativní produkty a materiály, ale detailně řeší i životní cyklus použitých materiálů a jejich přínos pro výrobu. Přesto jsme však našli oblasti, ve kterých má firma prostor ke zlepšení: “Jedním z doporučení bylo například zaměření se na systém reverzní logistiky, tedy zpětného odběru produktů po skončení životního cyklu. Tím může společnost efektivně řešit nedostatek některých druhů materiálů, například PET do textilních recyklátů,” uvádí konkrétní řešení Mitroliosová.

Konkrétní výstupy a doporučení je potřeba překlopit do vhodné komunikace napříč firmou

Analýza Quick Checku pokryla i témata hospodaření s vodou a odpady nebo provoz kancelářské budovy. Ukázalo se také, že společnost SAGE nutně potřebuje vytvořit novou energetickou koncepci, která se bude zaměřovat na energetickou soběstačnost výroby. Díky Quick Checku se tak firma rozhodla zaměřit na využití fotovoltaických panelů na střechách svých budov a uvažuje i o dalších obnovitelných zdrojích energie:

“Právě v otázce používání obnovitelných zdrojů potřebovala společnost SAGE připravit informativní prezentaci s vhodnými argumenty pro schválení projektu ze strany managementu. Od Quick Checku a konkrétních doporučení jsme tak plynule přešli k jednotlivým krokům interní komunikace, která byla nasměrována v první fázi právě k vedení společnosti,” odkrývá další postup spolupráce Ivana Hekerle, vedoucí komunikačního oddělení CIRA Advisory.

O cirkulární strategii se vyplatí informovat a proškolit všechny zaměstnance

Nejen management by měl však držet krok s inovacemi ve firmě, a proto jsme společnosti SAGE doporučili i školení pro další zaměstnance: “Vzdělání je důležitým krokem ke změně, a proto jsme ve spolupráci s Institutem Cirkulární Ekonomiky připravili pro společnost SAGE seminář na téma Cirkulární textil. Zde jsme zaměstnancům firmy představili současný stav textilního průmyslu včetně jeho největších výzev. Diskutovali jsme společně o negativních externalitách tohoto průmyslu v globálním i lokálním měřítku a zaměřili jsme se také na cirkulární materiály, které může firma efektivně zapojit do své výroby,” shrnuje obsah vzdělávacího semináře Mitroliosová.

/0 Komentáře/by

České firmy trápí zdražování materiálů, úspory nacházejí v cirkulární ekonomice

,
zvyšování cen materiálů

Zvyšování cen materiálů není způsobeno jen energetickou krizí, ale i nedostatkem surovin z důvodu výpadků produkce během covidové pandemie. Svůj podíl na růstu cen materiálů má i válečný konflikt na Ukrajině, který prodražil například jen dovoz niklu až o 90 %. To vše má negativní důsledky na hospodářství a činnost firem. Některá odvětví jsou zasažena dramaticky – ve stavebnictví zdražil výrobní materiál až o 80 % (například betonové výztuže nebo OSB desky). To následně vede i k prodražování cen staveb, prozatím přibližně o 19 %. S podobnými potížemi se potýká i sektor automotive, kde kvůli výpadku výrobních komponentů zdražila výroba nových aut o 13 %. Jak se s takovou situací mohou výrobní podniky vypořádat? Je načase podívat se na možnosti úspor, které firmám nabízí cirkulární ekonomika:

Úspory může zajistit návrat materiálů zpět do výroby, a to včetně recyklace a repasování

“Jako první krok úspor se nabízí použít výrobní odpad, který vzniká v rámci produkce ve většině provozů. V případě materiálů, které už opustily prostory výrobního podniku, se dá ušetřit zaváděním systémů reverzní logistiky,” komentuje cesty k úsporám materiálů Albert Schandl, konzultant CIRA Advisory.

Reverzní logistika má různé formy, např. zpětný odběr již použitých nebo reklamovaných produktů (tzv. vratky). Dále to může být systém, jak naložit s vyřazeným zbožím nebo neprodanými produkty na skladě – tzv. “ležáky”. Díky nastavení systému zpětného odběru může firma zajistit, aby jí spotřebitelé vraceli zpět dosloužilé produkty, ze kterých může získat cenný materiál pro další výrobu, jako například výše zmiňované vzácné kovy. Firma může na služby reverzní logistiky poptat i externí firmu, která pak celý proces zajistí, a to včetně repasování, skladování a prodeje produktů či materiálů.

“Tento systém již používají některé automobilové společnosti, které se potýkají s nedostatkem kovů pro výrobu elektrobaterií. Díky reverzní logistice dokáží recyklovat až 92 % materiálu použitého na výrobu svých bateriových článků, například výrobce Tesla. Někteří tito výrobci, například Renault trucks, jdou aktuálně ještě dál a odebírají zpět nejen baterie, ale rovnou celé automobily, které částečně recyklují na výrobní materiál, případně repasují celé části strojů,” komentuje zpětný odběr produktů Schandl.

Úspory nabízí i nové druhy materiálů a pečlivě zvolený ekodesign produktů

Další úspory mohou firmám poskytnout nové druhy materiálů, například ve formě recyklátů: “Stavebnictví může drahé primární materiály jako štěrk a písek kompenzovat recyklovaným betonem. Věděli jste, že jeden m3 recyklovaného betonu dokáže uspořit až tunu nového štěrku a písku?

Pro jiná odvětví pak mohou být cestou recykláty ze zbytkových surovin. Touto cestou zkouší jít například textilní společnosti – pro výrobu textilních vláken používají recyklát z plastových materiálů a bavlny nebo řadu netradičních materiálů, a to třeba kokosové ořechy, kávovou sedlinu nebo ananasové listy,” představuje netradiční řešení Schandl.

 

Firmy by měly myslet i na ekodesign svých produktů, což jim dokáže uspořit řadu nákladů do budoucna. Právě tato fáze životního cyklu výrobků až z 80 % určuje, jaký dopad bude mít výrobek na životní prostředí. “Ekodesign pomáhá zachovat ekonomickou hodnotu materiálů, které se použily na výrobu produktu, a to po celou dobu jeho životního cyklu,” komentuje Schandl. Produkty navržené dle zásad ekodesignu jsou ve svém principu totiž snadněji rozebíratelné a tedy i opravitelné a recyklovatelné.

“Na materiálové toky ve firmě je však potřeba dívat se komplexně a v kontextu každé jednotlivé firmy. Navržení úspor by tak měla předcházet podrobná analýza situace ve firmě. Kromě konkrétních forem úspor v použití materiálů je pak dobré podívat se i na široké možnosti udržitelného financování. Podstatným nástrojem financování cirkulárních opatření ve firmách zůstávají v roce 2023 dotace, další možností jsou např. zelené úvěry (green loans),” uzavírá Albert Schandl z CIRA Advisory.

/0 Komentáře/by

Udržitelné materiály – co brání jejich zavedení do praxe a jaká se nabízí řešení?

,

Progresivní nové materiály jsou nízkoemisní a cirkulární. Recyklovaný beton, dřevo, houbové mycelium nebo materiály ze zbytkových surovin (tzv. recykláty) mohou brzy nahradit či doplnit řadu tradičně používaných materiálů. A to díky svým unikátním vlastnostem, kterými jim snadno konkurují, jak jsme vysvětlili v článku 7 udržitelných materiálů, které mění ekonomickou realitu. Přesto však jejich zavedení do praxe vázne. Proč tomu tak je a co se s tím dá dělat?

Když je legislativa pozadu 

Ačkoli v některých oblastech se legislativa projevila jako dobrý pomocník, někde naopak situaci značně ztěžuje. A to především rigidním systémem legislativních norem, které vychází ze zastaralých technických poznatků a ekonomických přístupů. Typicky je tomu například v sektoru stavebnictví a možnostech použití dřeva pro výstavbu bytových domů, které je v českém prostředí značně limitováno požárními normami. Zatímco v řadě evropských zemí se tak mohou bez problémů stavět domy s dřevěnou konstrukcí až do výše 15 pater, v České republice umožňují požární normy výstavbu pouze do výše 4 pater.

Na legislativní překážky naráží v praxi i řada recyklovaných materiálů nebo materiály či produkty vyrobené ze zbytkových surovin. “Aktuální právní normy, které upravují nakládání s odpady, stěžují rozvoj cirkulárních principů. Když je materiál odpadem, musí se s ním totiž nakládat dle odpadové legislativy. Firmy často dané normy neznají, nemají potřebná povolení od úřadů pro nakládání s odpady a pod. Právě ve stavebnictví nebo v potravinářském průmyslu byla situace nejpřísnější. To se však postupně mění, například stavební odpad již nepodléhá zákonu o odpadech, což dává zpracovatelům spoustu nových možností. Podobně vyšla legislativa vstříc i gastroodpadu, která dostal zelenou jako palivo do bioplynových stanic a v dohledné době se zřejmě dočkáme dalších legislativních úprav, které budou podporovat cirkulární zacházení s odpadem jakožto cenné suroviny,” komentuje směřování legislativy Albert Schandl, konzultant CIRA Advisory.

Nové udržitelné materiály naráží na bariéry dodavatelských řetězců

Řada výrobců a obchodníků, kteří vyrábí nebo přeprodávají nové a nízkoemisní materiály, požaduje po svých odběratelích mnohdy odběr určitého minimálního množství materiálu, a to často od 1 tuny, 1 000 ks atd.

“A to jsou v praxi nesplnitelné požadavky pro malé firmy, začínající start-upy, nebo testovací výroby, které by paradoxně měly o tyto nové druhy materiálů velký zájem. Takové objemy materiálu jsou totiž pro tyto malé podniky složitě ufinancovatelné nebo příliš riskantní. Příkladem mohou být obalové materiály z houbového mycelia pro menší e-shopy. Pokud je e-shop nucen hned napoprvé odebrat tisíce kusů, zvolí raději tradičnější obalové varianty, s nimiž má zkušenosti a neohrozí jeho cash-flow. Jiným důvodem je situace, kdy začínající firmy ještě nemají vybudovanou adekvátní poptávku, proto jednoduše nemohou odebírat tak velké objemy,” komentuje Milan Suchý, konzultant a odborník pro e-commerce v CIRA Advisory.

Podobně situaci neulehčuje ani opačný případ logistického řetězce, a to velcí odběratelé jako maloobchodní řetězce nebo velké e-shopy. Ti, pokud už jsou ochotni zavést do prodeje nové a ze strany poptávky prozatím neodzkoušené produkty, mnohdy požadují od začátku po svých dodavatelích množství produktů, které pokryje celou síť prodejních poboček. To ale opět znamená množství často v řádech tun nebo tisíců kusů produktů, což nejsou malé firmy – výrobci progresivních materiálů – schopné dodat. Často jsou totiž ve fázi testování svých nových produktů a nemají tak veliké výrobní kapacity.

Jedním z hlavních důvodů, proč se také progresivní materiály nedaří v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce prosadit, je neochota zavedených firem dělat změny (o tom více v posledním bodě tohoto článku). „Řešením by tak bylo akceptovat v dodavatelsko-logistickém řetězci individuální podmínky, pokud jde o množství odebíraných produktů z nových materiálů. V rámci pilotních projektů by se nový materiál postupně otestoval a zpropagoval. Podobně, jako to vidíme u pilotních projektů zálohování PET lahví v ČR. V dlouhodobém horizontu z toho budou těžit všechny strany dodavatelsko-logistického řetězce, spotřebitel i naše planeta,” komentuje možnou cestu Milan Suchý.

Firmy mohou mít špatné zkušenosti s některými typy nových materiálů, například s bioplasty

Některé firmy se však už po špatných zkušenostech a nařčení z greenwashingu ostýchají prodávat nebo testovat nové druhy materiálů a produkty z nich vyrobené. Příkladem mohou být zkušenosti firem s výrobky z bioplastů, které jejich výrobci šikovně zpropagovali a napomohli tak jejich rozšíření v praxi. Potíž je, že výrobci bioplastových materiálů zatajili (a zřejmě možná ani nezkoumali) některé negativní dopady, které s sebou používání bioplastů nese:

“A to například problematickou recyklaci – většina bioplastů se totiž nesmí dostat do kontejneru na plastový odpad, což velká část spotřebitelů stále netuší, neboť výrobci bioplastů toto nedostatečně komunikují. Diskutabilní je i prodejci bioplastových obalů často zmiňovaná kompostovatelnost, která je mnohdy možná pouze ve speciálně upravených podmínkách velkých kompostáren. A v neposlední řadě výrobci bioplastu často neřeší ekologickou stopu výroby tohoto materiálu. Není tak raritou, že zemědělská půda a plodiny jsou pěstovány jen za ekonomickým účelem výroby bioplastových materiálů, a to za cenu enormního využívání zemědělské půdy a vodních zdrojů,” vysvětluje kontext výroby bioplastů Albert Schandl.

Teprve po otestování vlastností a dopadů bioplastového materiálu se začalo veřejně mluvit také o jeho nevýhodách. To už však bylo pro řadu firem pozdě – do bioplastů investovaly velké množství zdrojů, a to jak do zavedení tohoto materiálu do výroby, tak i do komunikace směrem ke spotřebitelům. Po tomto úsilí tak pro ně musí být velmi frustrující dočkat se negativních ohlasů a anticen kvůli greenwashingu, jako se to stalo například společnosti Rohlík.cz

Co mohou tedy firmy udělat, aby se vyvarovaly takových nepříjemných zkušeností? “Dá se říct důvěřuj, ale prověřuj. Pokud mi obchodní zástupce firmy nabízí nový materiál, ale předkládá mi pouze samá pozitiva, je dobré se zeptat i na možné obtíže spojené s používáním tohoto materiálu. Pokud je to možné, je dobré nechat si vypracovat studii od nezávislé strany a zjistit všechny vlastnosti a dopady, které jsou s tímto novým druhem materiálu spojené. Nebo se podívat, jestli už podobné studie nevznikly. Jednoznačně to tedy znamená zjistit si více informací, případně materiál testovat i ve své výrobě, pokud mám možnost,” doporučuje Schandl.

Poslechněte si epizodu našeho podcastu LOOPA o bioplastech s organizací KOKOZA.

Zavedení nových materiálů stojí v cestě i pohodlí firem a neochota dělat změny

Spousta firem se zavedení nových druhů materiálů vyhýbá i z mnohem jednoduššího důvodu – nic je totiž nenutí. Alespoň prozatím. S tímto přístupem do určité míry sice zamávala materiálová krize, která se v období covidu a vypuknutí války na Ukrajině prohnala světem. Stále to však řadu firem nepřesvědčilo, aby udělaly ve svých výrobách a provozech nějaké změny. A to i přes nedostupnost a rostoucí ceny některých donedávna levných materiálů.

“Je však dobré sledovat i výhled a směřování ekonomické reality do budoucna. A s tím nově vznikající legislativu, která se právě snaží bojovat proti laxnosti některých firem. Například zmiňovaným bioplastům může ztížit situaci zpřísnění evropské legislativy k tématu greenwashingu. A to naopak může otevřít dveře jiným druhům materiálů, které mohou bioplasty efektivně nahradit. Spoustu příležitostí přinese do oblasti materiálových toků také zavedení digitálních pasů, které mají pro první vybraná odvětví vstoupit v platnost už příští rok. Firmy, které tyto trendy nesledují, se tak mohou snadno připravit o řadu obchodních příležitostí,” zdůrazňuje Schandl.

/0 Komentáře/by

První bloky kurzu Cirkulární akademie za námi!

, ,

Již proběhly první bloky kurzu Cirkulární ekonomika. Kurz si bere za cíl detailněji představit klíčová témata cirkulární ekonomiky pro fungování firem. První lednový blok kurzu se proto zaměřil na nejprve zaměřil na materiály & design a vodu & biodiverzitu. Na druhém bloku kurzu Cirkulární ekonomika jako cesta k úsporám jsme měli na programu téma cirkulární energetiky a odpadů. Díky velmi zajímavým hostům jsme nahlédli podrobněji do problematiky, která je velmi komplikovaná.

Jak je to tedy s materiály?

Albert Schnadl z CIRA Advisory mimo jiné představil v rámci cirkulární ekonomiky potenciál úspor, který v případě primárních zdrojů může dosahovat 64 % nebo hodnoty 130 miliard euro, když vezmeme v potaz 150 milionu tun železa, plastu a aluminia, které se každoročně nacházejí na konci svého životního cyklu. Co opravdu musíme chápat jako klíčové, je produkt jako služba, modularita, prodloužení životního cyklu, inovativní materiály, moderní technologie a znovuvyužití existujících materiálů.

Adam Havel z MateriÓ zmínil, že při přemýšlení o nejlepších materiálech je vždy důležité zaměřit se na kontext. Představil materiálové inovace, environment footprint a zdůraznil roli LCA, tedy analýzy životního cyklu, která hraje v cirkularitě a cirkulárním přemýšlení důležitou roli.

Lubomír Krupa z Ateliéru Paletky představil, jak prakticky využívají palety exotického dřeva, které by jinak skončilo na skládce či ve spalovně. V Paletkách aplikují princip krátkého dojezdu pro nákup palet, znovu využití materiálů, modularitu, upcycling a přemýšlejí o nábytku v dlouhém horizontu.

Barbora Kotoun z IKEA nakonec seznámila účastníky kurzu s tím, jak se snaží aplikovat principy cirkularity IKEA. Firma podporuje výkup použitého nábytku (zelený buy-back Friday), zohledňuje analýzu životního cyklu, využívá certifikované dřevo, dává tipy na opravy a prodloužení životnosti a klade si za cíl být do roku 2030 cirkulární.

Téma Vody a biodiverzity

Dagmar Milerová Prášková z CIRA Advisory představila téma biodiverzity z globálního hlediska, kdy mezinárodní i evropské plány na obnovu biodiverzity a ochrany životního prostředí jsou velmi ambiciózní. Také se překrývají agendy ochrany klimatu, biodiverzity, udržitelného rozvoje nebo potravinové bezpečnosti, o kterých se vyjednává v mnoha mezinárodních organizacích, což může vést k různě nastaveným cílům a doporučujícím krokům. V ČR se snižující biodiverzita a negativní dopady klimatické změny projevují ve zhoršujícím se suchu, které ohrožuje krajinu a produkci potravin.

Jakub Med ze spolku H2ospodař! zdůraznil, že v ČR bude mít zvyšování teploty zásadní dopady na kvalitu života a poukázal na to, jakou zásadní roli mají města a člověk na kvalitu vody i její úbytek. Představil také metodiky MPO a MŽP pro vodní audit a odpovědné hospodaření s vodou.

Karel Plotěný z ASIO také hovořil o vlivu měst a malého odpařování a zasakování vody a jako řešení představil principy modrozelené infrastruktury: zelené střechy (kombinace s fotovoltaikou), zelené podklady pro parkování, využití dešťové vody a nutnost dostat požadavky modrozelené infrastruktury do veřejných zakázek i soukromých nákupů.

Klára Hálová z firmy Mattoni ukázala, jak jsou klima a biodiverzita spojené nádoby a že pro Mattoni je biodiverzita důležitým tématem, protože zdravé přírodní zdroje (voda i půda) jsou pro ně životně důležité.

Energetika – bez obnovitelných zdrojů to nepůjde

Martin Sedlák, ředitel Svazu moderní energetiky, představil současné trendy Evropské unie, které se obtisknou do české legislativy, nebo se již v současnosti v české legislativě vyskytují. Co stojí za zmínku, je jistě fakt, že dochází ke zvýšení cen emisních povolen a tyto výnosy jsou určeny pro financování Modernizačního fondu. Jinými slovy ten, kdo znečišťuje, musí platit a přispívat ke zlepšení současné situace.

Neméně zajímavý je také koncept agrivoltaiky, tedy propojení zemědělské produkce a výroby solární energie, kde ovšem platí, že v ČR zatím chybí legislativa a bude snad dopracována ještě v tomto roce. Kromě financování obnovitelných zdrojů a instalace fotovoltaických elektráren, které jsou momentálně jedním z hlavních řešení energetické krize a vysokých cen energie, jsou to ale také energetické úspory, které je třeba chápat jako důležité téma, například skrze zateplování budov. Zajímavostí třeba je, že budovy v pasivním standardu mají potenciál ušetřit až 90 % energie.

Jaroslav Nutil z firmy Mondi Štětí, která je největší papírna v ČR, přiblížil účastníkům výrobu papíru a nastavování cirkulárních principů v papírenském odvětví. Zajímavé je, jak se firma staví k minimalizaci a využití odpadu a šetrnější produkci v celém výrobním procesu.

Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu představil energetickou transformaci jako šachovou hru, kdy je třeba pro různá období vytvářet jiné strategie, a představil dále odhady produkce energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030.

A co si z webinářů lze odnést? Že v podnicích vzniká obrovské množství odpadu a naší snahou je ukázat, jak přemýšlet nad druhy materiálů, nad výrobou a spotřebou, jaké jsou nástroje pro měření dopadů a materiálních toků, a pak hledat úspory jak finanční, tak i environmentální. Zároveň žádný materiál není špatný, jen je špatně využíván.

Odpady

Téma odpadů uvedl Albert Schandl z CIRAA. Mottem této hodiny bylo „žádný odpad, dobrý odpad“.

Mimo jiné mluvil o tom, že definice odpadů v současném zákoně jde někdy proti principům cirkulární ekonomiky a že je důležité mít na paměti hierarchii nakládání s odpady, protože zásadní je prevence vzniku odpadu.

Elias Karraa z firmy Lavaris představil technologie na recyklaci těžko zpracovatelného odpadu (beton, pneumatiky, sádrokarton, sklo, plast) cestou drcení a mletí a představil platformu Reborn Design, kde spolupracují s architekty a designery a vytvářejí z odpadu v rámci soutěže zajímavé produkty.

Patrik Luxemburk prezentoval firmu Stabilplastik, která zpracovává směsný plastový odpad (až z 80 % se běžně těžko zpracovává) a vyrábí z něho plastové přepravní palety. Firma například zaručuje zpětný sběr rozbitých palet, udělala si analýzu životního cyklu plastových palet z recyklátu (ty jsou o 75 % méně zatěžující než dřevěná paleta) a jejich technologie výroby je bezodpadová technologie, tedy pěkný příklad cirkulární výroby.

A shrnutí na konec po prvních blocích kurzu Cirkulární akademie: ochrana životního prostředí je zásadním pilířem ESG a udržitelnosti a CSR a dobrovolné aktivity již nestačí. Na to myslí i legislativa přicházející v podobě různých strategií v rámci Zelené dohody a mezinárodních úmluv. Myslet na eliminaci negativních dopadů na životní prostředí musí zkrátka každý.

/0 Komentáře/by

Cirkulární newsroom – aktuality z cirkulární ekonomiky a jejich dopad na firmy (1. kvartál 2023)

,

V novém newsroomu přinášíme nejnovější souhrn aktualit z oblasti cirkulární ekonomiky a udržitelnosti (ESG). Hlavní témata: úspory ve firmách díky cirkulární ekonomice, globální data o stavu cirkularity v ekonomikách, nově vznikající legislativa (greenwashing, ESG, CBAM) a aktuální příležitosti pro financování udržitelných projektů. 

O čem je náš projekt cirkulární newsroom?

I když je cirkulární ekonomika relativně mladý pojem, má velký dopad na formování byznysu i ekonomiky jako takové. Cílem tohoto newsroomu je prostřednictvím aktualit, studií a analýz poukázat na důležitost tématu cirkulární ekonomiky a dát jasné důvody PROČ se jí v byznysu ale i na makroekonomické úrovni začít aktivně věnovat.

Cirkulární data room – analýzy, aktuality a trendy cirkulární ekonomiky v datech

V EU můžeme každoročně ušetřit ocel, plasty a hliník v hodnotě až 130 miliard EUR (přibližně polovina HDP Česka v roce 2021), budeme-li s nimi zacházet více cirkulárně. Každý rok se totiž ocitnou na konci svého životního cyklu výrobky z ocele, plastů či hliníku (např. materiály z aut, budov, obalů atd.) odpovídající uvedené hodnotě, které mohou být dále recyklované. Pokud bychom tyto materiály opravdu v daném rozsahu začali recyklovat, dokázali bychom díky nim uspokojit až 64 % celkové poptávky v EU po produktech z nich  vyráběných. Právě o potenciálu úspor ve firmách díky cirkulárním principům se hovořilo v prvním bloku Cirkulární akademie 2023.

cirkulární ekonomika materiály

zdroj dat a graf: Material Economics (2020). Preserving value in EU industrial materials – A value perspective on the use of steel, plastics, and aluminium.

A jaká je realita? Dle letošního Circularity Gap Report 2023 klesla oběhovost resp. cirkularita světových ekonomik na 7,2 %, což je téměř o 2 % méně oproti prvnímu měření před šesti lety. Pokles je způsoben hlavně masivním růstem spotřeby materiálů v globálním měřítku.

Tyto data mimo jiné ukazují, že rychlost zavádění cirkulárních opatření ve světě není dostatečná (vzhledem k extrémně rychle rostoucí poptávce po materiálech), a to navzdory jejich obrovskému potenciálu pro úspory v ekonomikách.

 

 

Plánuje Vaše firma zavádět ESG strategii (strategii udržitelnosti)? Naše komplexní ESG služby pomáhají mnohým firmám, jako je ta Vaše. Neváhejte nás kontaktovat pro úvodní nezávaznou konzultaci.

 

Webinář Komerční banky: Co nabízí cirkulární ekonomika průmyslu?

S přechodem na nízkoemisní ekonomiku stojí průmyslové podniky v Česku před řadou výzev, jak změnit své výrobní a obchodní strategie. Cirkulární ekonomika je jedním z klíčových prvků na cestě ke společnému evropskému cíli být uhlíkově neutrální do roku 2050. Tématem dalšího webináře Komerční banky z konce února byla cirkulární ekonomika z pohledu výzev a příležitostí pro české (nejen) průmyslové podniky.

Dozvíte se:

  • Jaké možnosti má průmysl při přechodu na cirkulární ekonomiku
  • Může být cirkulární byznys model cestou k dekarbonizaci?
  • Cirkulární ekonomika a EU Taxonomie
  • Financování přechodu na cirkulární ekonomiku, možnosti dotací
  • Příklady z praxe

Téma představí a na vaše otázky odpoví:

  • Laura Mitroliosová – CEO, CIRA Advisory
  • Radek Pollák – Korporátní a municipální bankovnictví, Komerční banka
  • Bedřich Doležal – Global Operations Director, LEGO

Aktuality z cirkulární ekonomiky a udržitelnosti

Lednové slavnostní zahájení Cirkulární akademie proběhlo dle principů udržitelného eventu. Jak takový udržitelný event vypadá v rozhovoru prozradila expertka na udržitelné eventy, Eva Šálková z CIRA Advisory.

Dezinformace hrají prim nejen v politice, ale pronikly již i do ekonomických témat. Nově ohrožují zelenou transformaci i plnění klimatických cílů firem v EU.

Německo na lednovém setkání Světového ekonomického fóra v Davosu potvrdilo, že chce nadále pokračovat v naplňování svých závazků o klimatické neutralitě a přechodu na obnovitelné zdroje energie.

Evropská komise připravila legislativní návrh, který podstatně zpřísňuje podmínky firem pro ekologická tvrzení (tzv. green claims) a označení na svých produktech. Jak správně a legálně komunikovat udržitelnost radí CIRA Advisory v novém článku.

V tomto roce se bude agentura EFRAG zabývat standardy nefinančního reportingu (ESG) i pro malé a střední podniky.

Systém regulace emisních povolenek by měl koncem roku doplnit tzv. systém CBAM, neboli Carbon Border Adjustment Mechanism. Jeho cílem bude zamezit firmám, aby uměle snižovaly své emisní limity.

Evropská komise v únoru představila myšlenku rozšíření Green dealu s cílem urychlit přechod evropské ekonomiky ke klimatické neutralitě.

Do oblasti materiálových toků se bude silně promítat digitalizace. První materiálové pasy výrobků mají v evropském prostoru vstoupit v platnost už začátkem roku 2024.

Generali Česká pojišťovna spustila 3. ročník soutěže s názvem SME EnterPRIZE.

…a my jsme jejím hrdým partnerem! Soutěž je určena pro všechny startupy, živnostníky i mikro, malé a střední podniky (tzv. SME), které v České republice podnikají udržitelným způsobem. Pokud tedy do této kategorie patří i vy, neváhejte se do soutěže přihlásit. Máte možnost získat nejen finanční odměnu, ale také mediální podporu a náš CIRAA mentoring vašeho udržitelného byznysu. A to opravdu stojí za to 😊.

/0 Komentáře/by

7 udržitelných materiálů, které dnes mohou změnit ekonomickou realitu

udržitelné materiály

Plasty, kovy, papír a sklo nemohou zůstat jedinými druhy materiálů současné ekonomické produkce, pokud firmy chtějí dosáhnout svých udržitelných cílů. Existuje však i řada nových a progresivních nízkoemisních materiálů, které se svými vlastnostmi těmto tradičním materiálům nejen vyrovnají, ale mají i řadu dalších výhod, kterými jim mohou snadno konkurovat. Jaké materiály se tedy mohou stát hybateli změn v již zavedené rutině výrobních podniků? A jaké mají výhody? To si shrneme v prvním dílu článku o nových materiálech.

Nové druhy udržitelných materiálů – jejich výhody a příklady z praxe

 

Recyklovaný beton

Stavebnictví se potýká nejen s výrazným nárůstem cen stavebních materiálů, ale také s enormní produkcí stavebního a demoličního odpadu. Ten většinou končí na skládkách bez dalšího využití. Právě s tlakem na eliminaci tohoto odpadu a snahou o snížení cen drahých stavebních materiálů se však objevují snahy o cirkulární využití i tohoto odpadu. A to ve formě recyklovaného betonu, který začala vyrábět například společnost Skanska pod obchodní značkou Rebetong nebo česká firma Cementum.

Cirkulární principy při hospodaření s materiály můžou výrazně snížit globální poptávku po těžbě primárních stavebních surovin, jakými jsou např. písek a štěrk, a to až o jednu třetinu, jak plyne z nejnovější analýzy Circularity Gap Report 2023.

Recyklovaný beton může sloužit jako nový stavební materiál, a to jak pro stavbu domů, tak i jako podkladová vrstva některých ploch (dlažby pro pěší a pod.) Oproti standardnímu betonu má technická omezení, např. nižší nosnost. Možnosti jeho využití společnost Skanska postupně testuje v rámci svých projektů.  Použitím 1 m3  recyklovaného betonu lze ušetřit až tunu přírodního kameniva (štěrku a písku), několik kilogramů cementu a přibližně 100 litrů vody. Výrazně se snižují i náklady na přepravu, které jsou spojené s nákupem materiálu na výrobu nového betonu. Recyklovaný beton má zároveň nižší koeficient tepelné vodivosti oproti klasickému betonu, čímž se podstatně snižuje také energetická náročnost budov a vznik městských tepelných ostrovů.

Dřevo jako „nový“ stavební materiál pro bytové domy

Ačkoli dřevo není novým materiálem, na jeho použití ve stavebnictví se v důsledku rozmachu jiných materiálů poněkud zapomnělo. Kromě výstavby chat a rekreačních objektů však může dřevo plně sloužit jako stavební materiál i pro stavbu rodinných a bytových domů. Právě o to se snaží i evropská iniciativa Wood4Bauhaus, a to včetně zavedení cirkulárních principů do stavebnictví a propagaci tzv. zelených budov. Reálné projekty už lze v tomto směru vidět například v podobě Radlického Dřeváku společnosti Skanska.

Jednou z bariér stavebního průmyslu, které brání používání dřeva pro výstavbu vysokopodlažních domů, je i česká legislativa, jak komentuje i Radek Oslizl ze společnosti Novatop pro podcast Loopa o udržitelných stavebních materiálech. Více o bariérách v používání nových typů materiálů píšeme také v druhém dílu článku Nové druhy materiálů – co brání jejich zavedení do praxe a jaká se nabízí řešení? 

Loopa podcast

Jednou z bariér stavebního průmyslu, které brání používání dřeva pro výstavbu vysokopodlažních domů, je i česká legislativa, jak komentuje Radek Oslizle ze společnosti Novatop pro podcast Loopa.

 

Konopí pro textil i stavebnictví

Konopí se dříve běžně používalo pro tvorbu textilních vláken a výrobu oblečení. Přesto jej v posledních stoletích de facto nahradila bavlna, která je snadnější na zpracování textilního vlákna. Produkce bavlny je však ve srovnání s pěstováním technického konopí extrémně neekologická. Pro vypěstování 1 kilogramu bavlny, které stačí na vytvoření zhruba 4 triček, je použito až na 10 tisíc litrů vody. Právě náročnost pěstování bavlny na vodní zdroje stojí například za ekologickou katastrofou v podobě vysychání Aralského jezera.

Náročná je bavlna i na spotřebu herbicidů a pesticidů. V tomto ohledu je konopí mnohem odolnější a na samotné pěstování mu stačí dešťová voda. Proto je možné pěstovat jej snadno kdekoliv na zemi. Pro tvorbu svého oblečení vsadila na textilní vlákno například česká firma Bohempia, která v Česku technické konopí i pěstuje. A nespotřebované pazdeří z rostliny má v plánu prodávat jako materiál do stavebnictví. Z něj se vyrábí konopný beton, který má lepší izolační vlastnosti než klasický beton a zároveň je propustnější, čímž si snadněji poradí i s vlhkostí.

Houbové mycelium pro logistiku

Ačkoli houby byly až do nedávna zálibou pouze vášnivých houbařů, nyní se ukazuje, že potenciál tohoto organismu spočívá i v tvorbě tzv. houbového mycelia. To vzniká ze směsi organického původu, kterých se nechá prorůstat vhodná kultura hub. V tomto ohledu je oblíbená například houba reishi, kterou zvolila i česká firma Myco. Pro celý proces růstu houbového mycelia zároveň stačí běžná pokojová teplota, čímž tento materiál ve fázi své výroby silně konkuruje i plastům, které pro svou výrobu potřebují teplotu až okolo 300 stupňů Celsia.

Právě v kontextu plastů se o houbovém myceliu hovoří jako o možné adekvátní náhradě, která je nejen levnější, ale i ekologičtější na výrobu. V suchém prostředí má totiž tento materiál stabilní vlastnosti až po desítky let. Ve vlhkém prostředí se naopak snadno rozloží do 8 týdnů.

Na malosériové výrobě obalů s houbového mycelia se nyní testováním podílí například výrobce čajů společnost Sonnentor. Díky svým vlastnostem by se však do budoucna mohl materiál osvědčit také ve stavebnictví nebo v textilním průmyslu, což nyní Myco testuje ve spolupráci s chemickou fakultou VUT Brno a Akademií věd.

Obaly z houbového mycelia od Myco.cz

Obaly z houbového mycelia. zdroj: Myco.cz

Materiály ze zbytkových surovin

Z pohledu udržitelnosti není nic lepšího, než využívat odpad, který vznikl v rámci ekonomické produkce nebo po spotřebování produktu. Tímto způsobem se dá zpracovat kávová sedlina, kterou pomocí kaskádové recyklace přetváří například společnost Hydal na kávovou kosmetiku.

Velký potenciál tkví i ve zpracování dalšího gastroodpadu, například fritovacího oleje. Z něj vytvořený biopolymer rovněž slouží pro výrobu kosmetiky. Mezi další nízkoemisní materiály ze zbytkových surovin patří třeba textilní vlákna z kokosových ořechů, ananasových listů (Piňatex) nebo banánových slupek (Bananatex).

“Je potřeba ale říci, že tyto materiály mají z pohledu udržitelnosti smysl pouze, pokud jsou skutečně získávány z odpadu. Tedy nevznikají umělé plantáže, kde se plodina pěstuje jen pro to, aby se z ní stala ekonomická surovina, jako se to stalo například s některými plodinami používanými pro výrobu bioplastů (typicky kukuřice) nebo s řepkou olejkou pro přidávání do biopaliv. Firmy, které mají zájem o tyto nové textilie, by si tedy měly pečlivě ověřovat, jakým způsobem výrobci textilní vlákna skutečně získávají,” komentuje důležitost zpracování těchto surovin Albert Schandl.

Za zbytkové suroviny lze považovat i odpadní produkty, které vznikají přímo ve výrobě v rámci daného výrobního závodu. Tímto způsobem zpracovává například česká firma Plastia odpadní plastový granulát, který vzniká při výrobě jejich zahradních a pěstitelských výrobků. V některých produktech pak tento odpadní regranulát tvoří až 100 % složení produktu.

Cestou zpracování zbytkových surovin se vydala i česká automobilka Škoda, a to na výrobu textilních potahů sedaček. Ve spolupráci s firmami SAGE Automotive Interiors a AUNDE tak vyvíjí textilní materiály z recyklovaných plastových lahví, díky nimž se potahové textilie vyznačují vysokou odolností.

Korek místo kůže zvířat

V evropském prostředí dává smysl i použití korku, který je hojně pěstován v Portugalsku. Díky tomu, že je korek lehký, pružný, voděodolný a zároveň dobře izoluje hluk i teplo, tak je vhodný pro použití například ve stavebnictví, a to na izolační desky nebo podlahovou krytinu. Z korku se však vyrábí i textilní materiál, který pro svou odolnost a nepropustnost vody může být vhodnou náhradou za kožené materiály, jejichž výroba se pojí s etickou otázkou chovu a zabíjení zvířat pro získávání textilní kůže.

Upcyklované materiály

Materiálem může být i to, co tak na první pohled nevypadá, jak jsme si uvedli už výše u zbytkových surovin. Jako materiál k výrobě nových produktů se dají použít i věci, které už dosloužily svému účelu. Tomuto procesu použití starých produktů na výrobu nových věcí se říká upcyklace a lze takto zpracovat třeba staré plachty z aut, autopásy, skleněné lahve od vína nebo i gramodesky, jak dokazují v ostravské firmě Navzdory.

Pod rukama šikovných designérů tak vznikají nové produkty jako tašky, batohy, skleněné misky nebo nástěnné hodiny. Fantazii se meze nekladou a hranice jsou dané pouze vlastnostmi daného upcyklovaného produktu.

Proč se i přes řadu výhod tyto nové materiály používají ve výrobě stále pouze v malém množství? Tím se zabýváme ve druhém dílu článku Nové druhy materiálů – co brání jejich zavedení do praxe a jaká se nabízí řešení? 

/0 Komentáře/by

CIRA Advisory a INCIEN (Institut cirkulární ekonomiky) se rozdělují

,

Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) se po vzájemné dohodě se svou sesterskou společnosti CIRA Advisory s.r.o. (CIRAA) vzdal obchodního podílu v této firmě. Obě organizace tak od začátku roku 2023 ve společné shodě ukončují úzkou spolupráci. INCIEN i CIRAA zůstávají nadále aktivní v oblasti cirkulární ekonomiky a případná další spolupráce obou subjektů bude probíhat v rovině dílčích zakázek a projektů, kde bude spojení vzájemných sil dávat největší smysl pro naplnění cíle projektu poskytne výraznou přidanou hodnotu. 

CIRA Advisory (CIRAA) vznikla jako sesterská společnost INCIEN v roce 2019 s cílem navazovat na aktivity INCIEN na tzv. mikroekonomické úrovni, tedy prakticky firmám pomáhat s implementací cirkulární ekonomiky do jejich procesů. Jejím hlavním zaměřením je poskytování poradenství a konzultací v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky, vytváření strategií vedoucích k udržitelné transformaci společnosti, postavené na principech cirkulární ekonomiky. CIRAA zároveň tyto změny pomáhá firmám správně komunikovat, jak na interní, tak na externí úrovni a nastavovat komunikační strategie tak, aby se vyhnuli greenwashingu. Cílem CIRAA je být dlouhodobým strategickým partnerem a průvodcem pro firmy i instituce na cestě k jejich vyšší cirkularitě a přechodu k udržitelnosti. INCIEN se u vzniku CIRAA stal jedním ze spolumajitelů a až do letošního roku si držel vlastnický podíl v CIRAA o výši 10 %. Současnými majitelkami společnosti CIRA Advisory jsou Laura Mitroliosová, která je zároveň CEO společnosti a Ivana Hekerle, která řídí divizi komunikace.

„Velice si vážíme práce INCIEN a osvěty, kterou Institut v tématu cirkulární ekonomiky šíří. Věřím, že v budoucnu se potkáme u různých projektů jako spolupracovníci, i když ne už jako sesterské společnosti,” říká o rozdělení Ivana Hekerle, jednatelka CIRA Advisory a bývalá členka dozorčí rady INCIEN.

INCIEN byl založen v roce 2015 Soňou Klepek Jonášovou s cílem přinést téma cirkulární ekonomiky do České republiky a postupně jej zavádět do firem či státní správy. Minulý rok převzal po Soně Klepek Jonášové vedení Pavel Zedníček, pod jehož taktovkou INCIEN na přelomu roku 2022/2023 revidoval svoji vizi. INCIEN si za svůj cíl zvolil podporu zavádění cirkulárních principů do praxe díky aktuálním a relevantním datům, která mu umožňují prosazovat udržitelná řešení na národní úrovni. Příkladem je nedávno publikovaná studie s názvem Role cirkulární ekonomiky v dekarbonizaci průmysl. INCIEN se stále ve větší míře profiluje jako spolehlivý partner pro firmy a veřejný sektor na jejich cestě k cirkularitě díky poskytování odborných konzultací. Nedílnou součástí aktivit INCIEN je také tvorba silné komunity, spolupráce, diskuze a sdílení příležitostí i dobré praxe v rámci Českého cirkulárního hotspotu. V neposlední řadě bude INCIEN nadále aktivním hráčem v mediálním prostoru a ve vzdělávání klíčových aktérů. 

Obě organizace jsou si vědomé širokých možností, které cirkulární ekonomika přináší a budou tak českému trhu poskytovat paletu různých služeb každá svým osobitým a jedinečným způsobem.

/0 Komentáře/by